OTÁZKA: Jaké jsou charakteristiky věřících, které je odlišují od nevěřících?
ODPOVĚĎ:
To je vskutku velká otázka. Tím, že známe rozdíl mezi věřícími a ostatními lidmi, a stejně tak i rozdíl mezi pravdou a lží je tak zřetelně znatelným rozdílem, jako rozdíl mezi lidmi věčného štěstí a lidmi věčného trápení.
OTÁZKA: Jaké jsou charakteristiky věřících, které je odlišují od nevěřících?
ODPOVĚĎ:
To je vskutku velká otázka. Tím, že známe rozdíl mezi věřícími a ostatními lidmi, a stejně tak i rozdíl mezi pravdou a lží je tak zřetelně znatelným rozdílem, jako rozdíl mezi lidmi věčného štěstí a lidmi věčného trápení.
Vězte, že pravý věřící je ten, kdo věří v Alláha a všechna jeho jména a atributy, které se nacházejí v Knize a Sunně. Musí být plně uznána. Kromě toho, věřící oslavuje Boha, uznává, že je uvolněn od všeho, co je v rozporu s dokonalostí jeho jména i atributů. Tak se jeho srdce naplnuje imánem, znalostmi, přesvědčení, vyrovnaností a začne se zcela věnovat Bohu.
Věřícího činí pokání, provádí úkony uctívání jenom pro Něho, a plní, co nám bylo vzkázáno skrze jazyk Proroka (sallallaahu ‘alayhe wa sallam), a s upřímností k Bohu doufá, že dostane odměnu a obávaje se jeho trestu.
Věřící je vděčný Alláhu ve svém srdci i svým jazykem a i činností svých končetin. Je vděčný za požehnání Alláha a velké množství dobroty, které mu Alláh dal, všechny ty, které užívá celé hodiny denně. Věřící je vděčný a pronáší věty vzpomínky na Alláha, a nevidí žádné větší požehnání, než to, co mu Alláh dal, ani žádný větší projev velkorysosti než to, co přišlo od Alláha.
Věřící se posmívá materialistickým rozmarům tohoto pozemského života, zatímco se zaměřuje na potěšení Boha, a obrací se pouze k Němu. S tímto si bere hojný podíl na světských požitcích a užívá si je, ale ne tak jako nevěřící nebo ti, kteří nedbají ničeho. On si v nich libuje tak, že mu to pomáhá při stanovení Práv Alláha a Jeho služebníků.
Tím, že se dokáže spokojit s tímto způsobem a doufá v odměnu od Alláha, si věřící naplnuje svá přání, jeho srdce leží pokojně, a on najde klid. Není smutný, když ho zastihnout některé věci, které nemá rád. Takto mu Bůh kombinuje štěstí tohoto pozemského života a zaručí i štěstí v posmrtném životě.
Pokud jde o nedbalé nevěřící, pak jejich záležitost není jako tato. Nevěřící popírá přítomnost a dokonalost svého velkého pána, jehož existence nám však byla prokázána prostřednictvím intelektuálních a textových důkazů, stejně tak jako vědeckými fakty a poznatky. Nevěřící vůbec tyto věci nebere v potaz.
To on sám se od Něj odtrhává tím, že Ho neuznává a neuctívá, nevěřící se upíná na věci nacházejí se v přírodě a leda je potom uctívá. Tak se jeho srdce stává podobným srdcím pasoucích se zvířat.
Nevěří nemá žádný zájem, než shromaždování materiálních statků a těší se pak z těchto věcí. Jeho srdce je vždy ve stavu neklidu, strachu po tom, že by mohl ztratit to, co miluje, strachu z věcí, které se mu nelíbí… Nemá imán, který zapříčinuje, že cítíme jak jsme schopni čelit i složitým věcem jednoduše a který pomáhá odlehčit tíhu neštěstí.
Nevěří byl zbaven radosti z imánu, sladkosti přibližování se k Bohu, a plody imánu v tomto i v tom příštím životě.
Nevěří nemá naději na žádnou odměnu od Alláha, ani se neobává jakéhokoliv trestu. Jeho jediná naděj a jeho jediný strach je spojen s chutěmi materialistického světa a světskými touhami.
K charakteristikám věřícího patří i pokora při oddání se pravdě, ale stejně tak i pokora při jednání s ostatními. Je upřímný k služebníkům Alláha bez ohledu na jejich stav nebo postavení. Tato upřímnost se nachází jak v jeho slovech, tak i záměrech a činech.
Nicméně, nevěřící má hrdost a dívá se svrchovaně dolů k pravdě. Také se dívá svrchovaně na ostatní lidi. Je ohromen sám sebou, a nepraktikuje upřímnost ke každému člověku.
Věřící má čisté srdce, které je zbaveno klamu, zloby a závisti. Miluje pro muslimy to, co miluje pro své vlastní já, a nenávidí pro ně to, co nenávidí pro sebe. Věnuje se práci v jejich nejlepším zájmu. Nese břímě, když jsou poškozováni, a v žádném případě je neutlačuje.
