Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
فْضَلُ الصَّلاَةِ بَعْدَ الصَّلاَةِ الْمَكْتُوبَةِ الصَّلاَةُ فِي جَوْفِ اللَّيْلِ وَأَفْضَلُ الصِّيَامِ بَعْدَ شَهْرِ رَمَضَانَ صِيَامُ شَهْرِ اللَّهِ الْمُحَرَّمِ
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
فْضَلُ الصَّلاَةِ بَعْدَ الصَّلاَةِ الْمَكْتُوبَةِ الصَّلاَةُ فِي جَوْفِ اللَّيْلِ وَأَفْضَلُ الصِّيَامِ بَعْدَ شَهْرِ رَمَضَانَ صِيَامُ شَهْرِ اللَّهِ الْمُحَرَّمِ
„Nejlepší modlitbou po předepsaných modlitbách je modlitba v polovině noci a nejlepším půstem po půstu v měsíci Ramadánu je půst v měsíci Muharramu.“ [1]
Ibn Redžeb al-Hanbelí vysvětlil, proč je nepovinná noční modlitba nejdůležitější modlitbou po pěti povinných modlitbách předepsaných muslimům:
„Nepovinná modlitba v noci je ještě lepší, nežli nepovinná modlitba přes den, neboť je vykonána v čase skrytějším a tím pádem je spíše vykonána ve vší upřímnosti. Vykonat nepovinnou modlitbu je pro lidi také omnoho obtížnější, neboť noc je časem spánku a odpočinku, neboť lidé se unaví během dne. Zanechat spánku, byť k němu duše tíhne, je vpravdě obtížné a vyžaduje to velké úsilí. Také recitování Koránu přes noc umožňuje lepší rozjímání nad jeho obsahem, protože noc odstraňuje rušivé elementy přítomné během dne, srdce je pozornější a to vše umožňuje snáze recitovat Korán jazykem a chápat ho. Noční čas je také určen jako nejlepší doba pro nepovinnou modlitbu a doba, kdy je člověk nejblíže svému Pánu.“ [2]
Ohledně půstu v Muharremu pak Ibn Redžeb pravil:
„Věru Posel Boží صلى الله عليه و سلم nazval měsíc Muharram měsícem Alláhovým, což ukazuje na jeho výjimečnost, neboť Alláh Sobě věru nepřipisuje nic ze Svého stvoření, co by nebylo obzvláště velkolepé a výjimečné, jako Sobě připsal Muhammeda, Ibráhíma, Isháka, Ja’kúba a další z řad proroků, mír s nimi všemi, jež prosluli jako Jeho služebníci. Nazval Proroka Svým služebníkem, když řekl:
فَأَوْحَىٰ إِلَىٰ عَبْدِهِ مَا أَوْحَىٰ
a vnukl svému služebníkovi to, co mu vnukl. (Nedžm:10)
a ostatní zmíněné „Služebníky našimi“:
وَاذْكُرْ عِبَادَنَا إِبْرَاهِيمَ وَإِسْحَاقَ وَيَعْقُوبَ
A vzpomeň také služebníků Našich Abrahama, Izáka a Jakuba, (Sád:45),
připsal Sobě Svůj Dům, tedy Ka’bu:
وَعَهِدْنَا إِلَىٰ إِبْرَاهِيمَ وَإِسْمَاعِيلَ أَن طَهِّرَا بَيْتِيَ لِلطَّائِفِينَ وَالْعَاكِفِينَ وَالرُّكَّعِ السُّجُودِ
A uložili jsme Abrahamovi a Ismaelovi v úmluvě, aby udržovali chrám Můj v čistotě pro ty, kdož obcházení konají, kdož se u něho zdržují a kdož se sklánějí a na tvář padají. (Bekara:125)
A také velbloudici (darovanou proroku Sálihovi, mír s ním) označil za Svou:
قَدْ جَاءَتْكُم بَيِّنَةٌ مِّن رَّبِّكُمْ ۖ هَـٰذِهِ نَاقَةُ اللَّـهِ لَكُمْ آيَةً
A nyní již přišel k vám jasný důkaz od Pána vašeho: tato velbloudice Boží je pro vás znamením (A’ráf:73).“ [3]
Ibn ‘Usejmín uvádí, že učenci se neshodují, zda je nejvíce chvályhodným nepovinným půstem půst v Muharramu nebo v Ša’bánu, ve kterém se Prorokصلى الله عليه و سلم jinak postil nejvíce, nicméně půst v Muharramu výslovně doporučil, ačkoli není zaznamenáno, že by se ho postil celý, kromě dne ‘Ášúrá. [4]
Ibn Báz vysvětlil slova o půstu v měsíci Muharremu takto:
„Nejlepším půstem po povinném půstu v Ramadánu je půst v měsíci Božím, v Muharremu – a to je v den عاشوراء ‘Ášúrá´. Vnější význam hadísu ukazuje na hodnotu půstu v něm od prvního jeho dne až do jeho posledního dne, od jeho začátku až do jeho konce, ačkoli on přímo specifikoval 9. a 10. den, či 10. a 11. den, pro toho, kdo by se nemohl postit tento měsíc celý.
