بسم الله الرحمان الرحيم
Hadís:
بسم الله الرحمان الرحيم
Hadís:
Od Abú Jahjá al-Lejsího se vypráví, že Posel صل الله عليه و سلم řekl: „Náboženství (ar. dín) je upřímná rada (ar. nasíha) ” “Ke komu Posle?“, zeptali se. “K Alláhu, Jeho písmu, k poslu, předákům a všem muslimům.“ Zaznamenal imám Málik v Muwetta’, hadís č. 1776. Hadís je sahíh.
Vysvětlení:
Termín dín zahrnuje víru i ideologii dohromady, to podle čeho člověk žije, čemu věří a za co se zasazuje ve svém životě. Termín nasíha označuje spojení upřímnosti vůči někomu/něčemu a radu.
Nasíha vůči Alláhu je upřímný vztah k Němu a pochopení toho, kdo je On, stejně jako pochopení, uznání a potvrzení jeho nároku vůči nám skrze své přesvědčení, svůj jazyk i čin.
Nasíha k Písmu a Poslům Božím je potvrzení, víra a bezvýhradné následování toho, co Bůh Svému Poslu صل الله عليه و سلم zjevil jako Korán a potvrzení, víra a bezvýhradné následování toho, co se od Posla صل الله عليه و سلم autenticky traduje jako Sunna.
Nasíha vůči předákům je upřímný vztah k nim, ve smyslu jejich následování, poslušnosti a pokory vůči nim. Imám Muslim zaznamenal sahíh hadís ve znění: “Budťe pokorni svým předákům, i kdyby nad vmi byl postaven habešský otrok s hlavou jako rozinka.”
Tato je pokornost nařízena i v případě, že tito předáci nebudou zcela příkladní a stoprocentně morální, protože takový není nikdo. Buchárí zaznamenal od Abú Hurejry slova Posla صل الله عليه و سلم: „Alláh pomůže tuto víru skrze nespravedlivého vladaře a nemorální lidi.“ Není tu místa pro diskuzi, disputaci, tyranii a boj o moc.
Zároveň tato upřímná rada zahrnuje možnost porady, konzultace a nápravy věci, pakliže jdou zlým směrem. Posel Boží صل الله عليه و سلم říká o uzurpátorech: „Kdo uvěří v jejich lži a kdo je podpoří v jejich nespravedlnosti, není můj a ani já nejsem jeho. Nenapojí se z mé nádrže. Ten, kdo jim neuvěří a nepodpoří je v jejich nespravedlnosti, je můj a já jsem jeho a napojí se z mé nádrže.“ Sahíh, zaznamenali Nesáí, Tirmízí a Ahmed.
Náprava věcí se děje skrze distanc od zlých praktik, skrze pokornost a trpělivost, skrze to, když člověk svému nadřízenému poradí v soukromí, opatrně a nikoli před lidmi, protože pak se jednoznačně vychloubá, ukazuje před světem, prahne po moci, vytváří nenávist a frakcionářství. A dávní učenci jako Mudžáhid, Hasan al-Basrí, nebo Ibn Tejmíjja považovali špatné vladaře a tyrany za Boží trest za lidskou hříšnost, který nelze odvrátit jinak než upřímným návratem, pokáním a tím, že budeme vykonávat vše, co se od nás očekává. Zakazovali ozbrojenou revoltu vůči nim, dokud se tito modlí.
Nasíha vůči ostatním bratrům muslimům vypadá stejně. Dodržuji v lásce a uctivosti vše, co po mě šarí’a úkoluje ve vztahu ke svému bratru. V případě, že chci kritizovat některé jeho chování, činím to ohleduplně, s úctou, nikoli tvrdě a urážlivě. Neponižuji jej, nezahanbuji před ostatními a neštvu ostatní proti němu. Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: „Nezáviďte si navzájem, neklamte se, nesmíte se nenávidět, ani se obracet jeden k druhému zády. A neobchodujte na úkor svého bratra, nýbrž buďte bratry, ó služebníci Alláha! Muslim je muslimu bratrem, nekřivdí mu, , nenechá jej na holičkách, nelže o něm ani ho nepodceňuje. Bohabojnost se nachází zde!” a pak třikrát ukázal na svou hruď. “Dostačující je zlo, že muslim podcení svého bratra muslima. Každému muslimu je krev, majetek i čest druhého muslima svatá!” Zaznamenal Muslim na autoritu Abú Hurejry.