Statisticko-lingvistické zázraky Koránu a Koránské počty

Obecné veřejné mínění podobně jako u vědeckých zázraků i těmto zázrakům bedlivě naslouchá, i když odbornou veřejností jsou přijímány spíše rezervovaně. Netřeba, abychom kladli přílišný důraz na drobnosti, které nás mohou odvrátit od věcí důležitějších. Metodiky použité při jejich odkrývání mohou být také diskutabilní a jejich kriticky vědecké zhodnocení vyžaduje ještě dlouhé studium.

 

Odborníky je přijímán především koránský desítkový číselný systém, který (s využitím číslice 0 převzaté od starověkých Indů) položil základní předpoklady budoucímu rozvoji matematiky a algebry.

 

Desítkový systém, který je nejpohodlnější pro matematiku, jak ji známe, ale který tvořil mezi početními systémy starých civilizací jen jediný z více možných typů, se také jediný výslovně zmiňuje v několika koránských verších, přičemž je zajímavé, že jsou zmíněny i desetinné zlomky:

Kdo přijde se skutky dobrými, tomu dostane se desetinásobku jejich, a kdo přijde s činy špatnými, tomu dostane se odměny podobné; a nebude jim ukřivděno. (An’ám:160)

Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Boží, jsou podobni zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Bůh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Bůh je velkorysý, vševědoucí. (Bekara:261)

Proroku, povzbuzuj věřící k boji! Bude-li mezi vámi dvacet vytrvalých mužů, porazí dvě stě, bude-li jich mezi vámi sto, porazí tisíc nevěřících, neboť to jsou lidé nechápaví. (Anfál:65)

A také ti, kdož byli před nimi, to za lež pokládali; a přitom tito nedosáhli ani desetiny toho, co tamtěm jsme dali. A prohlásili za lháře posly Mé a jaká byla nevole Má! (Saba´:45)

 

Velký ohlas také vzbudila koránská pasáž o popisu pekla:

سَأُصْلِيهِ سَقَرَ وَمَا أَدْرَاكَ مَا سَقَرُ لا تُبْقِي وَلا تَذَرُ لَوَّاحَةٌ لِلْبَشَرِ عَلَيْهَا تِسْعَةَ عَشَرَوَمَا جَعَلْنَا أَصْحَابَ النَّارِ إِلا مَلائِكَةً وَمَا جَعَلْنَا عِدَّتَهُمْ إِلا فِتْنَةً لِلَّذِينَ كَفَرُوا لِيَسْتَيْقِنَ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ وَيَزْدَادَ الَّذِينَ آمَنُوا إِيمَانًا وَلا يَرْتَابَ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ وَالْمُؤْمِنُونَ وَلِيَقُولَ الَّذِينَ فِي قُلُوبِهِمْ مَرَضٌ وَالْكَافِرُونَ مَاذَا أَرَادَ اللَّهُ بِهَذَا مَثَلا كَذَلِكَ يُضِلُّ اللَّهُ مَنْ يَشَاءُ وَيَهْدِي مَنْ يَشَاءُ وَمَا يَعْلَمُ جُنُودَ رَبِّكَ إِلا هُوَ وَمَا هِيَ إِلا ذِكْرَى لِلْبَشَرِ

Sežehnu však já jej v ohni Saqaru! Víš ty vůbec, co je to Saqar? Nic nenechá a nic nepustí a kůži smrtelníkům spálí a devatenáct nad ním bdí. A za strážce pekla jsme pouze anděly určili a jejich počet jen pro pokušení nevěřících stanovili, aby ti, jímž dostalo se Písma, se utvrdili a rozmnožila se víra těch, kdož uvěřili, a aby věřící a ti, jimž Písmo bylo dáno, nepochybovali a aby ti, v jejichž srdcích nemoc je, a také nevěřící pravili: „Co chtěl Bůh tímto příkladem říci?“ Takto Bůh zbloudit nechává, koho chce, a vede cestou přímou, koho chce. A nikdo kromě Něho nezná vojska Pána tvého. A není toto leč připomenutí smrtelníkům! (Mudessir:26-31)

