Dža’fer ibn Burkán vyprávěl, že Selmán al-Fárisí رضي الله عنه, upřímný hledač pravdy a vznešený společník Božího Posla صلى الله عليه و سلم často říkával:
“Jsou tři věci, na které když jsem pomyslel, vždy mne dokázaly rozesmát:
-
Rozesmál mne člověk, který stále vkládá naději do tohoto světa, avšak smrt je mu už v patách.
-
Rozesmál mne člověk, který je lhostejný vůči svému Pánu, avšak Jeho Pán není lhostejný vůči němu.
-
A rozesmál mne ten, který se z plných plic chechtá, avšak přitom netuší, zda-li je s jeho konáním jeho Pán spokojen, či nikoli.
A jsou jiné tři věci, na které když jsem pomyslel, vždy mne dokázaly rozplakat.
- Odloučení od našeho milovaného Posla Božího Muhammeda صلى الله عليه و سلم a jeho společníků, nechť je se všemi Alláh spokojen.
- Těžkosti, muka a malátnost umírání.
- Stání o samotě před Pánem všech světů, přičemž nebudu vědět, zda budu hnán do Ohně, anebo uveden do Ráje.”
Zdroj: Podání zaznamenal Ibn Abi d-Dunjá v Kasru l-amel, podání č. 27. Uvádí ho také Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá, 2/ 206-207.