Na autoritu Džeríra ibn ‘Abdilláha رضي الله عنه se uvádí:
بايَعْتُ النبيَ – صلى الله عليه وسلم – عَلَى إقَامِ الصَّلاَةِ ، وَإيتَاءِ الزَّكَاةِ ، وَالنُّصْحِ لِكُلِّ مُسْلِمٍ
Na autoritu Džeríra ibn ‘Abdilláha رضي الله عنه se uvádí:
بايَعْتُ النبيَ – صلى الله عليه وسلم – عَلَى إقَامِ الصَّلاَةِ ، وَإيتَاءِ الزَّكَاةِ ، وَالنُّصْحِ لِكُلِّ مُسْلِمٍ
„Přísahal jsem na věrnost Prorokovi صلى الله عليه وسلم, že budu dodržovat modlitbu, platit zekát a že poskytnu upřímnou radu každému muslimovi.“ [1]
Podle jiné verze Džerír řekl:
بايَعْتُ النَّبِيَّ صلى الله عليه وسلم عَلى السَّمْعِ وَالطَّاعَةِ، فَلَقَّنَني فِيما اسْتَطَعْتُ، وَالنُّصْحِ لِكلِّ مُسْلِمٍ
„Přísahal jsem Prorokovi صلى الله عليه وسلم věrnost a také, že budu dodržovat modlitbu, platit zekát, načež mne přiměl dodat „nakolik jen budu schopen,“ a že poskytnu upřímnou radu každému muslimovi.“[2]
An-Nesáí uvádí i další okolnosti této přísahy na věrnost. V jeho verzi přišel Džerír k Poslu Božímu صلى الله عليه و سلم a řekl mu: „Přísahám ti věrnost, že tě budu poslouchat a uposlechnu tě, v tom, co mi zlíbí i v tom, co mi nebude po vůli.“ Posel Boží صلى الله عليه و سلم se ho následně otázal:
أَوَتَسْتَطِيعُ ذَلِكَ يَا جَرِيرُ أَوَتُطِيقُ ذَلِكَ
„A opravdu jsi toho schopen, Džeríre? Skutečně to zvládneš?“
a dodal:
قُلْ فِيمَا اسْتَطَعْتُ
„Řekni: nakolik budu schopen.“
Džerír to doplnil a poté také přísahal, že „poskytne upřímnou radu každému muslimovi.“ [3]
Ústředním pojmem celého hadísu je termín النصح an-nushu, znamenající jednak upřímnost, přímost a férovost v přístupu k lidem a jednání s ními, dalekou od všech podob křiváctví, a jednak také poskytnutí upřímné a dobře míněné rady.
Ibn Hibbán uvádí tento hadís přes Abú Zur’u ibn ‘Amra ibn Džeríra, tedy Džerírova vnuka, který dodal: „Kdykoli pak Džerír něco kupoval nebo prodával, říkával: „Věz, že to, co jsem od tebe převzal, je mnohem hodnotnější, než to, co jsem dal já tobě, vyber si tedy.“ [4]
Džerír tuto svou přísahu věrnosti držel v nesmírné úctě, do té míry, že jednou požádal svého sluhu, aby mu koupil koně. Sluha mu koupil koně za tři sta dirhamů a přivedl ho i s jeho původním majitelem přímo k Džerírovi. Džerír tomu muži, co mu prodal zvíře, řekl: „Tvůj kůň má větší cenu, než jen tři stovky,“ načež mu za něj vyplatil rovných osm set dirhamů. Když se ho pak tázali, proč to udělal, odpověděl: „Věru jsem dal svou přísahu Prorokovi صلى الله عليه وسلم, že budu upřímný vůči každému muslimovi.“[5]
Tento hadís je tedy velkou poctou samotnému Džerírovi.
Háfiz Abú Kásim at-Taberání svým vlastním řetězcem vypravěčů uvádí další okolnosti případu týkajícího se prodeje koně. Sluha pro Džeríra koupil koně za tři sta dirhamů a přivedl původního majitele, aby přímo na místě s Džerírem obchod dohodli.