Posel Božíصلى الله عليه و سلم se postíval ‘Ášúrá i v dobách nevědomosti (arab. الجاهلية al-džáhilíjja, tj. ještě před zjevením) a Kurajšovci se postili spolu s ním. Poté, co přijel do Medíny, shledal, že se tento den postí také místní židé. Zeptal se jich na něj a oni mu odpověděli: „Je to den, kdy Alláh zachránil Músá (tj. Mojžíše) عليه ااسلام a jeho lid, zničil Faraona a jeho lid a Músá se jej postil z vděčnosti vůči Alláhu a proto se jej postíme i my.“ Posel Božíصلى الله عليه و سلم jim odpověděl:
نَحْنُ أَحَقُّ بِصَوْمِهِ
„My máme tím větší nárok se ho postit.“ [5] Tj. my máme tím spíše větší nárok na Mojžíše a je přednější, abychom drželi půst v tento den. Proto se Prorok صلى الله عليه و سلم postil a také přikázal půst v tento den. Proto je sunnou postit se v den ‘Ášúrá´ a postit se také den před ním či den po něm.“ [6]
Ibn ‘Abbás رضيي الله عنه vzpomíná, že v žádný jiný den nikdy neviděl Proroka صلى الله عليه و سلم se tolik horlivě ujišťovat, že se postil, jako právě v den ‘Ášúrá a v měsíci Ramadánu. [7]
Selema ibnu l-Akwe’ رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم tehdy přes svého svolavače oznámil:
مَنْ أَكَلَ فَلْيُتِمَّ أَوْ فَلْيَصُمْ، وَمَنْ لَمْ يَأْكُلْ فَلاَ يَأْكُلْ
„Kdokoli už jedl, ať už nejí, ale postí se. A kdokoli ještě nejedl, ať nejí, nýbrž dokončí svůj půst!“ [8]
An-Newewí uvádí konsensus islámských učenců na tom, že praktika postit se v den ‘Ášúrá je sunnou. [9] Ibn Báz vnímá půst v den ‘Ášúrá jako silně doporučený. [10]
Šejch Muhammed ibn Hizám napsal:
„Učenci se nicméně ne zcela shodují, kdy je den ‘Ášúrá´. Drtivá většina učenců selef i těch, co přišli po nich, smýšlí, že je to 10. Muharrem, byť bylo řečeno také, že je to 9. Muharrem, což je názor Ibn ‘Abbáse رضي الله عنه, od něhož ho uvádí Hakem ibnu l-A’radž, který se jej tázal na půst v den ‘Ášúrá´, když jej spatřil opírat se o svůj kabát jako o polštář nedaleko pramene Zemzem: „Když uvidíte nový měsíc Muharremu, začněte počítat dny a 9. se postěte.“ Otázal se ho: „A takto se postil Posel Boží?“ „Ano,“ odpověděl mu Ibn ‘Abbás.“ [11]
Správnou interpretací ovšem je, že ‘Ášúrá je 10. Muharremu, neboť Prorok صلى الله عليه و سلم se chtěl půstem také 9. dne lišit od židů a získat tak ještě více odměny. Ibn ‘Abbás sám totiž řekl: „Postěte se jak devátého, tak i desátého dne a odlišujte se tím od židů.“ [12]
Podobné je dochováno také přes Sa’ída ibn Mensúra od Ibn ‘Abbáse přímo k Prorokovi صلى الله عليه و سلم: „Postěte se devátého i desátého a lište se tak od židů.“ [13]
Ibn ‘Abbás رضي الله عنه totiž také dále uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:
فَإِذَا كَانَ الْعَامُ الْمُقْبِلُ – إِنْ شَاءَ اللَّهُ – صُمْنَا الْيَوْمَ التَّاسِعَ
„Příští rok se, dá-li Alláh, budeme postit i devátého dne,“ jenže než nadešel následující rok, Posel Boží صلى الله عليه و سلم odešel na lepší svět. [14]
