V Islámském svazku manželském, sex je věci přirozenou. A je to čin odměněn Alláhem.
Prorok صلى الله عليه و سلم vysvětlil tento verš slovy: “Bydlete s nimi v domě a dělejte s nimi všechno co chcete kromě sexuálního styku.“[19]
V Islámském svazku manželském, sex je věci přirozenou. A je to čin odměněn Alláhem.
Jednou společníci Proroka صلى الله عليه و سلم naříkali a ptali se: „Posle Boží, lidé kteří jsou bohatí, získávají všechno požehnání. Modli se stejně jako my, postí se stejně jako my, a mají možnost vydávat mnoho peněz.“ Načež Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl: „A což vám Alláh nedal uctívání jako dobročinnost? Opravdu, každý tesbih[1] je dobročinností, každý tekbír[2] je dobročinností. Každý tehlíl[3] je dobročinností i každý tehmíd[4] je dobročinností. Nařizováni dobra je dobročinností. Zakazováni zla je dobročinností. A sexuální styk s ženou je dobročinností. A modlení dvou rak‘á před polednem obepíná všechny tyto věci.“ Společníci se ho zeptali: „Posle Boží, což někdo může uspokojit své touhy a být ještě zato odměněn?“
On jim odpověděl: „Připustíme-li směřování tužeb k věcem zakázaným (tj. např. cizoložství), což nás to neobtěžká (tj. hříchem)?“[5]
Jednou společníci Proroka صلى الله عليه و سلم naříkali a ptali se: „Posle Boží, lidé kteří jsou bohatí, získávají všechno požehnání. Modli se stejně jako my, postí se stejně jako my, a mají možnost vydávat mnoho peněz.“ Načež Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl: „A což vám Alláh nedal uctívání jako dobročinnost? Opravdu, každý tesbih[1] je dobročinností, každý tekbír[2] je dobročinností. Každý tehlíl[3] je dobročinností i každý tehmíd[4] je dobročinností. Nařizováni dobra je dobročinností. Zakazováni zla je dobročinností. A sexuální styk s ženou je dobročinností. A modlení dvou rak‘á před polednem obepíná všechny tyto věci.“ Společníci se ho zeptali: „Posle Boží, což někdo může uspokojit své touhy a být ještě zato odměněn?“
On jim odpověděl: „Připustíme-li směřování tužeb k věcem zakázaným (tj. např. cizoložství), což nás to neobtěžká (tj. hříchem)?“[5]
Proto jestli směřují tvé touhy k tomu co je povoleno (tj. ke své ženě) budeš za to odměněn.
Věci povolené
Bůh říká v Koránu:
قَدْ أَفْلَحَ الْمُؤْمِنُونَ الَّذِينَ هُمْ فِي صَلاتِهِمْ خَاشِعُونَ وَالَّذِينَ هُمْ عَنِ اللَّغْوِ مُعْرِضُونَ وَالَّذِينَ هُمْ لِلزَّكَاةِ فَاعِلُونَ وَالَّذِينَ هُمْ لِفُرُوجِهِمْ حَافِظُونَ إِلا عَلَى أَزْوَاجِهِمْ أوْ مَا مَلَكَتْ أَيْمَانُهُمْ فَإِنَّهُمْ غَيْرُ مَلُومِينَ فَمَنِ ابْتَغَى وَرَاءَ ذَلِكَ فَأُولَئِكَ هُمُ الْعَادُونَ
Uspěli jsou ti věřící, kteří v modlitbách svých jsou pokorní, kteří od planých řečí se odvracejí, kteří zekát rozdávají, kteří pohlaví svá ochraňují "jen pro manželky své či otrokyně; a nebudou za to pokáráni -"však kdo více než po tomto touží, to věru jsou přestupnici.
(Mu´minún 23:1-7)
(Mu´minún 23:1-7)
Prvním důležitým momentem je zde pojem nahoty (ar. awra). To jsou ty časti těla, které není možné odkryt před jinými.
