Šeddád ibn Aws رضي الله عنه vyprávěl, že Prorok صلى الله عليه وسلم řekl:
سَيِّدُ الاِسْتِغْفَارِ أَنْ تَقُولَ اللَّهُمَّ أَنْتَ رَبِّي، لاَ إِلَهَ إِلاَّ أَنْتَ، خَلَقْتَنِي وَأَنَا عَبْدُكَ، وَأَنَا عَلَى عَهْدِكَ وَوَعْدِكَ مَا اسْتَطَعْتُ، أَعُوذُ بِكَ مِنْ شَرِّ مَا صَنَعْتُ، أَبُوءُ لَكَ بِنِعْمَتِكَ عَلَىَّ وَأَبُوءُ لَكَ بِذَنْبِي، فَاغْفِرْ لِي، فَإِنَّهُ لاَ يَغْفِرُ الذُّنُوبَ إِلاَّ أَنْتَ
Šeddád ibn Aws رضي الله عنه vyprávěl, že Prorok صلى الله عليه وسلم řekl:
سَيِّدُ الاِسْتِغْفَارِ أَنْ تَقُولَ اللَّهُمَّ أَنْتَ رَبِّي، لاَ إِلَهَ إِلاَّ أَنْتَ، خَلَقْتَنِي وَأَنَا عَبْدُكَ، وَأَنَا عَلَى عَهْدِكَ وَوَعْدِكَ مَا اسْتَطَعْتُ، أَعُوذُ بِكَ مِنْ شَرِّ مَا صَنَعْتُ، أَبُوءُ لَكَ بِنِعْمَتِكَ عَلَىَّ وَأَبُوءُ لَكَ بِذَنْبِي، فَاغْفِرْ لِي، فَإِنَّهُ لاَ يَغْفِرُ الذُّنُوبَ إِلاَّ أَنْتَ
„Nejvznešenější prosba za odpuštění je ta, když se říká:
„Alláhumme ante Rabbí, lá iláhe illá ante chalaktení we ana ‘abduke we ana ‘alá ‘ahdike we wa’dike má asteta’t, e’úzu bike min šerri má sane’tu abú´u leke bini’metike ‘alejje we abú´u leke bizenbí, feghfir lí feinnehu lá jaghfiru z-zunúbe ille ant.“
Tj.
„Ó Alláhu, Jsi můj Pán. Není božstva kromě Tebe. Stvořil jsi mě a já jsem Tvůj služebník, a já jsem pod přísahou a slibem Tobě, nakolik jsem jen schopen. Utíkám se k Tobě v ochranu před zlem, které jsem vykonal. Beru na vědomí Tvou přízeň, co mi věnuješ, a přiznávám se Ti ke svým hříchům. Odpusť mi tedy, protože není nikoho, kdo může odpustit hříchy, kromě Tebe.“ A dodal:
وَمَنْ قَالَهَا مِنَ النَّهَارِ مُوقِنًا بِهَا، فَمَاتَ مِنْ يَوْمِهِ قَبْلَ أَنْ يُمْسِيَ، فَهُوَ مِنْ أَهْلِ الْجَنَّةِ، وَمَنْ قَالَهَا مِنَ اللَّيْلِ وَهْوَ مُوقِنٌ بِهَا، فَمَاتَ قَبْلَ أَنْ يُصْبِحَ، فَهْوَ مِنْ أَهْلِ الْجَنَّةِ
„Ten kdo ji odříká s pevnou vírou v ni během dne a nedožije se večera, je jedním z lidí Ráje. Ten jenž odříká tuto modlitbu s pevnou vírou v ní behem večera a nedožije se rána je jedním z lidí Ráje.“ [1]
Vysvětlení prosby známé pod názvem سيد الإستغفار sejjidu l-istighfár je následující:
Slova „Ó Alláhu, Jsi můj Pán. Není božstva kromě Tebe“ znamenají, že bereš na vědomí svým jazykem i srdcem,že kromě Alláha není jiného božstva, že On je tvůj Pán, tvůj Majitel. On je ten, kdo zařizuje všechny tvoje záležitosti i ten, kdo se bdí nad tvým zdravotním stavem.
Slovy „Stvořil jsi mě“ bereš na vědomí a dosvědčuješ před Alláhem, že tě stvořil. On tě přivedl do existence z ničeho.
