Čas je nedílnou součástí života každého člověka a je jednou z nejdražších a nejcennějších věcí, které člověk má. Se svým časem musíme nakládat uvážlivě a zacházet s ním tak, abychom jím zbytečně neplýtvali na věci zcela nepodstatné.
Básník pravil:
„Moudrý je ten, kdo s časem umí zacházet a zbytečně jím nemrhá,
leč využívá ho na dobro, za něž od Alláha odměnu získává.“
Čas je nedílnou součástí života každého člověka a je jednou z nejdražších a nejcennějších věcí, které člověk má. Se svým časem musíme nakládat uvážlivě a zacházet s ním tak, abychom jím zbytečně neplýtvali na věci zcela nepodstatné.
Básník pravil:
„Moudrý je ten, kdo s časem umí zacházet a zbytečně jím nemrhá,
leč využívá ho na dobro, za něž od Alláha odměnu získává.“
Čas věnovaný na podporu dobrých věcí, přináší lidem prospěch a jediná dobře využitá minuta z našeho života se může stát základním kamenem našeho dobrého života budoucího i dobrého života budoucího celé společnosti.
Uvědom si, že hodina má 60 takových minut, to je za jediný den rovnou 1 440. Za celý lunární měsíc, jako právě třeba Ramadán, pokud bude mít 30 dní, to je už 43 200 takovýchto minut. A za celý lunární rok je takových minut okolo 510 tisíc. Pokud využiješ i jedinou minutu svého života správně, pak ti tato jediná minuta pomůže správně využít i další čas.
Chceš-li dosáhnout dobré budoucnosti, pak odlož lenost a marnotratnost stranou a polož mezi sebe a zbytečné plýtvání časem pevnou překážku.
Během jedné jediné minuty můžeš dosáhnout například toho, že:
1.
Přečteš súru al-Fatihu (česky Otvíratelka, 1. súra v koránském pořadí) třikrát.
Muhammed ibn Ka’b al-Kurezí slyšel ‘Abdulláha ibn Mes’úda رضي الله عنه citovat slova Posla Božího صلى الله عليه و سلم, který řekl:
مَنْ قَرَأَ حَرْفًا مِنْ كِتَابِ اللَّهِ فَلَهُ بِهِ حَسَنَةٌ وَالْحَسَنَةُ بِعَشْرِ أَمْثَالِهَا لاَ أَقُولُ الم حَرْفٌ وَلَكِنْ أَلِفٌ حَرْفٌ وَلاَمٌ حَرْفٌ وَمِيمٌ حَرْفٌ .
„Kdo přečte jedno písmeno z Knihy Boží, obdrží za to jednu odměnu a tato odměna se ihned desetinásobí. A neříkám, že alif-lám-mím je jedno písmeno, ale alif je jedno písmeno a lám je jedno písmeno a mím je jedno písmeno.“ [1]
Pokud je odměna za jedno přečtené písmeno odměnou za jeden dobrý skutek (arab. حسنة hasana) a al-Fátiha má 60 písmen, pak platí, že přečtení jedné súry al-Fatiha se rovná 600 dobrých skutků, to znamená že během jedné minuty můžeš mít 1800 takových dobrých skutků.
2.
Přečteš súru al-Ichlás (česky Upřímnost víry, 112. súra v koránském pořadí) dvacetkrát.
Abú Sa’íd al-Chudrí رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه و سلم ohledně ní přísahat:
وَالَّذِي نَفْسِي بِيَدِهِ إِنَّهَا لَتَعْدِلُ ثُلُثَ الْقُرْآنِ!
„Při Tom, v Jehož Ruce je má duše, ona je rovna třetině Koránu!“ [2]
Je-li tato súra rovna jedné třetině Koránu, znamená to v rovině odměny, že během jedné minuty jakoby skoro sedmkrát přečteš celý Korán.
3.
Zvládneš přečíst jednu stránku z Koránu.
4.
Dokážeš se naučit zpaměti jeden kratší verš z Koránu.
5.
