OTÁZKA: Jak se islám staví k problematice dluhů, dlužníků a věřitelů?
ODPOVĚĎ:
O důležitosti této otázky svědčí už i fakt, že právě o dluzích, dlužnících a věřitelích byl zjeven nejdelší koránský verš:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓا۟ إِذَا تَدَايَنتُم بِدَيْنٍ إِلَىٰٓ أَجَلٍ مُّسَمًّى فَٱكْتُبُوهُ ۚ وَلْيَكْتُب بَّيْنَكُمْ كَاتِبٌۢ بِٱلْعَدْلِ ۚ وَلَا يَأْبَ كَاتِبٌ أَن يَكْتُبَ كَمَا عَلَّمَهُ ٱللَّـهُ ۚ فَلْيَكْتُبْ وَلْيُمْلِلِ ٱلَّذِى عَلَيْهِ ٱلْحَقُّ وَلْيَتَّقِ ٱللَّـهَ رَبَّهُۥ وَلَا يَبْخَسْ مِنْهُ شَيْـًٔا ۚ فَإِن كَانَ ٱلَّذِى عَلَيْهِ ٱلْحَقُّ سَفِيهًا أَوْ ضَعِيفًا أَوْ لَا يَسْتَطِيعُ أَن يُمِلَّ هُوَ فَلْيُمْلِلْ وَلِيُّهُۥ بِٱلْعَدْلِ ۚ وَٱسْتَشْهِدُوا۟ شَهِيدَيْنِ مِن رِّجَالِكُمْ ۖ فَإِن لَّمْ يَكُونَا رَجُلَيْنِ فَرَجُلٌ وَٱمْرَأَتَانِ مِمَّن تَرْضَوْنَ مِنَ ٱلشُّهَدَآءِ أَن تَضِلَّ إِحْدَىٰهُمَا فَتُذَكِّرَ إِحْدَىٰهُمَا ٱلْأُخْرَىٰ ۚ وَلَا يَأْبَ ٱلشُّهَدَآءُ إِذَا مَا دُعُوا۟ ۚ وَلَا تَسْـَٔمُوٓا۟ أَن تَكْتُبُوهُ صَغِيرًا أَوْ كَبِيرًا إِلَىٰٓ أَجَلِهِۦ ۚ ذَٰلِكُمْ أَقْسَطُ عِندَ ٱللَّـهِ وَأَقْوَمُ لِلشَّهَـٰدَةِ وَأَدْنَىٰٓ أَلَّا تَرْتَابُوٓا۟ ۖ إِلَّآ أَن تَكُونَ تِجَـٰرَةً حَاضِرَةً تُدِيرُونَهَا بَيْنَكُمْ فَلَيْسَ عَلَيْكُمْ جُنَاحٌ أَلَّا تَكْتُبُوهَا ۗ وَأَشْهِدُوٓا۟ إِذَا تَبَايَعْتُمْ ۚ وَلَا يُضَآرَّ كَاتِبٌ وَلَا شَهِيدٌ ۚ وَإِن تَفْعَلُوا۟ فَإِنَّهُۥ فُسُوقٌۢ بِكُمْ ۗ وَٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ ۖ وَيُعَلِّمُكُمُ ٱللَّـهُ ۗ وَٱللَّـهُ بِكُلِّ شَىْءٍ عَلِيمٌ
Vy, kteří věříte, dáváte-li úvěr dlužníkovi na lhůtu stanovenou, zapište to! Nechť písař to mezi vámi sepíše spravedlivě, nechť žádný písař neodmítne to napsat tak, jak jej tomu Bůh naučil, a nechť zapisuje, zatímco mu bude dlužník diktovat, a nechť bojí se Boha, Pána svého, a nechť ničeho z dluhu neubere! A jestliže dlužník je choromyslný či slabý anebo nemůže sám diktovat, nechť diktuje jeho poručník, a to spravedlivě! A žádejte svědectví dvou svědků z mužů vašich, a nemáte-li dva muže, pak vezměte jednoho muže a dvě ženy z těch, které uznáte za vhodné svědkyně; aby, kdyby jedna z nich se zmýlila, druhá ji mohla připomenout. A nechť se svědkové nezdráhají, jsou-li přizváni. Nezanedbávejte zapsat dluh, ať již je malý či velký, až do lhůty jeho! A toto je u Boha spravedlivější a přímější pro svědectví a jistější pro potlačení pochybností, pokud se ovšem nejedná o přímý obchod mezi vámi; tehdy není pro vás hříchem, jestliže to nezapíšete. A berte svědky, jestliže mezi sebou obchodujete, avšak neubližujte ani písaři, ani svědkovi. Jestliže tak učiníte, jest to hanebnost. A bojte se Boha, vždyť Bůh vás věru učí a ví o všech věcech. (Bekara: 282)
Tento verš také poskytuje základní směrnice, jak zacházet s půjčkami a dluhy. Vše je nutno raději zapsat a mít díky tomu o dluhu přehled, kdo kolik komu dluží a kolik už splatil.