 

Podle některých komentářů se zde použitá číslovka devatenáct nemusí vztahovat nutně jen na počet andělů, ale prvočíslo 19 je zároveň zajímavým jevem v uspořádání Koránu. Statistika následně ukázala tato fakta:

1.       Basmala má v arapském zápise 19 písmen. Jediná súra, která nezačíná basmalou, je 9. súra – Pokání (arab. Tewba). Ve 27. súře, nazvané Mravenci (arab. Naml) se basmala vyskytuje dvakrát, jednou na začátku a potom ve 30. verši. Mezi poslední súrou před at-Tewbou a súrou an-Naml se nachází 19 súr. V Koránu je tak celkem 114 basmal, stejně jako súr a toto číslo je opět násobkem 19 – 19 x 6. Vezmeme-li v úvahu číslo súry se dvěma basmalami, tj. 27 a připočteme-li k němu pozici, ve které se nachází druhá basmala, verš 30, dostáváme 57 (3 x 19).

2.       Súra ‘Alek, jejíchž prvních pět veršů představuje první zjevení, má v celku veršů 19. [1] A je devatenáctá od konce.

3.       První súrou s 19 verši je v koránském pořadí súra al-Infitár, kde posledním slovem je jméno Alláh.

4.       50. súra je pojmenována podle písmene arabské abecedy Káf. To se v ní vyskytuje 57 krát (19 x 3). Má 45 veršů. Sečteme-li číslo súry a počet jejích veršů, dostaneme 95 (5 x 19). Káf se jako oddělené písmeno objevuje i na začátku súry aš-Šúrá, 42. v koránském pořadí. Opět se zde vyskytuje káf 57 krát. Súra má 53 veršů a přičteme-li její pořadové číslo, dostáváme opět 95. Totéž platí pro písmeno nún, zmíněné na začátku súry Kalem, 68 v pořadí. Zde se písmeno nún objevuje 133 krát (7×19).

5.       Poslední súra zjevená v celku je súra an-Nasr a má 19 slov, pokud nepočítáme spojku „a“, která se někdy také překládá jako čárka v souvětí.

6.       Sečteme-li hodnoty všech číslovek, které se v Koránu objevují (bez ohledu na jejich opakování), tj. 1, 2, 3 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 19, 20, 30, 40, 5é, 60, 70, 80, 99, 100, 200, 300, 1000, 2000, 3000, 5000, 50 000  a 100 000, získáme hodnotu 162 146, což je opět násobek 19 (8 534 x 19).

7.       To platí i pro frekvenci výskytu některých pojmů: Jméno Alláh se v Koránu opakuje 2698 krát, což je dělitelné 19 (142 x 19). Boží jméno ar-Rahmán se objevuje v Koránu 57 krát (3 x 19). Boží jméno ar-Rahím 114 krát (6 x 19). Korán má však také 114 súr. Slovo posel (arab. resúl) se vyskytuje v Koránu 513 krát (27 x 19). Slova „‘abd“ – služebník, „‘abíd“ – sloužící a „‘ibáda“ – služba, uctívání, se vzpomínají celkem 152 krát (8 x 19).

 

Dalším podobným zázrakem je tematický soulad. Klíčové pojmy a jejich synonyma nebo opozita se opakují v odpovídajících počtech[2], např.:

–          Výraz „dunjá“ – vezdejšek a „áchira“ – onen svět, se oba opakují 115 krát.

–          „šejátín“ – satani a „meláika“ – andělé, obojí 88 krát.

–          „haját“ – život a „mewt“ – smrt, obojí 145 krát.

–          „nef‘“ – užitek a „fesád“ – zkaženost, škoda, obojí 50 krát.

–          „sab’a semáwáti“ – sedm nebes a „chalku s-semáwáti“ – stvoření nebes se objevují shodně 7 krát.

–          „jewm“ – den je vzpomenut 365 krát, stejné slovo se v duálu a v plurálu objevuje 30 krát a slovo „šehr“ – měsíc je vzpomenuto 12 krát.

