Každý, kdo věří v Boha a bojí se Jej, horoucně si přeje svého Pána vidět. Korán i sunna nám ukazuí, že věřící svého Pána skutečně uvidí, tak jasně, jako je vidět měsíc v úplňku. To znamená jasně a bez těžkostí.
Každý, kdo věří v Boha a bojí se Jej, horoucně si přeje svého Pána vidět. Korán i sunna nám ukazuí, že věřící svého Pána skutečně uvidí, tak jasně, jako je vidět měsíc v úplňku. To znamená jasně a bez těžkostí.
Vidět Alláha je věčný cíl upřímných a bohabojných věřících. Tato čest je určena pouze jim. Říká Bůh:
وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ نَاضِرَةٌ إِلَى رَبِّهَا نَاظِرَةٌ
V ten den budou jedny tváře zářící a ke svému Pánu hledící
(Kijáma:22-23).
Tento verš hovoří o vidění Boha v Den Soudu. A verš:
لا تُدْرِكُهُ الأبْصَارُ وَهُوَ يُدْرِكُ الأبْصَارَ وَهُوَ اللَّطِيفُ الْخَبِيرُ
Zraky lidí Ho nedosáhnou, leč On jich dosahuje; On bystrý je i dobře zpravený.
(An’ám:103)
říká, že jej není možno vidět na tomto světě.
Říká Vznešený:
كَلا إِنَّهُمْ عَنْ رَبِّهِمْ يَوْمَئِذٍ لَمَحْجُوبُونَ
Však pozor! Věru že budou v ten den od svého Pána odděleni závěsem
(Muttafiffún:15).
V této súře ůh hovoří o těch, kteří popírali pravdu a činili velké hříchy. Takoví jej neuvidí ani na onom světě, tj. On bude jejich pohledům skryt. Z toho vyvozujeme, že všichni, kteří nejsou takoví, Ho uvidí a On jejich zrakům skryt nebude. To se v úsuli fikhu nazývá „mefhúmu l-muchálefa“ (důkaz opačného pochopení)[1]. Pro verš:
لِلَّذِينَ أَحْسَنُوا الْحُسْنَى وَزِيَادَةٌ وَلا يَرْهَقُ وُجُوهَهُمْ قَتَرٌ وَلا ذِلَّةٌ أُولَئِكَ أَصْحَابُ الْجَنَّةِ هُمْ فِيهَا خَالِدُونَ
Těm, kdo dobré konali, bude patřit odměna nejkrásnější a ještě jim bude přidáno navíc (Júnus:26)
říká Posel صلى الله عليه و سلم, že odměnou je ráj a „navíc“ znamená spatřit Boží Tvář[2].
لَهُمْ مَا يَشَاءُونَ فِيهَا وَلَدَيْنَا مَزِيدٌ
A čehokoliv se jim tam zachce, budou mít, a u Nás je ještě přídavek v hojnosti!
(Káf:35)
Alí, Anas ibn Málik a další ashábové slova „a i více od Nás“ vyložili jako vidění Boha.
Ibn Abdilberr zaznamenal od Džeríra ibn Abdulláha: „Jednou v noci, zatímco jsme seděli s Poslem صلى الله عليه و سلم , pohlédl na měsíc v noci za úplňku a řekl: „Uvidíte svého Pána, jako vidíte toto (Měsíc). Nic vám nezabrání vidět Ho.“[3] Od Abú Hurejry se traduje: „Ashábové řekli: „Posle Boží, uvidíme svého Pána na onom světě?“ „Ano,“ odpověděl صلى الله عليه و سلم , „Vadí vám snad něco v tom, abyste viděli Měsíc v noci za úplňku?“ „Ne, Posle Boží,“ řekli. „Brání vám něco v tom, abyste viděli Slunce, když nejsou mraky?“ „Ne, Posle Boží!“ „Právě tak uvidíte i Jeho…“[4]
[1] Tefsíru l-Kurtúbí 19/261; al-Intiká‘ od Ibn Abdulberra, str. 79-82
[2] Sahíh Muslim, Kniha víry, hadís č. 298, viz příslušné Newewího vysvětlení.
[3] Abú Omar Júsuf ibn Abdulláh ibn Muhammed ibn Abdulberr: et-Temhíd limá fí l-Muwetta’i mine l-me’ání we l-esánid , r. 1979, 7/156-157. Podobný text je i u Muslima v Sahíhu l-Muslim bi šerhi n-Newewí: 1/440 č. 212 a u Buchárího: 8/179.
[4] Sahíh Buchárí 6573 a příslušný komentář ve Fethu l-Bárí