OTÁZKA: Byly brány idžtihádu v islámsko-právní vědě a v nauce o oceňování hadísů skutečně uzavřeny? Jak odpovědět někomu, kdo si to myslí?
OTÁZKA: Byly brány idžtihádu v islámsko-právní vědě a v nauce o oceňování hadísů skutečně uzavřeny? Jak odpovědět někomu, kdo si to myslí?
ODPOVĚĎ:
Brány idžtihádu byly otevřeny již od prvních okamžiků existence ummy Muhammeda صلى الله عايه و سلم a jsou otevřeny i nadále. Nezavřou se až do Dne Soudu. V dnešní době vyvstávají častokrát takové otázky, které nebyly dříve vůbec známy. Islámští učenci dneška jsou povinni praktikovat idžtihád a objasňovat islámské předpisy pro tyto nově vyvstanuvší situace. Uzavřením bran idžtihádu by byla umma vydána na pospas ohromné míře neznalosti a neznalcům by se otevřela obrovská vrata zla, skrze něž by zakazovali povolené a dovolovali zakázané.
Al-Buchárí a Muslim zaznamenali na autoritu ‘Amra ibnu l-Áse, že Boží Posel صلى الله عايه و سلم pravil: „Když učenec vynaloží veškerou svou snahu, aby se dobral řešení a dobere se správného stanoviska, napsána mu je dvojnásobná odměna. Pokud v tom pochybí, napsána mu je jedna odměna.“
Tento hadís je všeobecně platný a není časově omezen, platí pro učence všech časů. Z tohoto pravidla jsou vyňata kategoricky řešená pravidla, pro která existují jasné, dané argumenty, nebo konsensus autorit – jako je kategorická většina věroučných a díl právních pravidel.
Co se týče oceňování hadísů, i zde jsou brány idžtihádu otevřeny napořád. A oceňování vypravěčů hadísů se děje výhradně metodou idžtihádu. V dílech z oboru hadísů se nachází tisíce řetězců vypravěčů, o kterých dávní odborníci v hadíse nereferují. Jedinou metodou, jak zjistit stupeň věrohodnosti těchto hadísů je idžtihád učenců současných. Avšak pravidla a principy, které musí dodržovat ten, kdo posuzuje a zkoumá řetězce vypravěčů jsou pevná a neměnná, stanovená nejlepšími experty této nauky a nemohou být změněna.
A Alláh ví nejlépe.
Odpovídal: šejch Safet Kuduzović
Zdroj: Kuduzović , Safet: Fetwe, pravne decizije – pitanja i odgovori, Džemat Hidžra, Stichting, 2009, str. 352-353.