Vysvětlení hadísů o pomožené skupině

سمعت النبي صلى الله عليه و سلم يقول  :لا يزال من أمتي أمة قائمة بأمر الله ، لا يضرهم من خذلهم ولا من خالفهم ، حتى يأتيهم أمر الله وهم على ذلك

„Slyšel jsem Božího Posla صلى الله عليه و سلم říci: „V mé ummě nezanikne společenství pevně dodržující příkazy Boží, neuškodí jim, kdo je opustí, ani kdo je zradí, dokud nenadejde rozhodnutí Boží.“

‘Umejr dodává, že přes Málika ibn Juchámira slyšel od Mu’áza slova:
وهم بالشام
„A oni jsou z aš-Šámu.“
Mu’áwíjja dodává:

هذا مالك يزعم أنه سمع معاذاً يقول وهم بالشام
„Tento Málik smýšlí, že slyšel Mu’áza tvrdit, že jsou z aš-Šámu.“[1]

 

Od Omara ibnu l-Chattába, nechť je s ním Alláh spokojen, se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم  pravil:

 لا تزال طائفة من أمتي ظاهرين على الحق حتى تقوم الساعة

 „Jedna skupina v mé ummě se nepřestane zasazovat o pravdu, dokud nenadejde soudný den, a oni stále na pravdě.”[2]

 

Od Mughíry ibn Šu’by, nechť je s ním Alláh spokojen, se traduje, že Boží Posel صلى الله عليه و سلم pravil:  

„V mé ummě bude vždy takových, kteří se neodchýlí a budou vítězní, dokud nepřijde Boží rozhodnutí a oni stále vítězícími.”[3] Podle jiného podání slyšel Mughíra Proroka صلى الله عليه و سلم říci:
لا يزال من أمتي قوم ظاهرين على الناس حتى يأتيهم أمر الله

„V mé ummě nepřestane jeden lid vítězit nad lidmi, dokud k nim nepřijde Boží rozhodnutí.“[4]

 

Také se udává od ‘Imrána ibn Husejna, nechť je s ním Alláh spokojen, že Boží Posel صلى الله عليه و سلم pravil:

 لا تزال طائفة من أمتي يقاتلون على الحق ظاهرين على من ناوأهم حتى يقاتل آخرهم المسيح الدجال

 „V mé ummě bude stále skupina těch, kteří budou bojovat za pravdu. Budou vítězit nad těmi, kteří jim budou odporovat a poslední z nich budou bojovat proti Dedždžálovi.”[5]

 

Od Humejda ibn ‘Abdurrahmána se uvádí, že slyšel Mu’áwíjju, Alláh s ním budiž spokojen, říci:

قال رسول الله صلى الله عليه و سلم :من يرد الله به خيراً يفقهه في الدين ، والله المعطي وأنا القاسم،ولا تزال هذه الأمة ظاهرين على من خالفهم ، حتى يأتي أمر الله وهم ظاهرون .

„Pravil Posel Boží: „Komu Alláh chce dobro, tomu dá porozumět náboženství. Alláh je al-Mu’tí (tj. Dávající) a já jsem al-Kásim (tj. Rozdělující). A tato umma nepřestane vítězit nad tím, kdo jí bude odporovat, dokud nenadejde Boží rozhodnutí a oni stále vítězí.“[6] Podle jiného podání:

ولن يزال أمر هذه الأمة مستقيماً حتى تقوم الساعة أو حتى يأتي أمر الله  وإنما أنا قاسمٌ ويعطي الله ،
 „… A zajisté já jsem al-Kásim a al-Mu’tí je Alláh. Z mé ummy se skupina neodchýlí z přímé cesty, dokud nenadejde Hodina, nebo nepřijde rozhodnutí Boží.“

Podle jiného podání tradovaného Jezídem ibnu l-Asammem:

„Skupina z mé ummy nepřestane bojovat za pravdu a vítězit nad svými soky, až do Dne Zmrtvýchvstání.“[7]

