Palestina do r. 2000 v datech

Logo XXL

I. před. kř. érou.

600.000 – 10.000  Období paleolitu (starší doba kamenná) a mezolitu (střední doba kamenná).  Již pravěcí lidé v této oblasti pobývají (doklady z nalezišť na jih od Tiberíjského jezera se datují do cca 600.000 před zač. kř. éry)

10000 – 5000 Neolit (mladší doba kamenná) Vznik zemědělských komunit.

I. před. kř. érou.

600.000 – 10.000  Období paleolitu (starší doba kamenná) a mezolitu (střední doba kamenná).  Již pravěcí lidé v této oblasti pobývají (doklady z nalezišť na jih od Tiberíjského jezera se datují do cca 600.000 před zač. kř. éry)

10000 – 5000 Neolit (mladší doba kamenná) Vznik zemědělských komunit.
5000 – 3000 Doba měděná (chalkolit). Měď, kamenné nástroje a artefakty z tohoto období nalezeny poblíž Jericha a Bi’r As-Sabi ‘a u Mrtvého moře.
3000 – 2000 Raná doba bronzová. Příchod kanaanejských osadníků (3000 – 2500 př. nl). Kanaanejci byli Semity.
cca. 1.250 Izraelité si podmaňují Kanaanejce.

965 – 928 
Vládne král a prorok Šalomoun (Sulejmán). Nechává postavil chrám v Jeruzalémě.
928 Rozdělení starověkého Izraelského státu na království Izrael a Judea.
721 Asyřané dobyli království Izrael.

586 
Obyvatelé Judeje jsou poraženi Babylóňany, vedenými Nabukadnezarem a odvedeni do Babylónu. Chrám v Jeruzalémě je poprvé zničen.
539 Peršané dobývají Babylón, podporují návrat vyhnanců a stavbu nového chrámu.
333 Alexandr Veliký dobývá Persii a Palestinu, tyto říše přechází pod řeckou nadvládu.
323 Alexander Veliký umírá, vlády nad Palestinou se ujímají postupně řečtí Ptolemaiovci z Egypta a Seleukovci ze Sýrie.
165 Makabejské povstání proti Seleukovskému vládci Antiochu Epiphaneovi. Je vyhlášen nezávislý stát.

63 Palestina začleněna do Římské říše.

 
II. kř. éry

70 Zničení druhého jeruzalémského chrámu římským císařem Titem.

132-135 Potlačení povstání Bar Kochba. Židé se zabarikádovali v Jeruzalémě a císař Hadrián staví pohanské město na jeho troskách.
330-638 Palestina pod byzantskou nadvládou. Rozmach křesťanství, postupná christianizace takřka celého území.
638 Druhý chalífa po smrti Proroka Mohammeda, mír a požehnání Boží s ním, Omar ibnu l-Chattáb vstupuje do Jeruzaléma a ukončuje byzantskou okupaci.

661-750
Umajjovští chalífové z Damašku budují Skalní Dóm (chalífa Abdulmálik, vl. 685-705) a mešitu al-Aksá v její současné podobě (chalífa al-Welíd, vl. 705-715).

750-1258
Palestina je spravována z Bagdádu chalífy abbásovskými.
969 Palestina dobyta ší’itskou ismaílitskou dynastií Fátimovců z Egypta, kteří jsou soupeři Abbásovců z Bagdádu.
1071 Jeruzalému a části Palestiny vládnou seldžučtí turečtí sultáni, území je však  oficiálně stále pod vládou Abbásovců.
1099-1187 Část Palestiny okupována křižáky jako Jeruzalémské království latinské.

1187 Saláhuddín al-Ajjúbí (Saladin) vítězí nad křižáky v bitvě u Hittínu, vytlačuje je zpět do Evropy a osvobozuje Jeruzalém. Palestina je pod nadvládou Káhiry.

