První, co nás napadne, řekne-li se Ráj, je užívání v něm, klid duše, krása rajských rozkoší, húríje[1], řeky medu, mléka a vína, které neopíjí, hedvábí a brokát atd. Ráj je takový, ale nejen takový.
První, co nás napadne, řekne-li se Ráj, je užívání v něm, klid duše, krása rajských rozkoší, húríje[1], řeky medu, mléka a vína, které neopíjí, hedvábí a brokát atd. Ráj je takový, ale nejen takový. Je ještě mnohem lepší a lidský rozum jeho krásy nemůže ani pochopit. Jak říká Posel Boží صلى الله عليه و سلم v jednom hadísu: „To, co oko nikdy nevidělo, ucho nikdy neslyšelo, ani si nikdy nikdo nepředstavil.“[2]
Lidé i džinové mohou do Ráje vejít pouze skrze Boží milost a nikoli skrze své činy, nebo to, co získali na tomto světě z příslušné odměny. Říká Posel صلى الله عليه و سلم : „Nikdo nevejde do Ráje skrze své činy.“ Zeptali se: „Což ani ty, ó Posle Boží?“ „Dokonce ani já,“ odpověděl, „kromě když mne Bůh zahrne Svou milostí.“[3] Avšak i potom můžeme shrnout, na základě toho, o čem nás zpravil Vznešený Alláh a Jeho Posel صلى الله عليه و سلم, že Ráj je přislíben věřícím, dobro konajícím, těm, kteří vyzývali k Bohu, kteří bojovali na cestě Boží, aby Jeho slovo bylo nejvyšším, kvůli ustavení Jeho Zákona na Zemi, kteří trpělivě snášeli to, co je potkávalo na cestě praktikování jejich víry a kteří se báli jen a jen Alláha. To jsou služebníci Milosrdného, vzpomenutí v súře al-Furkán[4] i na jiných místech v Koránu a v sunně.
Na základě Koránu a hadísů známe, že Ráj je prostorný jako nebesa i Země.
وَسَارِعُوا إِلَى مَغْفِرَةٍ مِنْ رَبِّكُمْ وَجَنَّةٍ عَرْضُهَا السَّمَاوَاتُ وَالأرْضُ أُعِدَّتْ لِلْمُتَّقِينَ
Pospíchejte k milosti od Pána svého a k zahradě, jejíž šířka se rovná nebesům a zemi a jež připravena je pro bohabojné,
(Álu ‘Imrán:133).
V něm budou místa odpočinku, o kterých říká Bůh:
لَكِنِ الَّذِينَ اتَّقَوْا رَبَّهُمْ لَهُمْ غُرَفٌ مِنْ فَوْقِهَا غُرَفٌ مَبْنِيَّةٌ تَجْرِي مِنْ تَحْتِهَا الأنْهَارُ وَعْدَ اللَّهِ لا يُخْلِفُ اللَّهُ الْمِيعَادَ
Však ti, kdož vůči Pánu svému jsou bohabojní, ti obývat budou komnaty, nad nimiž komnaty jiné jsou vystavěny a pod nimiž řeky tekou; to je slib Boží a Bůh nikdy slib svůj neporuší.
(Zumer:20).
Pak je v něm též místo zvané „džennetu l-me´wá“ (Rajský příbytek), „džennetu adn“ (zahrady Edenu) atd. Na základě těchto jmen a jejich významů vidíme, že v Ráji bude vícero stupňů a že jeho obyvatelé budou rozličného postavení. V následujících verších Bůh uvádí některé z krás Ráje:
إِنَّ الْمُتَّقِينَ فِي مَقَامٍ أَمِينٍ فِي جَنَّاتٍ وَعُيُونٍ يَلْبَسُونَ مِنْ سُنْدُسٍ وَإِسْتَبْرَقٍ مُتَقَابِلِينَ كَذَلِكَ وَزَوَّجْنَاهُمْ بِحُورٍ عِينٍ يَدْعُونَ فِيهَا بِكُلِّ فَاكِهَةٍ آمِنِينَ لا يَذُوقُونَ فِيهَا الْمَوْتَ إِلا الْمَوْتَةَ الأولَى وَوَقَاهُمْ عَذَابَ الْجَحِيمِ فَضْلا مِنْ رَبِّكَ ذَلِكَ هُوَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ
A bohabojní budou věru na místě bezpečném přebývat mezi zahradami a prameny a oděni do atlasu a brokátu se jeden na druhého budou dívat. Tak stane se! A oženíme je s dívkami velkých černých očí, a budou si tam všechny druhy ovoce žádat, jsouce v bezpečí. A neokusí tam smrti – kromě smrti první – a ušetří je trest pekelný z milosti Pána tvého; a to štěstí je nesmírné.
(Duchán:51-57)
Obyvatelé Ráje se budou setkávat se svými bratry a rodinami. Z hrudí obyvatel Ráje bude odstraněna zloba. Kvůli tomu nebudou pociťovat neduhy, jakými jsou závist, nenávist, pokušení, pomluvy atd. budou jisti, v možnosti jíst a pít cokoli si jejich duše zamane. Obsluhovat je budou mladí sluhové jako skryté perly.
Kolem nich budou protékat řeky a budou obklopeni nejrůznějšími druhy ovoce. Teplota v Ráji je stálá, jeho obyvatelé nepocítí ani chlad, ani horko. Budou moci procházet se Rájem a hovořit s kýmkoli si budou přát. Budou říkat jen to, co je dobrem a jejich pozdravem bude „selám“. V Ráji budou přebývat věčně.
[1] též húrisky, půvabné dívky, rajské nevěsty čekající jako odměna pro bohabojné.
[2] Zaznamenali Muslim a Ahmed.
[3] Sahíh Muslim, Musnad Ahmed.
[4] Ve verších 63 – 76.