بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je bludem a každý blud skončí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
„Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh v Koránu připomíná:
إِنَّا أَنزَلْنَا إِلَيْكَ الْكِتَابَ بِالْحَقِّ فَاعْبُدِ اللَّهَ مُخْلِصًا لَّهُ الدِّينَ ﴿٢﴾ أَلَا لِلَّهِ الدِّينُ الْخَالِصُ ۚ
„Věru jsme ti seslali Písmo v pravdě, uctívej tedy Boha a zasvěcuj Mu svou víru upřímnou! Což Bohu víra upřímná nepatří?“ (Zumer: 2-3)
Ibn Kesír vysvětlil:
„Alláh nepřijme z činů nic, kromě jen toho, co konající upřímně nevyhradí pouze pro Něj Samotného, který nemá společníka.“1
Na jiném místě Vznešený Alláh cituje věčný příkaz upřímného vyznávání Pravého Náboženství takto:
وَمَا أُمِرُوا إِلَّا لِيَعْبُدُوا اللَّهَ مُخْلِصِينَ لَهُ الدِّينَ حُنَفَاءَ وَيُقِيمُوا الصَّلَاةَ وَيُؤْتُوا الزَّكَاةَ ۚ وَذَٰلِكَ دِينُ الْقَيِّمَةِ
„A přitom jim bylo pouze poručeno, aby uctívali Boha, zasvěcujíce mu upřímně svou víru jako hanífové, aby dodržovali modlitbu a dávali almužnu – a toto je náboženství neměnné.“ (Bejjina: 5)
Podle Ibnu l-Kajjima je tímto přikázáno „brát si Alláha, Jediného Pravdivého Boha, za výhradní cíl svého snažení v činech pokornosti vůči Němu.“2
Podobně tomu Posel Boží صلى الله عليه وسلم v hadísu Abú Umámy al-Báhilího رضي الله عنه říká:
إِنَّ اللَّهَ لاَ يَقْبَلُ مِنَ الْعَمَلِ إِلاَّ مَا كَانَ لَهُ خَالِصًا وَابْتُغِيَ بِهِ وَجْهُهُ
„Věru Alláh nepřijme z činů žádný, kromě toho, co bylo věnováno zcela upřímně jen Jemu, z touhy po Jeho Tváři.“3
Bratři! Upřímnost je nitrem skutečného uctívání a nejzazším tajemstvím ryzí a oddané služby Jedinému Bohu. Je základem, díky kterému jsou naše činy buď přijímány, anebo odvrhovány. Právě ona je to, co se počítá, podle čeho se spasíme, anebo dojdeme zkázy. Právě ona je cesta buď do zahrad Ráje, anebo do plamenů Pekla. Upřímný úmysl v našich skutcích je úhelným kamenem islámu, duší našich dobrých skutků a ony ho následují, spočívají na něm a na něm i staví, jsou přijaty, je-li správný a jsou odmítnuty, pokud správný není. Skrze naši upřímnost býváme obdařeni Boží podporou a kvůli naší neupřímnosti nám Alláh svou podporu odepře. A jedině skrze upřímnost našich úmyslů dosahujeme lepšího postavení u Alláha na tomto světě a stoupáme po příčkách Ráje na světě onom.
Vznešený Alláh na adresu těch, kteří této upřímnosti dosáhnou, říká:
ذَٰلِكَ هُدَى اللَّهِ يَهْدِي بِهِ مَن يَشَاءُ مِنْ عِبَادِهِ ۚ وَلَوْ أَشْرَكُوا لَحَبِطَ عَنْهُم مَّا كَانُوا يَعْمَلُونَ
„Hle, toto je vedení Boží, On vede jím, koho chce ze služebníků Svých. Však kdyby byli přidružovali, marné by bylo to, co konali.“ (An’ám: 88)
Naopak na adresu neupřímných Vznešený Alláh praví:
وَقَدِمْنَا إِلَىٰ مَا عَمِلُوا مِنْ عَمَلٍ فَجَعَلْنَاهُ هَبَاءً مَّنثُورًا
„A My posoudíme skutky, které konali, a učiníme z nich prach rozptýlený.“ (Furkán: 23)
Mahmúd ibn Lebíd al-Ansárí رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
إنَّ أخْوَفَ ما أخافُ عليكم الشِّركُ الأصغَرُ
„Věru tím, čeho se pro vás obávám nejvíce, je menší modloslužba.“
„A co je to menší modloslužba,“ zeptali se přítomní.
