Od chvíle, kdy se pojem globalizace široce rozšířil a dostal se do diskuzí v intelektuálních kruzích, hlavním tématem těchto diskuzí se stalo to, že národní identita je touto globalizací ohrožena.
Od chvíle, kdy se pojem globalizace široce rozšířil a dostal se do diskuzí v intelektuálních kruzích, hlavním tématem těchto diskuzí se stalo to, že národní identita je touto globalizací ohrožena.
Učení lidé všude na světě vyslovili své obavy, že globalizace je vlastně jen jiný název pro westernizaci, nebo amerikanizaci. Když nahlédnete do internetových zdrojů, co říkají o „globalizaci a kultuře,“ najdete tisíce webových stránek zaměřených na toto téma, překonávající veškerá jiná slovní spojení se slovem „globalizace.“[1]
Ačkoli taková obava existuje i mezi muslimy, islám pokládá základy pro pěstování, ochranu a udržení islámské identity ustavené na textech Koránu a Sunny a na chování prvních generací Islámu – Prorokových společníků v ranném období islámu.
Tato práce je rozdělena na dvě části, první z nich pojednává o definici slova globalizace a jejího vztahu k „národním identitám.“ Druhá je zaměřena na metody, kterými se globalizace pokouší změnit, nebo zasáhnout národní, nebo muslimskou identitu a na zdroje pro základní principy, řídící způsob, jak muslim sám sebe identifikuje, tedy jaké jsou charakteristiky, které muslim musí splňovat, aby byl muslimem.[2] V této části se také pokusíme najít možnosti, jestli taková učení mohou odolat výzvám globalizace a jak je můžeme pro tyto účely využít jako efektivní nástroj. [3]
Stručná definice globalizace a pozice Islámu
Nevinná definice globalizace říká: „Globalizace je šíření a výměna obyvatel, zboží a idejí v globálním měřítku.”
Nicméně M. Miasami dodává, že “Islám není proti procesu globalizace per se, ale stávající napětí existuje proto, že jde o proces westernizace.” [4] Jiný odborník definuje globalizaci jako “velké mísení všech záležitostí ekonomických, sociálních, politických, kulturních a behaviorálních, aniž by se jakkoli politicky přihlíželo k politickým hranicím suverénních států a bez jakýhkoli požadavků na procedury vlád.“ [5] Stejný autor dodává: „ale globalizace ze současné perspektivy neznamená ani tak výhradně dominanci a kontrolu politiky a ekonomiky, jde mnohem dále. Expanduje a zasahuje kulturu a identitu jiných národů. Zaměřuje se na rozšiřování matric chování a ustavuje hodnoty a způsob života. Nese americkou kulturu.“ [6]
Navzdory tomu, že často slýcháme, že svět se stal malou vesnicí, nebo že všichni žijeme na jednom místě, pokračuje a neutuchá boj na obranu národní identity. Západní expert prohlásil: „Téměř všude se objevuje identitární politika, jejíž explicitním cílem je znovunastolení zakořeněných tradic, náboženské horlivosti a (nebo) projevování etnické, nebo národní identity.“ [7] Zároveň jsme v dnešní době zaznamenali růst a vzestup politických hnutí, která v mnoha různých společnostech usilují o posílení kolektivního vědomí jedinečnosti. Ty velmi často napadají globalizační procesy jakožto hrozbu pro místní rozlišitelnost a sebeurčení. [8]
I muslimští učenci a odborníci vyjádřili obavy a varovali před konceptem globalizace. Trvají na tom, že jde o westernizaci a následně o amerikanizaci celého světa. I když tito učenci nezmiňují specifické příklady tohoto trendu, kdokoli však může pohledem na tisíce satelitních kanálů nabýt dojmu, že jejich vlastníci jsou buďto přímo agenty tohoto globalizačního procesu, nebo že postrádají cíle a objektivní měřítka, přičemž jejich jediným cílem je vydělat peníze. Ale nejspíše jsou westernizovaní, nebo, chceme-li, amerikanizovaní i oni sami.