An-Newewí řekl:
„Na základě tohoto hadísu od Ibn ‘Abbáse lze uzavřít, že je nejvíce doporučeno postit se dohromady devátý a desátý den a tímto se odlišovat od židů. Většina učenců je tohoto názoru a mezi nimi jsou i aš-Šáfi’í a Ahmed.“ [15]
Ibn Báz uvedl, že je možno se spolu s dnem ‘Ášúrá´ postit také den před ním či den po něm, abychom se lišili od židů. A nejlepším způsobem je postit se devátý a desátý den, přesně v souladu s citovaným hadísem, ale také den před a den po, anebo všechny tři dny, vše to je v pořádku, anebo dokonce i jindy v měsíci Muharremu či většinu tohoto měsíce, což je nejlepší. [16]
Na jiném místě napsal:
„Sunnou je tedy postit se jak devátý tak i desátý, nebo desátý a jedenáctý, či devátý, desátý a jedenáctý den Muharramu.“ [17]
Šejch Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín pravil:
„Někteří učenci řekli, že není oblíbeno postit se pouze 10. dne, kvůli Prorokově صلى الله عليه و سلم příkazu lišit se od židů. Jiní učenci smýšlejí, že toto neplatí a postit se pouze 10. nenese žádnou sankci. Nicméně tímto člověk přichází o odměnu spojenou s tímto odlišením se, ačkoli je pravdou, že není neoblíbeno postit se pouze v den ‘Ášúrá´.“ [18]
Háfiz Ibn Hadžer al-‘Askalání odstupňoval různé typy půstu na den ‘Ášúrá´ takto:
„Půst v den ‘Ášúrá má tři úrovně: Nejnižší je postit se jen tento den samotný, o něco vyšší je postit se také 9. a nejvyšší je postit se 9., 10. i 11. dohromady. A Alláh ví nejlépe.“ [19]
Imám Ibnu l-Kajjim toto potvrdil:
„Nejcelistvějším způsobem je postit se jak den před, tak i den po. Potom následuje půst 9. i 10. dne, což potvrzuje většina hadísů. A nakonec přichází půst pouze samotný 10. den.“ [20]
Na tomto místě je ovšem důležité poznamenat, že podle názoru vícero učenců v čele s šejchem Násiruddínem al-Albáním jsou podání hadísů zmiňujících také 11. muharrem odvržená (arab. منكر munker), protože odporují silnějším podáním. Jedno takové zaznamenal al-Bejhekí ve znění „pokud budu naživu, budu se postit také den před ním anebo den po něm“ od Ibn Abí Lejly přes Dáwúda ibn ‘Alího a jeho otce a dědečka až k Prorokovi صلى الله عليه و سلم jako merfú’ (tj. bez zmínění jména sahábího). Al-
Albání jej ocenil jako velmi slabý, jméno Dáwúdova dědečka je ‘Abdulláh ibn ‘Abbás a Dáwúd je přijatelným vypravěčem. Jméno Ibn Abí Lejly je Muhammed ibn ‘Abdurrahmán a je slabý kvůli své slabé paměti. [21]
Kdo se tedy rozhodne postit se i 11., nechť toto bere v potaz a nemyslí si, že 11. den má nějakou zvláštní hodnotu oproti jiným dnům v měsíci Muharremu, nicméně postit se může, na což ukazuje obecný apel na půst v tomto měsíci, jak je vidět z názorů al-‘Askaláního, Ibnu l-Kajjima či z moderních učenců např. Ibn Báze.
