OTÁZKA: Jaký je váš postoj k tzv. Istanbulské úmluvě? Jaký máte názor na potenciální schválení tzv. manželství pro všechny?
ODPOVĚĎ:
Z pozice jednoznačně daných pravidel islámu jsme vždy odmítali fyzické, sexuální i psychické násilí na ženách a tyto naše názory jsou dobře dohledatelné.
Vyjadřujeme však obavu, že zmiňovaná úmluva Evropské komise je nebezpečným a manipulativním nesmyslem ohrožujícím rodiny i společnosti, neboť:
- demagogicky považuje rodinu tvořenou mužem coby její hlavou, ženou a dětmi, s jasně oddělenými úlohami obou pohlaví za přímý zdroj násilí, ignorujíce např. vliv alkoholizmu, hazardu a finanční deprivace;
- neřeší, ba přímo zamlčuje existenci domácího násilí na členech domácnosti, kteří nejsou vždy nutně ženami, např. násilí vůči seniorům;
- viktimizuje muže tím, že je vykresluje jako apriorní násilníky a sexuální agresory, čímž je stereotypizuje na základě jejich pohlaví a narušuje presumpci jejich neviny;
- na základě hrubě ideologických premis popírá biologickou podmíněnost pohlaví i typických vrozených vzorců chování, které se k oběma pohlavím vážou, čímž rozvolňuje evidentně neoddělitelně spjaté biologické pohlaví a kulturně-společensky modifikovaný tzv. gender;
- popírá exaktní danost mužského a ženského pohlaví ve prospěch možnosti subjektivně si pohlaví volit na základě prostého pocitu a momentálního hnutí mysli;
- a tento ideologický obsah se snaží vnucovat dětem, tj. děti budou vzdělávacím systémem bez souhlasu rodičů vychovávány k názoru a též přesvědčovány, že existují rozmanité ne-binární typy plnohodnotných lidských pohlaví, sexuálních orientací a že si všichni můžeme sami vybrat svou „genderovou identitu“.
Úmluva tímto podkopává základní práva rodičů vychovávat své vlastní děti v souladu s jejich přesvědčením, hodnotami či vírou a tím také jak svobodu sebevyjádření, tak i náboženskou svobodu věřících Evropanů všech vyznání. Dále volá po ustavení speciální nadnárodní a nikým nevolené komise, která bude mít právo prosazovat v signatářských zemích příslušné zákonné úpravy, přičemž signatáři úmluvy z rukou ztrácejí legislativní nástroje, moc nad vlastním zákonodárstvím a tím i suverenitu vlastní zákonodárné moci ve svých domovských zemích.
Proti úmluvě se už ohradilo vícero států, mimo jiné i sousední Slovensko a dva evropské státy s výraznými muslimskými menšinami – Bulharsko a Ruská federace. Český parlament ji opakovaně označuje za nadbytečnou a na její mnohá úskalí a nebezpečí ukazují i čelní představitelé odborné veřejnosti (z domácích mezi jinými sexuolog Jaroslav Zvěřina a psycholožka Hana Fifková). Sporná je tedy jak pro muslimy, tak i pro nemuslimy, a není jednoznačně všemi přijímána ani z pozice náboženství, ani z pozice sekulární.
Leitmotivem Istanbulské úmluvy je premisa, že jakákoli nerovnost či odlišnost mezi mužem a ženou je vždy špatná, že vždy ženu znevýhodňuje a vrcholem úsilí o emancipaci ženy je její zestejnoprávnění s mužem. 1
Toto je koncept, který je v příkrém rozporu s Koránem i Sunnou:
وَلَيْسَ ٱلذَّكَرُ كَٱلْأُنثَىٰ
vždyť pohlaví mužské není jako ženské (Áli ‘Imrán: 36)
ٱلرِّجَالُ قَوَّٰمُونَ عَلَى ٱلنِّسَآءِ بِمَا فَضَّلَ ٱللَّـهُ بَعْضَهُمْ عَلَىٰ بَعْضٍ وَبِمَآ أَنفَقُوا۟ مِنْ أَمْوَٰلِهِمْ
Muži jsou opatrovníky nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých ženám (Nisá: 34)
‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما vypověděl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم proklel ty, kteří se snaží setřít přirozené a šarí’atsky ukotvené rozdíly mezi muži a ženami a nařídil je ve své době sankcionovat vyhnanstvím. 2
Kampaň za přijetí zákona o tzv. manželství pro všechny pak považujeme za ještě nebezpečnější podobu zla, než samotnou Istanbulskou úmluvu, neboť se prakticky jedná o úplnou legalizaci sodomie se všemi důsledky. Takový krok by pak měl katastrofální následky na společnost v rovině duchovní, morální, psychologické, sociální i materiální.