1260 Po Ajjúbovcích nastupují Mamlúkovci, nadále spravují Palestinu Káhiřané a poráží Mongoly v bitvě u ‘Ajn Džálút v blízkosti an-Nasíry.
1291 Mamlúk Chalíl bin Kalawún dobývá poslední křižáckou tvrz v Šámu, Akka a Kejsaríja.

1516-1917
Palestina je součástí Osmanské říše a je spravována z Istanbulu.
1832-1840 Mohammed Alí Paša z Egypta ovládá Palestinu, Osmané ji zpět přebírají o něco později.
1876-1877 První palestinští zastupitelé z Jeruzaléma se zúčastňují prvního zasedání osmanského parlamentu.
1878 První sionističtí osadníci organizováni pod záminkou zemědělského sdružení Petach Tiqva.
1882-1903 První vlna sionistů (cca 25 000 osob) vstupuje do Palestiny jako nelegální přistěhovalci z východní Evropy.
1882 Francouz E. Baron de Rothschild začíná finančně podporovat aktivity sionistů v Palestině.
1887-1888 Osmané v rámci územní reformy rozdělují Palestinu do tří okresů: Jeruzalém (pod přímou vládou Istanbulu), Akka a Nábulus (oba pod vládou bejrútského vilájetu).
1896 Sionista Theodor Hertzl, novinář rakousko-uherského původu vydává Der Judenstaat (Židovský stát), zasazující se o vytvoření židovského státu v Palestině, či někde jinde. (!!!)
1896 JCA (Židovská kolonizační asociace) začíná pomáhat sionistickým osadám v Palestině.
1897 První sionistický kongres ve Švýcarsku vydává tzv. Basilejský program –  "požadavek na domovinu pro židovský lid v Palestině" a ustavuje k tomuto účelu WZO (Světovou sionistickou organizaci).
1901 Na 5. sionistickém kongresu byl založen JNF (Židovský národní fond), za účelem získání pozemků v Palestině. Heslem kongresu bylo: "ať patří židům"

