Učenci poskytli následující slovníkové výklady významu pojmu فِتنَةٌ fitnetun v arabském jazyce:
Al-Azharí říká:
Učenci poskytli následující slovníkové výklady významu pojmu فِتنَةٌ fitnetun v arabském jazyce:
Al-Azharí říká:
„Arabské slovo فتنة fitna obsahuje významy testu, zkoušky, rány osudu, jeho kořen se objevuje ve frázi فتنت افضة و الذهت fetentu l-fiddate we z-zeheb, tj. zkoušel jsem (ryzost) stříbra a zlata, tj. tavil jsem drahé kovy, abych v nich oddělil čistý kov od příměsi, dobré od zlého. Podobně Alláh v Koránu říká:
يَوْمَ هُمْ عَلَى النَّارِ يُفْتَنُونَ
V den, kdy budou ohněm zkoušeni! (Záríjját:13)
To znamená pálením v ohni.” [1]
Ibn Fáris říká:
„فتن f-t-n je platný trojkonsonantní kořen a odkazuje na zkoušení či pokušení.“ [2]
Toto je základní význam slova fitna v arabštině.
Ibnu l-Asír říká:
„فتنة fitnetun: zkouška nebo pokušení (…) toto slovo je běžně užíváno k označení těch zkoušek, při nichž je eliminováno něco nežádoucího. Později bylo užíváno i ve smyslu hříchu, nevíry, bojů, pálení, ničení, odnímání a zkazení něčeho.“ [3]
Ibn Menzúr uvádí:
„Ibnu l-‘Arabí shrnul význam slova فتنة fitnetun takto: „Fitna znamená zkoušení, pokušení, zkoušku bohatstvím, dětmi, nevírou, rozdíly názorů mezi lidmi, fitna také znamená pálení ohněm.” [4]
V Koránu a Sunně je pak tohoto slova užíváno v následujících významových odstínech:
1. Životní zkouška, rána osudu.
Vznešený Alláh praví:
أَحَسِبَ النَّاسُ أَن يُتْرَكُوا أَن يَقُولُوا آمَنَّا وَهُمْ لَا يُفْتَنُونَ
Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou: “Uvěřili jsme,” a že zkoušeni nebudou? (‘Ankebút:2)
Tj. že budou také vystaveni těžkým životním zkouškám, jak uvádí Ibn Džerír.
2. Bránění v něčem.
Tj. přehradit lidem cestu k realizaci jejich svobodné volby a násilím jim zamezovat, aby šli určitým směrem, který si bez nátlaku zvolili, nebo vyvíjet snahu, aby se od něčeho, po čem sami toužili, odvrátili.
Vznešený Alláh praví:
وَأَنِ احْكُم بَيْنَهُم بِمَا أَنزَلَ اللَّـهُ وَلَا تَتَّبِعْ أَهْوَاءَهُمْ وَاحْذَرْهُمْ أَن يَفْتِنُوكَ عَن بَعْضِ مَا أَنزَلَ اللَّـهُ إِلَيْكَ
A rozsuzuj mezi nimi podle toho, co Bůh seslal, a nenásleduj jejich učení scestná a dej si pozor, aby tě neodvrátili od části z toho, co ti Bůh seslal. (Máida:49)
Al-Kurtubí vysvětluje použitou související formulaci أَن يَفْتِنُوكَ عَن بَعْضِ مَا أَنزَلَ اللَّـهُ إِلَيْكَ an juftinúke ‘an ba’di má anzele ´lláhu ilejk jako „tj. aby ti nezabránili v ubírání se nějakým směrem, neodvrátili tě od předtím zvolené cesty, kterou ses sám chtěl vydat.“
3. Perzekuce a útlak.
Vznešený Alláh pravil:
ثُمَّ إِنَّ رَبَّكَ لِلَّذِينَ هَاجَرُوا مِن بَعْدِ مَا فُتِنُوا ثُمَّ جَاهَدُوا وَصَبَرُوا إِنَّ رَبَّكَ مِن بَعْدِهَا لَغَفُورٌ رَّحِيمٌ
Pán tvůj však bude k těm, kdož se vystěhovali poté, co útisk zakusili, a poté, co bojovali a neochvějní byli – k těm zajisté bude Pán tvůj po tom všem odpouštějící a slitovný (Nahl:110)
Vystavit zkoušce zde tedy znamená někoho kvůli něčemu perzekuovat, diskriminovat či utlačovat z důvodu nějaké jeho charakteristiky.
