O Ramadánu a půstu existuje bezpočet hadísů různého stupně autenticity. Naším cílem v tomto článku je poukázat na ty neautentické z nich, které často kolují mezi lidmi, aniž by si tito byli vědomi jejich nevěrohodnosti, či dokonce faktu, že se jedná o podvrhy a nikoli o skutečné hadísy.
O Ramadánu a půstu existuje bezpočet hadísů různého stupně autenticity. Naším cílem v tomto článku je poukázat na ty neautentické z nich, které často kolují mezi lidmi, aniž by si tito byli vědomi jejich nevěrohodnosti, či dokonce faktu, že se jedná o podvrhy a nikoli o skutečné hadísy.
Je-li hadís podvržen (arab. mewdú‘) nebo odvržen (arab. munker), nemožno jej uvažovat a nemožno jej citovat, kromě chceme-li zmínit fakt, že se jedná o falsum, nebo odmítnuté vyprávění. Je-li hadís slabý (arab. da‘íf) a jeho slabost není dána žádnou vážnou okolností (jako např. přítomnost odhaleného falzifikátora, nebo těžkého hříšníka v řetězci vypravěčů, či neznámé osoby, ne např. nedostatečnou pamětí vypravěče) možno jej citovat a užívat, ovšem jen v oblasti hodnoty činů (arab. fadáilu l-a‘mál), jež jsou jinak stanovené textem Koránu, nebo autentickými podáními, a s uvedením faktu, že podání je slabé.
1.
„Měsíc Ramadán je zavěšen mezi nebe a zemi a není zdvižen nahoru k Alláhu bez zekátu l-fitru.” As-Sujútí tento hadís v al-Džámi’u s-saghír připisuje Ibn Šáhínovi, v at-Targhíbu pak ad-Dijáovi, který jej slyšel od Džeríra.
Hadís je slabý kvůli přítomnosti vypravěče Muhammeda ibn ‘Ubejda al-Basrího, který je neznámý (arab. medžhúl).[1]
2.
„Postěte se, budete zdraví.”
Uvádí ho at-Taberání v al-Awsat (2/225/1/8477) a Abú Na’ím v at-Tibb, Káf 24/1, 2, na autoritu Abú Hurejry.
3.
„Věru Alláh již první den Ramadánu nenechá nikoho z muslimů, aniž by jim neodpustil.” Uvádí jej al-Chatíb, 5/91; po něm Ibnu l-Džewzí v al-Mewdú’át, 2/190, na autoritu Anase.
Jde o padělek (mewdú‘), kvůli vypravěči Selámu at-Tawílu, který byl obviněn ze lží a vymýšlení si hadísů a jeho šejch Zijád ibn Mejmún byl sám padělatelem, jak sám osobně přiznal.[2]
4.
„Když přijde první noc Ramadánu, Alláh pohlédne na Svá stvoření. A když Alláh Všemohoucí Vznešený pohlédne na Svého služebníka, již nikdy jej nepotrestá. A Alláh Všemohoucí Vznešený propustí z Ohně každou noc na milion lidí.” Uvádí jej Ibn Fendžewejh v Medžlisu min al-a’málí fí fadli Ramadán jako poslední uváděný hadís. Abú l-Kásim al-Asbahání v at-Terghíbu, Káf 1/180; ad-Dijá al-Makdisí jej uvádí v al-Muchtára, 1/100/10; a Ibnu l-Džewzí v al-Mewdú’át, 2/190 na autoritu Abú Hurejry.
Jde o podvrh, kvůli ‘Osmánu ibn ‘Abdilláh aš-Šámímu, který byl obviněn z padělání hadísů.[3]
5.
„Kdo se postí na cestě, je jako ten, kdo se nepostí, když je doma.”
Uvádí jej Ibn Mádža, 1/511; al-Hejsem ibn Kelb v al-Musned, 2/22; a ad-Dijá v al-Muchtára, 1/305 na autoritu ‘Abdurrahmána ibn ‘Awf.
Hadís je odvržený (munker). Řetězec vypravěčů má dvě skryté vady: 1. Je zde přerušení řetězce vypravěčů, neboť vypravěč Abú Selema nikdy nevyprávěl hadísy od svého otce ‘Abdurrahmána ibn ‘Awfa, jak stojí ve Fethu l-Bárí. 2. Vypravěč Usáma ibn Zejd byl slabší paměti a odporuje ve svých vyprávěních spolehlivějšímu vypravěči.[4]
6.
„Postící se je ve stavu uctívání, i když leží ve své posteli.” Uvádí ho Tamám, 18/172-173 od Selmána ibn ‘Ámira ad-Dabího.
Hadís je slabý, neboť šejch al-Albání nenašel nikoho z učenců, kdo by zmiňoval vypravěče Jahjá az-Zudždžádže a Muhammeda ibn Hárúna.[5]
7.
„Ramadán v Medíně je lepší než tisíc Ramadánů v jiných zemích, než ona, a džum’a v Medíně je lepší, než tisíc džum’a v jiných zemích, než ona.” Zaznamenal at-Taberání, 1/111/2; a Ibn ‘Asákir, 8/510/2 od Bilála ibn Hárise.