1904-1914
Druhá vlna sionistické kolonizace Palestiny (cca 40 000 osob). Sionističtí nelegální imigranti zvyšují podíl židovské populace z celkového počtu obyvatel až o 6% .
1909 První sionisticky kibuc (zemědělské družstvo) zřízen severně od Tel Avivu (Yaffa).
1914 Začátek 1. světové války.
1916,
Leden: Husain-McMahon vede rozhovory ohledně kroků vedoucích k nezávislosti arabských zemí (nyní osmanských provincií) na Osmanské říši.
Květen: Podpis Sykes-Picotovy dohody o rozdělení arabských zemí (dosavadních osmanských provincií) mezi Británii a Francii.
Červen: Šaríf Husajn vyhlašuje nezávislost na Osmanské říši. To je začátek arabské vzpoury proti Istanbulu.
1917 Listopad: Balfourova deklarace – britský ministr zahraničí vyhlašuje podporu vytvoření židovského státu v Palestině.
1918:
Září: britské vojenské síly vedené generálem Allenbym obsazují Palestinu
Říjen: světová válka končí.
1919:
Leden-Únor: první palestinská národní konference (PNC) v Jeruzalémě odmítá Balfourovu deklaraci a volá (s odkazem na pařížskou mírovou konferenci) po nezávislosti.
Srpen:
Pařížská mírová konference vysílá vyšetřovací výbor pro Blízký východ. Velká Británie a Francie se neúčastní. Výbor doporučuje změnu balfourské myšlenky.
1919 – 1923 Třetí vlna sionisticko-židovských přistěhovalců (kolem 35 000) zvyšuje jejich podíl v populaci Palestiny na 12%, přičemž vlastní 3% půdy.
1920:
Duben: začátek vnitřních nepokojů v Palestině. Po předchozích provokacích ze strany přistěhovalců je pět židů zabito a 200 zraněno. Spojené Království situaci vyšetřuje. Tato situace způsobuje, že Britové nesplní své sliby a závazky, kvůli obavám z nové vlny přistěhovalců.
Mírová konference vyšší rady v San Rimo ustavuje nad Palestinou britský správní mandát.
Květen: britská okupace se brání, druhá Palestinská národní rada (PNC)
Červenec: Sir Samuel H. (sám je britský žid) otevře britskou civilní správu v Palestině.
Prosinec: třetí PNC svolána v Haifě, volí výkonný výbor, který řídí palestinská politická hnutí až do roku 1935.
1921:
Březen: Založení Hagany, židovské teroristické organizace útočící na arabské a britské cíle.
Květen: Vnitřní nepokoje v Haifě, protest proti sionistickým vlnám imigrace (46 židovských přistěhovalců zraněno). Britové situaci vyšetřují se stejným výsledkem jako předtím.
Hádž Amín al-Hussejní jmenován civilním správcem pro Jeruzalém.
Květen až červen: čtvrtá PNC svolána v Jeruzalémě, posílá misi do Londýna, aby vysvětlila svůj postoj
1922:
Červen:
Britský ministr pro kolonie (W. Churchill) zveřejňuje plán, kde vylučuje oblasti východně od řeky Jordán z Balfourské deklarace a vyzývá ke sladění sionistické emigrace podle ekonomické situace Palestiny.
Červenec: Společenství národů schvaluje britský mandát nad Palestinou
5. srpen: PNC schvaluje ekonomický bojkot sionistů.
Říjen: 1. britské sčítání lidu v Palestině: celkem 757.182 obyvatel, 78% z nich byli Arabové – muslimové, arabští křesťané činí 9,6% a židé 11% (hlavně díky novým přistěhovalcům).
1923:
Září: Britský mandát oficiálně začíná.
1924-1928 4. vlna sionistických přistěhovalců (cca 67 000). 50% z nich byli polští židé. Tím se zvyšuje podíl židovské populace na 16%, přičemž v roce 1928 vlastní již 4,2% půdy.
1925: Sionistická strana Vladimíra Jabutinského vyzývá k vytvoření židovského státu v Palestině a na východe řeky Jordán. Klade důraz na vojenské aspekty sionismu.
Říjen: 6. PNC svolána v Haifě
1928: červen 7. PNC svolána v Jeruzalémě.
1929:
Srpen: střety v západní části Jeruzaléma (čtvrť al-Burák) vedly k usmrcení 116 osob a 232 zraněných na straně Palestinců (způsobeno hlavně britskou střelbou) a 133 mrtvých a 339 zraněných na židovské straně.
Říjen: Všeobecná palestinská konference v Jeruzalémě svolána, aby projednala situaci v západním Jeruzalémě
 
1929-1939 5. sionistická imigrační vlna o 250 000 přistěhovalcích zvyšuje podíl židů v populaci na 30% a vlastnictví půdy židy na 5,7%.
1930:
Leden: Společnost národů pověřuje mezinárodní výbor k prošetření právní situace v Jeruzalémě.
Březen: Britové vydávají zprávy o situaci v roce 1929.
Říjen: Shaw a Hope-Simpson vydávají zprávu o přistěhovalectví. Nenachází v Palestině dostatek zdrojů pro sionisty. Britský koloniální ministr vydává prohlášení obsahující zjištění Shawa a Hope-Simpsona.
1931: Pod vedením Vladimíra Jabutinského vzniká židovská teroristická organizace Irgun, tvořená nejextrémnějšími sionisty a těmi, kteří odešli z Hagany.
Únor: britský ministr vlády R. MacDonald píše dopis o situaci v zemi v říjnu 1930. Dopis adresuje H. Weissmannovi, sionistickému vůdci.
Listopad: 2. britské sčítání lidu v Palestině zjistí 1 035 154 lidí. 73% muslimských Arabů, 8,6% křesťanských Arabů a 16,9% Židu (hlavně přistěhovalců).
Prosinec: Francie a Británie zveřejňují zprávu o palestinských Arabech, kteří přišli o půdu díky sionistickým osadám.
1933 Britská ministryně zahraničních věcí vydává zprávu o Arabech, kteří byli vyhnáni ze svých pozemků ve prospěch sionistických imigrantů.
 