 

Podobných podání je celá řada, sám Al-Buchárí ve svém Sahíhu jim věnoval celou kapitolu s názvem „Kapitola o slovech Božího Posla صلى الله عليه و سلم: nepřestane v mé ummě existovat skupina usilující o pravdu a tito jsou lidmi nauky.“

 

Od Džábira ibn ‘Abdulláha,budiž s ním Alláh spokojen, se uvádí, že slyšel Božího Proroka صلى الله عليه و سلم říci:

لا تزال طائفة من أمتي يقاتلون على الحق ظاهرين إلى يوم القيامة ،قال فينزل عيسى بن مريم ، فيقول أميرهم تعال صل لنا ، فيقول لا إن بعضكم على بعض أمراء تكرمة الله هذه الأمة .
 „Skupina z mé ummy nepřestane bojovat za pravdu a vítězit, až do Dne Zmrtvýchvstání. Pak sestoupí ‘Ísá, syn Mariin, a jejich vůdce řekne: „Pojď a veď nás v modlitbě.“ Odpoví ‘Ísá: „Nikoli. Věru někteří mezi vámi jsou těmi vůdci, jimiž Bůh takto poctil ummu.“[8]

 

Od Sewbána, budiž s ním Alláh spokojen, se uvádějí slova Proroka صلى الله عليه و سلم:

. لا تزال طائفة من أمتي ظاهرين على الحق ، لا يضرهم من خذلهم ، حتى يأتي أمر الله وهم كذلك

„Skupina z mé ummy nepřestane usilovat o pravdu, neuškodí jí ten, kdo je opustí, dokud nenadejde rozhodnutí Boží a oni stále takoví.“[9] Podle jiného podání od Sewbána Prorok صلى الله عليه و سلم pravil:

„Zajisté se pro svou ummu obávám vládců svádějících v blud.“

A pak dodal:

لا تزال طائفة من أمتي على الحق ظاهرين ، لا يضرهم من يخذلهم حتى يأتي أمر الله
„Skupina z mé ummy nepřestane usilovat o pravdu, neuškodí jim nikdo, kdo je opustí, dokud nenadejde rozhodnutí Boží.“[10]

Tirmízí uvádí od Muhammeda ibn Ismá’íla (al-Buchárího): „Slyšel jsem ‘Alího ibn Medíního uvést tento hadís od Božího Posla صلى الله عليه و سلم: „Skupina z mé ummy nepřestane usilovat o pravdu …“ a pak ‘Alí řekl:
هم أهل الحديث
„Těmi jsou Ahlu l-hadís.[11]“

 

Od Džábira ibn Semurry, budiž s ním Alláh spokojen, se uvádí od Proroka صلى الله عليه و سلم, že pravil:

.لن يبرح هذا الدين قائماً يقاتل عليه عصابةٌ من المسلمين حتى تقوم الساعة

„Toto náboženství nezmizí, nezanikne, dokud za něj bude bojovat skupina muslimů, dokud nenadejde Hodina.“[12]

Džábir, budiž s ním Alláh spokojen uvádí také tato Prorokova صلى الله عليه و سلم slova:

 „Skupina z mé ummy nepřestane bojovat za pravdu a vítězit až do Dne Zmrtvýchvstání.“[13]  

 

‘Abdurrahmán ibn Šemása al-Mihrí vyprávěl: „Byl jsem u Meslemy ibn Muchalleda, byl u něj i Abdulláh ibn Omar a Ibu l-‘Ás, budiž s oběma Alláh spokojen. Abdulláh řekl:

„Hodina nadejde až nad těmi nejhoršími lidmi. Budou horší, než lidé džáhilíjje. Nebudou o něco Alláha prosit, aniž by se On od nich neodvrátil.“ Na sezení pak přišel i ‘Ukba ibn Ámir, budiž s ním Alláh spokojen, a Meslema mu pravil:  „‘Ukbo, poslouchej, co říká Abdulláh!“ ‘Ukba odvětil: „On je znalejší, ale já jsem slyšel od Božího Posla صلى الله عليه و سلم i toto:
لا تزال عصابة من أمتي يقاتلون على أمر الله قاهرين لعدوهم لا يضرهم من خالفهم حتى تأتيهم الساعة وهم على ذلك
„Skupina z mé ummy nepřestane bojovat podle příkazu Božího, porážejíce své nepřátele, neuškodí jim, kdo se jim postaví, až k nim přijde Hodina a oni stále takoví.“ ‘Abduláh na to odpověděl:
أجل ، ثم يبعث الله ريحاً كريح المسك مسُّها مسُّ الحرير فلا تترك نفساً في قلبه مثقال حبة من الإيمان ، إلا قبضته ثم يبقى شرار الناس عليهم تقوم الساعة،
„Jejich stanovená lhůta.Poté Alláh vyšle jemný vánek, jako vůně mošusu, který se jich jemně dotkne a nenechá duši, v níž by bylo víry alespoň váhy zrnka, aniž by nepomřela. Tak zůstanou jen nejhorší lidé a nad nimi nastoupí Hodina.“[14]

 

Sa’d ibn Abí Wakkás, budiž s ním Alláh spokojen, uvádí od Proroka صلى الله عليه و سلم slova:

. لا يزال أهل الغرب ظاهرين على الحق حتى تقوم الساعة  
„Lid Západu[15] nepřestane usilovat o pravdu, dokud nenastane Hodina.“[16]  

 

Mu’áwíjja ibn Abí Kurra uvádí od svého otce, že Prorok صلى الله عليه و سلم pravil:

إذا فسد أهل الشام ، فلا خير فيكم ، لا تزال طائفة من أمتي منصورين لا يضرهم من خذلهم حتى تقوم الساعة 

„Pokud se zkazí lid Šámu[17], pak ve vás již dobra není. V mé ummě bude napořád jedna skupina, jež bude vykonávat Boží příkazy. Jim neuškodí ten, kdo je opustí, ani ten, který se s nimi neshodne. Zůstanou takoví, dokud nepřijde Boží rozhodnutí.”[18]

 

Od Abú Hurejry, budiž s ním Alláh spokojen, se traduje, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

 لا تزال طائفة من أمتي قوامة على أمر الله لا يضرها من خالفها
„Skupina z mé ummy nepřestane usilovat o věc Boží, neuškodí jim, kdo je se s nimi neshodne.“[19]

 

 

Slova Božího Posla صلى الله عليه و سلم ”V mé ummě bude napořád jedna skupina” dokazují, že se jedná o jedné skupině v rámci celé ummy, nikoli o ummě jako o celku. Tím se nepřímo ukazuje, že existují i skupiny jiné.

Poslova صلى الله عليه و سلم slova „neuškodí jim, kdo se s nimi neshodne,” ukazují na existenci dalších skupin, které se s pomoženou skupinou neshodují co se týče víry a směru. Toto se shoduje i s hadísem hovořícím o rozdělení ummy na frakce, protože sedmdesát dvě skupiny se neshodují se zachráněnou skupinou ohledně jejich následování pravdy. Oba tyto hadísy v sobě nesou radostnou zvěst pro následovníky pravdy. Hadís o pomožené skupině jejím příslušníkům přináší radostnou zvěst, že budou nad ostatním skupinami dominovat a porazí je ještě na tomto světě.

Slova Proroka „dokud nepřijde Boží rozhodnutí“ odkazují na jemný vítr, který odejme před koncem světa duši každého věřícího muže i věřící ženy. Mezi tímto a hadísem „v mé ummě bude stále skupina lidí na pravdě, až do Soudného Dne.“  Znamená to, že zůstanou na pravdě, dokud je neusmrtí tento jemný vítr, což se stane těsně před Dnem Soudu, v době, kdy se budou odehrávat jeho předzvěsti.