Posel Boží صلى الله عليه وسلم jim odpověděl:
، الرِّياءُ؛ إنَّ اللهَ يقولُ يومَ تُجازى العِبادُ بأعمالِهم: اذْهَبوا إلى الذين كنتُم تُراؤون بأعمالِكُم في الدنيا، فانظُروا هل تَجِدون عِندَهم جَزاءً.
„Přetvářka. V Den, kdy budou jiní odměňováni za své činy, Alláh takovým řekne: „Běžte za těmi, před kterými jste se ve svých činech na tomto světě přetvařovali a popatřte, zda u nich nalézáte odměny!“4
Na jiném místě Vznešený Alláh říká:
وَلَقَدْ أُوحِيَ إِلَيْكَ وَإِلَى الَّذِينَ مِن قَبْلِكَ لَئِنْ أَشْرَكْتَ لَيَحْبَطَنَّ عَمَلُكَ وَلَتَكُونَنَّ مِنَ الْخَاسِرِينَ
„A bylo již vnuknuto tobě i těm, kdož před tebou byli: “Věru, budeš-li přidružovat, marné budou skutky tvé a budeš zajisté mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.“ (Zumer: 65)
V hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه líčí Posel Boží صلى الله عليه وسلم odstrašující scény:
إِنَّ أَوَّلَ النَّاسِ يُقْضَى يَوْمَ الْقِيَامَةِ عَلَيْهِ رَجُلٌ اسْتُشْهِدَ فَأُتِيَ بِهِ فَعَرَّفَهُ نِعَمَهُ فَعَرَفَهَا قَالَ فَمَا عَمِلْتَ فِيهَا قَالَ قَاتَلْتُ فِيكَ حَتَّى اسْتُشْهِدْتُ . قَالَ كَذَبْتَ وَلَكِنَّكَ قَاتَلْتَ لأَنْ يُقَالَ جَرِيءٌ . فَقَدْ قِيلَ . ثُمَّ أُمِرَ بِهِ فَسُحِبَ عَلَى وَجْهِهِ حَتَّى أُلْقِيَ فِي النَّارِ وَرَجُلٌ تَعَلَّمَ الْعِلْمَ وَعَلَّمَهُ وَقَرَأَ الْقُرْآنَ فَأُتِيَ بِهِ فَعَرَّفَهُ نِعَمَهُ فَعَرَفَهَا قَالَ فَمَا عَمِلْتَ فِيهَا قَالَ تَعَلَّمْتُ الْعِلْمَ وَعَلَّمْتُهُ وَقَرَأْتُ فِيكَ الْقُرْآنَ . قَالَ كَذَبْتَ وَلَكِنَّكَ تَعَلَّمْتَ الْعِلْمَ لِيُقَالَ عَالِمٌ . وَقَرَأْتَ الْقُرْآنَ لِيُقَالَ هُوَ قَارِئٌ . فَقَدْ قِيلَ ثُمَّ أُمِرَ بِهِ فَسُحِبَ عَلَى وَجْهِهِ حَتَّى أُلْقِيَ فِي النَّارِ . وَرَجُلٌ وَسَّعَ اللَّهُ عَلَيْهِ وَأَعْطَاهُ مِنْ أَصْنَافِ الْمَالِ كُلِّهِ فَأُتِيَ بِهِ فَعَرَّفَهُ نِعَمَهُ فَعَرَفَهَا قَالَ فَمَا عَمِلْتَ فِيهَا قَالَ مَا تَرَكْتُ مِنْ سَبِيلٍ تُحِبُّ أَنْ يُنْفَقَ فِيهَا إِلاَّ أَنْفَقْتُ فِيهَا لَكَ قَالَ كَذَبْتَ وَلَكِنَّكَ فَعَلْتَ لِيُقَالَ هُوَ جَوَادٌ . فَقَدْ قِيلَ ثُمَّ أُمِرَ بِهِ فَسُحِبَ عَلَى وَجْهِهِ ثُمَّ أُلْقِيَ فِي النَّارِ
„Věru prvním z lidí, nad nímž bude v Den Zmrtvýchvstání vyneseno konečné rozhodnutí, bude muž, jenž padl jako mučedník. Bude předveden, bude vyzván uznat Boží dary, jichž se mu dostalo, což také učiní. „A jak jsi s nimi naložil?“ zeptá se ho Alláh. Dotyčný odpoví: „Bojoval jsem za Tebe, až jsem padl jako mučedník.“ „Lhal jsi!“ oboří se na něj Alláh, „bojovals proto, aby se řeklo, jaký jsi byl chrabrý. A řeklo se.“ Potom bude poručeno odvléci ho po tváři, až bude vhozen do Ohně. Potom bude přiveden člověk, který se učil nauce a vyučoval ji a který recitoval Korán. Bude předveden, bude vyzván uznat Boží dary, jichž se mu dostalo, což také učiní. Pak se ho Alláh zeptá: „A jak jsi s nimi naložil?