Anas ibn Malik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
وددت أني لقيت إخواني
„Rád bych potkal své bratry.“
Sahábové namítli: „Což nejsme my tvými bratry?“
Anas ibn Malik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
وددت أني لقيت إخواني
„Rád bych potkal své bratry.“
Sahábové namítli: „Což nejsme my tvými bratry?“
Odpověděl:
أنتم أصحابي ، ولكن إخواني الذين آمنوا بي ولم يروني
„Vy jste mými společníky, leč mými bratry jsou i ti, kteří ve mne uvěří, aniž by mne byli viděli.“ [1]
Z hadísu vyplývá jednak význačné postavení následovníků hadísů a také práva a nároky následovníků hadísů u ostatních lidí i mezi sebou navzájem. A na základě opačné dedukce lze vyvodit nesmírnou tíhu provinění toho, kdo tyto lidi, které Posel Boží صلى الله عليه و سلم popsal jako své bratry, ostouzí, napadá či jim jinak ubližuje. Protože kdokoli se sbratří s nimi, ten se sbratřil i s Prorokem صلى الله عليه و سلم a kdokoli se naopak proti nim spolčí, jakoby se proti Prorokovi صلى الله عليه و سلم samotnému spikl.
Hadís nijak neneguje fakt, že sahábové, nechť je se všemi Alláh spokojen, jsou Prorokovýmiصلى الله عليه و سلم bratry. Věřící jsou si totiž jedině bratry ve všeobecnosti, jak zdůrazňuje Korán:
إِنَّمَا الْمُؤْمِنُونَ إِخْوَةٌ
Věřící jsou si přece bratry (Hudžurát:10)
Dikce tohoto verše s použitím určitého členu i celkový kontext obsahu celé súry naznačuje, že se vztahuje na všechny věřící a jeho primárními adresáty je Prorokovaصلى الله عليه و سلم generace.
Mají však navíc i čest a poctu být nejen jeho bratry, ale navíc i jeho společníky a jako takoví jsou nejlepší ze všech lidí po prorocích, jak potvrzuje koránské zjevení:
كُنتُمْ خَيْرَ أُمَّةٍ أُخْرِجَتْ لِلنَّاسِ تَأْمُرُونَ بِالْمَعْرُوفِ وَتَنْهَوْنَ عَنِ الْمُنكَرِ وَتُؤْمِنُونَ بِاللَّـهِ
Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné (Áli ‘Imrán: 110).
A Alláh uděluje Své pocty, výsady a přednostní postavení tomu, komu chce, ze Svých služebníků.
Hadís spíše zdůrazňuje, že bratrství je založeno na vazbě společně sdíleného totožného přesvědčeni a shodné věrouky.
Imám as-Sábúní popsal následovníky Sunny a Společenství (arab. أهل السنة و الجماعة ahlu s-sunneti we l-džemá’a), respektive následovníky hadísů (arab. أصحاب الحديث ashábu l-hadís či أهل الحديث ahlu l-hadís), kteří jsou naším ústředním hadísem popsáni jako bratři Prorokovi, takto:
„Oni následují zbožné předky, imámy a učence muslimů, pevně se drží toho z Náboženství, co bylo pevně ustaveno a co je jasnou pravdou a na tom také lpí. Odmítají následovníky inovace, kteří do Náboženství nově vnesli něco, co do něj předtím nepatřilo Nemilují je a nevyhledávají jejich společnost. Neposlouchají to, co říkají, nevysedávají s nimi a nehádají se s nimi ohledně Náboženství a ani s nimi nedebatují. Naopak spíše svůj sluch chrání před tím, aby slyšeli jejich prázdné tlachy, věci, které kdyby prošly jejich ušima a usadily se v jejich srdcích, by jim způsobily škodu, dali vzniknout pochybnostem a objevit se zkaženým myšlenkám.