–          „‘abd“ – služebník, „‘ibáda“ – uctívání, se vzpomínají 152 krát stejně jako slovo „ar-Rabb“ – Pán.

–          „chijána“ – zrada a „chabís“ – zloba se objevují shodně 16 krát.

–          Výraz „nebát“ – bylina a „šedžera“ – strom se objevují shodně 26 krát.

–          zatímco se jedno ze základních témat Koránu, trest, vzpomíná 117krát, odpuštění, jiný velký islámský princip, je zmíněno přesně v dvojnásobku – 234 krát.

–          „řekni“ a „řekli“ se opakuje shodně 332 krát.

–          shodně 115 krát se opakuje výraz „dunjá“ – vezdejší svět a „áchira“ – onen svět.

–          „šejtán“ – satan a „melek“ – anděl, jsou vzpomenuti shodně 88 krát.

–          „ímán“ – víra a „kufr“ – nevíra se vzpomíná shodně 25 krát.

–          „zekát“ i “bereka“ – požehnání, jsou v Koránu vzpomenuty shodně 32 krát.

–            „rahma“ – milost a „hidája“ – správné vedení se objevuje shodně 79 krát.

–          „abrár“ – poctivý se vzpomíná šestkrát a „fádžir“ – zkažený, se objevuje v polovičním počtu, tj. třikrát.

–          slovní dvojice léto – horko a zima – chlad, se objevují shodně šestkrát.

–          „stvořil vás“ a „pokora“ se objevují shodně 16 krát.

–          „Víno“ a „opilství“ se objevují shodně šestkrát.

–          „bohatství“ je zmíněno 26 krát, chudoba v polovině případů, tj. 13 krát.

–          „insán“ – člověk se v Koránu vzpomíná na 65 místech, když sečteme frekvenci výskytu všech pojmů, které Korán používá k označení fází vývoje člověka –  „turáb“ – zemina (17), „nutfa“ – kapka semene (12 krát), „‘aleka“ – chuchvalec (6 krát), „medá‘a“ – hrouda masa (3 krát), „‘izám“ – kost (15 krát) a „lehm“ – maso (12 krát), dostaneme ve výsledku 65, což je Frekvence výskytu pojmu „člověk“ v textu Koránu celkem.

–          „haját“ – život a „mewt“ – smrt se objevují shodně 140 krát.

–          užitek a škoda se objevují shodně 50 krát.

–          „an-nás“ – lidé a výrazy pro posly a proroky se objevují shodně 368 krát

–          Iblís-Ďábel a hledání ochrany před ním se uvádí shodně 11 krát.

–          „musíba“ – neštěstí a „šukr“ – dík, se objevují shodně 70 krát.

–          dávání milodarů a spokojenost jsou vzpomenuty shodně 73 krát.

–          Výrazy pro zbloudilé a pro mrtvé se objevují shodně 17 krát.

–          „sihr“ – čarodějnictví a „fitna“ – pokoušení zlem, se objevují shodně 60 krát.

–          „‘akl“ – rozum se stejně jako „núr“ – světlo objevuje na 49 místech

–          „lisán“ – jazyk je stejně jako „mewzi‘at“ – varování vzpomenut 25 krát.

–          8 krát se v Koránu vyskytují  slova touha a strach.

–          „šidda“ – urputnost, síla, tvrdost, se stejně jako „sabr“ – trpělivost v Koránu vyskytuje 114 krát.

–          Shodně čtyřikrát se v Koránu objevuje jméno Muhammed صلى الله عليه و سلم a termín šarí’a.

–          Shodně 24 krát je uveden výraz pro muže a výraz pro ženu.

 

Korán je tedy prokazatelně proporčně uspořádán a nechronologický pořádek súr je také Zjevením přímo od Boha takto určen zřejmě právě proto, ve shodě se slovy Božími:

Bůh je ten, kdo seslal Písmo s pravdou i váhu; a víš ty vůbec, zda Hodina není snad již blízká? (Šúrá:17)

---