1935
Říjen: Sionističtí revizionáři opustili Světové sionistickou organizaci a vytvořili novou, jejimž cílem je "osvobození" Palestiny a východ od Jordánu.
Listopad: Sh. Izz Eddin al-Qassam vede první palestinské jednotky, bojující proti britské policii a zemře v boji s britskými silami poblíž Jenin.
1936:
Květen: Palestinský národní výbor pořádá konferenci, kde vyzývá k zastavení daňových plateb (žádné zdanění bez zastoupení). Vzpoura začíná.
Srpen: Fawzi Qawikji, spolu se 150 dobrovolníky vstupuje do Palestiny z Libanonu na pomoc v boji proti britské okupaci.
Listopad: Britská královská komise, v čele s Peelem, přijíždí do Palestiny
1937:
Leden:
Královská komise opouští Palestinu
Duben: Irgun, v čele s Jabutinským, je reorganizován a vyzývá k zahájení boje proti Palestincům
Červenec: Peel ve zprávě doporučuje výboru rozdělení Palestiny na židovský stát (33%) (do těchto 33% budou náležet ty nejlepší (nejúrodnější) častí Palestiny) z Britského protektorátu včetně Jeruzaléma. Ve zprávě se dodává poznámka o nuceném transportu, pokud to bude nutné, Palestinců z ‘židovské’ části.
Červenec: arabsky Vyšší výbor odmítá Peelovo doporučení, vyzývá k nezávislosti celé Palestiny a ochrany práv všech i britských zájmu. Revoluce pokračuje.
Září: arabská národní konference svolána v Bludanu (Sýrie). Odmítá oblastní plány, vyzývá k ukončení britského mandátu, sionistického přistěhovalectví a převodů vlastnictví půdy.
Říjen: Britská okupace rozpouští Vyšší arabský výbor a ostatní palestinské politické organizace. Pět lídrů vyhoštěno a Haj A. Husseini unikne do Libanonu.
Listopad: Británie se připravuje čelit palestinské revoluci násilím.
1938:
Duben srpen: Irgun začíná ofenzívu proti Palestincům a usmrcuje 119 Palestinců, ti se brání a zabijí 8 členů Irgunu.
Červen: britský důstojník Orde Wingate mobilizuje noční speciální jednotky z britských vojáků a Irgunské teroristy k útoku na palestinské vesnice.
Říjen: Británie žádá posily. Britské síly znovu obsadily Jeruzalém, držený palestinskými povstalci.
Listopad: Woodhead prohlašuje oblastní plán za nevhodný, vyzývá k obecné konferenci se všemi stranami, zúčastnili se Palestinci, Arabové a sionisté.
1939:
Únor: Londýn svolává konferenci
Březen: Londýn ukončuje konferenci. Žádné dohody se nepodařilo dosáhnout.
Květen: Britové hlasují ve prospěch zprávy ministra kolonií Churchilla.
Zpráva vyzývá k: podmínečné nezávislosti palestinského státu po deset let
 přijetí 15 000 sionistických přistěhovalců ročně po dobu 5 let.
Britské oficiální zdroje udaly počet Palestinců zabitých při vzpouře 3500-4000 proti 500 Židům / sionistům.
1. září: Druhá světová válka začíná.
Říjen: separatisti z organizace Irgun tvoří Stern gang vedený Abrahamem Sternem.
 
