Nejdůležitější znalost v islámu

Imám al-Džunejjid definoval čistý a správný Tewhíd jako:
“Znalost rozdílů mezi Stvořitelem a stvořeními.”
Džundub ibn Abdulláh řekl: “Byli jsme s Poslem Božím صلى الله عليه و سلم coby jinoši. Naučili jsme se věrouku předtím, než jsme se naučili Korán. Pak jsme se naučili Korán a to nám jen zvýšilo naši víru.” Zaznamenal Ibn Mádža.

Imám al-Džunejjid definoval čistý a správný Tewhíd jako:
“Znalost rozdílů mezi Stvořitelem a stvořeními.”
Džundub ibn Abdulláh řekl: “Byli jsme s Poslem Božím صلى الله عليه و سلم coby jinoši. Naučili jsme se věrouku předtím, než jsme se naučili Korán. Pak jsme se naučili Korán a to nám jen zvýšilo naši víru.” Zaznamenal Ibn Mádža.
Šejch Takíjjuddín al-Makrízí (zemřel 843 hidžry) vypráví, že když se k moci dostal sultán Saláhuddín ibn Júsuf al-Ajjúbí (zvaný též Saladin, osvoboditel Jeruzaléma a vítěz nad křižáky), nařídil muezínům po celém Egyptě, aby četli jedno dobře známé věroučné dílo, al-Akídatu l-muršida od Ibn Asákíra (jedno z prvních věroučných děl vůbec), vždy každé noci před ranní modlitbou. Tato praxe muezínů v egyptských mešitách zůstala až do dnešních dní.