Uvedeme několik příkladů televizních pořadů:
– Chcete být milionářem
– Superstar
– Star academy
– seznamovací pořady
– Big Brother
Na tomto místě bych připomenul, že program Big Brother byl po dvou, nebo třech epizodách stažen s ohledem na bahrajnské publikum a na islamisty. Některé libanonské satelitní stanice přejaly některé americké televizní pořady, které jsou však více než třicet let staré a přidaly k nim i některé libanonské, s globalizovanou příchutí, s nikoli nezbytnou přítomností žen s minimem oblečení a se spoustou chlípných gest.
Byli jsme nakaženi FM rádii, která vysílají takřka dvacet čtyři hodin denně nějaké nesmyslné povídání mezi velmi naivními hlasateli a muži i ženami napříč arabským světem. Nejkratšími programy v rádiu jsou ty nejserióznější a nejdelšími, trvajícími i dvě, nebo tři hodiny jsou písničky na přání. Stuart Umpleby a dva další badatelé z GW Centra pro studium globalizace (GW Center for the study
of Globalization) pojednávají o standardizaci trhů po celém světě, privatizaci a rozšiřování metod managementu. Umplebyho studie ukazuje na ohromný rozdíl mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi ve vztahu k HDP na hlavu na straně jedné a obchodními periodiky, používáním internetu a certifikátů ISO 9000. [9] Tedy převzali jsme privatizaci ekonomiky, ale nikoli ideu transparentnosti a zodpovědnosti. Některé velké firmy, které byly zprivatizovány, stále pracují podle zaběhnutých starých byrokratických způsobů. Někteří velmi optimističtí odborníci tvrdí, že globalizace nikdy nemůže být protichůdná národní identitě a nikdy nebude její náhražkou. Globalizace v tomto kontextu a v tomto konceptuálním nahlížení, ve světle vysoké úrovně dialogu mezi náboženstvími a civilizacemi je jedinou alternativou zbývající lidstvu a nakonec nutně povede k prohloubení vzájemného respektu mezi všemi národy. [10]
Nicméně někteří odborníci cítí, že bychom se měli zapojit po boku sil globalizace, neboť přinášejí demokracii, stabilitu, prosperitu: „Globalizace musí být přijata, protože signifikantně rozšiřuje obzory individuální svobody. Muslimové nyní chtějí politické, ekonomické a sociální systémy, které zlepší jejich život a ve kterých budou mít i oni nějaké slovo. Chtějí systém práva většiny, čistých voleb, svobodný a nezávislý tisk, ochranu menšinových skupin, rovnost sekulárních i náboženských stran, plná práva pro ženy ve všem, od nejvyšších a nejlépe placených postů ve vládě až po právo na řidičský průkaz.“ Ale dosáhneme skutečně těchto cílů, pokud přijmeme globalizaci? Myslím však, než abychom sami sobě přinášeli obtíže podobnými idejemi, měli bychom řešit naše skutečné a bezprostřední problémy, jako neexistence skutečné svobody slova a myšlení, neexistence skutečné lidské důstojnosti a neexistence skutečného respektu ke znalosti a inovativnosti. Zdá se, že Západ vynalézá a vytváří takové pojmy, zatímco my v muslimském světě jen trávíme značný čas nad tím, jak tato slova a pojmy identifikovat, místo abychom skutečně něco učinili. Namísto toho, abychom popsali stovky stran bráníce islám a hovoříce o tom, že islám není sám o sobě anti-globalistický (nebo anti-moderní, přičemž modernita je brána jako vedlejší produkt globalizace) ve svém původním smyslu slova, musíme se pustit do řešení reálných problémů. Měli bychom si také položit otázku: je-li to skutečně globalizace, co má přinést odpovědi na všechny tyto otázky? Vezmeme-li v potaz např. koncept transparentnosti – potřebujeme skutečně globalizaci k tomu, abychom dosáhli tohoto cíle? Transparentnost a čestnost jsou přece základní elementy islámské politické teorie i Korán sám kritizuje faraóna prakticky za to, že v egyptské říši vlastnil de facto vše, včetně řek i půdy:
