OTÁZKA: Při pohledu na mnoho dnešních nábožensky vzdělaných lidí a na nesoulad mezi tím, co říkají a co dělají, vyvstává otázka, kdo jsou ti skuteční učenci, které máme následovat. Kdo je skutečným znalcem islámského práva? Čí výklad víry je třeba následovat?
ODPOVĚĎ:
Věru naši zbožní předkové nepoužívali označení فقيه fakíh, dosl. ten, který je obdařen správným pochopením víry, tj. v tehdejší terminologii obecně učenec a v dnešním názvosloví expert ve فقه fikhu, islámsko-právní nauce, tedy znalec islámského práva, kromě pro toho, kdo byl kromě znalostí obdařen i tím, že shodně své znalosti také konal. Tedy někdo, koho činy neprotiřečily jeho slovům.
Se’da ibn Ibráhíma se jednou dotázali na to, kdo v Medíně je obdařen největší znalostí (dosl. kdo je nejlepší fakíh). Odpověděl: “Ten, kdo je z nich všech nejbohabojnější.”
Ferkad as-Subchí se dotázal al-Hasana al-Basrího na jistou záležitost a on mu odpověděl. Potom Ferkad namítl: “Ale jsou i učenci, kteří mají opačný názor.” Na to mu al-Hasan odvětil: “Matka tě ztratila, Ferkade, viděl jsi snad nějakého učence na vlastní oči? Skutečný učenec je jenom ten, kdo se zříká čehokoli, co pro něj na tomto světě není nezbytné a ze všeho nejvíc nejvroucněji touží po světě onom. To je ten, kdo je skutečně obdařen opravdovým věděním a znalostmi o víře. A proto také nepřestává Alláha uctívat. Ani nezlořečí těm nad sebou, ani neuráží ty pod sebou. A skrze znalosti, kterými ho Alláh obdařil, nezískává světský prospěch.”
Někteří další zbožní předkové dodali: “Skutečný a opravdový učenec není ani ten, kdo v lidech ubíjí naději na Boží milost a odpuštění, ani ten, kdo je ukonejší tak, že se začnou cítit bezpečně před lstí Boží, a ani ten, kdo vyzývá ke Koránu, ale ve skutečnosti touží po něčem zcela jiném.”
Odpovídal: Muhammed Bázmúl, KSA
Zdroj: al-Hakíkatu š-šar’íja fí tefsíri l-Kur´áni l-‘Azími we s-sunneti n-nebewíja, str. 138-139.