O uctívání rozjímáním

 

A potom, milí bratři a sestry v islámu, Alláh stvořil člověka a stvořil mu intelekt, aby jím chápal věci, aby rozvažoval, co je pro něj užitečné a co škodlivé, co je správné a co je zkažené, co je dobré a co je zlé. Bez intelektu, nebo při jeho defektu není člověk odpovědný za své činy, existence nepoškozeného intelektu je tedy podmínkou odměny a trestu. Intelekt znamená také zodpovědnost a vzrůst znalosti znamená také zodpovědnost za ni. A zodpovědností vůči intelektu je naplnit jej užitečnou znalostí, která přibližuje k Alláhu a která přidává na obavě z Alláha Vznešeného, jenž říká (ve významu): Zajisté obávají se Boha ze služebníků Jeho znalci (Fátir:28) A užitečná znalost je ta, která tě vede k poznání, že není božstva kromě Alláha Jediného: Věz tedy, že není božstva kromě Boha (Muhammed:19). To znamená, že nic není právem uctíváno mimo Něj. To obsahuje dva základní principy – 1. neexistuje absolutně nic, co by bylo hodno uctívání a 2. pouze s výjimkou Jediného, Skutečného a Živého Boha, Jehož Božství potvrzujeme. A kdo sezná tyto dvě základní skutečnosti, ten nikdy nebude neposlušen svému Pánu, nebude hledat pomoc, záchranu a podporu u nikoho jiného, nebude hledat pomoc u mága, astrologa či věštce a bude naplňovat slova Božího Posla صلى الله عليه و سلم: „Kdo odejde k věštci a na něco se ho zeptá, tomu nebude po čtyřicet nocí přijata jeho modlitba.“ Sahíh dle Muslima. Důležitost znalosti je v Koránu také vzpomenuta jako právoplatný důvod výběru předáka. Nezáleží jak je kdo urozený a kolik vlastní. Důležité jsou především jeho schopnosti. Tálúta si Bůh vyvolil pro to, aby Izraelitům kraloval. Dal mu bystrý rozum i tělesnou sílu, aby zvládl úkol, pro který byl určen, tedy porazit nepřátele svého lidu. Alláh říká (ve významu): A řekl jim prorok jejich: „Bůh vám posílá Saula (Talút ) jako krále.“ Pravili: „Jak by nám tento mohl vládnout, když my máme větší nárok na vládu než on, jenž nemá dostatek majetku?“ Odvětil: „Bůh jej pro vás vyvolil a obohatil jej ve vědění i v síle tělesné. Bůh dává vládu Svou tomu, komu chce, a Bůh je nesmírný, vševědoucí.“ (Bekara:247). Tváří v tvář blížícímu se požehnanému měsíci ramadánu bychom rádi připomenuli druh uctívání, který spravuje lidská srdce, čistí lidské intelekty a je důvodem moci a požehnání muslimů. Ač má u Alláha výsostné postavení, jde o uctívání pozapomenuté, o čemž svědčí přítomný stav muslimů dneška. Většina jich tuto formu uctívání zcela zanedbala, kromě těch, kterým se Alláh smiloval. Jde o uctívání rozjímáním nad Božími verši, znameními a dobrodiním, kterým nás obklopuje dnem i nocí. Alláh říká (ve významu): Kdybyste chtěli spočítat všechnu laskavost Boží, nikdy ji nespočtete (Nahl:18) Drahý bratře, rozmýšlíme o znameních božích? Jaký má toto uctívání význam a jaké má místo v našem životě? Přemýšlíme o skleničce vody, ze které pijeme? Hloubáme nad tím, co o tom říká Náš Pán (ve významu): Nechť člověk pohlédne na svou potravu a na to, jak spustili jsme vody záplavu a jak v zemi jsme dali puknout trhlinám a z nich vyrůst obilovinám, vinné révě a travinám, olivovníku a datlovým palmám, hustým zahradám, ovoci i pastvinám v užitek vašim stádům i vám. (‘Abese:24-32) A toto vše učinil Alláh na jedné jediné zemi, která je malinkatou oproti Slunci kolem něhož obíhá a nepatrnou ve srovnání s rozměrem sluneční soustavy, která je naprosto zanedbatelná v rámci celé galaxie, kam spadá a tato galaxie je jen miniaturním zlomkem celého vesmíru. A ten je jen oním prvním ze sedmi nebích, které se zmiňují v Knize Boží. To celé vede k potvrzení věty: Není božstva kromě Boha. Tento druh uctívání má jako kterékoli jiné uctívání své podmínky. Alláh říká (ve významu): Věru ve stvoření nebes a země a ve střídání dne a noci jsou znamení pro rozmysl mající, (Álu ‘Imrán:190) A kdo jsou tito rozum mající? Mufessirové říkají, že jde o lidi intelektu. A intelekt člověka je připodobněn k dužnině plodu. A když si kupujeme ovoce, kupujeme si jej hlavně pro jeho dužninu.