1940 – 1945:
Více než 60.000 sionistických (židovských) přistěhovalců vstupuje do Palestiny. Židovské (sionistické) procento stoupne na 31% a pozemky jsou na 6%.
1942:
Únor: Abraham Stern zabit britskou policii
Květen: Baltimorská konference pro lídry sionistů svolána v NY, vyzývá k "procesu k získání Palestiny, jako židovské vlasti"

1944:
Leden: sionistická organizace Irgun a Stern se sjednotili proti britské správě.
Listopad: Sternova skupina zavraždila Moyneho (britský ministr financí)

1945:
8. května: Druhá světová válka končí.
Září: sionisti obnovili příliv přistěhovalců, chráněných Haganou (sionistická teroristická organizace).
Listopad: britský ministr zahraničí E. Bevin, uvolňuje zprávu s prohlášením o obnovení židovského přistěhovalectví.
1946:
Březen: Anglo-americká komise přijela do Palestiny vyšetřovat britskou zprávu z roku 1945.
Květen: Anglo-americká zpráva výboru uvádí, že je celkem 61 000 – 69 000 ozbrojených členů v sionistických organizacích Stern, Hagana a Irgun.
 Prohlašuje speciální armády za nezákonné, doporučuje zvýšit podíl přistěhovalců o 100 000 a zrušení vlastnických předpisů pudy. Palestinci stávkuji na protest.
Červen: Liga arabských států svolává zasedáni v Bludanu (Sýrie), schválí ‘tajné’ rozhodnutí a varuje Velkou Británii a USA, že ignorování palestinských práv bude mít vliv na jejich zájmy v arabském světě.
Červenec: Britská zpráva o terorismu v Palestině obviňuje Haganu, Stern a Irgun z násilí a ničení.
22. července: Irgun vyhodil do vzduchu hotel King David v Jeruzalémě zabito 91 lidí (mezi nimi i Britové, palestinští a židovští zaměstnanci)
Anglo-Američané svolávají konferenci v Londýně, navrhuji federální plán (MG) k vyřešení palestinského problému. Návrhy zamítnuty jak sionistickými, tak palestinskými vůdci.
1947:
Únor: britský ministr zahraničí, E. Bevin, navrhuje změny v MG plánu a předkládá ho do Londýna na konferenci. Plán odmítají arabští představitele a členové Židovské agentury.
28. Dubna  – 15 května: Valné shromáždění OSN svolává zasedání ohledně Palestiny, tvoří ho 11ti člený výbor UNSCOP
16-19 Září: Liga arabských států vytvoří oblastní výbor, jaký bude pomáhat v případě obrany Palestiny
26 Září: Arthur Jones, britský ministr pro kolonie, Británie oznámil své rozhodnutí o ukončení svého mandátu nad Palestinou
Září 29: arabsky Vyšší výbor odmítá oblastní plán.
Říjen 2: Židovské agentury přijímají oblastní plán.
7 – 15. října: Liga arabských států svolána v Libanonu, varuje před sionistickým nebezpečím a rozdělí milion liber sterlingu pro Palestinu.
Říjen 29: Británie oznámila odchod do 6 měsíců, pokud nebude dosaženo řešení.
27. listopad: Liga arabských států vydává zprávu, kde varuje před neschopnosti Palestinců, čelit sionistickým armádám bez pomoci a organizace.
Listopad 29: Valné shromáždění OSN hlasuje o pozměněném oblastnim plánu, volá po 56,5% území v Palestině, jako židovský stát, 43% jako palestinsky stát a rozdělení Jeruzaléma na dvě poloviny. 33 hlasů bylo pro, 13 proti, 10 se zdrzelo. Arabští představitele opustili zasedání.
Listopad 30: Hagana vyzývá Židy ve věku 17 až 25 k nastoupení do vojenské služby
Prosinec: Liga arabských států zavádí "arabskou Armádu spásy" z arabských dobrovolníků, v čele s Fawzi Qawikji.
2. prosince: Palestinci protestuji a 3 dny stávkují.
8. prosince: Británie představuje doporučení OSN, vyzývá k ukončení jejího mandátu v Palestině a okamžité vytvoření židovského a palestinského státu, dva týdny poté.
Prosinec 8 – 17: Liga arabských států to prohlašuje za nezákonné a rozhodnou o poskytnutí pušek a dobrovolníku do palestiny.