Prorok صلى الله عليه و سلم řekl: „Skryjte svou nahotu před jinými, kromě vlastních žen a konkubín.“[6]
Někteří muslimové překračují hranice Šaria , a zakazují ukazovaní nahoty mezi manžely. Pravda je však taková, že manželé nemají mezi sebou žádnou nahotu, podle ‘Áiše, která řekla:
“Prorok صلى الله عليه و سلمa já jsme se koupali ve stejné nádobě.“[7] Ibn Hibbán vyprávěl, že Sulejmán ibn Músá byl tázán na nahotu manželky proti manželovi a odpověděl: „Zeptal jsem se ‘Áiše, a ona se odvolala na předcházející hadís.“
Někteří muslimové překračují hranice Šaria , a zakazují ukazovaní nahoty mezi manžely. Pravda je však taková, že manželé nemají mezi sebou žádnou nahotu, podle ‘Áiše, která řekla:
“Prorok صلى الله عليه و سلمa já jsme se koupali ve stejné nádobě.“[7] Ibn Hibbán vyprávěl, že Sulejmán ibn Músá byl tázán na nahotu manželky proti manželovi a odpověděl: „Zeptal jsem se ‘Áiše, a ona se odvolala na předcházející hadís.“
Šejch Ibn Usejmín také vydal fatwu, že je povoleno dívat se na celé odhalené tělo manželky a manžela navzájem.[8]
Hadisy zakazující pohled na celé odhalené tělo manžela a manželky navzájem nejsou autentické a Prorok صلى الله عليه و سلم je nikdy nevyslovil.
Dalším bodem islámské úpravy sexuality je autentická prosba k Alláhu (ar. du’á´) před každým stykem. Je zaznamenána ze sunny, ve znění:
بسم الله اللهم جنبنا الشيطان و جنب الشيطان ما رزقتنا
"BISMI LLÁH. ALLÁHUMMA DŽENIBNÁ Š-ŠEJTÁNA WE DŽENIB AŠ-ŠEJTÁNA MÁ REZEKTENÁ“
Překlad: Ve jménu Boha, ó Bože, vzdal nás od šejtána, a vzdal šejtána od toho, kterýmž jsi nás obdařil.
Prorok صلى الله عليه و سلم uvedl, že když někdo pronese tuto prosbu před tím, než vstoupí do ženy, tak je zapsáno, že jestli budou mít z tohoto styku dítě, šejtán mu neublíží.[9]
Sexuální styk mezi manželem a jeho manželkou je povolen kdykoli v jakékoliv pozici, jedná-li se o styk vaginální.
Alláh Vznešený praví v Koránu:
نِسَاؤُكُمْ حَرْثٌ لَكُمْ فَأْتُوا حَرْثَكُمْ أَنَّى شِئْتُمْ وَقَدِّمُوا لأنْفُسِكُمْ وَاتَّقُوا اللَّهَ وَاعْلَمُوا أَنَّكُمْ مُلاقُوهُ وَبَشِّرِ الْمُؤْمِنِينَ
Ženy vaše jsou pro vás polem; vcházejte tedy na pole své, odkud chcete, však učiňte předtím něco pro duše své a bojte se Boha a vězte, že se s Ním setkáte! Oznam tuto zvěst radostnou věřícím! (Bekara:223)
Dalším bodem šarí’atské úpravy manželské sexuality je milostná předehra.
Ibn Abbás řekl: „Je mi příjemné krášlit se pro svou ženu, a stejně se mi líbí když i ona se zkrášluje pro mne.“[10]
Ibn Kudáma řekl: „Je doporučeno aby muž laskal ženu před sexuálním stykem, a to tak aby ji podnítil tak silně, aby i ona měla tolik příjemnosti ze sexuálního styku jako on (…) A jestli dosáhne vrcholu před ní, je jeho povinnosti aby nekončil styk, než ona dosáhne vrcholu (…)
Neboť by jí toto přerušení mohlo škodit a neumožnit jí, aby uspokojila svých tužeb.“[11]
Neboť by jí toto přerušení mohlo škodit a neumožnit jí, aby uspokojila svých tužeb.“[11]
Ze sunny je také vykonat očistu mezi jedním a druhým pohlavním stykem.