 

Služebníci Boží! Alláh říká (ve významu): Ukážeme jim znamení Svá ve všech světa končinách i v nich samých, dokud se jim jasným nestane, že toto pravdou je. A což Pánu tvému nestačí, že svědkem je všech věcí? (Fussilet:53) A říká Všemohoucí (ve významu): Což se nepodívali na nebe nad sebou, jak jsme je zbudovali a ozdobili a že není na něm žádných trhlin? (Káf:6) a také: Jenž stvořil sedm nebes ve vrstvách. A nespatříš ve stvoření Milosrdného nesouměrnost žádnou! Pozvedni jen zrak svůj, zda uvidíš trhlinu nějakou! A potom obrať svůj zrak ještě dvakrát, a pohled tvůj se k tobě navrátí ponížen a vyčerpán námahou marnou. (Mulk:3-4) V těchto znameních v okolním světě i v člověku samém tkví zázračnost, kterou potvrzuje moderní věda. Jde o poznatky, které nebyly moderní vědě známy až do velmi nedávné doby. Např. o vzniku lidského života Alláh říká (ve významu): A věru jsme člověka nejdříve z části nejčistší hlíny stvořili a pak jsme jej kapkou semene v příbytku jistém učinili. Potom jsme z kapky semene hmotu přilnavou stvořili a z hmoty přilnavé jsme kousek masa učinili; a z kousku masa jsme kosti stvořili a kosti jsme masem obalili. A potom jsme mu v druhém stvoření vzniknout dali.2874 Požehnán buď Bůh, nejlepší ze stvořitelů! (Mu´minún: 12-14). Zjevně tu jde o narážky na lidský nitroděložní vývoj, Jak potom mohou ti, kteří popírají poselství tohoto negramotného muže z Hidžázu, mír s ním budiž, říci: „On si to vymyslil!“ Odpověz: Přineste tedy deset súr podobných tomuto, vámi vymyšlených, a pozvěte si na pomoc, koho jen můžete, kromě Boha, jste-li pravdomluvní!“ Jestliže vaší výzvě nevyhoví, vězte, že seslán byl s vědomím Božím a že není božstva kromě Něho. Jste tedy do vůle Boží odevzdáni? (Húd:13-14), dále: Což ti, kdož nevěří, nevidí, že nebesa a země byly pevně spojeny a že jsme je od sebe odtrhli a že z vody jsme vše živé učinili? Což neuvěří? (Anbijá´:30) Např. tento fakt, že nebesa i země kdysi tvořila jediný celek odhalila až současná věda moderními metodami výzkumu vesmíru a země. Jak takové věci mohl vědět negramotný muž, Prorok صلى الله عليه و سلم, před tolika stoletími, pokud tedy nebyl nadán zjevením, které k němu přicházelo? Říká Vznešený (ve významu): (Núr:43) Jak mohl Posel صلى الله عليه و سلم vůbec tušit takové věci, když nestudoval nauky o vesmíru a nikdy neletěl letadlem nebo kosmickou lodí? V tom všem jsou skutečnosti, které přivádějí srdce k tomu, aby pevně a rozhodně proneslo svědectví, že není božstva kromě Boha. Alláh vnukl Proroku říci: Rci: „Bylo mi vnuknuto jenom, že božstvem vaším je Bůh jediný. Odevzdáte se tedy do Jeho vůle?“ (Anbijá´:108) Dalším takovým zázrakem, totiž vědeckou skutečností potvrzenou moderními poznatky geologie, je i existence ohně pod vodou. Tím se zapřísáhá Alláh v súře Túr: při moři vzedmutém (Túr:6) A Posel Boží صلى الله عليه و سلم tento fakt také vzpomíná, když říká: „Nechť necestuje po moři žádný z vás, kromě putujícího na hadždž, nebo bojovníka na cestě boží, neboť pod mořem je oheň a pod ním moře.“ Jak to mohl tak jistojistě vědět, když se po moři ve svém životě nikdy neplovil? Podobným, jako popis koloběhu vody: A vidíš zemi neplodnou, však když na ni sešleme vodu, pohne se a vzedme a dá vyrůst různým druhům rostlin nádherných. (Hadždž:5) A to jsou jen mnohé zázračné skutečnosti z Koránu a slov našeho ctěného Proroka صلى الله عليه و سلم, které moderní věda potvrdila.

 

Prosíme Alláha, aby nás vedl správnou cestou a dal nám lásku k tomuto  vznešenému druhu uctívání i zalíbení a vytrvalost v něm. Ámín.