Hadís je falešný (bátil), kvůli vypravěči ‘Abdulláhu ibn Kesírovi, který je považován za slabého.[6]
8.
„Kdokoli zastihne Ramadán v Mekce, postí se a stojí v modlitbách nakolik může, tomu Alláh zapíše odměnu jako za tisíc Ramadánů kdekoli jinde. Za každý den půstu mu zapíše odměnu rovnou propuštění otroka a za každou noc modliteb rovněž odměnu rovnou propuštění otroka. Za každý den odměnu jako za vypravení jezdeckého koně na cestě Boží. Za každý den zde strávený se mu počítá dobrý skutek a za každou noc dobrý skutek.” Uvádí ho Ibn Mádža (č. 3117) na autoritu Ibn ‘Abbáse.
Jde o padělek, kvůli vypravěči ‘Abdurrahímu ibn Zejd al-‘Amímu, který byl lhářem a jeho vyprávění jsou odmítána.[7]
9.
“Kdokoli zastihne Ramadán a zbývá mu něco (z půstu), co doposud nevykonal, od toho půst nebude přijat. A kdokoli se postí dobrovolný půst a zbývá mu něco z Ramadánu, co nevykonal, pak to od něj věru nebude přijato, dokud se to nedopostí.” Zaznamenal Ahmed, 2/352; první část hadísu je uváděna také at-Taberáním v al-Awsat, 2/99 na autoritu Abú Hurejray.
Hadís je da’íf kvůli vypravěči Ibn Lahí’ovi, který měl špatnou paměť a často se mýlil v řetězcích vypravěčů a v textech hadísů.[8]
10.
„Onصلى الله عليه و سلم rád svůj půst přerušoval třemi datlemi, nebo čímkoli, čeho se nedotkl oheň.” Uvádí jej al-‘Ukajlí v ad-Du’afá, str. 251; Abú Ja’lá ve svém Musnedu, 1/163, znění je jeho. Od něj přejímá i ad-Dijá v al-Muchtára,1/49 na autoritu Anase.¨
Hadís je velmi slabý (da’íf džidden), protože jeho vypravěč ‘Abdulwáhid ibn Sábit byl považován za slabého i al-Buchárím a řetězec obsahuje i dalšího vypravěče, který byl obviněn ze lži.[9]
11.
„Kdokoli vykoná v deseti dnech Ramadánu i’tikáf, jakoby vykonal dva hadždže a dvě ‘umry.” Uvádí ho al-Bejhekí v aš-Šu’ab na autoritu al-Husejna ibn ‘Alího.
Jde o padělek, protože vypravěč Muhammed ibn Zádán je odvrženým a ‘Anbesa ibn Abdurrahmán si hadísy často vymýšlel.[10]
12.
„Věru, pro Ramadán je Ráj zkrášlen již na počátku roku až do počátku roku následujícího. Proto když nastoupí první noc Ramadánu, zpod Trůnu Božího vane vít a lístky rajských stromů pohladí rajské panny, které řeknou: „Pane náš, dej nám ze Svých služebníků manžele, kterými se potěší naše zraky a jejichž zraky se potěší námi.” Uvádí ho at-Taberání v al-Mu’džemu l-Awsat, č. 6943; Temám v al- Fawáid, 1/34; a Ibn ‘Asákír ve Fadlu Ramadhán, Káf/171-2 na autoritu Ibn ‘Omara.
Hadís je odvržený (munker) kvůli vypravěči al-Welídu ibnu l-Welídovi, který je odvržený.[11]
13.
„Kdokoli se postí celý den a nepřinese mu to těžkosti, tomu budou zapsány dobré skutky.” Uvádí ho at-Taberání v al-Awsat, č. 7653 (podle číslování šejcha al-Albáního) na autoritu al-Bará´y ibn ‘Áziba.
Hadís je da’íf kvůli vypravěči Abú Dženábovi al-Kelbímu, což je Jahjá ibn Abí Hajja, který byl slabým vypravěčem a přikrášloval si (arab. mudellis)[12].[13]
14.
„Kdokoli se přes den postil, chtěje tím tvář Alláha Vznešeného Všemohoucího, toho Alláh Vznešený Všemohoucí vzdálí od pekelného ohně, na vzdálenost, kterou uletí vrána, když je ptáčetem, potom dospěje a potom stářím zemře.” Uvádí jej Ahmed, 2/526; na autoritu Abú Hurejry.
Da’íf hadís kvůli šejchovi Abú ‘Abdilláha Lahí’y, kterého nikdo nezmiňuje (a je tedy neznámý, medžhúl).[14]
15.
„Víš, Bilále, že i kosti postícího se oslavují Alláha a andělé prosí o odpuštění pro něj, kvůli tomu, co se sní okolo něj (zatímco se on postí).” Uvádí ho Ibn Mádža, č. 1749, al-Bejhekí v Šu’abu l-Ímán a od něj i Ibn ‘Asákír v Táríchu Dimašk, 3/232/2 a 10/330 – Tá, na autoritu Burejdy.
