‘Irbád ibn Sárija رضي الله عنه vyprávěl, že Posel صلى الله عليه وسلم poté, co recitoval súry zvané المسبحات al-Musabbihát a vyjmenoval je, pravil:
إن فيهن آية خير من ألف آية
„Věru v nich je verš, lepší než tisíc veršů.“ [1]
‘Irbád ibn Sárija رضي الله عنه vyprávěl, že Posel صلى الله عليه وسلم poté, co recitoval súry zvané المسبحات al-Musabbihát a vyjmenoval je, pravil:
إن فيهن آية خير من ألف آية
„Věru v nich je verš, lepší než tisíc veršů.“ [1]
Al-Mubárekfúrí رحمه الله تعالى podává následující výklad:
وهي السور التي في أوائلها سبحان أو سبح بالماضي أو يسبح أو سبح بالأمر وهي سبعة: سبحان الذي أسرى والحديد والحشر والصف والجمعة والتغابن والأعلى
“…to jsou súry na jejichž začátku stojí slovo „subháne“ nebo „sebbeha“, „jusebbihu“ či „sebbih.“ Je jich celkem sedm, po pořádku: 1. al-Isrá´ (česky Noční cesta, 17. v pořadí), 2. al-Hadíd (česky Železo, 57. v pořadí), 3. al-Hašr (česky Shromáždění, 59. v pořadí), 4. as-Saff (česky Sevřený šik, 61. v pořadí), 5. al-Džumu’a (česky Pátek, 62. v pořadí), 6. at-Teghábun (česky Vzájemné klamání, 64. v pořadí) a 7. al-‘Alá (česky Nejvyšší, 87. v pořadí).” [2]
Al-Háfiz Ibn Kesír رحمه الله تعالى byl toho názoru, že verš, o kterém hadís hovoří, je tento:
هُوَ الْأَوَّلُ وَالْآخِرُ وَالظَّاهِرُ وَالْبَاطِنُ ۖ وَهُوَ بِكُلِّ شَيْءٍ عَلِيمٌ
On počátkem je i koncem, zjevný i skrytý; On o každé věci je vševědoucí. (Hadíd:3)
Řekl:
„Tento verš je oním, o kterém se hovoří v hadísu Irbáda ibn Sárije o verši, který je lepší než tisíc veršů jiných. A Alláh ví nejlépe.” [3]
Od Posla Božího صلى الله عليه وسلم se s podobnými slovy dochovala i tato prosba, kterou je doporučeno odříkávat před spaním:
اللَّهُمَّ رَبَّ السَّمَوَاتِ وَرَبَّ الأَرْضِ وَرَبَّ الْعَرْشِ الْعَظِيمِ رَبَّنَا وَرَبَّ كُلِّ شَىْءٍ فَالِقَ الْحَبِّ وَالنَّوَى وَمُنْزِلَ التَّوْرَاةِ وَالإِنْجِيلِ وَالْفُرْقَانِ أَعُوذُ بِكَ مِنْ شَرِّ كُلِّ شَىْءٍ أَنْتَ آخِذٌ بِنَاصِيَتِهِ اللَّهُمَّ أَنْتَ الأَوَّلُ فَلَيْسَ قَبْلَكَ شَىْءٌ وَأَنْتَ الآخِرُ فَلَيْسَ بَعْدَكَ شَىْءٌ وَأَنْتَ الظَّاهِرُ فَلَيْسَ فَوْقَكَ شَىْءٌ وَأَنْتَ الْبَاطِنُ فَلَيْسَ دُونَكَ شَىْءٌ اقْضِ عَنَّا الدَّيْنَ وَأَغْنِنَا مِنَ الْفَقْرِ
„Alláhumme Rabbi s-semáwáti we rabbi l-ardi we rabbi l-‘arši l-‘azím, rabbená we rabbe kulli šej´in fálika l-habbi we n-newá we munzile t-tewráti we l-indžíli we l-furkáni, a’úzu bike min šerri kulli šej´in ante áchizun bi n-násijetihi ´lláhumme ante l-awwelu felejse kableke šej´un we ante l-áchiru felejse ba’deke šej´un we ante z-záhiru felejse fewkake šej´un we ante l-bátinu felejse dúneke šej´un, akdi ‘anná d-dejne we aghniná mine l-fakr,“ tj. „Ó Alláhu, Pane nebes, Pane země, Pane Trůnu Ohromného, Pane všehomíra, Ty, který dáváš semenu rozpuknout, Zjevovateli Tóry, Evangelia i Rozlišení spásného (tzn. Koránu), utíkám se k Tobě před zlem čehokoli, Ty to uchvacuješ za kštici (tj. máš nad tím absolutní kontrolu). Ó Alláhu, Ty jsi První, před Kterým ničeho nebylo, Ty jsi poslední, po Němž ničeho není, Ty jsi Zjevný, nad Nímž ničeho není, Ty jsi skrytý, mimo Něhož ničeho není. Odstraň od nás dluh a ulev nám v nouzi.” [4]
_____________________________________________________________________
[1] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2921 (viz také hadís č. 3406); Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 5057; Ahmed v Musnedu, hadís č. 16828; at-Taberání v al-Mu’džemu l-Kebír, hadís č. 625; al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, 2/493 a další. At-Tirmizí ho oceňuje jako hasan gharíb a Ibn Hadžer jako hasan.
[2] Uvádí al-Mubárekfúrí v Tuhfetu l-ahwezí, str. 2998.
[3] Viz Ibn Kesír v Tefsíru l-Kur´áni l-‘azím, komentář zmíněného verše.
[4] Na autoritu Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2713.