17. prosince: výkonný orgán Židovské agentury oznamuje, že američtí Židé by měli zaplatit 250 milionů amerických dolarů na pomoc sionistum v Palestině
Prosinec 21 – březen 1948: sionistická organizace Irgun a Hagana začínají etnické čistky palestinských vesnic.
Prosinec – leden 1948: arabský Vyšší výboru vytvaří místní výbory na obranu palestinských vesnic, měst a lokalit, na čelení před sionistickými čistkami.
1948
Leden: Abdul Qadir al-Husseini se vrací do Palestiny z exilu a stává se aktivním
8 až 10 leden: arabská Armáda spásy posílá první jednotky – 330 bojovníků přijede do Palestiny.
Leden 14: Hagana se zásobuje a dováží zbraně, převážně z Československa, včetně dělostřelectva, samopalu, střeliva a 25 letadel.
Leden 21 – 28: dalších 760 dobrovolníků dorazí podpořit arabskou Armádu spásy (ASA)
Leden – březen: Židovský národní fond podporuje vyhnání Arabů z Haify. Hagana útočí proti Palestincům poblíž jezera al-Hula (severně od Tabariyya) a Palmach (další sionistická ozbrojená skupina) útočí na beduíny v An-Naqab.
16. února: ASA téměř ztrácí Bisan.
18. února: Hagana povolává muže a ženy ve věku 25 až 35 k nástupu do "vojenské služby".
Únor 24: OSN projednává situaci
5 až 7. března: Qawikji přebírá vedení ASA v Jenin-Nablus
Březen 6: Hagana vyhlašuje všeobecnou mobilizaci.
Březen 10: Britská poslanecká sněmovna hlasuje o ukončení mandátu dne 15. května. V Hagana navrhují "Plán Dalet" pro vojenské operace v Palestině.
Březen 18: americký prezident Truman přijímá Chaima Weizmanna a slibuje podporu pro vyhlášení židovského státu.
Březen 19 – 20: Zástupce v Radě bezpečnosti žádá za USA, aby se pozastavil oblastní plán a vyzývá k zasedání Valného shromáždění, aby diskutovali o správě majetku. Arabové přijímají jedno z příměří, které je podmíněno Židovskym přijetím. Židovské agentury zamítají.
Březen 25: Truman vyzývá k okamžitému příměří, oznamuje ochotu podílet se na dočasné správě majetku.
Březen 30 – květen 15: Po druhé probíhají pobřežní čistky, které Hagana vede proti Palestincům mezi Haifou a Yafou.
1. dubna: První zásilka zbraní pro židovskou organizaci přistane v Haife. Rada bezpečnosti vyzývá k zasedání Valného shromáždění podle amerického návrhu.
Duben 4: Hagana začíná Vykonávat "Plán Dalet".
Duben 4 – 15: bitva o Mishmar Ha ‘Emeq. Hagana vyhrává a Palmach obývá osady na rovinách MARJ bin Aamer
Duben 8: Abdur Qadir Husseini zemřel v boji (nedaleko Jeruzaléma)
Duben 9: Masakr v Deir Jásína. Irgunští a Sternští teroristé zabíjí 250 civilistů v této obci v Jeruzalémském okresu.
Duben 12: Všeobecná sionistická Rada rozhodne o zřízení samostatného státu v Palestině na 16. května.
Duben 15 – květen 25: Safad využívá psychologické války k vyhoštění Palestinců.
Duben 16 – 17: Jednotky Palmach obsazují Tabariyya (Tiberias) po britských silách, které tuto oblast opustily.
Duben 17: Rada bezpečnosti vyzývá k vojenskému a politickému příměří.
Duben 20: USA přináší ve zprávě návrh OSN.
Duben 21: Operace Misparim. Britské síly opuští Haifu, Hagana zahajuje útoky.
Duben 22: Místní obránci v Haifě prohrávají. Obyvatelé opustili oblast, kvůli těžkému ostřelování.
Duben 25: Irgun útočí na Yafu.
Duben 26 – 30: Hagana zahajuje provoz Yabusi v okolí Jeruzaléma.
Duben 27 – květen 5: Irgun a Hagana intenzivně bombardují a pozemně útočí na Yafu .(operace Hamets), které vedou k vyhnání 50 000 lidi.
Duben 30: Hagana obsazuje všechny oblasti západního Jeruzaléma a střílí po Palestincích.
Květen 3: Dalších 175.000 – 200.000 palestinských uprchlíků opouští zemi.
Květen 9. – červen 1: Provoz Barak. Hagana útočí kolem Ramle.