وَنَادَى فِرْعَوْنُ فِي قَوْمِهِ قَالَ يَا قَوْمِ أَلَيْسَ لِي مُلْكُ مِصْرَ وَهَذِهِ الأنْهَارُ تَجْرِي مِنْ تَحْتِي أَفَلا تُبْصِرُونَ
A Faraón zvolal k lidu svému: „Lide můj, což nepatří mi vláda nad Egyptem i nad těmito řekami, jež u nohou tekou mi? Což to snad nevidíte? (Zuchruf:51)
Islámská základní pravidla jako taková volají po nejvyšší možné míře transparentnosti. Posel Boží صلى الله عليه و سلمposlal jednoho muže posbírat zekát a když se tento vrátil, řekl Prorokovi صلى الله عليه و سلم: „Toto je tvé a toto mi bylo dáno jako dar.“ Posel Boží صلى الله عليه و سلمse rozhněval a Medíňanům vzkázal: „Vyslali jsme toho muže do služby a on se nám vrátí s tím, že toto je tvé a toto mi bylo dáno jako dar? Pojďme se podívat, jestli, když pobýval u svých rodičů, jim přinesl nějaký dar.“ Omar ibnu l-Chattáb, když kohokoli jmenoval do úřadu, se jej napřed zeptal na jeho majetek. Když pak někoho odvolal, nebo přeložil, nechal znovu zkontrolovat jeho bohatství. Takto Omar prošetřil i majetky některých prominentních společníků Proroka صلى الله عليه و سلم.
Muslimská identita tváří v tvář globalizaci
Ve své vynikající práci se ‘Ádil at-Turkí pokusil definovat pojem identita podle jazykových a filozofických definic, s tím, že všeobecně se tento termín neměnía znamená „co nás činí odlišnými a činí nás v souladu s námi samými“ nebo „co jedince nebo společnost určuje mezi jinými podobnými co do charakteru, hodnot a základů.“ At-Turkí shrnuje, že kulturní a civilizační identita jakéhokoli národa je ohraničeným množstvím svrchovaných znaků a společných rysů, které odlišují jednu civilizaci od jiné a které utvářejí národní charakter. [11] Jedním z hlavních zájmů výzkumníků a odborníků ohledně globalizace je obava z toho, jak může tato poznamenat islámskou identitu. Tento zájem odstartoval článek Abdulkádira Šerefa, který napsal:
„Jednou z výchozích příčin podobné úzkosti se stal mnohostranný kulturní náhled: jak chránit unikátní kulturní dědictví tváří v tvář globálnímu nátlaku, jak si zachovat islámské tradice, jazykovou čistotu, jak bránit své společenské instituce a, v neposlední řadě, a jak si udržet životaschopnou identitu přímo v centru překotných změn.“ [12]
Ale jaké jsou nejefektivnější nástroje v šíření povědomí o globalizačních procesech? Někteří budou toho názoru, že ekonomické nástroje, jako nadnárodní korporace, nebo vojenská síla supervelmocí, potažmo jediné supervelmoci, USA, je opravňuje nazývat globalizaci amerikanizací. Co se nadnárodních korporací týče, ty jsou vozidlem kapitalizmu, táhnoucím světovou ekonomiku směrem ke globalizaci, neboť tyto společnosti dominují minimálně třetině zahraničních investic a minimálně dvěma třetinám mezinárodního obchodu se zbožím i službami. [13] Globalizace je propagována mediálně a nadnárodní korporace jako Nestlé, Coca-Cola, Pepsi, Shell a další jsou těmi, kteří taktéž podporují média. Ta by měla být vystavena skutečnému porozumění toho, co to znamená islámská identita a muslimská role na tomto světě na poli etiky, ekonomiky, politiky a společenských záležitostí.