Prorok صلى الله عليه و سلم řekl: „Když někdo z vás koná pohlavní styk se svou ženou, a poté ho chce zopakovat, nechť vykoná očistu, vždyť ona mu dá víc energie pro druhý styk.“[12]
Po sexuálním styku je také třeba vykonat velkou očistu, rituální koupel (ar. ghusl) a omít si celé tělo vodou, pakliže budeme vykonávat nějakou činnost, jejíž podmínkou je rituální čistota (např. modlitba).
Pohlavní akt je definován jako situace, kdy pohlavní organy muže a ženy se spolu setkají (tzv. muž vstoupí do ženy). Posel řekl: „Když se dva orgány (tj. muže i ženy) se spolu setkají, vykonání rituální koupele se stává povinností.“[13]
Rituální koupel je pak povinnosti jak pro muže tak i pro ženu.
Rituální koupel je také povinností ve chvíli, kdy jedinec dosáhne vrcholu bez ohledu na to, jak k tomu došlo. Alí ibn Abí Tálib řekl: „Byl jsem člověkem, který často míval poluci. Tedy podstupoval jsem rituální koupel pokaždé, když se to stalo. Styděl jsem se zeptat Posla صلى الله عليه و سلمna tuto věc a to z ohledu na pozici jeho dcery[14]. Tehdy jsem poprosil al-Mukaddada bin al-Asweda, aby se na to zeptal Prorokaصلى الله عليه و سلم. Prorok صلى الله عليه و سلمmi vzkázal: „Nedělej to. Když uvidíš výměšky, umyj genitálie a udělej očistu před modlitbou, pouze když budeš mít erekci, tak se okoupej.“[15]
Rituální koupel je povinna po sexuálním styku, ale nemusí být vykonána hned, můžeme ji provést až před modlitbou.
Věci zakázané
K věcem, které šarí’a v rámci lidské sexuality považuje za zakázané patří v prvé řadě anální sex.
Jeden sahábí se zeptal Proroka صلى الله عليه و سلم o sexu ze zadu. Prorok صلى الله عليه و سلم odvětil: „Je to povoleno.“ Leč když byl tento člověk na odchodu, Prorok صلى الله عليه و سلم si ho zavolal zpět a řekl: „Co máš na mysli? Který ze dvou otvorů? Jestli myslíš pochvu, tak ano, ale jestli ti jde o vylučovací otvor, tak to je zakázáno. Opravdu Bůh se nestydí pravdy. Nevstupujte do žen přes vylučovací otvor."[16]
Abú Hurejra řekl: „Posel صلى الله عليه و سلمřekl: „Proklet je ten kdo koná se ženou anální styk.“[17]
Abú Hurejra také řekl: „Posel صلى الله عليه و سلمpravil: „Kdokoliv odejde k věštci a uvěří v to co on říká, nebo vykoná sexuální styk s ženou která má menstruaci, nebo vykoná anální sex se ženou, ten vpravdě neuvěřil v to, co bylo sesláno Muhammedovi.“[18]
Jak už bylo předznamenáno, zakázán je i sex v době menstruace ženy.
Alláh seslal v Koránu:
وَيَسْأَلُونَكَ عَنِ الْمَحِيضِ قُلْ هُوَ أَذًى فَاعْتَزِلُوا النِّسَاءَ فِي الْمَحِيضِ وَلا تَقْرَبُوهُنَّ حَتَّى يَطْهُرْنَ فَإِذَا تَطَهَّرْنَ فَأْتُوهُنَّ مِنْ حَيْثُ أَمَرَكُمُ اللَّهُ إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ التَّوَّابِينَ وَيُحِبُّ الْمُتَطَهِّرِينَ
A dotazují se tě na menstruaci. Rci: ;,To je neduh; zdržujte se tedy žen svých po dobu menstruace a nepřibližujte se k nim, dokud se neočistí. A když se očistí, přicházejte k nim tak, jak Bůh vám to přikázal. A Bůh věru miluje ty, kdož se kají, a miluje ty, kdož se očišťují! (Bekara: 222)
Prorok صلى الله عليه و سلم vysvětlil tento verš slovy: “Bydlete s nimi v domě a dělejte s nimi všechno co chcete kromě sexuálního styku.“[19]
Mejmúna vypráví: „Když chtěl mít Prorok صلى الله عليه و سلم intimní kontkat se kteroukoliv ze svých žen, v době kdy ona měla menstruaci, ovinula ona svou dolní část přikrývkou a on se sni laskal.“[20]
Je také přísně zakázáno olizovat intimní sekret ženských pohlavních orgánů. Prorok صلى الله عليه و سلم řekl: „Opravdu, mezi lidmi, kteří budou mít nejžalostnější pozici před Alláhem v den Soudu, bude i muž, který po intimním styku se svou ženou lízal její intimní výtok.“[21]
Další kapitolou šarí’atských zákazů ohledně lidské sexuality jsou úchylky.