Slovy „a já jsem Tvůj služebník“ uznáváš, že jsi jeho služebník – a to jak ve smyslu stvoření, tak v obecné rovině i v náboženském smyslu.
Jsi jeho služebníkem v obecné rovině, což znamená, že On s tebou může udělat, cokoli chce. Pokud chce, způsobí, že onemocníš, a pokud chce, vyléčí tě. Pokud chce, udělá tě bohatým, nebo tě učiní chudým. Pokud chce, nechá tě sejít z cesty, anebo tě povede správným směrem. On rozhodne tyto záležitosti na základě Své nekonečné moudrosti.
Jsi také jeho služebníkem z náboženského hlediska v tom, že jsi se rozhodl uctívat
Jej tak, jak přikázal, plníš to, co ti On řekl, abys plnil a zdržuješ se toho, co ti On zakázal konat.
Slova „já jsem pod přísahou“ znamenají, že plníš svou přísahu danou Alláhu, nakolik jen můžeš. Od každého člověka Alláh přijal úmluvu, že bude jednat dle Jeho nařízení v jakékoliv záležitosti, která by před ním mohla vyvstat.
Vznešený Alláh pravil:
وَإِذْ أَخَذَ اللَّـهُ مِيثَاقَ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ لَتُبَيِّنُنَّهُ لِلنَّاسِ وَلَا تَكْتُمُونَهُ
A hle, přijal Bůh od těch, kdož dostali Písmo, úmluvu: „Vysvětlujte je lidem a nezatajujte je!“ (Áli ‘Imrán: 187)
To znamená, že vždy, když tě Alláh obdaří (náboženskou) znalostí, bereš na sebe smlouvu, že budeteš jednat vždy v souladu s těmito znalostmi.
Slovy „a slibují, tak jak jsem jen schopen“ říkáš: „Očekávám naplnění svého slibu“ – toho, co Alláh přislíbil dobrým lidem z dobrých následků a co přislíbil špatným lidem ze špatných následků. Nicméně v tomto případě očekáváme jen dobro, protože se těmito slovy snažíme dostat blíže k Alláhu.
Slovy „utíkám se k Tobě v ochranu před zlem, které jsem vykonal“ žádáš o Alláhovu ochranu před špatnými důsledky hříchů, které jsi spáchal. Obecně platí, že když člověk vykoná dobrý skutek, pak je odměněn, zatímco když se dopustí špatného, je potrestán. Je ale také možné, že člověk vykoná zlý čin, který se stane důvodem pro jeho vlastní sejití do bludu, jak říká Alláh:
فَإِن تَوَلَّوْا فَاعْلَمْ أَنَّمَا يُرِيدُ اللَّـهُ أَن يُصِيبَهُم بِبَعْضِ ذُنُوبِهِمْ ۗ وَإِنَّ كَثِيرًا مِّنَ النَّاسِ لَفَاسِقُونَ
Obrátí-li se zády, pak věz, že Bůh je chce postihnout za některé z hříchů jejich, neboť většina z lidí jsou hanebníci. (Máida: 49)
Tedy žádáš Alláha, aby tě ochránil před všemi zlými následky, způsobenými hříchy,
které jsi spáchal.
Slova „Beru na vědomí Tvou přízeň kterou mi věnuješ“ znamenají: „Rozpoznávám a uznávám všechny Tvé velké laskavosti a požehnání, které nikdy nemůžu spočítat, které jsi mi dal.“
Slova „a přiznávám se Ti ke svým hříchům“ jsou přiznáním se Alláhu k vlastním hříchům.
Slova „odpusť mi tedy, protože není nikoho
, kdo může odpustit hříchy, kromě Tebe“ znamenají: „Odpusť mi, že jsem spáchal tyto hříchy, protože Ty jsi Odpouštějící, Slitovný.“
Věnujte tedy čas tomu, abyste si zapamatovali tuto prosbu a opakujte ji neustále, ráno i večer, protože pokud tak učiníte, a máte ten den zemřít, budete jedněmi z lidí, kteří vstoupí do ráje, a pokud byste měli zemřít v noci, budete jedněmi z lidí, kteří vstoupí do ráje.
Autor: šejch Ibn ‘Usejmín
Zdroj: Šerhu Rijádi s-sálihín
Překlad: Amira Březíková
__________________________________
[1] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6306.