Květen 10 – 15: Golanské brigády zachycují Bisan a zahajují útoky v oblasti.
Květen 12 – 14: Sionistické sily dostávají více a vice zbraní z Československa.
Květen 13: ASA a místní bojovníci útočí na Etsion a odraží sionistický útok na Chebrónskou silnici. Yafa se vzdá Hagana.
Květen 13 – 21: Operace Ben Ami. Carmelské brigády odraží Akku.
Květen 14: Hagana zahajuje boj o Jeruzalém po odchodu britských sil. Izraelský stát byl vyhlášen v Tel Avivu na 4 hodiny.
Květen 15: Britský mandát končí. Izraelské státní prohlášení nabývá účinnosti.
Květen 15 – 17: Libanonští vojáci vstupují přes severní hranice.
Kveten 15 – 28: arabské armády (východně od Jordánu) překračují řeku a zabírají místa v Jeruzalémě
Květen 15 – červen 7: egyptské jednotky překračují hranici a dostávají se do Isdod (pobřežní město). Někteří dobrovolníci se připojili k jordánským jednotkám nedaleko Betléma.
Květen 16 – 30: Provoz Ben Nun. Sionistům se nepodaří odrazil Latrun.
Květen 16 – červen 10: syrské jednotky přichází od severu. Obnoví několik obcí společně s libanonskými vojáky.
Květen 20: Bezpečnostní rada jmenuje Bernadotta jako zprostředkovatele v Palestině.
Květen 22: Rada bezpečnosti vydá usnesení vyzývající k příměří.
Červen 9 – 10: Operace Yuram nedokáže zachytit Latrun.
Červen 11 – červenec 8: První příměří.
Červen 28 – 29: Bernadotta navrhuje řešení mezi východem Jordánska a Palestiny vedoucí k míru mezi židovským a arabskými státy. Obě strany ho odmítly.
Červenec 7: Bezpečnostní rada vyzývá k rozšíření příměří.
Červenec 15: Rada bezpečnosti vyzývá zúčastněné vlády a orgány k vydávání příměří.
Červenec 17: izraelské operace Kedem nedokážou dobýt starý Jeruzalém.
Červenec 18 – říjen 15: druhé příměří.
Červenec 24 – 26: Operace Shuteir. Izraelské síly útočí na 3 vesnice jižně od Haify.
Červenec 24 – 28: Operace Nikayon (očista).
Září 16: Bernadotta navrhuje nové rozdělení Palestiny. Arabský stát na východ Jordánska (obsahuje-Naqab, Lodových, Ramle), židovský stát v Galileji (al-Jalil), internacionalizace Jeruzaléma, návratu uprchlíků nebo odškodnění. Liga arabských států a ‘Izrael’ odmítají.
Září 17: sionistická skupina, Stern, zavraždila Bernadotta.
Říjen 15 – listopad 9: Operace Yuav a Hahar. Okupace Bi’r as-Sabi ‘, Majdal, Isdod, pobřežní oblasti a vesnice nedaleko Hebronu.
Listopad 4: Rezoluce Rady bezpečnosti vyzývá ke zřízení trvalého příměří.
Prosinec 27: útoky na egyptské síly selžou.
1949
Únor 24: izraelsko-egyptské příměří. Egyptské síly opouští Faluji a udržuji v Gaze-Rafah své zálohy.
Únor (konec): izraelská armáda vystřeluje na Faluji, obyvatele utíkají.
Březen: izraelské síly – kompletní obsazení An-Naqab.
Březen 23: izraelsko-libanonské příměří. Izraelské síly se stahují z většiny libanonských oblastí.
Duben 3: izraelsko-jordánské příměří. Jordánsko udržuje Nablus, Jenin a Tulkarm, ale nechává si Wádí Ara. Oba přijímají status quo v Jeruzalémě.
Červenec 20: izraelsko-syrské příměří. Demilitarizované pásmo mezi nimi.
události, které následují, jsou převzaty z PASSIA deníku:
1949
Smírčí komise OSN pro Palestinu usazena; UNRWA založena; rezoluce Valného shromáždění OSN, 303, 4. Ženevské úmluvy.
1950
Izraelský zákon o návratu a absentér vlastnictví; Jordánsko jednotí východní pásmo a co zbývá z pásma Gazy.
1951
Král Abdullah je zavražděn v Jeruzalémě.
1955
Izraelské armády útočí, masakr v Gaze.
1956
Izraelské masakry v Qalqilya, kafr Qaasim a Khan Yunis; tripartitních invaze (britská, francouzská, izraelská) do Egypta. Suezská krize.
1957
Stažení Izraele ze Sinaje a pásma Gazy.
1959
Založen Fateh.
 
