Šejch Mukbil ibn Hádí al-Wádi’í byl dotázán na prostředky, pomáhající hledači šarí’atské nauky na cestě k jejímu získání. Toto je jeho rada:
Věru snad největší pomocí pro hledače nauky na jeho cestě za poznáním je ve dvojím.
Šejch Mukbil ibn Hádí al-Wádi’í byl dotázán na prostředky, pomáhající hledači šarí’atské nauky na cestě k jejímu získání. Toto je jeho rada:
Věru snad největší pomocí pro hledače nauky na jeho cestě za poznáním je ve dvojím.
Prvním je التقوى at- takwá, tedy bohabojnost, či spíše bdělost vůči Alláhu Všemohoucímu.
Alláh pravil:
وَاتَّقُوا اللَّهَ ۖ وَيُعَلِّمُكُمُ اللَّهُ ۗ وَاللَّهُ بِكُلِّ شَيْءٍ عَلِيمٌ
A bojte se Boha, vždyť Bůh vás věru učí a ví o všech věcech. (Bekara: 282)
Také pravil:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِنْ تَتَّقُوا اللَّهَ يَجْعَلْ لَكُمْ فُرْقَانًا وَيُكَفِّرْ عَنْكُمْ سَيِّئَاتِكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ۗ وَاللَّهُ ذُو الْفَضْلِ الْعَظِيمِ
Vy, kteří věříte! Budete-li bohabojní, On dá vám spásné rozlišení a promine vám vaše špatné činy a odpustí vám; vždyť Bůh je pln laskavosti nesmírné. (Anfál: 29)
Na jiném místě řekl:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ وَآمِنُوا بِرَسُولِهِ يُؤْتِكُمْ كِفْلَيْنِ مِنْ رَحْمَتِهِ وَيَجْعَلْ لَكُمْ نُورًا تَمْشُونَ بِهِ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ۚ وَاللَّهُ غَفُورٌ رَحِيمٌ
Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a věřte v posla Jeho! On dá vám dva podíly z milosrdenství Svého a uštědří vám světlo, s nímž půjdete, a odpustí vám – vždyť Bůh je odpouštějící, slitovný (Hadíd:28)
Druhým je الإخلاص al-ichlás, tedy upřímnost úmyslu. Hledač nauky musí získávat znalost s upřímným úmyslem zalíbit se Alláhu, sloužit Jemu Jedinému a stát se díky tomu lepším člověkem.
Vznešený Alláh praví:
أَلَا لِلَّهِ الدِّينُ الْخَالِصُ ۚ وَالَّذِينَ اتَّخَذُوا مِنْ دُونِهِ أَوْلِيَاءَ مَا نَعْبُدُهُمْ إِلَّا لِيُقَرِّبُونَا إِلَى اللَّهِ زُلْفَىٰ إِنَّ اللَّهَ يَحْكُمُ بَيْنَهُمْ فِي مَا هُمْ فِيهِ يَخْتَلِفُونَ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَا يَهْدِي مَنْ هُوَ كَاذِبٌ كَفَّارٌ
Což Bohu víra upřímná nepatří? Ti, kdož si berou jako ochránce jiné než Jeho, hovoří: „My je uctíváme jen proto, aby nás co nejvíce k Bohu přiblížili.“ Bůh věru pak mezi nimi rozsoudí to, o čem ve sporu byli. A Bůh zajisté nepovede správně ty, kdož lháři jsou a nevěřící zarputilí. (Zumer: 3)
Viděli jsme i mnoho lidí upřímnějších ve svých úmyslech, nežli mnoho těch, kteří byli pokládáni za znalejší, nežli oni.
Na cestě získávání nauky také velmi pomáhá opakování a opětovné navracení se k již probranému.Také pomáhá zdrženlivost vůči pokušením, která zasahují muslimské komunity i ummu jako celek. Pokud je mysl člověka zaměstnána těžkostmi, nebude schopna věnovat se nauce a jejímu memorování. Co se člověk naučí, takto zapomene.
Výše uvedené věci nejsou hmotného charakteru. Existují ovšem i hmotné prostředky, pomáhající hledači nauky v jeho cestě za poznáním.
Z nich je možno uvést například některé potraviny, pokládané v lidovém léčitelství za horké[1], jako datle, hrozinky, či med.
Mezi nimi jsou také potraviny, považované za horké, které možno konzumovat v přiměřené míře a nepřehánět s nimi, jako černý pepř, zázvor. Pokud by však tyto byly konzumovány ve větší míře, mohlo by to vést k bolesti hlavy a dále i k našeptávání šejtána, jež by člověka mohlo přemoci a odvrátit ho od získávání znalosti.
Také doporučuji pití čerstvého mléka, protože příznivě ovlivňuje paměť a schopnost učit se, pod podmínkou, že se s mlékem také nebude přehánět, neboť pije-li se ho nadmíru, může to vést k našeptávání šejtána a oslabení koncentrace na učení, mléko též může obsahovat i látky, které mohou člověka vyčerpávat.
Hovoříme-li o těchto tělesných věcech, třeba připomenout také to, že tělo nesmí přivyknout zábavě a lenošení, či věcem, které přinášení potěšení a rozkoše, v jakémkoli smyslu slova. Toto vše tělo oslabuje a může negativně ovlivnit schopnost mysli vstřebávat poznatky šarí’atské nauky.
Autor: šejcha Umm Selema as-Selefíjja, manželka šejcha Mukbila.
Zdroj: kniha Poslední cesta imáma Mukbila ibn Hádí al-Wádi’ího
_________________________________________________________
[1] Orientální lidová medicína dělí podle staroperského úzu potraviny na studené (per. sardi) a horké (per. garmi). Toto dělení nemá nic společného s faktickou teplotou pokrmu, ale spíše s efektem, který pokrm působí v organizmu a který lze popsat jako zchlazení nebo zahřátí. Horkými potravinami jsou především ty výživné a vysoko energetické, obsahující mnoho sacharidů a bílkovin, případně tuků, či mající tonický a povzbuzující účinek na nervovou a kardiovaskulární soustavu. Studenými jsou ty méně výživné a vykazující opačný účinek.