Např. sodomie. Z předcházejících národů, které se dopouštěly tohoto činu byl i národ Lotův.
Alláh seslal v Koránu:
وَلُوطًا إِذْ قَالَ لِقَوْمِهِ أَتَأْتُونَ الْفَاحِشَةَ مَا سَبَقَكُمْ بِهَا مِنْ أَحَدٍ مِنَ الْعَالَمِينَ إِنَّكُمْ لَتَأْتُونَ الرِّجَالَ شَهْوَةً مِنْ دُونِ النِّسَاءِ بَلْ أَنْتُمْ قَوْمٌ مُسْرِفُونَ وَمَا كَانَ جَوَابَ قَوْمِهِ إِلا أَنْ قَالُوا أَخْرِجُوهُمْ مِنْ قَرْيَتِكُمْ إِنَّهُمْ أُنَاسٌ يَتَطَهَّرُونَ فَأَنْجَيْنَاهُ وَأَهْلَهُ إِلا امْرَأَتَهُ كَانَتْ مِنَ الْغَابِرِينَ وَأَمْطَرْنَا عَلَيْهِمْ مَطَرًا فَانْظُرْ كَيْفَ كَانَ عَاقِبَةُ الْمُجْرِمِينَ
A hle, pravil Lot lidu svému: "Zdaž budete se oddávat nemravnosti, jíž před vámi se žádný na světě tomto nedopustil?Vždyť vy z vášně své k mužům vcházíte místo k ženám! Vy věru jste lid, jenž všechnu míru překračuje!"A bylo odpovědí národa jeho jedině to, že řekli: "Vyžeňte je z města svého, neboť to jsou lidé,kteří čistotu usilují!" A zachránili jsme jej i rodinu jeho kromě ženy jeho, jež byla s těmi, kdož se omeškali. A seslali jsme na ně déšť – a pohleď, jaký byl konec provinilců! (A‘ráf:80-84)
Posel Boží صلى الله عليه و سلمřekl: „Proklet je ten, kdo proklíná svého otce. Prokletý je ten, kdo proklíná svou matku. Prokletý je ten, kdo uctívá něco jiného než Alláha. Prokletý je ten, kdo bere jinému zemi bez práva. Prokletý je ten, kdo špatně směřuje slepého člověka. Prokletý je ten, kdo koná sexuální styk se zvířetem. Proklet je ten, kdo postupuje jako lid Lota.“[22]
Další formou zvrhlosti je masturbace. Ta je zakázána jak mužům, tak ženám, a to z ohledu na následující verš:
وَالَّذِينَ هُمْ لِفُرُوجِهِمْ حَافِظُونَ إِلا عَلَى أَزْوَاجِهِمْ أوْ مَا مَلَكَتْ أَيْمَانُهُمْ فَإِنَّهُمْ غَيْرُ مَلُومِينَ فَمَنِ ابْتَغَى وَرَاءَ ذَلِكَ فَأُولَئِكَ هُمُ الْعَادُونَ
kteří pohlaví svá ochraňují jen pro manželky své či otrokyně; a nebudou za to pokáráni. Však kdo více než po tomto touží, to věru jsou přestupnicí. (Mu´minún:5-7)
Alláh neumožnil uspokojení sexuálních pudů jinak nežli souloží s manželkou, nebo otrokyní. K těm, kdo nejsou ve stavu se oženit říká:
وَلْيَسْتَعْفِفِ الَّذِينَ لا يَجِدُونَ نِكَاحًا حَتَّى يُغْنِيَهُمُ اللَّهُ مِنْ فَضْلِهِ
A nechť ti, kdož nenalézají možnost sňatku, jsou zdrženliví, pokud je Alláh neobohatí z přednosti Své. (Núr:33)
Ostatní typy zvráceností, jako incest, nudismus, sexuální orgie, fetišismus, sadismus, masochismus, nekrofilie, atd. jsou všechny zakázané.[23] /8/
Věci pochybné
Sem súadá zejména orální sex.