Dalším velkým principem islámu je, že pokud dlužník zemře, má věřitel nárok na vyplacení svého dluhu ještě před tím, než je rozděleno nebožtíkovo dědictví. Příslušné dědické podíly, které islám pro jednotlivé druhy příbuzenských vztahů přesně specifikuje, se mohou odpočítávat teprve:
مِّنۢ بَعْدِ وَصِيَّةٍ تُوصُونَ بِهَآ أَوْ دَيْنٍ
po vyplacení odkazů a po uhrazení dluhů. (Nisá: 12)
K největším koránským principům týkajícím se dluhů patří i zákaz jejich úročení:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَذَرُوا۟ مَا بَقِىَ مِنَ ٱلرِّبَوٰٓا۟ إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ فَإِن لَّمْ تَفْعَلُوا۟ فَأْذَنُوا۟ بِحَرْبٍ مِّنَ ٱللَّـهِ وَرَسُولِهِۦ ۖ وَإِن تُبْتُمْ فَلَكُمْ رُءُوسُ أَمْوَٰلِكُمْ لَا تَظْلِمُونَ وَلَا تُظْلَمُونَ
Vy, kteří věříte, bojte se Boha a zanechte poslední zbytky úroků, jste-li věřícími! Jestliže tak neučiníte, připravte se na válku od Boha a posla Jeho. Jestliže však se kajícně obrátíte, pak vám zůstane váš kapitál – a nebudete tím škodit a nebudete tím poškozeni. (Bekara: 278-279)
Ke splacení tedy vždy zbývá jen základní výše půjčky, bez jakéhokoli úročného navýšení. Nic mimo tuto základní částku si z islámského hlediska není možno nárokovat.
Kdo si na sebe vezme nějakou půjčku, je Prorokem صلى الله عليه وسلم motivován, aby ji co nejlépe splatil:
.فَإِنَّ خَيْرَ عِبَادِ اللَّهِ أَحْسَنُهُمْ قَضَاءً .
„Věru nejlepším ze služebníků Božích jsou ti, kteří nejlépe splácejí své dluhy.“ 1
A naopak odstrašován od toho, aby s jejich splátkami otálel, protože Prorok صلى الله عليه وسلم říká:
.أَيُّما رجلٍ استدانَ دَيْنًا لا يريدُ أنْ يُؤَدِّيَ إلى صاحبِهِ حتّى أخذَ مالَهُ ولم يؤَدِّ إليه دَيْنَهُ لَقِيَ اللهَ وهو سارِقٌ.
„Kterýkoliv člověk na sebe uvrhne dluh a nemá v úmyslu ho splatit svému věřiteli, předstoupí od chvíle, co od něho peníze odnese, před Alláha jako zloděj.“ 2
‘Amr ibnu l-Ás رضي الله عنه slyšel Proroka صلى الله عليه وسلم říci:
. يُغْفَرُ لِلشَّهِيدِ كُلُّ ذَنْبٍ إِلاَّ الدَّيْنَ
„Mučedníkovi se odpouštějí všechny hříchy, kromě dluhu.“ 3
Tedy nesplacený dluh neodčiní ani to, že člověk položí svůj život za islám.
Na druhou stranu pro věřitele je předepsáno, aby byl při požadování svých nároků navýsost ohleduplný a milosrdný, neboť Džábir ibn ‘Abdilláh رضي الله عنه slyšel Prorokaصلى الله عليه وسلم říci:
.رَحِمَ اللَّهُ رَجُلاً سَمْحًا إِذَا بَاعَ، وَإِذَا اشْتَرَى، وَإِذَا اقْتَضَى
„Alláh se smiluj člověku, který je shovívavý, když nakupuje, když prodává a když žádá zpět svůj dluh.“ 4
Nechť nás Alláh všechny vede k tomu, co je nejlepší. Ámín.
(…)
1 Od Abú Ráfi’a رضي الله عنه zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1600.
2 Od Abú Mejmúna al-Kurdího zaznamenal at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsat, 2/237; al-Munzirí v at-Terghíbu we t-terhíb, 3/48; a jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-terghíb, hadís č. 1807.
3 Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1886.
4 Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2076.