Před nedávnem rozbouřila již dlouho stojaté vody české islámské literatury psané z muslimských pozic, kniha Zahrady Spravedlivých. Jedná se o překlad klasického díla literatury o hadísech, knihy Rijádu s-Sálihín od šáfi’ovského učence imáma Jahjá an-Newewího. Jde o kompilát poučných, zajímavých a nejznámějších hadísů určený bežnému čtenáři. Překlad pořídil a vysvětlivkami doplnil český arabista Petr Pelikán.
Před nedávnem rozbouřila již dlouho stojaté vody české islámské literatury psané z muslimských pozic, kniha Zahrady Spravedlivých. Jedná se o překlad klasického díla literatury o hadísech, knihy Rijádu s-Sálihín od šáfi’ovského učence imáma Jahjá an-Newewího. Jde o kompilát poučných, zajímavých a nejznámějších hadísů určený bežnému čtenáři. Překlad pořídil a vysvětlivkami doplnil český arabista Petr Pelikán.
V této knize, která měla být pionýrským počinem, se však objevují mystifikace, chyby, omyly a nesrovnalosti, které jsou rozhodně na škodu. Mohou zapříčinit nedorozumění a být zavádějící. Jsem toho názoru, že člověk bez odborné znalosti vědy o hadísech a o islámském právu by se neměl pouštět do komentářů hadísů dle své vlastní vůle a úsudku a už vůbec ne se uchylovat k vlastním neuváženým soudům. Vyzývám zodpovědné lidi aby tyto chyby opravili a prosím Alláha o odpuštění napřed pro sebe sama a pak i pro překladatele a ostatní bratry. Bože, veď nás správnou cestou.
Zde je výčet nejdůležitějších chyb, na které jsem při četbě narazil (Zvýrazněna je citace textu):
1. používá se nezavedených cizích slov, termínů z křesťanského katechizmu (které mohou být zavádějící), pro termíny, kde je zaveden ustálený termín mezi muslimy. Antikrist – Dadždžál, vigilie – noční modlitba, klauzura – i’tikáf. Samo slovo klauzura evokuje představu hermeticky uzavřeného prostoru odděleného od vnějšího světa, jako v praktikách křesťanských mnichů nebo halvetijských súfíjů, kteří se zavírají (arab. chalwa) do temných kobek po dobu až 40 dní.
2. str. 86, hadís č. 68, kapitola “O dohledu”: citace čs. překladu: Devátý je od Umara, kéž je s ním Alláh spokojen, že prorok, kéž mu Alláh požehná a dá mu mír, pravil: “Muže se nebude nikdo ptát, kvůli čemu zbil svou ženu.” Vyprávěl Abú Dáwud a jiní. Pozn. hadís je slabý, podle Albáního v Silsilatu ahádísi d-daífa č. 2034. Hadís zaznamenali Abú Daúd (2147) Ahmed (122), Tajálisí (10) a Ibn Mádža (1968) V isnádu se nachází Daúd ibn Jezíd el-Awdí, slabý tradent. Jeho uváděný šejch Abdurrahmán el-Musilí je historicky neznámý, neověřitelný. Hadís podle metnu je metrúk – protiřečí si se silnější tradicí. Odporuje veršům z Koránu
3. str. 169 v poznámce 381 termín “gharíb” je překládán jako “tenký” (správně je “cizí osamělý, osamocený, zvláštní”) citace: “Tenké vyprávění arab. Hadís gharíb, znamená, že řetězec tradentů se na kterémkoli místě zužuje pouze na jediného tradenta a není tedy možné jeho věrohodnost ověřit po celé délce.” To je nesmysl. Ahl sunna wa ´l-džamá’a bere áhád (1-9 tradentů) vyprávění jak pro akídu tak i pro fikh. Imám Šáfi’í nejvíce psal, hovořil a odpovídal na tato témata. Uvedl množství důkazů ukazujících na povinnost přijímání áhád vyprávění i v akídě, jedním z důkazů pro to je i fakt, že Posel Boží, mír a požehnání s ním, poslal Mus’aba ibn Umejra a některé další sahába, nechť je Bůh s nimi všemi spokojen, různým kmenům, kteří jim pak předali znalosti jak akídy, tak i fikhu a všeho ostatního.
4. str. 206-207 pozn. 452 k hadísu 502.: “Abú Hurajra, přezdívka, pod kterou je znám původce největšího počtu sunnitských tradic” To je omyl. Buchárí zaznamenal od Abú Hurejry, nechť je s ním Bůh spokojen, slova: “Zajisté nikdo ze sahába neměl více hadísů než já, kromě Abdulláha bin Amra. On si je totiž psal, zatímco já ne.”
