Abú Zerr al-Ghifárí رضي الله عنه vyprávěl, že spolu s dalšími besedovali u Božího Poslaصلى الله عليه وسلم o tom, která ze dvou mešit je hodnotnější – zda mešita Božího Posla صلى الله عليه وسلم v Medíně, či mešita v بيت المقدس Bejtu l-makdis (tj. Jeruzalémě, tedy mešita al-Aksá). Posel Boží صلى الله عليه وسلم k tomu poznamenal:
صلاة في مسجدي هذا أفضل من أربع صلوات فيه، ولنعم المصلى، وليوشكن أن لا يكون للرجل مثل شطن فرسه من الأرض حيث يرى منه بيت المقدس خير له من الدنيا جميعا – أو قال : خير من الدنيا وما فيها.
„(Jedna) modlitba v mé mešitě je hodnotnější, než čtyři modlitby v ní (tj. v al-Aksá) a vskutku jak výtečná je to modlitebna. A vskutku přijde čas, kdy muž, pokud nalezne kousek země jen na uzdu koně, odkud bude moci spatřit Bejtu l-Makdis, bude to pro něj lepší, než celý tento svět,“ či řekl: „lepší než tento svět a vše, co je v něm.“ [1]
Podle jiné verze pravil:
صلاة في مسجدي هذا أفضل من أربع صلوات فيه ، ولنعم المصلى في أرض المحشر والمنشر وليأتين على الناس زمان ولقيد سوط أو قال : قوس الرجل حيث يرى منه بيت المقدس خير له أو أحب إليه من الدنيا جميعاً.
„(Jedna) modlitba v mé mešitě je hodnotnější než čtyři modlitby v ní a vskutku jak výtečná je to modlitebna v zemi shromáždění a vzkříšení. A vskutku nadejde lidem doba, kdy mít země jen co se za bič, či za luk vejde, odkud budou moci spatřit Bejtu l-Makdis pro ně bude lepší, než tento svět a vše, co je v něm.“ [2]
O mešitě al-Aksá a Jeruzalémě bylo zjeveno:
سُبْحَانَ الَّذِي أَسْرَىٰ بِعَبْدِهِ لَيْلًا مِّنَ الْمَسْجِدِ الْحَرَامِ إِلَى الْمَسْجِدِ الْأَقْصَى الَّذِي بَارَكْنَا حَوْلَهُ لِنُرِيَهُ مِنْ آيَاتِنَا ۚ إِنَّهُ هُوَ السَّمِيعُ الْبَصِيرُ
Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity do mešity nejvzdálenější, jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý. (Isrá´:1)
Svaté Země se týkají tato Koránem zachovaná slova proroka Músá/Mojžíše, mír s ním:
يَا قَوْمِ ادْخُلُوا الْأَرْضَ الْمُقَدَّسَةَ الَّتِي كَتَبَ اللَّـهُ لَكُمْ وَلَا تَرْتَدُّوا عَلَىٰ أَدْبَارِكُمْ فَتَنقَلِبُوا خَاسِرِينَ
Lide můj! Vstupte do svaté země, kterou vám Bůh zaslíbil, a neobracejte kroky své, abyste se neobrátili v ty, kdož ztrátu utrpí! (Máida:21)
Šejchu l-islám Ibn Tejmíja definoval al-Aksá takto:
„Výraz المسجد الأقصى al-Mesdžidu l-aksá je jménem pro celé ono místo uctívání [3] zbudované Sulejmánem (Šalamoun), mír s ním. Někteří lidé začali jako al-Aksá nazývat jen modlitebnu zbudovanou Omarem ibnu l-Chattábem رضي الله عنه před ním. Modlitba na místě, které Omar pro muslimy postavil je lepší, než modlitba ve zbytku mešity, protože když Omar osvobodil Jeruzalém, byla na (Chrámové) hoře velká hromada odpadků, kterou chtěli křesťané vyjádřit své opovržení daným místem, na němž se (předtím) modlívali židé. Omar tedy nařídil odpadky odstranit …“ [4]
Navzdory tomu, že je al-Aksá významným místem pro muslimy, není zakázaným posvátným okrskem (arab. حرم haram), ve stejném smyslu jako posvvátné zakázané okrsky v Mekce nebo v Medíně, kde se nesmí válčit, lovit zvířata, poškozovat zeleň apod. [5]
Šejchu l-islám Ibn Tejmíjja pravil:
„Bejtu l-Makdis není místem, jež by šlo nazývat jako posvátný zakázaný okrsek, ani jím není hrobka al-Chalíla (tj. proroka Ibráhíma/Abraháma, mír s ním, v palestinském Hebronu), či nic jiného, kromě trojího:
Prvním je zakázaný posvátný okrsek podle konsenzu všech muslimů. Takovým je Alláhem požehnaná Mekka.
Druhým je posvátný zakázaný okrsek podle většiny učenců, kterým je Prorokova mešita (v Medíně). Ta je zakázaným posvátným okrskem podle většiny učenců, jako Málika, aš-Šáfi’ího a Ahmeda. Ohledně toho se od Posla Božího صلى الله عليه وسلم uvádí mnoho sahíh hadísů.
