Plody bohabojnosti, trpělivosti a dobrých mravů
Imám ibnu l-Kajjim řekl:
„Prorok صلى الله عليه وسلم v sobě skloubil bohabojnost (arab. التقوى at-takwá) a dobré mravy. Bohabojnost totiž napravuje vztah mezi člověkem a Bohem, zatímco dobré mravy napravují vztahy mezi člověkem a ostatním Božími stvořeními. Bohabojnost člověku vyslouží Boží lásku a dobré mravy zase lásku lidí.“1
Alláh pravil o proroku Júsufovi/Josefovi, mír s ním a jeho bratrech:
قَالُوا أَإِنَّكَ لَأَنْتَ يُوسُفُ ۖ قَالَ أَنَا يُوسُفُ وَهَٰذَا أَخِي ۖ قَدْ مَنَّ اللَّهُ عَلَيْنَا ۖ إِنَّهُ مَنْ يَتَّقِ وَيَصْبِرْ فَإِنَّ اللَّهَ لَا يُضِيعُ أَجْرَ الْمُحْسِنِينَ
„Řekli: „Zdaž ty sám jsi Josef?“ Řekl: „Ano, já jsem Josef a toto jest bratr můj. Bůh milostiv byl k nám, neboť kdo bojí se jej a trpělivě vyčkává, věziž, že Bůh nedá propadnout odměně dobře činících.“ (Júsuf: 90)
Alláh posílil víru a zbožnost Júsufa a jeho bratra Benjamína a zároveň je obdařil autoritou v pozemském životě, a to díky jejich trpělivosti a bohabojnosti. Bohabojností se rozumí vyhýbání se tomu, co Alláh zakázal. Trpělivý má pak člověk být při překonávání těžkostí a naplňování Božích přikázání. To vše je ihsán – dokonalost v uctívání Boha. A Alláh vskutku nenechá propadnout odměnu těch, kdož dovádí své dobré skutky k dokonalosti.
Důvody prostopášnosti – nemorálního či extrémně hříšného chování
Když je někdo sveden na zcestí, zpravidla se s ním pojí nemorální, prostopášné chování (arab. الفجور al-fudžúr), pýcha a lhaní. To je i mnohokrát zmíněno v Koránu:
يُضِلُّ بِهِۦ ڪَثِيرً۬ا وَيَهۡدِى بِهِۦ كَثِيرً۬اۚ وَمَا يُضِلُّ بِهِۦۤ إِلَّا ٱلۡفَـٰسِقِينَ
ٱلَّذِينَ يَنقُضُونَ عَهۡدَ ٱللَّهِ مِنۢ بَعۡدِ مِيثَـٰقِهِۦ وَيَقۡطَعُونَ مَآ أَمَرَ ٱللَّهُ بِهِۦۤ أَن يُوصَلَ وَيُفۡسِدُونَ فِى ٱلۡأَرۡضِۚ أُوْلَـٰٓٮِٕكَ هُمُ ٱلۡخَـٰسِرُونَ
„Bůh neostýchá se věru uvádět v podobenství komára nebo to, co větší je než komár. Ti, kdož uvěřili, vědí, že to je pravda od Pána jejich, zatímco ti, kdož nevěří, hovoří: “Co chtěl Bůh říci tímto podobenstvím?” On nechává jím mnohé zbloudit, však mnohé jím správně vede – a budou tím uvedeni v blud jedině hanebníci, kteří porušují smlouvu Boží po jejím uzavření a rozdělují to, co Bůh přikázal spojit, a po zemi pohoršení šíří. A to jsou ti, kdož ztrátu utrpí.“ (el-Bekara: 26-27)
Alláh dále praví, že potrestal zbloudilé kvůli jejich nepřijetí víry, byť jí porozuměli. Alláh odvrátil jejich srdce i zraky, aby pouze utvrdil to, jak se rozhodli:
يُثَبِّتُ ٱللَّهُ ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ بِٱلۡقَوۡلِ ٱلثَّابِتِ فِى ٱلۡحَيَوٰةِ ٱلدُّنۡيَا وَفِى ٱلۡأَخِرَةِۖ وَيُضِلُّ ٱللَّهُ ٱلظَّـٰلِمِينَۚ وَيَفۡعَلُ ٱللَّهُ مَا يَشَآءُ
„Bůh povzbuzuje ty, kdož uvěřili, slovem pevným v životě pozemském i budoucím, zatímco nespravedlivé nechává bloudit. A Bůh činí, co Jemu se zlíbí.“ (Ibrahím:27)
فَمَا لَكُمْ فِي الْمُنَافِقِينَ فِئَتَيْنِ وَاللَّـهُ أَرْكَسَهُم بِمَا كَسَبُوا ۚ أَتُرِيدُونَ أَن تَهْدُوا مَنْ أَضَلَّ اللَّـهُ ۖ وَمَن يُضْلِلِ اللَّـهُ فَلَن تَجِدَ لَهُ سَبِيلًا