Na otázku zda je orální sex povolen Šejch al-Albání odpověděl: „Není slušné aby to někdo konal, kromě psů“[24]
Šejch bin Báz (rahimahullaah) byl názoru, že je možné sex orální zahrnout do předehry.[25]
Šejch Muhammed al-Džibálí při rozebíráni tohoto tématu napsal: „1. Není možné něco zakázat bez jasné opory v Koránu nebo v Sunně. 2. Sex orální není známou praxi bohabojných muslimů. Co více, je znám jako praxe psů a nevěřících, přičemž povinností muslimů je nesledovat selef (tj. zbožné předky). Proto sex orální je nemile viděn. 3. Orální sex je možné zahrnou do předehry – podobně jako líbáni jiných části těla. Ale není možné zajit tak daleko aby orální sex nahradil normální sexuální akt. 4. Není povoleno polykat látky předstykové, ať už muže nebo ženy. Některé z těchto látek jsou nedžs (tj. rituální nečistoty) a není povoleno, aby se nacházely v ústech nebo na oblečení (či na těle). 5. Častý orální sex může způsobit nákazu v genitálu, a to častěji u žen než mužů, a islám zakazuje sebepoškozování.“
Zdroj: přednáška „Usretu l-muslima“ (čs. Muslimská rodina), díl 1., 2. a 3.
Autor: šejch Muhammed al-Džibálí
Přeložil: Abdulláh al-Morawi
[1] Tj připomenutí si Alláha slovy „Subhan Alláh.“
[2] Tj připomenutí si Alláha slovy „Alláhu akbar.“
[3] Tj připomenutí si Alláha slovy „Lá iláha illá lláh.“
[4] Tj připomenutí si Alláha slovy „Al-hamdu lilláh.“
[5] Potvrdil Muslim, Ahmed a ostatní jako sahíh.
[6] Zaznamenali Ahmed, Abú Daúd a Ibn Mádža. Hadís hasan, uveden v Sahíhu l-Džámi‘ č. 203.
[7] Sahíh al-Buchárí, č. 250.
[8] Fetawá´u z-Zewádž we Išretu n-Nisá´, otázka č. 80, str. 110.
[9] Sahíh Buchárí, Sahíh Muslim.
[10] Ibn Džerír at-Taberí, tefsír verše Bekara:228.
[11] Al-Mughní, 8/136.
[12] Sahih Muslim.
[13] Tamtéž.
[14] Tj. Fátimy, která byla Alího manželkou.
[15] Zaznamenali Muslim, Buchárí a Abú Daúd. Viz Irwá`u l-Ghalíl č. 108, str. 125.
[16] Potvrdil aš-Šáfi‘í, Bejhekí a další. Potvrzeno al-Albáním v Adabu z-Zifaf, str.104.
[17] Potvrzeno od Ahmeda a Abú Daúda. Viz Al-Albání: Adabu z-Zifaf, str.105.
[18] Uvádějí Abú Daúd, Tirmízí a další. Viz Sahíh al-Albání, Adabu z-Zifaf, str. 105-106.
[19] Podle Muslima, Abú Daúda a dalších.
[20] Sahíh al-Buchárí, Sahíh Muslim.
[21] Potvrdili Muslim, Abu Daúd a další.
[22] Podle Ahmeda. Sahíh al-Albání: Sahihu l-Džámi‘ č. 5891.
[23] Viz Muhammed al-Džibálí: Closer than a Garmet, str. 1/140-146.
[24] Viz Muhammed al-Džibálí: Closer than a Garmet 2/49.
[25] Tamtéž.