Stihneš vyslovit dvacetkrát:
لا إله إلا الله وحده لا شريك له , له الملك و له الحمد و هو على كل شيء قدير
„Lá iláhe ille lláhu, wahdehu lá šeríke lehu, lehu l-mulku we lehu l-hamdu we huwe ‘alá kulli šej´in kadír,“ tj. „Není božstva (nic nemá právo na uctívání) kromě Alláha, jenž společníka nemá žádného, Jemu náleží království a Jemu náleží chvála a On mocný je nade věcmi všemi.“
Odměna, kterou můžeme získat za tento způsob připomenutí si Alláha je stejná, jako bychom vysvobodili z otroctví osm lidí, neboť ‘Amr ibn Mejmún رضي الله عنه slyšel Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم říci:
مَنْ قَالَ لاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَحْدَهُ لاَ شَرِيكَ لَهُ لَهُ الْمُلْكُ وَلَهُ الْحَمْدُ وَهُوَ عَلَى كُلِّ شَىْءٍ قَدِيرٌ عَشْرَ مِرَارٍ كَانَ كَمَنْ أَعْتَقَ أَرْبَعَةَ أَنْفُسٍ مِنْ وَلَدِ إِسْمَاعِيلَ.
„Kdokoli desetkrát zopakuje: „není božstva kromě Alláha, jenž společníka nemá žádného, Jemu náleží království a Jemu náleží chvála a On mocný je nade věcmi všemi,“ ten jakoby vykoupil z otroctví čtyři duše z potomků Ismá’íla/Ismaele, mír s ním.“ [3]
6.
Stihneš vyslovit stokrát:
سبحان الله و بحمده
„Subhán Alláhi we bi-hamdihi“, tj. „Sláva Alláhu (prost je On nedokonalosti) a chvála patří Jemu.“
Ten kdo toto vysloví stokrát během dne, tomu budou odpuštěný jeho malé, pokání nevyžadující, hříchy za ten den, protože ‘Abdulláh ibn Omarرضي الله عنهما slyšel Prorokaصلى الله عليه و سلم říci:
قُولُوا سُبْحَانَ اللَّهِ وَبِحَمْدِهِ مِائَةَ مَرَّةٍ مَنْ قَالَهَا مَرَّةً كُتِبَتْ لَهُ عَشْرًا وَمَنْ قَالَهَا عَشْرًا كُتِبَتْ لَهُ مِائَةً وَمَنْ قَالَهَا مِائَةً كُتِبَتْ لَهُ أَلْفًا وَمَنْ زَادَ زَادَهُ اللَّهُ وَمَنِ اسْتَغْفَرَ غَفَرَ اللَّهُ لَهُ .
„Opakujte „sláva Alláhu a chvála patří Jemu“ stokrát. Kdo to řekne jednou, tomu se zapíše desetinásobná odměna, kdo to řekne desetkrát, tomu se zapíše stonásobná odměna a kdo to řekne stokrát, tomu se zapíše odměna tisícinásobná. Kdo přidá, tomu Alláh přidá odměny a kdo poprosí o odpuštění, tomu Alláh odpustí.“ [4]
7.
Stihneš vyslovit osmnáctkrát:
سبحان الله و الحمد لله و لا إله إلا الله و الله أكبر
„Subhán Alláhi we l-hamdu li-lláhi we lá iláhe ille lláhu we Alláhu akbar,“ tj. „Sláva Alláhu, chvála Alláhu, není božstva kromě Alláha a Alláh je největší.“
Tato věta je velmi oblíbená u Alláha, protože Abú Hurejraرضي الله عنه slyšel Prorokaصلى الله عليه و سلم říci:
لأَنْ أَقُولَ سُبْحَانَ اللَّهِ وَالْحَمْدُ لِلَّهِ وَلاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَاللَّهُ أَكْبَرُ أَحَبُّ إِلَىَّ مِمَّا طَلَعَتْ عَلَيْهِ الشَّمْسُ
„Zajisté často říkám „Sláva Alláhu, chvála Alláhu, není božstva kromě Alláha a Alláh je největší,“ a toto je mi milejší než vše, nad čím slunce vychází.“ [5]
A Prorok صلى الله عليه و سلم by si ji neoblíbil, kdyby neměla zvláštní hodnotu.
8.
