Pouť do Mekky a obchod napříč rozlehlou muslimskou říší přímo vyžadoval rozvinutou komunikační síť. Balázurí a Ibn Džewzí uvádějí: „Pokaždé, když odcházela pošta z jednoho kraje do jiného (například z Turkestánu do Egypta prakticky denně), chalífa Omar ji sváděl přes metropoli, aby také soukromá psaní mohla být doručena včas a oficiálním kurýrem.“ Ředitelé pošt vypracovávali cestovní průvodce, jejichž vydání bývalo mnohdy provázeno více či méně detailním popisem historie a ekonomiky každého kraje a místopisem, seřazeným abecedně. Toto zeměpisectví vedlo k dalším hlubším geografickým studiím.
Ptolemaiova Geografie byla přeložena do arabštiny, stejně jako sanskrtem psané práce indických autorů. Velké množství nashromážděných dat odporovalo a znemožňovalo ideje šovinizmu a každý poštovní úředník musel procházet praktickými zkouškami.
Abú Hanífa, dotázán jistým mu’tezilitou, kde leží střed země, odpověděl: „Dole pod každým místem, kam si sedneš,“[1] dokazuje, že již musel mít představu o kulaté zemi. Dokonce i ty nejstarší mapy zhotovené muslimy, představují zemi jako kouli. Ibn Hawkalova mapa (cca 975 kř. éry) zobrazuje překvapivě přesně zejména Středozemí a blízkovýchodní země. Al-Idrísího mapa zhotovená pro sicilského krále Rogera (1101-1154 kř. éry) ohromuje svou přesností a rozlehlostí – zahrnuje dokonce i pramen Nilu. Je však třeba vědět, že staré arabské mapy jsou „obrácené“ – jih ukazuje nahoru a sever dolů. Námořní plavby si vyžádaly měřící tabulky pro určování zeměpisné šířky a délky, stejně jako použití astrolábu a dalších námořních navigačních přístrojů. Při vykopávkách ve Skandinávii, Finsku, Rusku, v Kazani atd. bylo objeveno bezpočet muslimských mincí. Ukazují aktivity obchodních karavan středověkých muslimů. Ibn Medžíd, sloužící jako lodivod Vasca da Gamy při cestě až do Indie, již hovoří o kompasu jako o běžné věci. Muslimští námořníci podnikali ohromující plavby z irácké Basry přes moře až do Číny. Slova jako arzenál, admirál, kábl, monzun, tarif a další jsou arabského původu a dokládají nepopiratelný vliv arabsko-muslimské civilizace na moderní západní kultury.
Zdroj: Hamidullah, Muhammed, Dr: Muslim contribution to science and art: http://muslim-canada.org/ch13hamid.html#general (k 11.12. 2010)