Uvádí se, že významný islámský učenec Šakík al-Balchí se svého žáka Hátima al-Asamma zeptal: „Provázel jsi mne už velmi dlouho. Co ses ode mne naučil?“
Hátim odpověděl:
„Naučil jsem se celkem osm věcí:
Uvádí se, že významný islámský učenec Šakík al-Balchí se svého žáka Hátima al-Asamma zeptal: „Provázel jsi mne už velmi dlouho. Co ses ode mne naučil?“
Hátim odpověděl:
„Naučil jsem se celkem osm věcí:
První: Pohlédl jsem na ostatní lidi a shledal jsem, že každý z nich má něco, co miluje, ale když se dotyčný ocitne nad hrobem, musí se s tím, co miluje, rozloučit. Proto jsem sám pro sebe nalezl zalíbení v dobrých skutcích, aby mne to, co miluji, mohlo následovat až za hrob.
Druhá: Pohlédl jsem na slova Vznešeného Alláha:
وَأَمَّا مَنْ خَافَ مَقَامَ رَبِّهِۦ وَنَهَى ٱلنَّفْسَ عَنِ ٱلْهَوَىٰ
Však ten, jenž postavení Pána svého se bál a duši svou před vášní spasil (Názi’át: 40)
Proto jsem se snažil bojovat sám se sebou, se svými chtíči a tužbami, dokud se mé vlastní ego nespokojilo s poslušností vůči Alláhu.
Třetí: Všiml jsem si, že pokud někdo vlastní něco velmi cenného, snaží se to ukrývat na bezpečném místě. Potom jsem uvažoval nad slovy Božími:
مَا عِندَكُمْ يَنفَدُ ۖ وَمَا عِندَ ٱللَّـهِ بَاقٍ ۗ وَلَنَجْزِيَنَّ ٱلَّذِينَ صَبَرُوٓا۟ أَجْرَهُم بِأَحْسَنِ مَا كَانُوا۟ يَعْمَلُونَ
Cokoliv nyní u vás je, pomine, však cokoliv u Boha je, věčně zůstane. A My věru odměníme ty, kdož trpěliví byli, podle toho nejlepšího, co vykonali. (Nahl: 96)
Proto kdykoli jsem sám obdržel něco hodnotného, ihned jsem to rozdal kvůli Němu, aby mi to u Něho zůstalo.
Čtvrtá: Všiml jsem si, že lidé vzhlížejí k bohatství a vznešenému urozenému původu, jenže toto vše je bezcenné a proto jsem pohlédl na slova Boží:
إِنَّ أَكْرَمَكُمْ عِندَ ٱللَّـهِ أَتْقَىٰكُمْ
Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější (Hudžurát: 13)
Proto jsem se snažil stát se co nejbohabojnějším, abych byl u Alláha tím nejvznešenějším.
Pátá: Všiml jsem si, že lidé jedni druhým závidí, proto jsem pohlédl na slova Nejvyššího:
أَهُمْ يَقْسِمُونَ رَحْمَتَ رَبِّكَ ۚ نَحْنُ قَسَمْنَا بَيْنَهُم مَّعِيشَتَهُمْ فِى ٱلْحَيَوٰةِ ٱلدُّنْيَا ۚ وَرَفَعْنَا بَعْضَهُمْ فَوْقَ بَعْضٍ دَرَجَـٰتٍ لِّيَتَّخِذَ بَعْضُهُم بَعْضًا سُخْرِيًّا ۗ وَرَحْمَتُ رَبِّكَ خَيْرٌ مِّمَّا يَجْمَعُونَ
Jsou snad oni těmi, kdož milosrdenství Pána tvého rozdělují? My rozdělujeme mezi ně živobytí jejich v pozemském životě a my povyšujeme jedny nad druhé v hodnostech, aby si jedni druhé brali do služeb. A milosrdenství Pána tvého je lepší než to, co oni hromadí. (Zuchruf: 32)
Proto jsem zanechal závisti a zášti.
Šestá: Všiml jsem si, že lidé se mezi sebou navzájem stávají nepřátali. Proto jsem pohlédl na slova Oslavovaného:
إِنَّ ٱلشَّيْطَـٰنَ لَكُمْ عَدُوٌّ فَٱتَّخِذُوهُ عَدُوًّا ۚ إِنَّمَا يَدْعُوا۟ حِزْبَهُۥ لِيَكُونُوا۟ مِنْ أَصْحَـٰبِ ٱلسَّعِيرِ
Satan je věru vaším nepřítelem, proto jej pokládejte i vy za nepřítele svého! On volá k sobě přívržence své jen proto, aby stali se obyvateli plamene šlehajícího. (Fátir: 6)
Proto jsem se přestal starat o nepřátelství lidí a za svého jediného nepřítele začal považovat pouze šejtána.
Sedmá: Viděl jsem, jak lidé ponižují sebe samé a ztrácejí osobní důstojnost ve snaze zajistit si živobytí. Proto jsem pohlédl na slova Nejslavnějšího:
وَمَا مِن دَآبَّةٍ فِى ٱلْأَرْضِ إِلَّا عَلَى ٱللَّـهِ رِزْقُهَا وَيَعْلَمُ مُسْتَقَرَّهَا وَمُسْتَوْدَعَهَا ۚ كُلٌّ فِى كِتَـٰبٍ مُّبِينٍ
A není na světě zvířete jediného, jehož obživa by od Boha nezávisela; a On zná spočinutí jeho i složení jeho a to vše je v Knize zjevné zapsáno. (Húd:6)
Proto jsem se zaměřil na to, co jsem povinen já vůči Němu a to, co On přislíbil mně, jsem ponechal na Něm.
A osmá: Viděl jsem, jak se jedni upínají na své obchody, řemeslné dovednosti a zdraví, ale já jsem se upnul na Alláha Vznešeného.“ [1]
_________________________________________________________
[1] Zaznamenal Ibn Redžeb al-Hanbelí v Muchtasaru Minhádži l-kásidín, str. 28.