Šejchu l-islám Ibn Tejmíjja: Význam arabského jazyka pro islám

April 10, 2012 November 10, 2020
gray wooden door

(…) Tedy, když první muslimové přišli do Sýrie a Egypta, kde se mluvilo řecky a do Iráku a Churásánu, kde se mluvilo persky a do Maroka, kde se mluvilo berbersky, naučili místní také arabštinu, takže všichni lidé, muslimové i nevěřící mluvili arabsky. Také existuje případ, kdy v Churásánu rezignovali na svůj jazyk, začali mluvit farsi a arabština zde zanikla. To není žádoucí.

(…) Tedy, když první muslimové přišli do Sýrie a Egypta, kde se mluvilo řecky a do Iráku a Churásánu, kde se mluvilo persky a do Maroka, kde se mluvilo berbersky, naučili místní také arabštinu, takže všichni lidé, muslimové i nevěřící mluvili arabsky. Také existuje případ, kdy v Churásánu rezignovali na svůj jazyk, začali mluvit farsi a arabština zde zanikla. To není žádoucí.

Nejlepší je navyknout se mluvit arabsky, aby se to mladí lidé naučili jak v rodině, tak i ve školách, takže symbol islámu a jeho lidí přetrvá. Bude pro ně snadné porozumět koránu a sunně, narozdíl od člověka, který se učí druhý jazyk a je to pro něj obtížné.
Používání určitého jazyka má silný efekt na myšlení, chování a náboženskou soudržnost. Mluvení arabsky napodobuje příklad prvních muslimů a připodobňování se k nim zlepšuje kvalitu chování a udržuje náboženskou soudržnost.
 
Arabský jazyk je součástí islámu a porozumění koránu a sunně je povinné.
Jsou věci povinné pro každého jednotlivce (fardu ’ajn), a jiné jsou povinné pro celou ummu (fardu kifája, tzn. pokud je někteří splní, ostatní jsou jich zproštěni).
 
Toto je též význam vyprávění Abú Bekra Ibn Abí Šejby: ’Ísá ibn Júnus nás zpravil od Sewra, od Omara ibn Jezída, že Omar napsal Abú Músáovi al-Aš’arímu, nechť je s ním Alláh spokojen: “Nauč se sunnu a nauč se arabštinu. Nauč se korán v arabštině, protože to je arabština.”
Jiné podání od Omara, nechť je s ním Alláh spokojen, hovoří: “Naučte se arabštinu, protože to je součást náboženství a naučte se, jak se dělí majetek a dědictví protože to je součást náboženství.”

Tento Omarův příkaz o učení se arabštině a šarí‘e je spojením věcí, které jsou nezbytné, protože náboženství zahrnuje porozumění slovům a skutkům. Porozumění arabštině je cestou k porozumění slovu islámu a porozumění sunně je cestou k porozumění skutkům islámu.

Autor: šejchu l-islám, obnovitel víry, imám Ibn Tejmíjja
Zdroj: Iktidá‘u s-Siráti l-Mustekím, 2/207; k dispozici online na http://www.sunnahonline.com/