Nevěří srdce je vařené se zlobou a závistí. Nechce nic dobrého, nebo výhody pro nikoho jiného než sebe, ledaže by z toho mohla plynout nějaká výhoda pro uskutečnění svohé vlastního cíle. Vůbec mu nevadí, když jsou ostatní utlačováni, pokud on sám není, zatímco když je on tím nejslabším z nich, natahuje ruce pro pomoc.
Věřící má pravdivý jazyk a ovlivňuje lidi dobrým způsobem. Je jemný, klidný, pokojný, milosrdný, trpělivý, a důvěryhodný. Je snadné být kolem něho a je dobrým hostitelem pro své hosty.
Nevěřící je jako vyrážka, tvrdá a plná obav a strachu. Lže a není důvěryhodný. Je hašteřivý s agresivním temperamentem.
Věřící se nepoddává ničemu jinému než Alláhu. Jak jeho srdce, tak se i jeho tvář stala chráněnými před oddáním se něčemu jinému než svému Pánu. Věřící je ctnostný, silný, statečný, a velkorysý. Má integritu a dokáže rozhodnout, co je dobré.
Nevěří je jeho opakem. Jeho srdce je připojeno k stvořeným bytostem. Bojí se, že ho nějak poškodí a ublíží mu, ale zároven doufá, že z nich může čerpat i prospěch, a veškerou svou energií vynaloží k získání tohoto prospěchu pro sebe. Není ctnostný, ani silný nebo statečný, pokud mu jde pouze k dosažení jeho vlastních sobeckých cílů. Nemá smysl pro integritu, a je mu celkem jedno, jestli to, co dělává, je čisté nebo špinavé, dobré nebo špatné.
Věřící kombinuje, když chce prospěch vkládá svou důvěru v Alláha, spoléhá se na Něho, a hledá u Něho pomoc ve všech svých záležitostech. Ví, že Alláh Nejvyšší mu pomáhá.
Nevěří neví nic o tawakkul, a ani se nedívá na jiné než sám na sebe, svou slabost a ponížení. Alláh mu dal schopnosti, které on používá pouze ve svůj vlastní prospěch, a tak je přiměl, aby mu byly beztak k ničemu. Jestliže dosáhne některé věci, kterou miluje, pak se jedná o pouhé vedení v postupný trest.
Věřící si uvědomuje veškeré požehnání, která přicházejí na jeho cestu s vděčností, a využívá je ve svůj prospěch takovým způsobem, který způsobí, že mu ještě mnoho dobra přijde k rukoum.
Nevěří setkává požehnání s nevázaností a pýchou, cítí se obtěžován děkovat za cokoliv. Používá požehnání pro svoje nízké cíle. Se vší tou jeho nevázaností se od něj požehnání brzo odloučí.
Věřící se setkává s pohromami a neštěstím, ale přečkává je s trpělivostí a počítá Odměnu od Alláha v naději, že Alláh tyto obtíže odstraní. A ta dobrota a odměna, kterou mu Alláh dá místo jeho ztráta a utrpení je větší než milovaná věc, jakou ztratil, nebo utrpení, které vydržel.
Nevěří se setkává s kalamitou s hrůzou a starostí, a tak se jeho neštěstí ještě zvyšuje a je zraněn i navenek, ale i uvnitř svojeho srdce. Nemá žádnou trpělivost ani naděje na nějakou odměnu. Jak vážná je jeho ztráta a jak velký je jeho smutek!
Věřící uctívá Alláha tím, že má víru ve všechny posly. Uznává je a miluje víc než miluje zbytek celého Stvoření. Přiznává, že všechny dobroty, kterých dosáhne až do Dne Stálého je jen výsledkem jejich práce a jejich vedení. Ví, že je zlé být v opozici vůči prorokům. Dále ví, že oni jsou největší ze všech stvoření, pokud jde o dobro, které šíří, a to zejména jejich Imaam a konečná pečeť, Muhammad (sallallaahu ‘alayhe wa sallam), kterého poslal Alláh jako milosrdenství pro všechny lidi a poslal ho, aby nastolil spravedlnost a vedl lidi.
Nevěřící bývají opak, že. Posvětují nepřátele poslů a ctí jejich prohlášení. Zesměšňují to, co přinesli poslové, stejně jako jejich předchůdci… To je největší důkaz jejich intelektu a extrémní neopatrností jejich chování.
Věřící uctívá Boha, miluje Společníky a imámy muslimů, imámy, kteří vedou.
Nevěří, je opakem věřícího…
Věřící vykonává činy v zájmu Alláha a chová se dobře k ostatním služebníkům Boha, kvůli jeho kompletní upřímnosti k Bohu.
Nevěří pracuje pouze k dosažení svých vlastních cílů.
Věřící hrud je rozšířena a naplněna skutečným poznáním, zvukem imánu, soustředěním na Alláha, připomínáním si Jeho, a má v sobě i laskavost k jiným. Jeho hruď je oproštěna od hanebných vlastností.
Nedbající nevěří je opět opakem, protože nepřijal žádná opatření k rozšíření své hrudi…
Autor: al-‘Alláma ‘Abdurrahmán ibn Násir as-Sa’dí
Zdroj: Essential Q&As about Eemaan (str.58-63)
Překlad: Nikola Maredová