Základním bodem pro muslimy, resp. pro věřící, je súra al-Bekara, rozlišující mezi třemi typy lidí: věřícím, nevěřícím a pokrytcem. Věřící jsou popsáni pěti verši, zatímco nevěřící verši dvěma. Pokrytci jsou však popsáni rovnou třinácti verši. Pro věřící je význačné, že věří v nepoznatelné, dodržují modlitby a rozdávají z toho, co jim bylo dáno. Na rozdíl od následovníků jiných náboženství věří ve všechny zjevené Knihy a také v Den Soudu a v posmrtný život. Ti, kdo disponují takovými charakteristikami jsou správně vedenými a úspěšnými. Těchto pět veršů nám plně postačuje k pochopení toho, co je to být muslimem.
Chování muslima je determinováno a řízeno těmito verši a učením Proroka od okamžiku, kdy vstane z postele až do momentu, kdy ulehne ke spánku. Muslim je ten, kdo věří, že za každý svůj čin je plně zodpovědný a bude na něj tázán a kdo také ví, že bude tázán i za každý haléř, který získá, nebo utratí. Pevná víra muslima v Jedinečnost a Jednotu Stvořitele a v to, že On je Tím, Kdo jej stvořil a kdo jediný má právo zbavit jej jeho života a kdo jediný je zodpovědný za jeho blaho a dobro. Tato víra činí muslimskou ummu tím nejsilnějším národem na světě, nikoli vojenskou silou, nebo materialistickou mocí. Avšak muslimové byli nejlepšími co do lidské důstojnosti každé osoby žijící v hranicích obývaných jejich velkolepým lidem. Jeden z vojáků muslimské armády, který se dostal k armádě perské, byl předveden před chosraua (perského panovníka) a když vstoupil do královského sálu, přišel a posadil se také na chosrauův trůn. Stráže se mu v tom pokusili zabránit, ale on jim odvětil: „Vy jste si vyžádali mou přítomnost a já jsem nepřišel sám od sebe. Mysleli jsme si, že jste rovnostářští, ale ve skutečnosti zotročujete jedni druhé.“ A pak dodal: „Takový národ je předurčen ke kolapsu.“ Někdo by mohl poznamenat: „Kdo naučil tohoto arabského bojovníka, tohoto beduína, tak hlubokou filozofii o vzestupu a pádu národů a států?“ Stačí jen odpovědět: „Ten, kdo naučil lidi dobrým věcem pro ně. A ten by pak měl být milostí pro všechny světy.“
Muslim je povinen přistupovat k nevěřícím podle pravidla:
لا يَنْهَاكُمُ اللَّهُ عَنِ الَّذِينَ لَمْ يُقَاتِلُوكُمْ فِي الدِّينِ وَلَمْ يُخْرِجُوكُمْ مِنْ دِيَارِكُمْ أَنْ تَبَرُّوهُمْ وَتُقْسِطُوا إِلَيْهِمْ إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ الْمُقْسِطِينَ
Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé (Mumtehana:8)
Rád bych zmínil několik věcí, které na první pohled mohou vypadat triviálně, ale pro určení charakteru muslima jsou zcela signifikantní.
Když byl Dža’fer ibn Abí Tálib v přítomnosti habešského vládce neguse vyzván, aby nové náboženství popsal, odpověděl slovy: „Byli jsme národem v hluboké nevědomosti, uctívali jsme modly, jedli mršiny, konali zlé činy, nebyli jsme dobří k příbuzným, ani k sousedům a silní utlačovali slabé. Potom Prorok mezi námi, známý svou urozeností a ctí, nás vyzval k tomu, abychom naše uctívání toho, co i naši otcové uctívali, opustili, ať už to byly modly, či kameny. Přikázal nám být čestnými, oddanými, laskavými k příbuzným i sousedům. Přikázal nám vyhnout se zakázanému a zabíjení. Zakázal nám zlé činy a bezectnost ve slovu i činu.“ [14]
Povaha muslima je řízena velikým poselstvím a je o tom být morálním. Posel Boží shrnul toto poselství v následujícím hadísu: „Byl jsem vyslán, abych mravnost dovedl k dokonalosti.“ [15] Potom celé těleso islámu má za cíl dovést člověka k nejvyšší mravnosti.