Stihneš vyslovit padesátkrát:
سبحان الله و بحمده, سبحان الله العظيم
„Subhán Alláhi we bihamdihi, subhán Alláhi l-‘Azím,“ tj. „sláva Alláhu a chvála patří Jemu, Sláva Alláhu Ohromnému“
Podle Abú Hurejry رضي الله عنه Prorok صلى الله عليه و سلم řekl:
لِمَتَانِ خَفِيفَتَانِ عَلَى اللِّسَانِ، ثَقِيلَتَانِ فِي الْمِيزَانِ، حَبِيبَتَانِ إِلَى الرَّحْمَنِ، سُبْحَانَ اللَّهِ الْعَظِيمِ، سُبْحَانَ اللَّهِ وَبِحَمْدِهِ
„Jsou dvě fráze lehké na jazyku, ale těžké na vahách skutků, oblíbené u Milostiplného: sláva Alláhu a chvála patří Jemu, Sláva Alláhu Ohromnému.“ [6]
Tedy tato věta jednoduchá pro výslovnost a cenná pro posmrtný život. Její slova jsou oblíbená u Alláha.
9.
Stihneš vyslovit více jak čtyřicetkrát:
لا حول ولا قوة إلا بالله
„Lá hawle we lá kúwete illá bi-lláh,“ tj. „není síly ani moci kromě u Alláha!“
Podle hadísu Abú Músá al-Aš’aríhoرضي الله عنه na tato slova Posel Boží صلى الله عليه و سلم poukázal a řekl:
أَلَّا أَدُلُّكَ عَلَى كَنْزٍ مِنْ كُنُوزِ اَلْجَنَّةِ؟
„Nemám ti ukázat jeden poklad z pokladů ráje?“ [7]
Tedy odměna za ni je jako poklad s nesmírnou hodnotou a každý muslim by si jej přál strážit a opatrovat. Význam těchto slov obsahuje i nevyčíslitelnou hodnotu odměny v posmrtném životě.
10.
Vyslovit padesátkrát:
لا إلاه إلا الله
„Lá iláhe ille ´lláh,“ tj. není božstva (nic nemá právo ani nárok být uctíváno) kromě Alláha.“
Toto je vyznání Jedinosti, Jedinečnosti Boží a Jeho výlučného nároku na uctívání. Realizovat význam těchto slov je u Alláha nejvýznamnějším úkolem v životě člověka.
Tato slova a jejich implikace a dopady na lidské myšlenky a činy jsou totiž prazákladem, který z člověka činí věřícího v Jediného a Jedinečného Boha. S touto větou byli proroci sesláni na zem, aby vyzývali lid ke správné víře a aby k ní vedli a byli v tom následováni. Jsou to podle několika hadísů slova, která toho jenž je vysloví před odchodem z toho světa, mohou přivést do Ráje.
Abú Hurejra, Mu’áz ibn Džebel a další رضي الله عنهم أجمعين totiž slyšeli Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم říci:
مَنْ كَانَ آخِرُ كَلاَمِهِ لاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ دَخَلَ الْجَنَّةَ .
„Koho poslední slova budou, že není božstva kromě Alláha, ten vstoupí do Ráje.“ [8]
11.
Vyslovit více než patnáctkrát:
سبحان الله و بحمده عدد خلقه و رضا نفسه وزنة عرشه و مداد كلماته
„Subhán Alláhi we bi-hamdihi ‘adede chalkihi weride nefsihi wezínete ‘aršihi we midáde kelimátih,“ tj. „sláva Alláhu a chvála patří Jemu tolikrát, kolik je jeho stvoření, tolikrát kolik by si On pro Sebe přál, tolikrát, kolik jen váží Jeho trůn a tolikrát, kolik slov Božích lze jen zapsat.“
Toto připomenutí se opírá o koránský verš ve znění:
قُل لَّوْ كَانَ ٱلْبَحْرُ مِدَادًا لِّكَلِمَـٰتِ رَبِّى لَنَفِدَ ٱلْبَحْرُ قَبْلَ أَن تَنفَدَ كَلِمَـٰتُ رَبِّى وَلَوْ جِئْنَا بِمِثْلِهِۦ مَدَدًا
Rci: „Kdyby bylo moře inkoustem ke psaní slov Pána mého, bylo by moře vyčerpáno dříve, než by se spotřebovala slova Pána mého, i kdybychom inkoustem učinili ještě jedno podobné jemu.“ (Kehf: 109)
12.