1964
Je založeno OOP.
1965
Fateh vykonává první vojenskou operaci v Palestině.
1966
Izraelský masakr v As-Sammu.
1967
Šestidenní (červen) válka, okupace zbytku Palestiny, rezoluce OSN 242; summit Arabské ligy v Chartúmu (Súdán).
1968
PFLP (Lidová fronta pro osvobození Palestiny) je založena, PNC (Palestinské národní charty).
1969
DFLP (Demokratická fronta pro osvobození Palestiny) je založena, izraelský útok na Al-Aqsa mešitu v Jeruzalémě, Arafat se stal předsedou PLO.
1970
Černé září událostí v Jordánsku.
1973
Říjen válka (Jom Kippur), rezoluce OSN 338; Ženevská konference, Palestinská národní fronta spásy založena.
1974
OSN a Liga arabských států uznávají OOP jako jediného legitimního zástupce Palestinců, Arafat řeší situaci v OSN.
1975
OOP přístup k bezpečnosti OSN; rezoluci Valného shromáždění OSN 3379 (sionismus je forma rasismu).
1978
Národní orientační výbor zřízen, izraelská invaze do jižního Libanonu, v Camp David dohoda (izraelsko-egyptská).
1979
Izraelsko-egyptské mírové smlouvy; Int’l Den solidarita s lidem Palestiny; OSN res. 446, 452.
1982
Fez, Reagan a Brežněv plánují izraelskou invazi do Libanonu, vznikají Palestinské komunistické strany.
 
1983
Ženevská Mezinárodní konference.
1986
Válka v táborech v Libanonu.
1987
První intifáda.
1988
Jordánsko se stahuje; je založen Hamás (Hnutí islámského odporu); Shultz mírový plán; palestinská deklarace nezávislosti¨.
1990
Masakry na Iyun Qarah (Rishon LeZion) a u mešity Al-Aqsa.
1991
Válka v Perském zálivu, Madridská Konference.
1992
Mnohostranné jednání; izraelská dělnická strana vyhrává volby.
1993
Jednání Arafat-Rabin-Clinton.
1994
Hebronský masakr, Oslo 1. dohoda.
1995
Oslo 2. dohoda; Y. Rabin zavražděn v Izraeli.
1996
Palestinske voleby; PLC (Palestinské legislativní rady). Netanjahu (Likud) se dostava k moci.
1997
Hebronská dohoda.
2000
Šaron na návštěvě mešity Al-Aqsa v Jeruzalémě, druhá intifáda.