Morálka ve světě však padla na velmi nízkou úroveň, nebo je dokonce zcela přehlížena. Někteří rádi uvažují o světě protikladů: dobro a zlo, víra a nevíra, černé a bílé. Ale pokud se bavíme o muslimské identitě, pak máme menší obavu, že tato podlehne zkaženému světu. Muslimská identita volá po lásce a laskavosti mezi muslimy. Posel Boží upírá muslimům plnou víru, dokud nebdou pro ostatní milovat to, co by rádi i pro sebe. [16] Jiný hadís vypráví o tom, že by muslim neměl přehlížet ani ten nejmenší dobrý čin, dokonce i úsměv do tváře svého bratra. [17] Užitý arabský výraz je těžko přeložitelný, neznamená jen úsměv. Označuje tvář otevřené mysli.
Jsou i další charakteristiky, jako že muslim je laskavý k ženám. Jednou z posledních rad Božího Proroka bylo, aby muži byli laskaví k ženám. Během svého kázání na pouti na rozloučenou tento důležitý bod své mise rovněž zdůraznil. Alláh stvořil lidi dvou pohlaví – muže i ženy. Globalizace vedená západní kulturou vynalezla termín „gender“, aby povolila současné módní výstřelky, které povolují deviantní praktiky a úchylky jako je homosexualita a lesbejství. Gender se stal ustáleným termínem v písemnostech OSN a mnoha nevládních organizací. Islámská společnost je zbudována s velkou láskou. Uvedli jsme, že muslim by tuto lásku, ani specifické rozdíly a odlišné potřeby obou pohlaví neměl znevažovat.
V ekonomické sféře vybízí muslimská identita k rozumnému utrácení prostředků:
وَالَّذِينَ إِذَا أَنْفَقُوا لَمْ يُسْرِفُوا وَلَمْ يَقْتُرُوا وَكَانَ بَيْنَ ذَلِكَ قَوَامًا
a ti, kdož při vydáních svých ani nerozhazují, ani neskrblí, leč na střední cestě mezi tím stojí (Furkán:65)
V této souvislosti je také připomínán hadís: „Nezchudne, kdo utrácí odůvodněně.“ [18]
A ještě působivější je důraz na vlídnost k sirotkům a nakrmení chudých – to vše je přímo spojeno s vírou a uznáním náboženství:
أَرَأَيْتَ الَّذِي يُكَذِّبُ بِالدِّينِ فَذَلِكَ الَّذِي يَدُعُّ الْيَتِيمَ وَلا يَحُضُّ عَلَى طَعَامِ الْمِسْكِينِ
Co soudíš o tom, jenž nazývá náboženství lží? To je ten, jenž sirotka odhání a k nakrmení chudáka nepobízí. (Má’ún:1-3)
Víra muslima není kompletní, pokud stráví noc syt, zatímco jeho soused hladoví. [19] Islám volá po sociální spravedlnosti až do té míry, že ve svém domě nemá muslim právo mít to, co nepotřebuje, ale někdo jiný ano. Po návratu z bitvy přikázal Prorok svým spolubojovníkům, kteří se vraceli do Medíny, že ti, kteří nesou více válečné kořisti, mají vyhledat ty, kteří nic nemají a ti, kteří mají hodně jídla, mají vyhledat ty, kteří jídlo postrádají. Vypravěč hadísu zmiňuje, že Prorok vzpomenul mnoho věcí, až se zdálo, že nikdo nemá právo nechat si nic nad své potřeby. Během jedné z bitev, kdy kmen ‘Ašáira pocítil strádání, přikázal Prorok svozit veškerý majetek kmene na jednu hromadu a z ní dal každému členu kmene rovným dílem. Poté prohlásil: „Já jsem z nich a oni jsou ode mne.“ [20] Islám přinesl významné ekonomické principy, sdělující, že lidé by měli sdílet vlastnictví ve trojím – ohni, vodě a pastvinách, zatímco v jiných zemích (i v muslimských zemích, kde se kapitalizmus provozuje) někteří kapitalisté vlastní velké bohatství.
