Jedním z Božích krásných přívlastků je al-Hakím – Moudrý. Tento přívlastek je dáván tomu, jehož charakteristikou je Moudrost. Moudrost znamená nejpříhodnější a nejpreciznější přístup k věcem a jejich položení na nejvíce odpovídající místo. Z tohoto přívlastku nutně vyplývá, že vše, co Alláh stvořil a uzákonil, v sobě obsahuje nějakou hlubší moudrost.
Jedním z Božích krásných přívlastků je al-Hakím – Moudrý. Tento přívlastek je dáván tomu, jehož charakteristikou je Moudrost. Moudrost znamená nejpříhodnější a nejpreciznější přístup k věcem a jejich položení na nejvíce odpovídající místo. Z tohoto přívlastku nutně vyplývá, že vše, co Alláh stvořil a uzákonil, v sobě obsahuje nějakou hlubší moudrost. Kdo ji odhalí a zná, ten ji zná a kdo ji nezná, ten ji nezná.
Půst, který Alláh svým služebníkům předepsal, v sobě ukrývá nesčetná moudrá poučení a mnohé přednosti.
Z moudrostí ukrytých v půstu uvádíme:
Jde o akt uctívání, který služebníka (arab. ‘abd) přibližuje k Jeho Pánu zříkáním se věcí, které miluje a po kterých touží, jako je jídlo, pití a pohlavní styk. Toto vše je činěno pro potěchu jeho Pána a pro úspěch v posmrtném životě. Činěním tohoto služebník přímo prokazuje, že si vybral a upřednostnil svého Pána nad tím vším, co miluje a po čem touží, stejně jako to, že upřednostnil posmrtný život nad životem vezdejším.
Z moudra půstu je i to, že je prostředkem k získávání bohabojnosti, ve shodě s Božími slovy:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا كُتِبَ عَلَيْكُمُ الصِّيَامُ كَمَا كُتِبَ عَلَى الَّذِينَ مِنْ قَبْلِكُمْ لَعَلَّكُمْ تَتَّقُونَ
Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad budete bohabojní! (Bekara:183)
Půst je předepsán proto, abychom získali bohabojnost, která znamená plnění Jeho příkazů a vystříhání se Jeho zákazů. Toto je největší cíl, který tkví v půstu. Záměrem půstu není člověka mučit tím, že zanechá jídla, pití a pohlavního styku.
Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Kdokoli nezanechal lživých a zkažených slov, činů v souladu s nimi a lhostejnosti, od toho Alláh nemá potřebu, aby se odříkal jídla a pití.“ Zaznamenal al-Buchárí.
Lživá a zkažená slova odkazují na jakýkoli zakázaný druh řeči, jako je lež, pomluva, klevetění, stejně jako jakékoli jiné zakázané konání. Konat podle lživého a zkaženého znamená dopouštět se všech podob zakázaného konání, jako je hrubost vůči lidem, zrada, zrazení důvěry, klamání, fyzické ubližování lidem, obírání lidí o jejich peníze apod. také sem spadá to, co je zakázáno poslouchat, jako zakázané písně a hudební nástroje. Lhostejnost odkazuje na pošetilost a myslí se tím nevyužití vlastního náboženského vedení v řeči i v činu.
Pokud se tedy postící se chová podle směrnic daných vzpomenutým veršem a hadísem, pak je půst prostředkem jeho duchovní kultivace, napravení jeho charakteru a očištění jeho mravů. Takový postící se nevyjde z ramadánu jinak, než že jeho duše, charakter i mravy budou velmi pozitivním způsobem ovlivněny.
Z moudra půstu je i to, že postící se, který je bohatý, si uvědomí Boží velikost nad ním samým a jak snadno mu Alláh umožnil dosáhnout toho, čeho dosáhl a toho, po čem touží z jídla, pití, pohlavního styku a všeho toho, co Alláh učinil ve Své víře povoleným. Důsledkem toho se tak stane vděčným a bude pamatovat na svého nuzného bratra, který není schopen těchto věcí sám dosáhnout. To jej přiměje k velkodušnosti a k tomu, že svému bratrovi štědře daruje a prokáže mu svou dobrotu.
Z moudra půstu je i to, že se člověk učí poutat a krotit své ego, takže jej bude schopen nadále směřovat k tomu, co je dobré a co mu přinese úspěch a prosperitu na tomto i na onom světě. Oddálí jej od toho, aby se jeho nositel stal zvířeti podobným jedincem, který není schopen sebekontroly a vždy musí uspokojovat své chtíče a tužby.
Z moudra půstu vyplývají i jeho nesčetné zdravotní přednosti, které vyplývají z faktu, že člověk jí méně a dopřeje svému zažívacímu traktu chvíli odpočinku, umožňujíce tak odchod odpadních látek a výměšků, které jsou škodlivé a nepůsobí na organizmus příznivě.
Autor: Muhammed Sálih al-‘Usejmín
Zdroj: Fusúl fí sijámi we t-teráwíhi we z-zekát