OTÁZKA: Když se ráno probudím na suhúr, najím se a pak zjistím,ze už jsem jedla v čase fadžr, postím se celý den, platí mi tento půst, nebo si ho musím nahradit?
ODPOVĚĎ:
OTÁZKA: Když se ráno probudím na suhúr, najím se a pak zjistím,ze už jsem jedla v čase fadžr, postím se celý den, platí mi tento půst, nebo si ho musím nahradit?
ODPOVĚĎ:
Pokud jste nevěděla, že již nastoupil čas modlitby fedžr a tím tedy začátek půstu, potom půst nahrazovat nemusíte.
Jste ve stejné situaci jako ti, kteří pochybují, zda fedžr už nastoupil, nebo nikoli a ve stejné situaci, jako byl ‘Adí ibn Hátim رضي الله عنه poté, co byl seslán verš, v němž Vznešený Alláh pravil:
وَكُلُوا وَاشْرَبُوا حَتَّىٰ يَتَبَيَّنَ لَكُمُ الْخَيْطُ الْأَبْيَضُ مِنَ الْخَيْطِ الْأَسْوَدِ مِنَ الْفَجْرِ ۖ
Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu (Bekara:187)
‘Adí pochopil formulaci o bílé a černé niti doslova. Ustřihl si bílou a černou niť a schoval je pod polštář, přičemž je v noci porovnával, aby zjistil, kdy nastane začátek půstu, jenže se mu to nedařilo. Když o tom nazítří zpravil Božího Posla صلى الله عليه و سلم, ten mu odpověděl:
! إنما ذلك سواد الليل و بياض النهار
„Ale to je věru černota noci a bělost dne!“ [1]
Na tuto otázku odpověděl šejch Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín následovně:
„Pokud je někdo na pochybách, jestli slunce vyšlo, nebo nikoli, a nají se, načež zjistí, že jedl až poté, co začalo svítat, potom nemá za povinnost nahrazovat svůj půst. Dokonce ani v případě, kdy si nebyl vůbec jist. Je to proto, že Vznešený Alláh praví:
وَكُلُوا وَاشْرَبُوا حَتَّىٰ يَتَبَيَّنَ لَكُمُ الْخَيْطُ الْأَبْيَضُ مِنَ الْخَيْطِ الْأَسْوَدِ مِنَ الْفَجْرِ ۖ
Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu (Bekara:187)
Jíst, dokud se nerozpozná, že nastoupil úsvit, je dovoleno a není to hříchem. Kdo nevědomky jedl i po nástupu fedžru, nenese hříchu a ani nemusí svůj půst nahrazovat.
A co se týče toho, který jedl, domnívaje se, že slunce již zapadlo, ale poté zjistil, že ještě nezapadlo, potom podle správnějšího názoru ani on nemusí nahrazovat svůj půst, protože Asmá bint Abí Bekr vyprávěla, že Prorokovi společníci jednou za oblačného večera omylem přerušili půst dříve, než měli, ale nebylo jim přikázáno půst nahradit.
Co se týče toho, kdo pochybuje, zda slunce již zapadlo a nají se, načež zjistí, že ještě nezapadlo, potom je jeho povinností půst nahradit, protože jedl ve stavu pochybnosti o tom, zda nastala noc, tedy jedl dříve, než se ujistil, že opravdu nastala. Člověku totiž není dovoleno začít jíst, dokud se neujistí, že slunce už opravdu zapadlo, nebo se alespoň nepokusí ujistit se o tom.” [2]
__________________________________________
[1] Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1817; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1090.
[2] Viz Medžmú’u l-fetáwá we r-resáil, fatwa č. 263.