4. Přidružování k Alláhu Jedinému (arab. شرك širk) a nevíra (arab.كفر kufr).
Vznešený Alláh pravil:
وَقَاتِلُوهُمْ حَتَّىٰ لَا تَكُونَ فِتْنَةٌ وَيَكُونَ الدِّينُ لِلَّـهِ ۖ فَإِنِ انتَهَوْا فَلَا عُدْوَانَ إِلَّا عَلَى الظَّالِمِينَ
A bojujte proti nim, dokud nebude konec svádění od víry a dokud nebude všechno náboženství patřit Bohu. Jestliže však přestanou, pak skončete nepřátelství, ale ne proti nespravedlivým. (Bekara:193)
Ibn Kesír říká, že الفتنة في الدين al-fitnetu fi d-dín tj. svádění od víry, zde znamená modloslužebnictví. Sem spadají všechny z něho vyplývající specifické typy a konkrétní podoby nesnází, ústrků a ohrožení, které modloslužebníci věřícím způsobují, analogicky k situaci před bitvou na Bedru, v jejíž době byl výše citovaný verš seslán.
5. Upadnutí ve hřích pokrytectví.
Vznešený Alláh praví:
يُنَادُونَهُمْ أَلَمْ نَكُن مَّعَكُمْ ۖ قَالُوا بَلَىٰ وَلَـٰكِنَّكُمْ فَتَنتُمْ أَنفُسَكُمْ وَتَرَبَّصْتُمْ وَارْتَبْتُمْ وَغَرَّتْكُمُ الْأَمَانِيُّ حَتَّىٰ جَاءَ أَمْرُ اللَّـهِ وَغَرَّكُم بِاللَّـهِ الْغَرُورُ
Zavolají na ně pokrytci: “Cožpak jsme nebyli s vámi?” Odpovědí: “Ano, avšak vy sami sebe jste v pokušení uvedli, číhali jste, pochybovali jste a zmámily vás vaše tužby pozemské, až přišel rozkaz Boží a byli jste oklamáni ohledně Boha tím, kdo mámí. (Hadíd:14)
Al-Beghawí to vysvětluje jako „upadnete díky sobě samým v pokrytectví a zničíte sami sebe hříchem, chtíči a tužbami.“
6. Zmatení pravdy a její pomýlení, smísení s falší.
Vznešený Alláh praví:
الَّذِينَ كَفَرُوا بَعْضُهُمْ أَوْلِيَاءُ بَعْضٍ ۚ إِلَّا تَفْعَلُوهُ تَكُن فِتْنَةٌ فِي الْأَرْضِ وَفَسَادٌ كَبِيرٌ
Ti, kdož neuvěřili, jsou si navzájem přáteli. Jestliže neučiníte podobně, pak zavládne na zemi pokušení i zkaženost veliká. (Anfál:73)
Podle Ibn Džeríra v díle Džámi’u l-beján to znamená „dokud si věřící budou brát za záštitníky a spojence nevěřící, byť by byli jejich příbuznými, bude na zemi pokušení, tedy pravda bude zamlžena falší.”