Odměnou za půst v tento den je odpuštění hříchů. Abú Katáda a Omar رضي الله عنهما vyprávěli, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
وَصِيَامُ يَوْمِ عَاشُورَاءَ أَحْتَسِبُ عَلَى اللَّهِ أَنْ يُكَفِّرَ السَّنَةَ الَّتِي قَبْلَهُ
„A půst v den ‘Ášúrá´ – doufám, že mne za něj Alláh vykoupí z hříchů za celý předcházející rok.” [22]
An-Newewí vysvětlil:
„Z doslovného znění vyplývá, že půst v den ‘Ášúrá´ vykupuje jak z malých, tak i z velkých hříchů, nicméně většina učenců je toho názoru, že není vykoupením ze hříchů velkých. Pokud se někdo postí v den ‘Arefa nebo ‘Ášúrá´, pak tyto nejsou lepší, nežli půst v měsíci Ramadánu, podobně jako nejsou nepovinné modlitby lepší, nežli modlitby povinné.“ [23]
Šejch ‘Abdulmuhsin al-‘Abbád doplňuje:
„Tedy nevztahuje se na velké hříchy, jejichž smazání si jako podmínku vyžaduje předchozí vykonání upřímného pokání.“ [24]
Od Abú Hurejry رضي الله عنه je totiž zaznamenáno, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
الصَّلَوَاتُ الْخَمْسُ وَالْجُمُعَةُ إِلَى الْجُمُعَةِ وَرَمَضَانُ إِلَى رَمَضَانَ مُكَفِّرَاتٌ مَا بَيْنَهُنَّ إِذَا اجْتَنَبَ الْكَبَائِرَ
„Pět denních modliteb, pátek až do dalšího pátku a Ramadán až do dalšího Ramadánu jsou vykoupením za to, co bylo spácháno mezi nimi, pokud se člověk zdrží velehříchů.“ [25]
Šejchu l-islám Ibn Tejmíjja vysvětlil:
„Vykoupení za očistu, modlitbu, půst v Ramadánu či na ‘Arefa či ‘Ášúrá se vztahuje pouze na menší hříchy.“ [26]
S ním souhlasí i an-Newewí, podle nějž tento půst taktéž maže jen malé hříchy nevyžadující pokání. [27]
Ibn Báz proto dodává, že pokud někomu chybí dopostit se nějaké dny z Ramadánu, je pro něj přednější, lepší a prioritnější nahradit tento půst a až poté se věnovat půstu dobrovolnému. [28]
____________________________________________________________________
[1] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1163.
[2] Viz Latáifu l-me’árif, str. 78.
[3] Viz Latáifu l-me’árif, str. 36.
[4] Viz aš-Šerhu l-mumti’, 5/8.
[5] Od Abú Músá al-Aš’arího رضي الله عنه zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3942. Podobný hadís uvádí od Ibn ‘Abbáse رضي الله عنه s odvoláním na al-Buchárího také Ibnu l-Kajjim v díle Zádu l-me’ád, 2/63. Zaznamenal ho i Muslim od Ibn ‘Abbáse رضي الله عنه, hadís č. 1130, ve znění:
فَنَحْنُ أَحَقُّ وَأَوْلَى بِمُوسَى مِنْكُمْ
„My máme větší nárok na Mojžíše a jsme mu blíže, než vy.“
[6] Viz http://www.binbaz.org.sa/mat/13761.
[7] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1867.
[8] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1924.
[9] Viz Šerhu Sahíhi Muslim, 8/4.
[10] Viz Medžmú’u l-fetáwá we l-makálát, 15/399.
[11] Viz Tewdíhu l-ahkám, 3/201.
[12] Zaznamenal ‘Abdurrezzák v Musannefu, 4/287.
[13] Zaznamenali an-Newewí v Šerhu Sahíhi Muslim, 8/11-12; Ibn Hadžer ve Fethu l-Bárí, pod. č. 2008; a al-Kurtubí v al-Džámi’u li ahkámi l-Kur´án, 1/391.
[14] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1134.
[15] Viz Šerhu Sahíhi Muslim, 8/12-23.
[16] Viz http://www.binbaz.org.sa/mat/13761.
[17] Viz Fetáwá Núru ‘ale d-darb, 16/457.
[18] Viz Šerhu l-mumti’, 6/468.
[19] Viz Fethu l-Bárí, 4/246.
[20] Viz Zádu l-Me’ád, 2/72.
[21] Viz Hidžábu mer´eti l-muslima, str. 89; viz také Silsiletu l-ahádísi d-da’ífa, 9/288, hadís č. 4297.
[22] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1162.
[23] Viz Šerhu Sahíhi Muslim, 8/9.
[24] Viz Šerhu Suneni Abí Dáwúd, 22/487.
[25] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 233. Vysvětlení hadísu viz Šerhu Sahíhi Muslim, 6/383; Tewdíhu l-ahkám, 3/201; a Itháfu l-anám, str. 160-163.
[26] Viz al-Fetáwa l-kubrá, fetwa č. 5.
[27] Viz Šerhu Sahíhi Muslim, 8/51.
[28] Viz Medžmú’u l-fetáwá we l-makálát, 15/395.