A ohledně tohoto Vznešený Alláh seslal:
وَإِذَا رَأَيْتَ الَّذِينَ يَخُوضُونَ فِي آيَاتِنَا فَأَعْرِضْ عَنْهُمْ حَتَّىٰ يَخُوضُوا فِي حَدِيثٍ غَيْرِهِ ۚ
A jestliže uvidíš ty, kteří tlachají o znameních Našich, tak se od nich vzdal, dokud nebudou hovořit o něčem jiném. (An’ám: 68)“ [2]
O jejich věrouce šejchu l-islám Ibn Tejmíjja pravil:
„Věrouka ahlu l-hadís je plně v souladu se Sunnou, protože jen oni potvrzují, že věří v totéž, v co věřil i Prorok.“ [3]
O jejich cestě uvedl:
„Cesta ahlu s-sunna we l-džemá’a spočívá v následování podání od Posla Božího.“ [4]
Řekl však také:
„Nenásleduje Sunnu každý, kdo se Sunnou okrášlí! Rozdíl mezi nimi se rozpozná v časech rozkolů.“ [5]
Šejch Sálih al-Fewzán poznamenal:
„Sunna se stala zvláštní záležitostí a ti, kteří k ní vyzývají, se stali poněkud podivíny. A ještě většími podivíny se pak stali ti, kteří podle ní i jednají. Není pochyb, že nadešel onen čas, kdy se toto podivínství pojí se Sunnou a jejími lidmi. A jak čas plyne, Sunna a její následovníci se stávají ještě cizorodějšími.“ [6]
Ohledně výjimečného postavení následovníků hadísů se uvádí:
Imám aš-Šáfi’í pravil: „Držte se následovníků hadísů, protože oni jsou těmi nejsprávnějšími z lidí.“ [7]
Ibn Šewzeb pravil: „Jedním z požehnání Božích vůči mladíkovi je, že se oddá náboženství, spřátelí se s osobou, která je následovníkem Sunny, vede jej a pomáhá mu na této cestě.“ [8]
Ibn Šiháb az-Zuhrí pravil: „Ti z našich učenců, kteří byli před námi, říkávali, že lpět na Sunně znamená být spasen, že znalost bude rychle odnímána. Nauka, dokud žije, zajišťuje pokračování celého Náboženství i vezdejšího světa a její odnětí znamená ztrátu všeho výše uvedeného.“ [9]
Imám Ahmed napsal na konci svého dopisu Museddedu ibn Musarhadovi: „Miluj následovníky Sunny pro to, co mají k dispozici. Nechť ti Alláh dá zemřít na následování Sunny a společenství. Nechť Alláh vnukne nám i tobě, abychom následovali nauku. Nechť Alláh obdaří nás i tebe úspěchem v tom, co On miluje a s čím je On spokojen.“ [10]
‘Alí ibnu l-Medíní pravil: „Neexistují lidé lepší, nežli ti, kteří se druží s hadísy. Ostatní lidé hledají tento svět, zatímco oni se snaží upevnit Náboženství.“ [11]
Imám Ahmed pravil: „Kdokoli zemře následujíce islám a Sunnu, ten zemřel na úplném dobru.“ [12]
Imám aš-Šáfi’í pravil: „Pokud uvidíš někoho z následovníků hadísů, jakobys viděl Proroka صلى الله عليه و سلم živého!“ [13] Také řekl: „Pokud uvidíš někoho z následovníků hadísů, jakobys viděl některého z Prorokových společníků – on má takové postavení!“ [14]
Al-Buchárí pravil: „Buďte poctěni, protože lidé chtiví zábavy jsou zaneprázdněni svými legráckami a hrátkami, výrobci jsou zaneprázdněni svou výrobou, obchodníci jsou zaneprázdněni svým obchodováním a vy – vy jste zaneprázdněni bádáním o Prorokovi صلى الله عليه و سلم a jeho společnících.“ [15]
Ibnu l-Kajjim uvedl, že někteří ze zbožných předků řekli: „I kdybys byl svědkem, že někdo byl obdařen zázraky takovými, že dokáže sedět se složenýma nohama a přitom levitovat ve vzduchu, nechť tě dotyčný neoklame, dokud neprověříš, jak je na tom s dodržováním náboženských předpisů, příkazů a zákazů!“ [16]
Šejch al-Albání proto pravil:
„Ti, kteří jsou zaneprázdněni studiem hadísů Božího Proroka صلى الله عليه و سلم, jakoby s ním i žili.“ [17]
O vztazích, jaké by měly mezi následovníky hadísů panovat, se dochovalo:
Al-Hasan al-Basrí pravil: „Ó následovníci Sunny, buďte k sobě jemní, věru vy jste těmi nejvzácnějšími mezi lidmi i co do počtu!“ [18]
Abú Ajjúb as-Sichtijání pravil: „Jsem-li zpraven o úmrtí někoho z řad následovníků Sunny, jako bych přišel o některou ze svých končetin.“ [19]
Sufján as-Sewrí pravil: „Chovejte se k následovníkům hadísu uctivě, neboť právě oni jsou blahoslavenými cizinci.“ [20] A také řekl: „Pokud se k tobě dostane, že někde na Východě žije člověk, který je následovníkem Sunny a další takový je někde na Západě, potom je oba pozdrav pozdravem míru a chovej se k nim jemně, protože následovníků Sunny je jen velmi nemnoho.“ [21]
‘Abdulláh ibn Dejlemí pravil: „Věru tou první věcí, která z vašeho Náboženství zmizí, bude následování Sunny. A s odchylováním se od Sunny bude postupně mizet celé Náboženství, podobně jako napnuté lano puká a ztrácí na síle vlákno po vlákně.“ [22]
Ibnu l-Kajjim proto pravil:
„Ó ty, který nenávidíš ahlu l-hadís a zlořečíš jim, buď šťasten, že jsi navázal přátelství se šejtánem!“ [23]
A také poeticky shrnul podstatu celé věci:
„Ó ty, který hledáš spásu, poslyš rady milujícího rádce.
