OTÁZKA: Je ten, který se připisuje nějaké z četných islámských skupin, považován za inovátora?
OTÁZKA: Je ten, který se připisuje nějaké z četných islámských skupin, považován za inovátora?
ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, o jakou jde skupinu. Pokud se někdo hlásí k něčemu, co oponuje Boží Knize a Sunně Jeho Posla صلى الله عليه و سلم, pak je považován za inovátora.[1]
OTÁZKA: Jaký je obecný princip v pohledu těchto rozličných islámských uskupení?
ODPOVĚĎ:
Kdokoli oponuje ahlu s-sunna we l-džemá’a, ten sešel z cesty. Nemáme nic, nežli jediné společenství a tímto společenstvím jsou ahlu s-sunna we l-džemá’a. Kdokoli této džemá’a, tomuto společenství, odporuje, odporuje přístupu a cestě Božího Posla صلى الله عليه و سلم.
OTÁZKA: Můžeme se spolčovat s těmito skupinami, nebo se jim musíme vyhýbat?
ODPOVĚĎ:
Je-li naším úmyslem je při tomto spolčování vyzývat k pravdě a pokud je to činěno těmi, kteří mají znalosti a vhled, snažíce se je přivést k Sunně a zbavit je jejich chyb, pak je to samozřejmě dobře. Je to jedna z podob výzvy k Alláhu. Pokud je však toto spolčování vedeno jen z touhy někam patřit a naplnit sebe sama, aniž je doprovázeno výzvou k Pravdě a snahou o odstranění jejich chyb, pak toto povoleno není. Neboť člověku není povoleno spolčovat se s protivníky Sunny, kromě pokud tím není naplňován nějaký šarí’atský účel, jako jejich výzva k opravdovému islámu, objasnění pravdy, aby se k ní mohli navrátit apod., podobně jako Ibn Mes’úd رضي الله عنه přišel k inovátorům, když seděli v mešitě a recitovali svou inovaci v zikru. Anebo podobně jako Ibn ‘Abbás رضي الله عنه, který přišel k cháridžovcům, rozmlouval s nimi a vyvrátil jejich nepochopení, následkem čehož se mnozí z nich navrátili k pravdě.
Tedy udržovat s nimi kontakt je v podstatě žádoucí. Ale pokud na svém bludu vytrvají, pak je povinností vyhnout se jim a proti nim na cestě Boží i vystoupit.
OTÁZKA: Spadají tato uskupení mezi 72 skupin, které směřují k záhubě?
ODPOVĚĎ:
Ano. Každý, kdo odporuje ahlu s-sunna we l-džemá’a mezi těmi, kteří se připisují islámu na poli da’wy a ‘akídy, nebo v čemkoli z pilířů víry, pak spadá mezi dvaasedmdesát zbloudilých skupin a visí nad ním hrozba. Bude potrestán podle míry své opozice vůči pravdě.
OTÁZKA: Je povinností učenců objasnit mládeži a lidu ve všeobecnosti nebezpečí sektářství, rozdělování se a zakládání oddělených spolků?
OPDOVĚĎ:
Ano. Povinností učenců je vysvětlit nebezpečí sektářství, rozdělování se a vyhrazování se do skupin a spolků, aby lidé do tohoto získali jasný vhled, neboť obyčejní lidé jsou zmatení. Kolik z nich již bylo těmito uskupeními a jejich tvrzeními, že jen ona se nacházejí na správné cestě, oklamáno? Proto je nezbytně nutné, abychom vysvětlili obyčejným lidem, studentům a vůbec všem, toto nebezpečí sektářství a partajnictví. Důvodem je, že pokud učenci zůstanou mlčet, lidé začnou říkat: „Učenci o nich věděli, ale když mlčeli, z této strany se objevily bludy.“ Proto je životně nutné vysvětlit tyto záležitosti, jakmile se za tím objeví potřeba. Nebezpečí pro obyčejný lid je mnohem zřejmější než to, které hrozí studentům, či hledačům nauky, neboť prostý lid považuje mlčení učenců za souhlas, tedy že toto je správné a toto je pravda.
OTÁZKA: Je povinností varovat před přístupy protivícími se přístupu selef?
ODPOVĚĎ:
Ano. Je povinností varovat před metodologiemi, stojícími v opozici proti přístupu selef. Toto je upřímná rada a toto je konáno kvůli Alláhu, podle Jeho Knihy a Sunny Jeho Posla, vůči vůdcům muslimů i vůči prostým masám. Varujeme před lidmi zla a před metodologiemi, které jsou protichůdné vůči metodě islámu. Vysvětlujeme jsme škodlivé účinky těchto metodologií lidem. Také je povzbuzujeme, aby vytrvale a neochvějně následovali Boží Knihu a Sunnu Božího Posla صلى الله عليه و سلم. Toto vše je povinností. Jedná se však o zodpovědnost lidí nauky a zabývat se těmito otázkami je povinností pro ně. Měli by je náležitě vysvětlit lidem, podle postupu, který je zákonný, vhodný a který s sebou přináší, s dovolením Božím, úspěch
OTÁZKA: Určuje správnost něčího postupu jeho osud, tedy zda vstoupí do Ráje, nebo do Pekla?
Ano. Pokud je něčí metodologie správná, tímto se dotyčný stává, dá-li Alláh, obyvatelem Ráje. Pokud následuje metodu Božího Posla صلى الله عليه و سلم a metodu zbožných předků. Ale pokud ji překročí a přestoupí na metodu těch, kteří sešli z cesty, pak mu hrozí Pekelný Oheň.[2]
Proto, kdokoli následuje vedení Božího Proroka v a jeho společníků, nechť je s nimi všemi Alláh spokojen, je z lidí Ráje a kdokoli následuje cokoli jiné mimo tohoto, ten pak spěje k tomu druhému. Těchto 72 frakcí však v Ohni nemusí setrvat věčně, což je velmi známé a jasně doložitelné stanovisko ahlu s-sunna we l-džemá’a. To neříká z ahlu l-hadís nikdo. Věčně v Ohni zůstane jen ten, čí inovace jej vyvede z víry (arab. بِدعَةٌ مُكَفَّرَةٌ bid’atun mukefferetun), nebo kdo odpadne od víry.
A Alláh ví nejlépe.
Odpovídal: šejch Sálih al-Fewzán.
Zdroj: www.spubs.com
[1] Šejch Bekr Abú Zejd praví: „Není dovoleno určit mezi všemi jednoho člověka a pak ummu vybízet k následování pouze jeho a na základě tohoto následování pak budovat vztah loajality a distance mezi lidmi. Toto je dovoleno jedině v případě Božího Posla صلى الله عليه و سلم a kdokoli takto mezi jinými někoho takového stanoví, je inovátorem.“ Viz Hukmu l-intimá, str. 96-97.
[2] Nachází se v libovůli Vznešeného Alláha. A toto je věrouka ahlu s-sunna we l-džemá’a. Menhedž tedy ovlivňuej vstup do Ráje či do Pekla. Proto pravil Boží Posel صلى الله عليه و سلم, že 72 ze 73 frakcí, na které se muslimská umma rozdělí, vejde do Ohně, kromě jedné jediné, což jsou ti, kteří následují to, na čem byli Posel Boží صلى الله عليه و سلم a jeho společníci.