Vyslovit více než stokrát:
أستغفر الله
„Astaghfiru ´lláh,“ tj. „prosím Alláha o odpuštění.“
13.
Poprosit padesátkrát o požehnání Prorokovi Muhammedovi:
صلى الله عليه و سلم
„salla ´lláhu ‘alejhi we sellem,“ tj. „nechť mu Alláh žehná a dopřeje mu mír.“
14.
Poděkovat Bohu za vše dobré co tě potkalo, slovy الحمد لله „al-hamdu li-lláh,“ tj. „chvála Alláhu.“
15.
Přečíst stránku z nějaké přínosné knihy.
Knihu třeba číst vhodnou, užitečnou svým obsahem. Není třeba ztrácet čas čtením bulvárních plátků, jejich smyšlených, nevěrohodných a nevhodných historek či čehokoli dalšího, co obsahově nemá pro věř
ícího žádný pozitivní význam.
16.
Pozdravit, zkontaktovat nebo navštívit svou rodinu.
To je důležité především pro syna či dceru vůči jeho či jejím rodičům. Arabové to nazývají صلة الرحم siletu r-rahim, tj. udržování toho, co lůno spojilo. Blízkými příbuznými mohou být kromě rodičů a dětí i teta, strýc, dědeček a další v rámci rodiny. Mimo to mohou blízkými být i přátelé a bratři v islámu, ti však následují až po rodině, protože rodina má největší prioritu.
17.
Požádat Alláha o dobro pro své muslimské bratry, sestry a sebe osobní prosbou.
Můžeme prosit například takto:
„Ó, Bože, odpusť mi vše zlé, co jsem vykonal a co vykonávám. Ty jsi Milostiplný a Slitovný, prosím, odpusť mi a pomoz mi zdržet se všeho zlého. Je to pro mne velmi těžké a jsem slabý, avšak Ty jsi silný. Prosím, učiň mne silným a upřímným.“
„Bože, učiň každý můj kousek života k Tvému potěšení. Odstraň z mé mysli všechny zlé úmysly.“
„Bože, ochraň nás před nebezpečím a násilím. Ty jsi naším ochráncem.“
„Bože, nedopusť, abych se někdy od Tebe odvrátil, a to i bez ohledu na to, kolika zkouškami a obtížnostmi budu muset projít. Ať mi tyto těžkosti pomohou být pevnějším v mé víře.“
„Bože, pomozmi přestat se svými zlozvyky, jako jsou přejídání či nadměrné mluvení.“
Podobných proseb může být i více, dle libosti a mohou být dokonce pronášeny i v rodném jazyce, nikoli jen nutně arabsky.
18.
Vybízet k dobru a odvracet od zla, podpořit slovem či činem cokoli dobrého, poradit a pomoci jiným lidem.
19.
Vzpomínat na Alláha, kát se a litovat svých hříchů, neboť ti to bude ku prospěchu po smrti.
20.
Pokud přesto nemůžeš věnovat ani jednu minutu ze svého času pro vykonání alespoň jedné z výše uvedených věcí, pak alespoň svůj čas během jedné minuty nepromrhej na to, co je zakázáno. Pokud nemáš sílu konat něco, co je doporučené, alespoň vynechej to, co je zakázané.
Všechny výše uvedené body nejsou vůbec náročné nebo neproveditelné ani tě nezatíží natolik, abys jim nemohl věnovat jednu minutu ze svého času. Vždyť pro většinu z nich, s výjimkou četby Koránu, ani nemusíš vykonat rituální očistu a ani nebudeš cítit fyzickou námahu. Naopak, tyto skutky lze vykonávat za chůze, za jízdy v dopravním prostředku anebo i když odpočíváš.
Zdroj: starší článek z www.islamweb.cz (rok 2002), doplněno o důkazy a přepracováno redakcí.
__________________________________________________________
[1] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3158 jako hasan sahíh.
[2] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5013.
[3] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2693.
[4] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3470 jako hasan gharíb. Jako hasan li ghajrihi ho oceňuje i al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 6/510.
[5] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2695.
[6] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6406.
[7] Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6384; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2704.
[8] Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 3116; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 976; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 1444; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 22034. Potvrzující podání uvádí Muslim v Sahíhu, hadís č. 917; a Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 3004.