Ve všech svých záležitostech se pevně drž Zjevení a nikoli toužebného blouznění,
dej zvítězit Knize Boží a podáním, jenž byla seslána Jediným, spolu se spásným rozlišením;
A udeř každého popírače mečem Zjevení, tak jako bojovník bije po prstech,
pokračuj dále s pravdymilovným zápalem cestou upřímných a chrabrých, Alláhu oddaných.
Zůstaň neochvějný pod korouhví správného vedení a pokud se zraníš, je to pro potěchu Milostivého.
Učiň Knihu Boží a věrohodnou Sunnu svou zbraní a posiluj sebe sama –
kdo zmůže bojovat a porazit sebe sama? A kdo se předhánět na bojištích?
Otevřeně kázej to, s čím i Prorok přišel. A neboj se nedostatku pomocníků.
A vyvaruj se dvou oděvů, neboť ti, jenž je nesou, budou vykázáni a zničeni.
Oděvu nevědomosti, s nímž se pojí i oděv zaujatosti – jak odporné to oděvy jsou!
Ty se ozdob férovostí a spravedlivostí, to nejlepší oděvy, krášlící hruď i ramena, jsou.
Nechť je tvým heslem bohabojnost a rada Prorokova,
obě tedy zvládni nejlépe ze všech. Pevně se drž Jeho provazu a Zjevení
a spoléhej se na Něj opravdovým spolehnutím!“ [24]
____________________________________________________
[1] Zaznamenal jej Ahmed v Musnedu, 10/502, hadís č. 12517. Jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 7108.
[2] Viz Risáletu fí i’tikádi ahli s-sunneti ashábi l-hadís, str. 100.
[3] Viz al-Minhádž, 2/521.
[4] Viz al-Wásitíjja, str. 36.
[5] Viz Medžmú’u l-fetáwá, 9/315.
[6] Viz Itháfu l-kárí bi t-ta’líkáti ‘alá Šerhi s-sunneti li l-imám al-Berbehárí, 2/310.
[7] Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 10/60.
[8] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikádi ahli s-sunneti we l-džemá’a, podání č. 31.
[9] Zaznamenal ad-Dárimí v Sunenu, 1/5, podání č. 96.
[10] Zaznamenal Abú Ja’lá v Tabakátu l-hanábila, 1/345.
[11] Viz Mes´elátu l-‘ulúwwi we n-nuzúl, str. 45.
[12] Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 11/296.
[13] Viz Šerefu ashábi l-hadís, 1/31.
[14] Viz Mes´elátu l-‘ulúwwi we n-nezúl, str. 45.
[15] Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 12/445.
[16] Viz Ighásetu l-lahfán, 1/24.
[17] Viz Silsiletu l-hudá we n-núr, 203.
[18] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 1/57.
[19] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 1/60-61; a Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá´, 3/9.
[20] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu i’tikádi ahli s-sunneti we l-džemá’a, 1/71.
[21] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 2/64.
[22] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 1/104.
[23] Viz al-Káfíjetu š-šáfíja fí intisári l-firkati n-nádžíja, str 199.
[24] Převzato od šejcha Muhammeda ar-Reslána z Ádábu tálibi l-‘ilm, str. 52.