Odívání mužů

Otázka: Chtěla bych se zeptat, jaká jsou pravidla ohledně odívání mužů? V jakékoli knize o islámu se hodně hovoří o odívání žen, sama již dokáži odlišit ty kvalitní a “méně kvalitní” statě. O mužském odívání však knihy mlčí. Můžete přiblížit pár pravidel, nebo popsat z čeho vycházejí, Korán, Sunna atd.?
Odpověď:

Otázka: Chtěla bych se zeptat, jaká jsou pravidla ohledně odívání mužů? V jakékoli knize o islámu se hodně hovoří o odívání žen, sama již dokáži odlišit ty kvalitní a “méně kvalitní” statě. O mužském odívání však knihy mlčí. Můžete přiblížit pár pravidel, nebo popsat z čeho vycházejí, Korán, Sunna atd.?
Odpověď:
Co se týče odívání mužů, existuje několik základních pravidel, která se opírají jak o Korán, tak o Sunnu.
1. Ochrana intimních partií a přikrývání své nahoty:
Korán: Uspějí ti věřící (ar. mu´minún, m. rod) … kteří pohlaví svá ochraňují (Mu´minún:1,6)
zde je vztažen na všechny bez rozdílu.
naproti tomu verš
Řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví – a to je pro ně čistší, vždyť Bůh dobře je zpraven o všem, co konají. (Núr:30) hovoří výhradně k mužům, neboť po něm následuje jiný verš: A řekni věřícím ženám… (Núr:31)
Podle sunny a konsenzu (idžma’) je awra (nahota) muže definována jako “prostor mezi pupkem a koleny“. Všechny nejvýznačnější mezheby kromě Málikova se shodly na tom, že se myslí “včetně kolen“. Tedy předpisový šarí’atský oděv musí zakrývat tyto partie, nesmí je těsně obtahovat a nesmí být průsvitný.
2. Mužům je zakázáno oblékat to, co je považováno za ženský oděv a naopak, v prvcích, barvě, celkovém dojmu střihu atd. Abú Hurejra vypráví: “Posel Boží, mír a požehnání s ním, proklel muže oblékajícího ženský oděv a ženu, oblékající mužský oděv.” Podle Abú Daúda, Ibn Mádži, Nesáího a Ahmeda. Ibn Hibbán oceňuje jako sahíh.
Tento příkaz je časově a místně proměnlivý (jeho konkrétní podoba se liší v různých místech a v různém čase) a má povšechnou platnost.
3. Je zakázáno nosit oděv, či prvky oděvu výlučně charakteristické nemuslimům, v prvcích, barvě, celkovém dojmu, střihu atd. Podle sahíh hadísu zaznamenaného Ahmedem a Abú Daúdem “Kdo napodobuje nějaký národ, ten je z něj (ten k němu patří).” Tento příkaz je opět časově a místně proměnlivý, s povšechnou platností. Např. sako je dnes již vnímáno jako společenský oděv obecně, bez rozdílu, že by bylo specifické pro evropské země, které jsou převážně nemuslimské. Proto již je společné jak nemuslimům, tak i muslimům, tedy zákaz se na něj nevztahuje. To však nelze říci o např. křesťanském křížku na krk, apod.
4. Je zakázáno mužům obléci hedvábí a nosit zlaté šperky. Zákaz se též vztahuje na lůžkoviny z hedvábí, zlaté nádoby atd. (poslední je zakázáno bez rozdílu pohlaví). Alí bin Abí Tálib praví: “Viděl jsem Posla mír a požehnání s ním, jak vzal do svoé pravé ruky hedvábí a do levé zlato a řekl: “Toto je zakázáno mužům z mé ummy.” Zaznamenal Abú Daúd a Nesáí.
5. Oděv (plášť, dželabíje, kalhoty…) nesmí přesahovat kotníky. Abú Hurejra cituje slova Posla, mír a požehnání s ním: “Vše, co z pláště přesáhne kotníky, je v ohni.” Podle Nesáího a Buchárího. Tím stojí islám v opozici proti vládcům a nadutcům z doby nevědomosti, kteří toto praktikovali.
6. Je vřele doporučováno nosit košili. Umm Selema vypráví: “Nejdražším druhem oděvu byla pro Posla, mír a požehnání s ním, košile” (podle Nesáího, Abú Daúda a Tirmizího, který tvrdí že je hasan) Zaznamenal i Hakím jako sahíh. Také je zavrženíhodné modlit se s holými rameny.
7. Je doporučeno odívat se skromně, nikoli přepychově. “Kdo zanechá přepychového oděvu kvůli skromnosti vůči Bohu a je s to jej nosit, toho v Soudný Den Bůh vyzve přede všemi, aby si vybral oděv víry, jaký si přeje, aby ho jím zkrášlil.” Tirmizí jako hasan a Hakím jako sahíh.
8. Je doporučováno nekolika slabšími podáními, aby oděv byl bílý (bílá je nejčistší). Je zaznamenáno, že Posel, mír a požehnání s ním, nosil pokrývku hlavy, turban, čepku, pláště různých druhů a barev, střihů i výroby (jemenské, byzantinské …). Několik slabších tradic též zakazuje oblékat žluté látky barvené safraninem, nebo celočervený oděv.
A Alláh ví nejlépe.