Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه během pouti přišel ke kameni, políbil ho a následně řekl:
إِنِّي أَعْلَمُ أَنَّكَ حَجَرٌ لاَ تَضُرُّ وَلاَ تَنْفَعُ، وَلَوْلاَ أَنِّي رَأَيْتُ النَّبِيَّ صلى الله عليه وسلم يُقَبِّلُكَ مَا قَبَّلْتُكَ.
Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه během pouti přišel ke kameni, políbil ho a následně řekl:
إِنِّي أَعْلَمُ أَنَّكَ حَجَرٌ لاَ تَضُرُّ وَلاَ تَنْفَعُ، وَلَوْلاَ أَنِّي رَأَيْتُ النَّبِيَّ صلى الله عليه وسلم يُقَبِّلُكَ مَا قَبَّلْتُكَ.
„Věru dobře vím, že jsi nakonec jen kámen, který mi nepřinese ani prospěch, ani újmu. Kdybych neviděl Božího Posla صلى الله عليه و سلم jak tě líbá, sám od sebe bych tě nepolíbil.“ [1]
Černý kámen (arab. الحجر الأسود al-hadžeru l-aswed) je pro muslimy významný svou symbolickou a památeční hodnotou, neboť je pozůstatkem původní stavby Ka’by. Nachází se umístěný v rohu Ka’by, který je po něm pojmenován jako Roh Černého kamene (arab. ركن الأسود ruknu l-aswed). Další rohy nesou jména podle regionů, ke kterým jsou otočeny – rohy irácký, levantský (šámský) a jemenský.
Černý kámen je symbolem Ráje, propojením pozemského a nadpozemského, symbolem kontinuality Božích poselství od Ádema/Adama, přes Ibráhíma/Abraháma až k Muhammedovi, mír a požehnání s nimi všemi.
Úloha Černého kamene v poutních rituálech se odráží v tom, že jeho políbení, nebo pokynutí rukou směrem k němu vyznačuje začátek rituálního obcházení Ka’by, tzv. طواف tawáfu.
Úlohu kamene shrnul ve výše citovaných slovech právě Omar. Kámen má tedy čistě symbolickou rituální funkci a není sám o sobě předmětem uctívání. Není „svatý“ v pravém slova smyslu a není o nic více významný, nežli svatá místa jako taková. Muslimové nepřicházejí uctívat kámen, ale uctívají Stvořitele právě takovým způsobem, jakým Stvořitel chce a Stvořitel uzákonil, aby symbolickou funkci započetí obcházecího rituálu nesl právě tento kámen.
Kámen bude navíc v Soudný Den živým svědkem toho, kdo vykonal poutní rituály skutečně upřímně.
Důkazem toho je hadís ‘Abdulláha ibn ‘Abbáse رضي الله عنهما, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم říká:
وَاللَّهِ لَيَبْعَثَنَّهُ اللَّهُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ لَهُ عَيْنَانِ يُبْصِرُ بِهِمَا وَلِسَانٌ يَنْطِقُ بِهِ يَشْهَدُ عَلَى مَنِ اسْتَلَمَهُ بِحَقٍّ!
„Při Allíáhu, Alláh ho v Den Zmrtvýchvstání oživí, bude mít dvě oči, kterými bude vidět a jazyk, kterým bude hovořit. Dosvědčí tomu, kdo se ho dotkl s upřímností!“ [2]
Ve verzi Se’ída ibn Džubejra stojí:
لَيَأْتِيَنَّ هَذَا الْحَجَرُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ …
„Tento kámen v Den Zmrtvýchvstání přijde …“ [3]
Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم o černém kameni také řekl:
الحجرُ الأسودُ مِنَ حِجَارةِ الجنةِ.
„Černý kámen je jedním z kamenů Ráje.” [4]
‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم ohledně původu a barvy kamene sdělil:
نَزَلَ الْحَجَرُ الأَسْوَدُ مِنَ الْجَنَّةِ وَهُوَ أَشَدُّ بَيَاضًا مِنَ اللَّبَنِ فَسَوَّدَتْهُ خَطَايَا بَنِي آدَمَ.
„Černý kámen byl snesen z Ráje a tehdy byl bělejší, než mléko. Zčernal až kvůli hříchům synů Adamových.” [5]
_______________________________________________
[1] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1597.
[2] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 961 jako hasan; jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 7098.
[3] Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3057.
[4] Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 2935; jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 3174 a 3175.
[5] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 877; jako hasan sahíh. Jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 6756.