Otázka: Může dívka, či žena, vstoupit do manželství bez souhlasu otce, nebo jiného mužského příbuzného opatrovníka (ar. welí), nebo do manželského svazku s někým, s kým nejsou její otec, či matka seznámeni? Vidí se, že takových manželství je čím dál více a některé náboženské autority je dovolují, bez obzvláště vyargumentovaného objasnění.
Otázka: Může dívka, či žena, vstoupit do manželství bez souhlasu otce, nebo jiného mužského příbuzného opatrovníka (ar. welí), nebo do manželského svazku s někým, s kým nejsou její otec, či matka seznámeni? Vidí se, že takových manželství je čím dál více a některé náboženské autority je dovolují, bez obzvláště vyargumentovaného objasnění.
Odpověď: Velká většina islámsko-právních autorit je toho názoru, že opatrovník (ar. welí) je podmínkou uzavření sňatku a že žena nemůže provdat samu sebe ani jinou ženu. Důkazem jsou pro ně slova Vznešeného Alláha: Neprovdávejte dcery své (Bekara:221). Tento verš poukazuje na to,že při uzavírání manželství se opatrovnictví musí vzít v potaz. Také Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl: „Není správně uzavřeného manželství, mimo za souhlasu opatrovníka.“ A také řekl: „Žena nemůže provdat jinou ženu, ani samu sebe.“[1] Od ‘Áiše se travuje, že Boží Posel صلى الله عليه وسلم řekl: „Každé ženě, která se provdá bez souhlasu svého opatrovníka je její manželství neplatné“ a třikrát to zopakoval.[2]
Abú Hanífa smýšlí, že plnoletá a svéprávná žena může provdat samu sebe anebo jinou ženu bez souhlasu opatrovníka, protože má-li právo svobodně nakládat se svým majetkem, analogicky má právo provdat samu sebe. Avšak není správné použít analogii tam, kde existuje jasný textuální důkaz.
Pozn.1: Opatrovníkem je ženin otec, nebo dědeček, bratr, strýc, syn, synovec atd. Podmínkou je, aby byl svéprávný, důvěryhodný a aby byl muslim. Pokud se v ženině rodině nikdo takový nemůže nalézt, přiděluje opatrovníka islámský soudní systém, případně místní muslimská komunita vybere pro tento účel někoho ze svého středu, kdo daný účel splňuje.
Pozn.2: Souhlas obou novomanželů je rovněž podmínkou uzavření sňatku, neboť ze Sunny je známo, že Posel nabídl dívce provdané z donucení možnost rozvodu anebo zachování manželství. Šarí’a tedy nijak neschvaluje jev známý ve světě jako tzv. sňatek z donucení a staví jej do polohy právní napadnutelnosti. Jak rodičům chlapců, tak i rodičům dívek šarí’a zakazuje bránit ve sňatku s osobou splňující islámsko-právní standardy morálky a víry, z důvodu špatného sociálního, etnického, národního, či jiného postavení, nebo odlišného názorového smýšlení.
Zdroj: časopis Saff, č. 96, 15. května 2003