Třetím je وج Wudždž, což je údolí u at-Táifu. Ohledně něj existuje hadís zaznamenaný imámem Ahmedem v al-Musnedu, leč nikoli v knihách Sahíh. Ten je zakázaným posvátným okrskem podle aš-Šáfi’ího, protože on považoval tento hadís za sahíh, nicméně podle většiny učenců o žádný posvátný okrsek nejde, sám Ahmed klasifikoval tento hadís jako neautentický a nepřijímal ho.
Jiná místa nejsou podle žádného z muslimských učenců posvátnými okrsky, protože posvátným zakázaným okrskem je jen to místo, kde Alláh zapověděl lov a poškozování zeleně. A Alláh toto nezakázal na žádném dalším místě, s výjimkou těchto jmenovaných.
A Alláh ví nejlépe.“ [6]
I přesto je pro muslimy al-Aksá a celý Jeruzalém, který ji hostí, důležitým místem. Je tomu tak z následujících důvodů:
1. Jde o druhou mešitu zbudovanou na Zemi za účelem uctívání Jednoho a Jediného Stvořitele.
Abú Zerr رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu na otázku, která mešita byla na Zemi zbudována první, odpověděl:
المسجد الحرام.
„Mešita Posvátná (tj. al-Harám v Mekce).“
Poté se jej zeptal, která následovala po ní jako druhá a on mu odpověděl:
المسجد الأقصى.
„Mešita al-Aksá.“
Poté se jej tázal, kolik let uběhlo mezi nimi a dostalo se mu odpovědi:
أربعون سنة ثم أينما أدركتك الصلاة بعد فصله فإن الفضل فيه.
„Čtyřicet let. Leč kdekoli tě zastihne čas modlitby, tam se modli, protože to je nejhodnotnější, co můžeš udělat.“ [7]
Také se uvádí, že al-Aksá stavěl prorok Sulejmán/Šalamoun, mír s ním, šlo ovšem nejspíše jen o přestavbu staršího objektu. [8]
2. Mešita al-Aksá bývala svého času kiblou islámu, jak je všem dobře známo z Koránu, Sunny a islámské historie.
3. Mesdžidu l-Aksá je jednou ze tří mešit, kvůli kterým je dovoleno podnikat náboženskou cestu, jak se uvádí od Abú Hurejry رضي الله عنه, jenž slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
لاَ تُشَدُّ الرِّحَالُ إِلاَّ إِلَى ثَلاَثَةِ مَسَاجِدَ الْمَسْجِدِ الْحَرَامِ، وَمَسْجِدِ الرَّسُولِ صلى الله عليه وسلم وَمَسْجِدِ الأَقْصَى.
„Cesty se nepodnikají, kromě ke třem mešitám: mešitě al-Harám, mešitě Božího Posla, mír a požehnání s ním a mešitě al-Aksá.“ [9]
4. Posel Boží صلى الله عليه وسلم byl, jak je známo z Koránu, Sunny a jeho životopisu, během jediné chvíle během jediné noci přenesen z Mekky až do al-Aksá, kde se modlil se všemi ostatními proroky, mír s nimi všemi, a při této modlitbě je vedl jako imám, načež posléze vystoupal na nebesa.
5. V mešitě al-Aksá byly čteny všechny čtyři velké zjevené knihy, které uvádí Korán – Žalmy (arab.الزبور az-Zebúr) proroka Dáwúda/Davida, mír s ním, Tóra (arab. التوراة at-Tewrát) proroka Músá/Mojžíše, mír s ním, Evangelium (arab. الإنجيل al-Indžíl) proroka ‘Ísá/Ježíše, mír s ním a samozřejmě také Korán samotný.
6. Také se uvádí, že modlitba v al-Aksá je pětsetkrát hodnotnější, nežli modlitba ve kterékoli jiné mešitě, nicméně tento údaj je dochován neautentickým hadísem. [10] Tento údaj odporuje hadísu uváděnému od ‘Abdulláha ibn Zubejra رضي الله عنهما, podle nichž Posel Božíصلى الله عليه وسلم řekl:
صَلَاةٌ فِي مَسْجِدِي هَذَا أَفْضَلُ مِنْ أَلْفِ صَلَاةٍ فِيمَا سِوَاهُ إِلَّا اَلْمَسْجِدَ اَلْحَرَامَ , وَصَلَاةٌ فِي اَلْمَسْجِدِ اَلْحَرَامِ أَفْضَلُ مِنْ صَلَاةٍ فِي مَسْجِدِي بِمِائَةِ صَلَاةٍ.
„Modlitba v této mé mešitě je hodnotnější, nežli tisíc modliteb v jakékoli jiné mešitě, kromě mešity al-Harám. A modlitba v mešitě al-Harám je hodnotnější, než modlitba v mé mešitě stonásobně.“ [11]
Podle podání od Džábira رضي الله عنه řekl:
صَلاَةٌ فِي مَسْجِدِي أَفْضَلُ مِنْ أَلْفِ صَلاَةٍ فِيمَا سِوَاهُ إِلاَّ الْمَسْجِدَ الْحَرَامَ وَصَلاَةٌ فِي الْمَسْجِدِ الْحَرَامِ أَفْضَلُ مِنْ مِائَةِ أَلْفِ صَلاَةٍ فِيمَا سِوَاهُ .