Z uvedených podání je možno ohledně pomožené skupiny uzavřít, že:

1. Následuje pravdu. Hadísy hovoří, že její příslušníci „jsou na pravdě,“ „následují Boží příkazy,“ „nádledují tuto víru,“ jsou „ve víře.“ Všechny tyto výrazy ukazují na fakt, že vytrvávají na správné víře, se kterou byl poslán také Prorok Muhammed صلى الله عليه و سلم.

2. Tato skupina postupuje a jedná podle příkazu Božího, což znamená:

– že se liší a oproti jiným lidem se vyznačují tím, že nosí zástavu výzvy k Alláhu;

– že se zabývají nabádáním k dobru a odvracením od zla.

3. Tato skupina je přítomná a postřehnutelná až do Dne Soudu. Hadísy ji popisují slovy: „budou stále přítomní a postřehnutelní, dokud nepřijde rozhodnutí Boží a oni stále na tom.“ Jinde se vzpomínají jako „nadřazení v pravdě“ nebo „přítomní a viditelní až do Dne Soudu“ či „nadřazení nad ty, kteří jim oponují.“

Tato jejich přítomnost v sobě zahrnuje:

– jejich jasné rozlišení a nemožnost, aby se ukrývali, protože jsou rozpoznatelní a nad jiné vynikají;

– jejich pevnost a neochvějnost ve vztahu k pravdě, víře, vykonávání Božích příkazů a boji proti nepříteli;

–  ono „ozřejmění“ (arab. zuhúr) zde označuje vítězství.

4. Příslušníci této skupiny jsou trpěliví. Od Abú Sa’leby al-Hašeního, Alláh s ním budiž spokojen, se uvádí slova: „Před vámi jsou dny trpělivosti. Trpělivost v nich je jako držet se žhavého uhlíku.“

Příslušníky této skupiny jsou podle al-Buchárího učenci. Mnoho dalších učenců upřesňuje, že se tím myslí konkrétně učenci hadísů.

An-Newewí, Alláh mu budiž milostiv, uvádí: „Existuje možnost, že tato skupina je přítomná mezi různými skupinami věřících: mezi chrabrými bojovníky, fakíhy, muhaddisy, zbožnými, mezi těmi, kteří nařizují dobro a odvracejí od zla, mezi odříkajícími se …“

Ibn Hadžer,Alláh mu budiž milostiv, o této otázce obšírně referuje: „Není nutné, aby byli shromážděni jen na jednom jediném místě, nýbrž je docela dobře možné, že budou rozeseti po různých krajích světa. Mohou se nalézat v jedné zemi a zároveň chybět v jiné. Může se stát, že ze země postupně vymizí, takže zůstane jen jedna jejich část v jednom kraji. Když vymizí zcela, nadejde Soudný Den.”

Slova a názory učenců ukazují na fakt, že tato skupina se neomezuje jen na jeden směr lidské činnosti a nenalézá se jen na jednom místě.

Poslední příslušníci této skupiny budou obývat Šám[20] a budou bojovat proti Dedždžálovi, o čemž nás zpravuje Boží Posel صلى الله عليه و سلم. Není pochyb, že ti, kteří se zabývají šarí’atskými naukami – ‘akídou, fikhem, hadísem, tefsírem, kteří učí sebe a vyučují islámu i druhé, kteří vyzývají k islámu a sami v praxi vykonávají jeho předpisy, jsou nejvíce hodni tohoto označení „pomožená skupina.“ Nejzřejmější je, že jde o ty, kteří se zabývají islámskou osvětou a výzvou (arab. da‘wa), džihádem, nařizováním dobra a odvracením od zla i odpovídáním na ty, kteří vnášení do náboženství inovace, neboť vše toto musí být svázáno se správnou naukou, převzatou přímo ze Zjevení.

 

Prosíme Alláha, aby nás učinil jedněmi z nich. Požehnání a mír našemu Proroku Muhammedovi صلى الله عليه و سلم.

---