Je to stavění dobra a zla na stejnou úroveň, což je v příkrém rozporu s koránským veršem:
لَّا يَسْتَوِى ٱلْخَبِيثُ وَٱلطَّيِّبُ
Špatné a dobré si není rovno (Máida: 100)
Toto není jen pozice islámu, ale také odvěké stanovisko křesťanství, judaizmu a prakticky všech ostatních náboženských tradic. Souhlasí s ním i konzervativně smýšlející ateisté a agnostici. Je proto nespravedlivé činit z tohoto postoje záminku k selektivním útokům na islám. Jako muslimové si osobujeme stejné možnosti odsudku sodomie, jako mají např. konzervativní křesťané. A stejně jako oni odmítáme, aby stát vynucoval názorovou asimilaci se společensky preferovanými postoji tzv. liberálních elit.
Sodomie, tedy obcování muže s mužem, či ženy se ženou, je totiž naprosto jednoznačně odsouzena nespornými a bezpočetnými koránsko-sunnetskými argumenty:
Jsou jimi výtky Proroka Lúta/Lota, mír s ním, k obyvatelům Sodomy:
وَلُوطًا إِذْ قَالَ لِقَوْمِهِۦٓ أَتَأْتُونَ ٱلْفَـٰحِشَةَ وَأَنتُمْ تُبْصِرُونَ أَئِنَّكُمْ لَتَأْتُونَ ٱلرِّجَالَ شَهْوَةً مِّن دُونِ ٱلنِّسَآءِ ۚ بَلْ أَنتُمْ قَوْمٌ تَجْهَلُونَ
A poslali jsme Lota, a hle, pravil lidu svému: “Budete se stále neřestem, jež sami dobře vidíte, oddávat? Což budete i nadále z vášně chodit k mužům raději než k ženám? Ba vy věru jste lid barbarský! (Neml: 54-55)
أَتَأْتُونَ ٱلذُّكْرَانَ مِنَ ٱلْعَـٰلَمِينَ وَتَذَرُونَ مَا خَلَقَ لَكُمْ رَبُّكُم مِّنْ أَزْوَٰجِكُم ۚ بَلْ أَنتُمْ قَوْمٌ عَادُونَ
Což se chcete jen k mužům z lidstva všeho přibližovat a manželky své, jež pro vás Pán váš stvořil, zanedbávat? Ba, vy věru jste lid přestupníků! (Šu’ará: 165-166)
Je jím hadís od ‘Abdulláha ibn ‘Abbáse رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:
.لعن اللهُ من عمِلَ عمَلَ قومِ لوطٍ
„Alláh proklel toho, který se dopustil činu Lútova lidu.“ 3
A též hadís Abú Músá al-Aš’aríhoرضي الله عنه, v němž Posel Božíصلى الله عليه و سلم říká:
.لا تُباشِرِ المرأةُ المرأةَ إلّا وهما زانيتانِ ولا يُباشِرُ الرَّجُلُ الرَّجُلَ إلّا وهما زانيانِ
„Není ženy, jež by obcovala se ženou, ani muže, jenž by obcoval s mužem, aniž by se tím nestali smilníky.“ 4
O smilstvu obecně je pak řečeno:
وَلَا تَقْرَبُوا۟ ٱلزِّنَىٰٓ ۖ إِنَّهُۥ كَانَ فَـٰحِشَةً وَسَآءَ سَبِيلًا
A nepřibližujte se ke smilstvu, neboť to ohavnost je i špatná cesta. (Isrá: 32)
Mudžáhid, jeden z prvních vykladačů Koránu, pravil: „I kdyby se ten, kdo spáchal čin Lútova lidu okoupal každiškou kapkou na zemi i každičkou kapkou na nebesích, nesmyl by ze sebe špínu tohoto skutku.“ 5
Propaganda globálních permisivistů je proces, kterým je mezi muslimské i nemuslimské masy záměrně šířena obscénnost, chlípnost a mravní zvrácenost, což je odsouzeno koránským veršem:
إِنَّ ٱلَّذِينَ يُحِبُّونَ أَن تَشِيعَ ٱلْفَـٰحِشَةُ فِى ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ لَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ فِى ٱلدُّنْيَا وَٱلْـَٔاخِرَةِ ۚ وَٱللَّـهُ يَعْلَمُ وَأَنتُمْ لَا تَعْلَمُونَ
Těm, kdož si přejí, aby se rozšířila nestoudnost mezi věřícími, těm dostane se trestu bolestného na tomto i na onom světě; a Bůh dobře zná, zatímco vy neznáte. (Núr: 19)
Na Západě jsme už dnes svědky toho, že terčem veřejné šikany a novodobého honu na čarodějnice v zaměstnání i akademických kruzích jsou všichni ti, kteří hájí odvěká, konzervativní stanoviska ve věci problematiky rodiny a tzv. genderových otázek. Případů tohoto druhu je bezpočet a snadno je dohledá každý, kdo hledá. To jen ukazuje, že politický extrémizmus může vycházet i z liberálních pozic a dovede být stejně nenávistný, jako třeba nacizmus či stalinizmus.