5. str. 59 poznámka č. 13 k hadísu č. 3: “Boj za islám, který je kolektivní povinností, arab. fard kifája” To je nepřesné. V případě napadení muslimské země je povinností každého jednotlivce, dokud to nestačí. “V Muhammadových výrocích se výraz džihád objevuje primárně ve významu ozbrojeného boje. K intelektuálnímu zápasu nebo vnitřnímu úsilí o zlepšení sebe sama, jak džihád interpretují někteří modernisté, ho Muhammad v některých výrocích pouze přirovnává co do náročnosti a významu.” To je opět nepřesné. Muhammed y označoval všechny tyto aktivity jako džihád a učenci pak rozdělili džihád dle cílů a prostředků na džihád srdcem, jazykem, rukou a mečem
6. str. 65, pozn.č. 38 k hadísu č. 21: “U Badru však Muhammad původně zamýšlel přepadnout a oloupit karavanu patřící Qurajšovcům” Nešlo o loupež, karavana vezla výdělek z majetku uloupeného předtím muslimům
7. str.82 pozn. 96 k hadísu č.57.: “Muslimský mučedník neobětuje život za víru trpně jako v křesťanství, nýbrž padne v boji za islám.” Totéž str.383, poznámka 727 k hadísu č. 1311. Není zcela pravda. Existuje několik typů šehída, dle věrohodných vyprávění (následující podle podání Muslimova) např. kdo umře na mor, kdo se utopí, kdo zemře na následky otevřených ran na těle, kdo zemře na nemoc žaludku, kdo uhoří při požáru, koho zabijí trosky a žena, která zemře při porodu. Navíc odměnu šehídů a vskříšení spolu s nimi v jedné skupině v Den Soudu zaslužují i mnozí jiní, jako sluha, který pokorně slouží svému pánu atd.
8. str.362, pozn. 699 k hadísu č. 1210: “… neboť islámské právo trestá odpadlictví trestem smrti” Nepřesné. Je to jen z několika názorů, správnější názor trestá smrtí odpadlíka, jen pokud začne spolupracovat s nepřítelem muslimů.
9. str. 168, pozn.378 k hadísu 353: “Al-Buchárí u některých vyprávění uvádí pouze bezprostředního svědka výroku nebo události a pomíjí celý další řetězec vedoucí až k němu. Vzhledem k váze al-Buchárího autority je tato vynechávka tolerována.” Nepřesné. Důvodem zde není Buchárího autorita, ale fakt, že isnády jsou shromážděny na jiné místě ve věrohodné formě a věrohodnost těchto podání je tak dokladována zpětně.
10. str. 326, pozn. 653 k hadísu č. 1020: “Verš trůnu – 2:255. nejdelší verš celého Koránu.” Omyl. Nejdelší verš je 282. verš téže súry hovořící o zapisování dluhu a o svědčení.
11. str.405, poznámka 766 k hadísu č. 1423: “Vyznání víry, arab. tašahhud, je součástí každé z pěti předepsaných denních modliteb. Pronáší se na závěr každého modlitebního cyklu, arab. rak’á.” Pomineme-li zvláštní překlad termínu tašahhud jako “vyznání víry”, což je již ustálený český termín pro šehádu, objevuje se zde ještě jeden omyl. Tašahhud se totiž pronáší na konci každé druhé rak’á.
12. str. 406 pozn. 768 k hadísu 1425: “Předklon a padnutí na tvář jsou součástí každé z pěti denních modliteb. Při každém modlitebním cyklu se opakují dvakrát.” Omyl. Předklon (ruk’ú) je v každé jedné modlitební cyklus (rak’á) jen jednou (kromě modlitby při zatmění), padnutí na tvář (sedžda) dvakrát.
13. str.433 poznámka 830 k hadísu 1530 k vysvětlení pojmu idžma’: “ovšem “shodou muslimů” se nerozumí všeobecný konsenzus, nýbrž usnesení muslimských učenců” Nepřesné. Shoda učenců je pouze jedním z typů idžma’. Může to být celková shoda lidu, shoda učenců, shoda jiných odborníků, shoda může být výslovná, nebo přejitím, atd.
14. str. 468 pozn. č. 920 k hadísu 1665: ” Následovník, ar. al-tábi’í, znamená příslušník generace tradentů kteří se již s Muhammadem nesetkali osobně, ale žili v době, kdy ještě byli naživu jeho současníci, takže měli přinejmenším teoretickou možnost svá vyprávění čerpat od nich.” Nepřesné. Nezažili současníky (samo slovo současník má všeobecný význam) nýbrž druhy, přátele Prorokovy y, byli muslimy a jako muslimové též zemřeli. Pod slovem zažili se rozumí skutečně zažili, neznamená to, že měli jen teoretickou možnost. Vyvětlení podané poznámkou je příliš všeobecné.
15. str. 514, hadísy 1863 a 1864 – ar. slovo “wazagha – awzágh (v pl.)” znamená gekon (čel. Geckonidae), nebo i jiný ještěr, rozhodně nikoli bazilišek (rod Bassiliscus). Bazilišek žije v tropickém pásmu Střední a Jižní Ameriky. Prorok y se s ním tudíž nemohl setkat.
16. str.522 pozn. 1009 k hadísu 1879: “Rozumí se po dny menstruace, kdy je žena považována za nečistou” Omyl. Korán označil menstruaci za neduh. Menstruující žena není nečistá sama o sobě. Abu Huraira také vypověděl, že potkal Posla Alláhova v ulicích Medíny právě, když byl džunub. Proto odběhl, udělal ghusl a vrátil se. Posel Boží, buď s ním mír, se ho zeptal: “Kde jsi byl, Abu Hurajro?” Odp
ověděl: “Byl jsem džunub a tak jsem nechtěl vedle tebe sedět, dokud se neumyju.” Prorok řekl: “Sláva Alláhu. Věřící zůstává čistý.” (ve smyslu není nikdy nečistotou)