7. Následování špatného směru, bludu.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الرَّسُولُ لَا يَحْزُنكَ الَّذِينَ يُسَارِعُونَ فِي الْكُفْرِ مِنَ الَّذِينَ قَالُوا آمَنَّا بِأَفْوَاهِهِمْ وَلَمْ تُؤْمِن قُلُوبُهُمْ ۛ وَمِنَ الَّذِينَ هَادُوا ۛ سَمَّاعُونَ لِلْكَذِبِ سَمَّاعُونَ لِقَوْمٍ آخَرِينَ لَمْ يَأْتُوكَ ۖ يُحَرِّفُونَ الْكَلِمَ مِن بَعْدِ مَوَاضِعِهِ ۖ يَقُولُونَ إِنْ أُوتِيتُمْ هَـٰذَا فَخُذُوهُ وَإِن لَّمْ تُؤْتَوْهُ فَاحْذَرُوا ۚ وَمَن يُرِدِ اللَّـهُ فِتْنَتَهُ فَلَن تَمْلِكَ لَهُ مِنَ اللَّـهِ شَيْئًا ۚ أُولَـٰئِكَ الَّذِينَ لَمْ يُرِدِ اللَّـهُ أَن يُطَهِّرَ قُلُوبَهُمْ ۚ لَهُمْ فِي الدُّنْيَا خِزْيٌ ۖ وَلَهُمْ فِي الْآخِرَةِ عَذَابٌ عَظِيمٌ
Posle, nermuť se kvůli těm, kdož předhánějí se v nevěrectví! Ti patří k těm, kdož říkají ústy svými “Uvěřili jsme!”, zatímco v srdcích svých neuvěřili, a k těm, kdož vyznávají židovství a horlivě naslouchají lžím a naslouchají i lidem jiným, kteří k tobě nepřicházejí. Oni přemísťují slova z jejich míst říkajíce: “Jestliže je vám toto dáno, přijměte to, avšak není-li vám to dáno, dejte si pozor!” A koho Bůh chce uvést v pokušení, tomu ty ničím u Boha nepomůžeš. A to jsou ti, jichž srdce Bůh nehodlá očistit – těm dostane se hanby na tomto světě, zatímco na onom světě je očekává trest nesmírný. (Máida:41)
Abú Hajján vysvětluje, že pokušením je zde myšlen blud. [5]
8. Zabíjení, válčení a braní zajatců.
Vznešený Alláh praví:
وَإِذَا ضَرَبْتُمْ فِي الْأَرْضِ فَلَيْسَ عَلَيْكُمْ جُنَاحٌ أَن تَقْصُرُوا مِنَ الصَّلَاةِ إِنْ خِفْتُمْ أَن يَفْتِنَكُمُ الَّذِينَ كَفَرُوا
A pohybujete-li se po zemi, není pro vás hříchem zkrátit modlitbu, obáváte-li se, že vás vystaví pokušení ti, kdož nevěří. (Nisá:101)
Tento verš odkazuje na nevěřící nepřátele záměrně napadající muslimy během modlitby, kdy padají tváří na zem, aby je takto snáze pobili nebo zajali, jak uvádí Ibn Džerír at-Taberí.
9. Rozpory mezi lidmi a neschopnost vzájemně se dohodnout.
Vznešený Alláh praví:
لَوْ خَرَجُوا فِيكُم مَّا زَادُوكُمْ إِلَّا خَبَالًا وَلَأَوْضَعُوا خِلَالَكُمْ يَبْغُونَكُمُ الْفِتْنَةَ
Kdyby byli vytáhli s vámi, byli by jen rozmnožili vaše potíže a byli by zaseli mezi vámi nesvár, snažíce se vás svést k neposlušnosti. (Tewba:47)
Podle az-Zemachšerího يبغونكم الفتنة jebghúnekumu l-fitna znamená rozdmýchali by mezi vámi spory. [6]
10. Šílenství, nepříčetnost a ztráta soudnosti.
Vznešený Alláh pravil:
فَسَتُبْصِرُ وَيُبْصِرُونَ بِأَييِّكُمُ الْمَفْتُونُ
A spatříš ty a také oni spatří,
kdo z vás je pokušením svedený. (Kalem:5-6)
Slovo مفتون meftún doslova znamenající pokoušený, zde znamená poblázněný, kdo přišel o soudnost.
