Bekr ibn ‘Abdulláh al-Muzení pravil:
Bekr ibn ‘Abdulláh al-Muzení pravil:
„Pokud uvidíte někoho staršího, než jste vy sami, pak jej respektujte s tím, že vás předstihl v islámu a v konání zbožných skutků. A pokud uvidíte někoho mladšího, pak jej respektujte s tím, že jste jej vy předstihli v konání hříchů. Pokud vás lidé respektují, pak si řekněte, že toto je z dobrodiní Božího vůči vám, ale vy si takové dobrodiní nezasluhujete. Pokud vás lidé haní, pak si řekněte, že toto se vám stalo kvůli vašim předchozím hříchům. Svému sousedovi byste ukřivdili již jen tím, když byste po jeho psu hodili jen maličký oblázek.“
Katády se zeptali: „Kdo z lidí je nejvznešenější?“
Odpověděl: „Ten z nich, kdo nejvíc odpouští druhým.“
Katáda také říkával:
„Lidí jsou tři druhy. Člověk, poločlověk a nečlověk. Člověkem je ten, jehož intelekt a názor je pro ostatní užitečný. Poločlověk je ten, kdo se ptá chytřejších a poté dbá jejich rad. A nečlověk je ten, kdo nemá ani intelekt, ani názor a ani se nikoho jiného na nic neptá.“
Sufján ibn ‘Ujejna pravil:
„I ti nejtižší ze stvoření Božích potřebují svůj hlas. I nejchytřejší žena potřebuje manžela a nejchytřejší muž potřebuje moudré muže, se kterými se poradí.”
Jeden ze selef pravil:
„Pokud si někdo z vás nepřeje uspokojit potřeby svého bratra tím, že s ním bude sdílet jeho starosti a poprosí za něj Alláha, pak nechť se neptá, kam jsme to dospěli, protože toto je pokrytectví.”
Jeden ze selef pravil:
„Někdo z vás jasně vidí své vlastní chyby, ale stále je zahleděný do sebe. Poté nenávidí svého bratra muslima a podezřívá ho. Jaká je v tom logika?”
Aš-Ša‘bî říkával:
„Kdokoli pohlížel na chyby svých bratří, zůstal bez přátel.”
Fudajl ibn ‘Ijád pravil:
„Kdo příliš mnoho kritizuje, bude mít jen málo přátel.”
Fudajl ibn ‘Ijád také pravil:
„Jak dobří lidé jsou žebráci! Odnášejí naše živobytí na onen svět, aniž by za to cokoli chtěli, až to bude nakonec zváženo před Alláhem Nejvyšším.”
Sufján as-Sewrí byl velmi rozradostněn, kdykoli uviděl nějakého žebráka, jak prosí u jeho dveří. Vítal ho slovy:
„Vítej, ó ty, který jsi přišel smýt mé hříchy.”
Sufján také řekl:
„Potkali jsme lidi, kteří milovali, když jim bylo řečeno: „Boj se Alláha!“ Dnes najdeš lidi, kteří jsou z tohoto jen otrávení.”
Abú Házim pravil:
„Učenci naší doby jsou spokojeni s mnoha dobrými slovy, která však neprovází dobrý čin! Avšak selef konali mnoho dobrých skutků a takřka nemluvili. A přijdou generace, které nic dobrého ani neřeknou, ani nevykonají.”
Autor: Ahmed Feríd
Zdroj: Achláku s-selef