„Modlitba v této mé mešitě je tisíckrát hodnotnější, než modlitba kdekoli jinde a modlitba v mešitě al-Harám je stotisíckrát hodnotnější, než modlitba kdekoli jinde.“ [12]
To by znamenalo, že pokud je modlitba v Prorokově صلى الله عليه وسلم mešitě hodnotnější, než tisíc modliteb jinde a zároveň čtyřikrát hodnotnější, než modlitba v al-Aksá, potom modlitba v al-Aksá je oproti modlitbám kdekoli jinde hodnotnější 250 krát. Je ovšem také možné, že uváděné hodnoty nejsou doslovné, ale jen ilustrují hodnotu modliteb na těchto významných místech. Potom by šlo hadís o pětisetnásobné hodnotě použít z hlediska pobídky k hodnotným činům (arab. فضائل الأعمال fadáilu l-a’mál) pro dokreslení již i jinak stanovené důležitosti al-Aksá, byť je tento hadís slabý. A Alláh ví nejlépě.
7. V neposlední řadě bude v posledních dnech bezprostředně před Soudným Dnem islám nejsilnější právě v okolí al-Aksá. Semura ibn Džundub رضي الله عنه ve svém kázání vzpomenul, že podle Proroka صلى الله عليه وسلم ohledně ad-Dedždžála pravil:
وإنه سيظهر على الأرض كلها إلا الحرم وبيت المقدس.
„A věru on převládne na celé Zemi, kromě al-Haramu (tj. Mekky) a Bejtu l-Makdisu.“ [13]
Ze Sunny je zřejmé, že žádné další místo na světě nezůstane před tímto lžiprorokem a falešným mesiášem uchráněno, s jedinou výjimkou – Prorokova صلى الله عليه وسلم města Medíny.
Anas رضي الله عنه totiž uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
الْمَدِينَةُ يَأْتِيهَا الدَّجَّالُ، فَيَجِدُ الْمَلاَئِكَةَ يَحْرُسُونَهَا، فَلاَ يَقْرَبُهَا الدَّجَّالُ ـ قَالَ ـ وَلاَ الطَّاعُونُ، إِنْ شَاءَ اللَّه .
„K Medíně přijde ad-Dedždžál a uzře anděly, jak ji stráží, proto se k ní ad-Dedždžál nepřiblíží – a ani mor,“ řekl – „dá-li Alláh.“ [14]
8. Zatímco stvoření světa a předurčení jeho běhu začalo od Mekky, okolo Bejtu l-Makdisu je místo shromáždění k poslednímu soudu a místo vzkříšení, jak je uvedeno i v našem předmětném hadísu.
Prosíme Alláha, aby chránil mešitu al-Aksá před tyrany, okupanty a uzurpátory a navrátil ji její významné místo a hodnotu, která jí náleží, stejně jako aby požehnal Svou milostí jí i muslimům v jejím okolí. Ámín.
_______________________________________________________
[1] Zaznamenali ho at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsat, hadísy č. 7180 a 8465; Dijá al-Makdisí ve Fadáilu Bejti l-Makdis, hadís č. 18; a jako sahíh jej doložil al-Hákim v Mustedreku, 4/554.
[2] Zaznamenal at-Taberání v Musnedu š-šámíjín, hadís č. 2714; at-Taháwí v Muškili l-ásár, 2/67; Ibn ‘Asákír vTáríchu Dimešk, 1/174-175; a al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 3987, přičemž znění je jeho. Jako přijatelný jej ocenil al-Munzirí v at-Terghíbu we t-terhíb, 2/141; podle al-Hajsemího jsou všichni jeho vypravěči vypravěči sahíhů, viz Medžme’u z-zewáid, 4/7.
[3] Tj. tzv. Chrámovou horu.
[4] Viz Medžmú’atu r-resáili l-kubrá, 2/61.
[5] I v tom je velké moudro, vzhledem k odlišným klimatickým podmínkám by při takovém zákazu al-Aksá zarostla křovinami a lesem.
[6] Viz Medžmú’u l-fetáwá, 27/14-15.
[7] Muttefakun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3366; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 520.
[8] Tak zaznamenal např. i an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 693, sahíh podle al-Albáního.
[9] Muttefakun ‘alejhi. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1189; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1397.
[10] Viz al-Albání v at-Temámu l-minna, str. 292.
[11] Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 4/5; jako sahíh ocenil Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 1620.
[12] Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 1471.
[13] Zaznamenal Ahmed v Musnedu, hadís č. 19665. Jako sahíh jej doložil Ibn Chuzejma v Sahíhu, 2/327; a Ibn Hibbán v Sahíhu, 7/102.
[14] Hadís o tom zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7134.