Džerír si koně prohlédl a poté majiteli řekl: „Ale tvůj kůň má větší hodnotu, než jen tři stovky. Prodáš ho za čtyři sta?“
Majitel Džerírovi odpověděl: „Ano, zajisté, Abú ‘Abdulláhu.“
Poté Džerír s tím, že kůň je ještě hodnotnější navyšoval, kolik je ochoten za něho zaplatit, stovku po stovce, až se cena ustálila na osmi stovkách, za něž ho potom skutečně koupil. Když se ho zeptali, proč tak učinil, Džerír odpověděl: „Věru jsem dal svou přísahu Prorokovi صلى الله عليه وسلم, že budu upřímný vůči každému muslimovi.“ [6]
Abú Nu’mán vyprávěl s odvoláním na Zijáda ibn ‘Iláku, který slyšel v den, kdy zemřel Mughíra ibn Šu’ba, jak Džerír ibn ‘Abdulláh z kazatelny pronesl chválu Alláhu a poté pokračoval:
„Buďte bohabojní, bojte se jedině Alláha, nic a nikoho k Němu nepřidružujte, buďte pevní a neochvějní, dokud nad vámi nebude ustaven nějaký jiný vůdce, protože nový vskutku nyní přijde.“
Potom řekl: „Proste tedy za odpuštění pro svého vůdce (tj. Mughíru), protože on odpuštění miloval.“
A potom pokračoval: „Dále, věru jsem předstoupil před Posla Božího صلى الله عليه وسلم a
řekl mu, že mu budu přísahat na věrnost v islámu. On mne vybídl, abych mu přísahal, že budu upřímný vůči každému muslimovi a já jsem mu tedy takto dal svou přísahu (a ukázal obě své ruce). Věru, při Pánu této mešity, já jsem upřímným rádcem vás všech!“
Poté Džerír prosil svého Pána o odpuštění a z kazatelny sestoupil. [7]
Jeden z největších učenců hadísu všech dob, imám a háfiz Ibn Hadžer al-‘Askalání, vyvodil z tohoto hadísu o přísaze na upřímnost a upřímnou radu následujících několik poučení:
Za prvé, je důležité si uvědomit, že hadís se zmiňuje o muslimech, respektive o upřímnosti vůči muslimům jen proto, že v kontextu místa, kde se Džerírova přísaha Prorokovi صلى الله عليه و سلم odehrála, se okolo nacházeli povětšinou skoro samí muslimové. Podle tradičního výkladového pravidla, že co platí vůči jedné skupině lidí, platí i pro všechny ostatní lidi, dokud nemáme k dispozici důkaz o opaku, lze říci, že se hadís v každém případě vztahuje i na upřímnost, přímost, férovost a upřímnou radu i vůči nemuslimům, protože těm muslimové mají přinášet prospěch a mají je vyzývat k přijetí islámu. Mají jim také poskytnout ty nejlepší dobře míněné rady, pokud jsou o ně požádáni.
Za druhé al-Buchárí zaznamenává tento hadís v Knize o víře spojené s upřímností a citací doplňujících a vysvětlujících podání přímo a názorně ukazuje, že se Džerír podle této své přísahy také choval a veden jí se i rozhodoval ve svém běžném každodenním životě. A sám al-Buchárí radil lidem na základě autentických podání a upozorňoval je na neautentická. Uvádí jako příklad také Džerírovo kázání u příležitosti úmrtí Mughíry a tím také ve své knize dokládá svůj osobní postoj k věci.
Za třetí, Džerírova slova „nový vskutku nyní přijde“ znamenají nutnost následovat zákon pod vedením vůdce, který ho uvádí do života, jakož i fakt, že vítězící skupina nikdy nezanikne. A touto vítězící skupinou jsou učenci následovníků hadísů (arab. فقهاء أهل الحديث fukahá ahli l-hadís).
Jeho slova „proste tedy o odpuštění pro svého vůdce“ jsou pobídkou, aby se modlili, aby mu Alláh odpustil na základě dobrých skutků, které vykonal.
Na závěr schází Džerír z kazatelny, což naznačuje, že i al-Buchárí tímto příběhem uzavírá kapitolu své knihy věnovanou osobní víře a upřímnosti.
Po ní v knize následuje kapitola nazvaná Kniha o znalosti, protože toto hadís ohledně přísahy být upřímný a upřímně poradit také naznačuje – drtivá většina upřímných rad se děje vyučováním a učením se od druhých. [8]
__________________________
[1] Hadís je muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali ho al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1401 a hadísy č. 57 a 524 – zde je namísto „Prorokovi“ řečeno „Poslu Božímu“; stejné znění uvádí i Muslim v Sahíhu, hadís č. 56; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 4175 jako sahíh; a at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1925 jako hasan sahíh.
[2] Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7204; Muslim v Sahíhu, hadís č. 56 an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 4189 jako sahíh.
[3] Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 4174 jako sahíh.
[4] Viz Fethu l-Bárí, 1/139.
[5] Zaznamenal at-Taberání v ad-Díbádžu ‘alá Muslim, 1/75.
[6] Viz al-Minádž, 2/40.
[7] Jedna z verzí, kterou uvádí al-Buchárí.
[8] Viz Fethu l-Bárí, 1/140.