V sociální oblasti vybízí islámská identita k uvažování přirozených dispozic a rolí, které respektuje a neznevažuje. Alláh stvořil lidstvo ve dvou pohlavích – mužském a ženském, které mají žít ve vzájemné lásce, shodě, harmonii a úctě, včetně úcty ke vzájemným odlišnostem.
Globalizace vedená západní kulturou naopak vynalezla nový termín, tzv. “gender” z důvodu toho, aby umožnila pokojnou existenci praktik deviace, jako je homosexualita. Gender se stal zaužívaným termínem v písemnostech Spojených národů a ve většině nevládních dokumentů.
Autor: Dr. Mazin S. Motabagani, externí profesor orientalistiky na Centru pro studium orientalizmu v Medíně.[21]
Web: www.medinacenter.org
Článek byl redakčně upravován a krácen.
_________________________________________________________________________
[1] Viz Fountain, Srpen 2003.
[2] إسماعيلصبريعبدال،الكوكبةالرأسماليةالعالميةفيمرحلةمابعدالمبريالية. نقلًعنمحمدآدم “العولمةوأثرها علىاقتصادياتالدولالسلمية”فيمجلةالنبأالعدد42 شباط2000 ) منالنترنت(14 مص
[3] المرجعنفسهويشيرالباحثإلىمقالةنشرتفيمجلةالسبوعالدبيالعدد 603 الصادربتاريخ 1997 .
[4] M. Miasami ” Islam and Globalization” . www.about.com/Archives > 2003 Issues > July-September 2003: Issue 43.
[5] Thomas Hylland Eriksen: Globalization and the politics of identity, v UN Chronicle, podzim 1999.
[6] Ibid.
[7] Ibid.
[8] Ibid.
[9] GLOBALIZATION BROWN BAG SERIES Globalization and American Hegemony: Is Globalization Americanization” in Disguise?, Středa, 23.4.2003
[10] محمدعادلالتريكي،” الهويةوالعولمةمنمنظورحقالتنوعالثقافيفيضوءفلسفةحوارالديانوالحضارات” فيموقع
.www.medinacenter.org مركزالمدينةالمنورةلدراساتوبحوثالستشراق
[11] عادلالتركي. ” أيمنظورلمستقبلالهويةفيمواجهةتحدياتالعولمة؟” فيموقعمركزالمدينةصفحةالنقاشاتwww.medinacenter.org .المنورةلدراساتوبحوثالستشراق
[12] Abd-El-Kader Cheref: Globalization, Islam & Democracy , in www.septemberhearts.com(30.11.2002).
[13] آدم،مرجعسابق.
[14] عبدالسلمهارون. تهذيبسيرةابنهشام.ط24 )بيروت: مؤسسةالرسالة،1420 ه/ 1999 م( ص. 62
[15] Zaznamenal Málik v Muwette’u.
[16] ليؤمنأحدكمحتىيحبلخيهمايحبلنفسه.
[17] لتحقرنمنالمعروفشيئاولوأنتلقىأخاكبوجهطََلق.
[18] ماعالمناقتصد.
[19] والليؤمنمنباتشبعانوجارهجائع.
[20] يقولالرسولصلىالعليهوسلم ) إنالشعريينقومإذاجاعواأوكانوافيالغزوجمعواماعندهواقتسموهبالسوية،
فأنامنهموهممني
[21] Centrum se zabývá kritickým zhodnocováním orientalistiky (západního vnímání a studia historie a duchovní i hmotné kultury a odkazu východní, především islámské civilizace), stejně jako kritickou evaluací odkazu vlastní civilizace samé.