OTÁZKA: Někteří smýšlejí, že Alláh nedokáže některé věci, že není schopen některé věci vykonat. Někteří říkají, že poznají tisíce věcí, které ani Alláh nedovede. Toto asi není podle islámu správné, nebo snad ano? Vyzývá ten, kdo něco takového tvrdí, k branám Pekelného Ohně?
OTÁZKA: Někteří smýšlejí, že Alláh nedokáže některé věci, že není schopen některé věci vykonat. Někteří říkají, že poznají tisíce věcí, které ani Alláh nedovede. Toto asi není podle islámu správné, nebo snad ano? Vyzývá ten, kdo něco takového tvrdí, k branám Pekelného Ohně?
ODPOVĚĎ:
Kdokoli tvrdí něco takového, je zbloudilým heretikem (arab. ملحد mulhid) [1] v pohledu víry v Boží Překrásné Přívlastky a Vznešené Atributy.
Vznešený Alláh praví:
وَلِلَّـهِ ٱلْأَسْمَآءُ ٱلْحُسْنَىٰ فَٱدْعُوهُ بِهَا ۖ وَذَرُوا۟ ٱلَّذِينَ يُلْحِدُونَ فِىٓ أَسْمَـٰٓئِهِۦ ۚ سَيُجْزَوْنَ مَا كَانُوا۟ يَعْمَلُونَ
Bohu náleží jména nejkrásnější; vzývejte Jej tedy jimi a nechte být ty, kdož jména Jeho překrucují – ti budou odměněni za to, co činili. (A’ráf: 180)
Na jiném místě praví:
إِنَّ ٱلَّذِينَ يُلْحِدُونَ فِىٓ ءَايَـٰتِنَا لَا يَخْفَوْنَ عَلَيْنَآ ۗأَفَمَن يُلْقَىٰ فِى ٱلنَّارِ خَيْرٌ أَم مَّن يَأْتِىٓ ءَامِنًا يَوْمَ ٱلْقِيَـٰمَةِ
Ti, kdož znamení Naše neuznávají, nejsou nikterak skryti před Námi. Cožpak ten, jenž vržen bude do ohně, je na tom lépe než ten, kdo ke dni zmrtvýchvstání přijde bezpečně?! (Fussilet: 40)
Jak může někdo říkat, že Alláh není schopen některých věcí? Oč vznešenější je On!
Alláh říká:
وَٱللَّـهُ عَلَىٰ كُلِّ شَىْءٍ قَدِيرٌ
A Alláh nad každou věcí je mocný (Bekara: 284)
Kolik jen je podobných veršů, končících tvrzením, že „Alláh je nad každou věcí mocný,“ či „věru Alláh je každé věci schopný?“ [2]
Alláh Sám nezmiňuje žádné hranice Své vlastní Moci a schopností. On je Všemohoucí, má moc nad všemi věcmi, dokáže učinit naprosto cokoli. On je Všeznající, Zpravený o všech věcech, Vznešený a Nejvyšší. Nezmiňuje, že by pro Něj platily nějaké nepřekročitelné hranice.
A pak přijde někdo a začne Jeho Moc nějak a něčím svazovat? Může po tom všem někdo říci, že jsou věci, které ani Alláh nepozná, ale pozná je on? [3]
To by znamenalo křivověrectví v chápání Božích Překrásných Přívlastků a Vznešených Atributů.
Ne každý, kdo pronáší kázání, je správně veden.
Slyšte slova Posla Božího صلى الله عليه و سلم:
…دعاة على أبواب جهنم …
„… svolávající k branám Pekla…” [4]
Jde o součást aludovaného delšího hadísu od Huzejfy رضي الله عنه, kde Prorok صلى الله عليه و سلم předpovídá odchýlení se od přímé cesty, rozkoly a pokušení, kterým budou muset čelit lidé v pozdějších dobách, kdy se objeví i kazatelé svolávající k branám Pekla, kteří každého, kdo je bude následovat, přivedou do něho.
Tedy ne každý kazatel následuje pravdu.
Odpovídal: šejch Sálih al-Fewzán
Zdroj: videonahrávka z <http://www.bakkah.net/en/wp-content/uploads/2014/02/Fawzan-on-Zakir-Naik-audio.mp3> [k 16. VIII. 2019].
Poznámka překladu:
Podobného druhu jsou i filozofické kličky mnohých popularizátorů ateizmu, kteří se snaží popřít koncept Boží existence pseudoargumenty v podobě rádoby racionálních otázek, např. zda je Alláh schopen stvořit kámen, který neuzvedne, potrestat člověka, který nikdy nezhřešil apod., snažíce se tím přivést do zdánlivého protikladu Boží Všemohoucnost a Boží Spravedlivost, či paradoxem ukázat na nemožnost Všemohoucnosti jako takové. A věru pokud existuje nějaký limit Božích nekonečných schopností, pak je to jen takový, který se Sám Bůh rozhodne nepřekračovat ze Své Vlastní Vůle. Podobné otázky a pseudoargumenty nemají smysl, protože buď implikují nepřípustné smýšlení o Bohu a připisování Mu vlastností, které On Sám u Sebe negoval, anebo předpokládají už v samém začátku omezenost Božích schopností nějakým dalším vlivem, což je, jak jsme právě dokázali, myšlenka z pohledu správné islámské věrouky neudržitelná.
___________________________________________________________
[1] Výraz mulhid označuje někoho, kdo se dopustí křivověrectví, arab. إلحاد ilhád, např. zde v otázce jmen a atributů Božích. To se stává u těch, kteří jména a atributy Boží buď zcela popírají, anebo je překrucují tak, až vyzní způsobem, který Alláhu nepřísluší. Ilhád zahrnuje i situace užití takových označení pro Alláha, která On Sám pro Sebe nepoužil. Více viz Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín v Šerhu usúli s-selása, str. 49-50.
[2] Takových veršů je v Koránu minimálně 35. Všechny obsahují tuto či podobné konstatace. Viz verše Bekara: 20, 106, 109, 148, 259; 184; Áli ‘Imrán: 26, 29, 165, 189; 5:17, 19, 40, 120; An’ám: 17; Anfál: 41; Tewba: 39; Húd: 4; Nahl: 77; Kehf: 45; Hadždž: 6; Núr: 45; ‘Ankebút: 20; Rúm: 50; Ahzáb: 27; Fátir: 1; Fussilet: 39; Šúrá: 9; Ahkáf: 33; Feth: 21; Hadíd: 2; Hašr: 6; Teghábun: 1; Talák: 12; Tehrím: 8; Mulk: 1; Burúdž: 16.
[3] Povšimněte si, že šejch používá jako příklad právě atribut Vševědoucnosti. Ukazuje, že by bylo zjevně naprosto nepřijatelné. Stejně tak i jakýkoli jiný atribut, který Alláh Sám Sobě připíše a neomezí ho žádnými hranicemi, nemůže být omezen či specifikován žádným racionálním výkladem či filozofickým konceptem.
[4] Hadís je Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali ho al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7084; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1847.