Mewdú’, tedy padělek, kvůli vypravěči Muhammedu ibn ‘Abdirrahmánu al-Kušejrím, který byl lhářem a hadísy si vymýšlel.[15]
16.
„Věru pokud je v přítomnosti postícího se něco snědeno, andělé za něj prosí, dokud lidé okolo něj nedojedí.” Posel Božíصلى الله عليه و سلم také možná pravil „… dokud lidé své jídlo nedojedí.” Uvádí ho at-Tirmizí, 1/150; an-Nesáí v as-Sunen al-Kubrá, Káf, 2/62; ad-Dárimí, 2/17; Ibn Chuzajma ve svém Sahíhu, č. 2138-2140; Ibn Mádža, č. 1748; a mnoho dalších od Umm ‘Amáry bint Ka’b.
Da’íf, protože jedna vypravěčka, Lejla, propuštěnkyně Habíba ibn Zejda al-Ansárího, není známa.[16]
17.
„Kdokoli přeruší půst postícího se v Ramadánu něčím z povoleného zisku, za toho se budou andělé modlit během celé noci Ramadánu a Džibríl mu potřese rukou. A s kýmkoli si Džibríl potřese rukou, toho srdce se stane něžným a toho slzy se zmnoží.“ Někdo pravil: „Posle Boží, a co když někdo nemá nic, čím by postícího se nakrmil?“ Odpověděl: „Stačí byť i hrstka jídla.“ Dotyčný se znovu otázal: „Co si potom myslíš o tom, kdo nemá ani to?“ Odpověděl: „Pak i půl kousku chleba.“ Dotyčný se znovu otázal: „A co ten, který nemá ani to?“ Odpověděl: „Tak třeba i jen doušek mléka naředěného vodou.“ Dotyčný se znovu otázal: „A co si myslíš o tom, který nemá ani toto?“ Odpověděl: „Pak jen doušek vody.”Uvádí Ibn ‘Adí v al-Kámil, Káf 2/69, na autoritu Selmána al-Fárisího.
Da’íf hadís, kvůli vypravěči ‘Alímu ibn Zejdovi, známému též jako Ibn Džed’án, který neměl dobrou paměť a kvůli Hakímovi ibn Chizámovi, jehož hadísy jsou odvrhovány a al-Buchárí jej obviňuje ze lži.[17]
18.
„První část měsíce Ramadánu je požehnání, prostřední je odpuštění a konec je vysvobození z Ohně.” Uvádí jej al-‘Ukajlí v ad-Du’afá, č. 172; Ibn ‘Adí, 1/165; al-Chatíb v al-Muwedih, 2/77; ad-Dejlemí, 1/1/10-11; a Ibn ‘Asákír, 8/506/1 na autoritu Abú Hurejry.
Munker, odvržený hadís, kvůli vypravěči Selámu ibn Sulejmán ibn Siwárovi, který byl slabý a kvůli Maslamovi ibnu s-Salt, jehož hadísy jsou odvrhovány.[18]
19.
„Patero přerušuje půst a ruší abdest: lhaní, pomlouvání, vyprávění (smyšlených) příběhů, chtivý pohled provázený tužbou a křivá přísaha.” Uvádí jej Abú l-Kásim al-Charakí v Ashar medžális mine l-A’mál, 2/224, na autoritu Anase.
Jde o padělek (mawdú’), kvůli vypravěči Muhammedu ibnu l-Hadždžádž al-Himsím, který si jej vymyslel a kterého hadísy učenci nezapisovali.[19]
20.
„Postící se uctvívá, dokud nepomlouvá.” Uvádí jej Ibn ‘Adí, 1/302, na autoritu Abú Hurejry.
Hadís je odvržený (munker) kvůli vypravěči ‘Abdurrahímu ibn Hárúnovi, který byl velmi slabý a byl ad-Dárekútním obviněn ze lži.[20]
Autor: šejch Muhammed Násiruddín al-Albání
Zdroj: Al-Athariyyah.com; http://muslimways.com
[1] Viz Silsilatu l-ahádísi d-da’ífa, č. 43.
[2] Ibid., č. 296.
[3] Ibid., č. 299.
[4] Ibid., č. 498.
[5] Ibid., č. 653.
[6] Ibid., č. 831.
[7] Ibid., č. 832.
[8] Ibid., č. 838.
[9] Ibid., č. 996.
[10] Ibid., č. 518.
[11] Ibid., č. 1325.
[12] Tj. buďto samotné hadísy, nebo řetězce jejich vypravěčů uváděl jako autentičtější, než ve skutečnosti byly.
[13] Ibid., č. 1327.
[14] Ibid., č. 1330.
[15] Ibid., č. 1331.
[16] Ibid., č. 1332.
[17] Ibid., č. 1333.
[18] Ibid., č. 1569.
[19] Ibid., č. 1708.
[20] Ibid., č. 1829.