Existenci pokušení v otázce sodomie předpověděl i Posel Boží صلى الله عليه و سلم, když v hadísu od Džábira رضي الله عنه pravil:
إِنَّ أَخْوَفَ مَا أَخَافُ عَلَى أُمَّتِي عَمَلُ قَوْمِ لُوطٍ
„Věru to, čeho se ohledem své ummy nejvíce obávám, jest konání lidu Lútova (Lotova, mír s ním).“ 6
Hříchem není jen hříšné konání samo o sobě, jak se snaží neobratně namluvit všichni ti, kteří jsou z různých důvodů zatlačeni do defenzívy. Je jím i jeho schvalování, propagování a napodobování hříšníků a jejich životního stylu. Vše jmenované plně zasluhuje náš příkrý morální odsudek a z hlediska islámu nemůže být relativizováno s poukazem na svobodu osobního jednání, protože přímo podkopává morální a společenské zdraví celé komunity. Proto je povinností vůči takovému jednání veřejně vystoupit a ohradit se, slušným, ale jasným způsobem.
Hříchem však není něčí inklinace k danému jednání, dokud není proměněna ve verbální či fyzický čin, neboť člověku bývá, jak je dobře známo, jeho úmysl vykonat hřích, odpuštěn, pokud ho od toho odvrátí jeho víra. Kdo se však označuje za homosexuála či se dokonce dopustí sodomie, také nepřestává být muslimem, byť páchá velmi těžký hřích. Pouhý fakt, že je někdo hříšníkem, ještě nesmí nikoho opravňovat k tomu, aby k němu přistupoval jako k méněcennému, či mu jakkoli ubližoval, zejména v naší situaci, kdy muslimové nepodléhají šarí’atské jurisdikci.7 Přístup k takovému hříšníkovi musí být shodný jako ke všem ostatním hříšníkům a je vždy nutno mít na paměti skutečnost, že Vznešený Alláh je schopen odpustit všechny hříchy, včetně těch nejtěžších:
قُلْ يَـٰعِبَادِىَ ٱلَّذِينَ أَسْرَفُوا۟ عَلَىٰٓ أَنفُسِهِمْ لَا تَقْنَطُوا۟ مِن رَّحْمَةِ ٱللَّـهِ ۚ إِنَّ ٱللَّـهَ يَغْفِرُ ٱلذُّنُوبَ جَمِيعًا ۚ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلْغَفُورُ ٱلرَّحِيمُ
Rci: “Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i slitovný. (Zumer: 53)
Proto i někdo, kdo je pokoušen i tolik zhoubným hříchem, nepřestává být v našich očích člověkem a zaslouží si náš soucit a milosrdný lidský přístup. To, co zde odmítáme, je normalizace takového konání a v této otázce na svých názorech trváme a stojíme si za nimi.
Proto je na politických představitelích naší i ostatních zemí, které tyto dokumenty ještě nepřijaly, aby podobné legislativní úpravy nepřijímaly a na běžných muslimech, aby horovali a agitovali pro jejich odmítnutí v rámci mezí toho, co jim dovoluje šarí’a, zákonný pořádek dané země a dobré mravy.
(…)
1 Text celé úmluvy v češtině je k dispozici zde: https://rm.coe.int/16808e95e1.
2 Hadísy o tom zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, č. 5886 a 6834.
3 Zaznamenal Ahmed ibn Hanbel v Musnedu, hadís č. 2913; al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 8052; al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 5373; at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebír, hadís č. 11546; a Abú Ja’lá v Musnedu, hadís č. 2539. Jako sahíh ho doložil ve svém tahkíku Ahmedova Musnedu Šu’ajb al-Arnáút.
4 Zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 10460; at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsat, hadís č. 4157; a al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 5075. Jako hasan ho doložil Šu’ajb al-Arnáút ve svém tahkíku Ahmedova Musnedu.
5 Viz al-Hukmu l-madbútu fí tahrími fi’li kawmi Lút, str. 92.
6 Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 2563.
7 V případě platné šarí’atské trestněprávní jurisdikce podléhá sodomie fixně danému trestu hadd, kterým je v tomto případě podle nejsprávnějšího názoru smrt pasivního i aktivního účastníka skutku, což je doloženo autentickými hadísy. Její veřejná propagace pak podléhá trestu v kategorii ta’zír, shledá-li nezaujatý soud někoho z takových trestných činů vinným. Výjimkou jsou ve všech případech ti, kteří se ze svých činů káli a přestali s nimi dříve, než byli dopadeni. Podobně se k problému sodomie staví i zákonná nařízení Starého Zákona.