11. Mučení a popravy upalováním.
Vznešený Alláh pravil:
إِنَّ الَّذِينَ فَتَنُوا الْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ ثُمَّ لَمْ يَتُوبُوا فَلَهُمْ عَذَابُ جَهَنَّمَ وَلَهُمْ عَذَابُ الْحَرِيقِ
Věru těm, kdož věřící muže a ženy pokoušeli a potom pokání nekonali, těm muka pekelná i trest spalující připravili (Burúdž: 10)
Ibn Hadžer proto uzavírá:
„Význam tohoto slova musí být brán s ohledem na kontext.“ [7]
Ibnu l-Kajjím ohledně různých významů pojmu فتنة fitna dodává:
„Co se týče veršů, kde Alláh Sám, nebo Jeho proroci, připisují فتنة fitna, pokušení, Jemu, jako ve verši:
كَذَٰلِكَ فَتَنَّا بَعْضَهُم بِبَعْضٍ لِّيَقُولُوا أَهَـٰؤُلَاءِ مَنَّ اللَّـهُ عَلَيْهِم مِّن بَيْنِنَا ۗ أَلَيْسَ اللَّـهُ بِأَعْلَمَ بِالشَّاكِرِينَ
A takto jsme je zkoušeli jedny druhými, aby řekli: “Zdaž tito jsou ti z nás, jimž Bůh milost uštědřil?” Což Bůh nezná nejlépe ty, kdož jsou vděčni? (An’ám:53)
nebo ve slovech Mojžíše, mír s ním:
رَبِّ لَوْ شِئْتَ أَهْلَكْتَهُم مِّن قَبْلُ وَإِيَّايَ ۖ أَتُهْلِكُنَا بِمَا فَعَلَ السُّفَهَاءُ مِنَّا ۖ إِنْ هِيَ إِلَّا فِتْنَتُكَ تُضِلُّ بِهَا مَن تَشَاءُ وَتَهْدِي مَن تَشَاءُ ۖ أَنتَ وَلِيُّنَا فَاغْفِرْ لَنَا وَارْحَمْنَا ۖ وَأَنتَ خَيْرُ الْغَافِرِينَ
„Pane můj, kdybys byl chtěl, byl bys je zahubil již dříve a mne s nimi. Hodláš nás zahubit kvůli tomu, co učinili hlupáci mezi námi? Vždyť je to jen Tvé pokušení, jímž dáváš zbloudit, komu chceš, a jímž také vedeš toho, koho chceš! Tys ochráncem naším, odpusť nám a slituj se nad námi, vždyť Tys nejlepší z odpouštějících!“ (A’ráf:155),
nabírá toto slovo jiného významu, a sice významu od Alláha dané zkoušky Jeho služebníku, kterého On zkouší dobrým i špatným, požehnáními i neštěstími. To je jedna věc. Pokušení, které uvalují modloslužebníci vůči věřícím je další věc, stejně jako je další, odlišnou věcí i pokušení díky bohatství, dětem, sousedům. Další zcela odlišnou věcí je pokušení [neshod a sporů] mezi samotnými muslimy, jako byla fitna, k níž došlo mezi stoupenci ‘Alího رضي الله عنه a stoupenci Mu’áwíjji رضي الله عنه, nebo mezi ním [‘Alím] a lidmi velblouda [8], nebo která se vyskytne mezi muslimy, když bojují proti sobě a navzájem se bojkotují. To je opět něco zcela jiného.“ [9]
________________________________________________________________
[1] Viz Tehzíbu l-lugha, 14/196.
[2] Viz Makájísu l-lugha, 4/472.
[3] Tuto definici uvádí Ibn Kesír v an-Nihája, 3/410. Ibn Hadžer uvádí podobné vysvětlení ve Fethu l-Bárí, 13/3.
[4] Viz Lisánu l-‘arab.
[5] Viz al-Bahru l-muhít, 4/262.
[6] Viz al-Keššáf, 2/277.
[7] Viz Fethu l-Bárí, 11/176.
[8] Tj. těmi, kteří bojovali proti ‘Alímu v Bitvě o velblouda, na kterém seděla ‘Áiša رضي الله عها.
[9] Viz Zádu l-me’ád, 3/170.