„Proč jste utvořili dvě skupiny různého mínění vzhledem k pokrytcům, zatímco sám Bůh je zavrhl za to, co provedli? Chcete vést cestou správnou ty, jimž dal Bůh zbloudit? Jestliže Bůh dal někomu zbloudit, ty pro něj cestu nenalezneš!“ (Nisá´:88)
وَقَالُواْ قُلُوبُنَا غُلۡفُۢۚ بَل لَّعَنَہُمُ ٱللَّهُ بِكُفۡرِهِمۡ فَقَلِيلاً۬ مَّا يُؤۡمِنُونَ
„I pravili: “Neobřezána jsou srdce naše!” Však nikoliv! Proklel je Bůh za nevíru jejich; jak málo oni věří!“ (Bekara: 88)
وَنُقَلِّبُ أَفۡـِٔدَتَہُمۡ وَأَبۡصَـٰرَهُمۡ كَمَا لَمۡ يُؤۡمِنُواْ بِهِۦۤ أَوَّلَ مَرَّةٍ۬
„My odvrátíme srdce jejich i zraky jejich stejně jako tehdy, když neuvěřili poprvé…“ (An’ám:110)
Alláh přikázal lidem, aby odpověděli na výzvu od Něj a od Jeho Posla, pak je varoval před odvrácením se od této výzvy a od odkládání odpovědi na tuto výzvu, neboť v takových případech by jejich srdce byla navěky zatvrzena vůči víře:
يَـٰٓأَيُّہَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ ٱسۡتَجِيبُواْ لِلَّهِ وَلِلرَّسُولِ إِذَا دَعَاكُمۡ لِمَا يُحۡيِيڪُمۡۖ وَٱعۡلَمُوٓاْ أَنَّ ٱللَّهَ يَحُولُ بَيۡنَ ٱلۡمَرۡءِ وَقَلۡبِهِۦ وَأَنَّهُ ۥۤ إِلَيۡهِ تُحۡشَرُونَ
„Vy, kteří věříte! Odpovídejte na výzvu Boha a posla Jeho, když ten vás volá k tomu, co život vám dává. A vězte, že Bůh stojí mezi člověkem a srdcem jeho a že k Němu budete shromážděni!“ (el-Enfál:24)
فَلَمَّا زَاغُوٓاْ أَزَاغَ ٱللَّهُ قُلُوبَهُمۡۚ وَٱللَّهُ لَا يَہۡدِى ٱلۡقَوۡمَ ٱلۡفَـٰسِقِينَ
„A když se odvrátili, Bůh odvrátil srdce jejich, neboť Bůh nevede cestou správnou lid hanebníků.“ (es-Saff:5)
Alláh nám sdělil, že zlo, které zbloudilí páchali, zakrylo jejich srdce a stalo se překážkou mezi nimi a vírou ve znamení Boží:
كَلَّاۖ بَلۡۜ رَانَ عَلَىٰ قُلُوبِہِم مَّا كَانُواْ يَكۡسِبُونَ
„Však pozor! Naopak srdce jejich zrezivěla od toho, co si vysloužila.“ (el-Mutafifín:14)
A Alláh pravil o pokrytcích, že odměnou za jejich zapomenutí na Boha bylo Jeho zapomenutí na ně. Nedal jim vedení a milost. Nechal je také zapomenout samotné na sebe tím, že se nestarali o zdokonalení svých duší konáním dobrých skutků a učením se vědění. Jako trest za to, že na Něj zapomněli, je nechal zapomenout na hledání vedení a pravdy, lásky Boží, poznání a povědomí o Bohu. Byli odměněni posílením v následováním svých tužeb (arab. اتباع الهوى ittibá’u l-hewá) a v jejich bludu (arab. ضلال dalál), zatímco lidé, kteří kráčí po správné stezce jsou odměněni posílením v bohabojností a vedením, jak Alláh pravil:
نَسُواْ ٱللَّهَ فَنَسِيَہُمۡۗ
„Zapomněli na Boha a také On na ně zapomněl“ (et-Tewba:67)
أُوْلَـٰٓٮِٕكَ ٱلَّذِينَ طَبَعَ ٱللَّهُ عَلَىٰ قُلُوبِہِمۡ وَٱتَّبَعُوٓاْ أَهۡوَآءَهُمۡ
وَٱلَّذِينَ ٱهۡتَدَوۡاْ زَادَهُمۡ هُدً۬ى وَءَاتَٮٰهُمۡ تَقۡوَٮٰهُمۡ
„A to jsou ti, jichž srdce Bůh zapečetil a kteří následují učení svá scestná. Však těm, kdož po cestě správné jsou vedeni, těm Bůh posílí jejich vedení a dá jim bázeň Boží.“ (Muhammed:16-17)2
Autor: ‘Abdurrahmán ibn Násir as-Se’dí
Zdroj: parafráze výňatku z Tejsíru l-Kerími r-Rahmán fí tefsíri kelámi l-Mennán
Přeložili: Adam Šlerka a Adriana Kuběnková