“ „Učil jsem se nauce a vyučoval jsem ji a recitoval jsem Korán jen kvůli Tobě.“ „Lhal jsi!“ oboří se na něj Alláh a dodá: „Ty jsi se učil nauku, aby se řeklo, že jsi učenec. A recitoval jsi Korán, aby se řeklo: „To je recitátor.“ A řeklo se.“ Potom bude poručeno odvléci ho po tváři, až bude vhozen do Ohně. Potom bude předveden muž, jehož Alláh obdařil nesmírným bohatstvím a všemožnými různými druhy majetku. Bude předveden, bude vyzván uznat Boží dary, jichž se mu dostalo, což také učiní. Potom se ho Alláh zeptá: „A jak jsi s nimi naložil?“ „Nevynechal jsem žádnou z cest, které ty miluješ, aniž bych na ní nerozdával ze svého jmění, jen pro Tebe!“ „Lhal jsi!“ oboří se na něj Alláh a pak řekne: „Ty jsi tak činil jen proto, aby se říkalo: „Ten je ale velkodušný!“ A řeklo se.“ Potom bude poručeno odvléci ho po tváři, až bude vhozen do Ohně.“5
Nepovažujme proto upřímnost svého úmyslu za něco automatického a pracujme na ní vytrvale a bez ustání, po vzoru nejlepších generací této ummy.
Jahjá ibn Abí Kesír řekl: „Učte se správnému úmyslu, protože on má dalekosáhlejší důsledky, než čin samotný.“6
Júsuf ibn Asbát pravil: “Očištění svého úmyslu od všeho, co ho může poskvrnit shledávají dobro konající těžším úkolem, než vykonat mnoho dobrých skutků.“7
To, nakolik je náš úmysl v následování náboženství islámu upřímný, poznáme velice snadno tehdy, když nastane konflikt mezi zájmem našeho ega či tradicemi našeho lidu na straně jedné a Božím příkazem na straně druhé, shodně slovům Božím:
وَمِنَ النَّاسِ مَن يَتَّخِذُ مِن دُونِ اللَّهِ أَندَادًا يُحِبُّونَهُمْ كَحُبِّ اللَّهِ ۖ وَالَّذِينَ آمَنُوا أَشَدُّ حُبًّا لِّلَّهِ ۗ وَلَوْ يَرَى الَّذِينَ ظَلَمُوا إِذْ يَرَوْنَ الْعَذَابَ أَنَّ الْقُوَّةَ لِلَّهِ جَمِيعًا وَأَنَّ اللَّهَ شَدِيدُ الْعَذَابِ
„Jsou mezi lidmi někteří, kdož berou si vedle Boha jiné, jemu na úroveň postavené, a které milují, jako milují Boha. Avšak ti, kdož uvěřili, ti v lásce své k Bohu jsou silnější. Kéž by viděli ti, kdož jsou nespravedliví, až spatří trest, že síla je jedině u Boha a že Bůh strašný je ve svém trestání!“ (Bekara: 165)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh oznamuje:
مَّن كَانَ يُرِيدُ الْعَاجِلَةَ عَجَّلْنَا لَهُ فِيهَا مَا نَشَاءُ لِمَن نُّرِيدُ ثُمَّ جَعَلْنَا لَهُ جَهَنَّمَ يَصْلَاهَا مَذْمُومًا مَّدْحُورًا ﴿١٨﴾ وَمَنْ أَرَادَ الْآخِرَةَ وَسَعَىٰ لَهَا سَعْيَهَا وَهُوَ مُؤْمِنٌ فَأُولَٰئِكَ كَانَ سَعْيُهُم مَّشْكُورًا ﴿١٩﴾
