Jen určený počet dní

a close up of a silver watch face

Vznešený Alláh pravil:

أَيَّامًا مَّعْدُودَاتٍ

Postíte se jen určený počet dní!“ (Bekara. 184)

Tj. Nevelký počet dní, který může spočítat bez potíží naprosto každý.

V arabském jazyce běžně a gramaticky správně po číslovce devětadvacet či třicet následuje slovo „den“ ve tvaru يوما jewmen a nikoli أياما ajjámen jako v tomto verši, protože tento tvar se obvykle a gramaticky správně užívá jen pro počet do deseti.  Je tedy text Božího Slova nedokonalý z hlediska arabské gramatiky? Samozřejmě nikoli!

Alláh, vznešený a čistý jakékoli chyby a nedokonalosti, nám tímto sděluje, že těchto asi třicet dní uplyne tak rychle, jako by šlo jen o deset dní, anebo ještě méně, třeba jen tři. Ramadánské dny plynou a ubíhají možná třikrát, možná i desetkrát rychleji, nežli běžné dny. A to zná každý, kdo se postí.

V hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم z tohoto důvodu varoval:

وَرَغِمَ أَنْفُ رَجُلٍ دَخَلَ عَلَيْهِ رَمَضَانُ ثُمَّ انْسَلَخَ قَبْلَ أَنْ يُغْفَرَ لَهُ

„Nechť ryje nosem v prachu muž, nad kterým nastane Ramadán a potom uplyne dřív, než mu bude odpuštěno.1

Než jsme se nadáli, Ramadán je pryč a jen Alláh ví, zda se následujícího dožijeme. Proto probuďme sami sebe a pokračujme v nastaveném kurzu i nadále!

Abu l-Feredž Ibnu l-Džewzí řekl:

Ó ty, který jsi strávil Ramadán v nejlepším možném stavu, neproměň se k horšímu v Šewwálu, poté, co Ramadán uplyne.2

Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín dodává:

I když měsíc Ramadán skončil, skutky věřícího nepřestávají, dokud věřící neskoná. Protože, jak říkával Boží Poselصلى الله عليه وسلم, činy věřícího přestávají jedině smrtí. I když už měsíc Ramadán odešel, věřící nepřestává dokonce ani s uctíváním cestou půstu, protože dobrovolný půst je přece stanoven na celý rok!3

Kdo se potom přetvařoval kvůli Ramadánu a jeho atmosféře mezi lidmi, tak jeho měsíc skončil. Ale Alláh je Živý a Trvající pro každého, kdo se oddá skutečně jen a pouze Jemu. Proto naše další chování po Ramadánu je měřítkem toho, do které skupiny patříme – zda jsme skuteční šlechetní věřící, anebo prohnilí podlí pokrytci.

Ibnu l-Kajjim al-Džewzíja řekl:

Šlechetný člověk je vytrvalý a trpělivý v pokornosti vůči Milostiplnému Alláhu, zatímco člověk podlý je vytrvalý a trpělivý v pokornosti vůči prokletému šejtánu, svému egu a svým tužbám a naopak nejméně v pokornosti vůči svému Pánu.4

Ať nás Alláh učiní z těch prvních a zachrání nás před tím, abychom se našli mezi těmi druhými. Ámín!

  1. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3545 jako hasan gharíb; a v lehce odlišné verzi Ahmed v Musnedu, hadís č. 7444; a Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 908. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 3510.
  2. Viz at-Tebsíra, 2/114.
  3. Viz Medžálisu šehri Ramadán, str. 226.
  4. Viz ‘Uddetu s-sábirín, 1/52.