„Těm, kdož po věcech rychle pomíjivých touží, pospíšíme dát v něm to, co chceme, a tomu, komu chceme; však potom pro ně peklo připravíme, aby v něm hořeli v ponížení a v zavržení. Kdož však po životě budoucím touží a usilují o něj horlivě, jsouce přitom věřící – vděčně uznáno bude jejich snažení.“ (Isrá: 18-19)
Rabí’a ibnu l-Chajsem řekl: „Vše, co není pro tvář Boží, je marné.“8
Zamysli se, bratře, sám nad sebou! Jsi muslimem pro tento, anebo pro onen svět? Je tedy tvůj islám pro Alláha, čistě z touhy po Jeho Vznešené Tváři? Anebo ho vyznáváš proto, že jsi v něčem vyrostl anebo chceš někam patřit či se někomu zavděčit? Ptej se sám sebe. Kromě Alláha Jediného jsi totiž jediný, kdo to ví.
Uvědom si, co od svého islámu vlastně chceš a nezapomeň na slova Boží:
مَن كَانَ يُرِيدُ حَرْثَ الْآخِرَةِ نَزِدْ لَهُ فِي حَرْثِهِ ۖ وَمَن كَانَ يُرِيدُ حَرْثَ الدُّنْيَا نُؤْتِهِ مِنْهَا وَمَا لَهُ فِي الْآخِرَةِ مِن نَّصِيبٍ
„Kdokoliv si přeje pěstovat pole života budoucího, tomu rozmnožíme pole jeho; a kdokoliv si přeje obdělávat pole života pozemského, tomu z něho dáme část, avšak nebude mít podílu žádného v životě budoucím.“ (Šúrá: 20)
Abú Hurejra رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
قَالَ اللَّهُ تَبَارَكَ وَتَعَالَى أَنَا أَغْنَى الشُّرَكَاءِ عَنِ الشِّرْكِ مَنْ عَمِلَ عَمَلاً أَشْرَكَ فِيهِ مَعِي غَيْرِي تَرَكْتُهُ وَشِرْكَهُ
„Vznešený Alláh pravil: „Já jsem Jediný a žádného společníka vůbec k ničemu nepotřebuji! Kdokoli vykoná čin, v němž ke Mně někoho přidruží, odvrhnu jak jeho, tak i jeho přidružování!“9
Rozhodni se sám, dokud není pozdě, protože Tvůj Jediný Stvořitel a Pán ti přikazuje:
قُلِ اللَّهَ أَعْبُدُ مُخْلِصًا لَّهُ دِينِي
„Rci: „Boha budu uctívat, upřímně mu zasvěcuje víru svou.“ (Zumer: 14)
Prosíme Alláha, aby očistil naše úmysly a obdařil nás naprostou upřímností a oddaností vůči Němu. Ámín!
- Viz Tefsíru l-Kur´áni l-‘azím, 6/78.
- Viz Tehzíbu Medáridži s-sálikín, 2/91.
- Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 3140; jako hasan ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 1856.
- Zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 23636 a toto je jeho znění, oceněné v Techrídži jako hasan Šu’ajbem al-Arnáútem; al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 6831; a al-Beghawí v Šerhu s-Sunna, hadís č. 4135.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1905.
- Zaznamenal al-Asbahání v Hiljetu l-awlijá, 3/70.
- Zaznamenal Ibn Redžeb al-Hanbelí v Džámi’u l-‘ulúmi we l-hikem, 1/13.
- Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 4/259.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2985.