OTÁZKA: Proč se při výpočtu času ranní modlitby bere v potaz nautický soumrak a v případě času večerní modlitby se bere v potaz soumrak astronomický? Proč je tam ten rozdíl? A má se muslim raději, pro jistotu, začít postit už při astronomickém soumraku při ranním rozednívání? Proč se jednotlivé časy jednotlivých muslimských institucí liší?
ODPOVĚĎ:
Existuje několik různých způsobů výpočtu modlitebních časů schválených islámskými učenci následujícími autentickou věrouku a učení Sunny Posla Božího صلى الله عليه وسلم. Všechny jsou v zásadě více méně správné a s rozumnými odchylkami matematicky popisují pozorovatelné situace polohy slunečního kotouče na obloze, které podle hadísů definují nástup ranní modlitby, resp. modlitby za úsvitu (arab.صلاة الفجر salátu l-fedžr) a večerní modlitby (arab. صلاة العشاء salátu l-‘išá).
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم definoval tyto začátky a konce modlitebních časů následovně:
إِنَّ لِلصَّلاَةِ أَوَّلاً وَآخِرًا وَإِنَّ أَوَّلَ وَقْتِ صَلاَةِ الظُّهْرِ حِينَ تَزُولُ الشَّمْسُ وَآخِرَ وَقْتِهَا حِينَ يَدْخُلُ وَقْتُ الْعَصْرِ وَإِنَّ أَوَّلَ وَقْتِ صَلاَةِ الْعَصْرِ حِينَ يَدْخُلُ وَقْتُهَا وَإِنَّ آخِرَ وَقْتِهَا حِينَ تَصْفَرُّ الشَّمْسُ وَإِنَّ أَوَّلَ وَقْتِ الْمَغْرِبِ حِينَ تَغْرُبُ الشَّمْسُ وَإِنَّ آخِرَ وَقْتِهَا حِينَ يَغِيبُ الأُفُقُ وَإِنَّ أَوَّلَ وَقْتِ الْعِشَاءِ الآخِرَةِ حِينَ يَغِيبُ الأُفُقُ وَإِنَّ آخِرَ وَقْتِهَا حِينَ يَنْتَصِفُ اللَّيْلُ وَإِنَّ أَوَّلَ وَقْتِ الْفَجْرِ حِينَ يَطْلُعُ الْفَجْرُ وَإِنَّ آخِرَ وَقْتِهَا حِينَ تَطْلُعُ الشَّمْسُ
“Věru čas každé modlitby má svůj začátek a svůj konec. Začátek času polední modlitby nastává, když slunce přejde zenit a jeho konec v okamžiku, kdy nastoupí čas modlitby odpolední. Začátek času odpolední modlitby nastává nástupem odpoledne1A její čas končí, když slunce k večeru zežloutne. Začátek času modlitby při západu slunce nastoupí, když slunce zajde a její konec nastane, když skončí soumrak2 Začátek večerní modlitby nastává, když se horizont ztratí z dohledu a trvá až do konce první poloviny noci. Začátek modlitby za úsvitu nastává začátkem úsvitu a trvá až do chvíle, kdy slunce začne vycházet.“3
Jelikož se ČR nachází v poměrně vysoké zeměpisné šířce, nemusí některé běžně užívané výpočtové metody jinak bezproblémové pro země ležící jižněji, tj. blíže rovníku, pro Česko fungovat. Ranní midlitba by nastala moc brzo a večerní moc pozdě. Musela se proto nalézt metoda vhodná pro severnější regiony.
Tento výběr provedly zodpovědné muslimské instituce a u nás uznávané islámské organizace v čele s ÚMO ČR a Islámskými nadacemi v Praze a v Brně v roce 2004, shodly se na něm a s drobnými obměnami v roce 2013 se tento všemi schválený způsob výpočtu používá dodnes a přijala ho i Islámska nadácia na Slovensku.
Potenciální chyba padá na ty, kdo tento systém schválili a kdo by se od něj odchýlil, dopouští se prohřešku proti jednotě muslimů v ČR a SR, jakož i těm, kteří je vedou a reprezentují.
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم přikázal:
إِنَّمَا الإِمَامُ لِيُؤْتَمَّ بِهِ فَلاَ تَخْتَلِفُوا عَلَيْهِ …
„Imám je jedině od toho, aby se následoval, proto se s ním nerozcházejte …“4
Zpochybňování jednou dohodnutého způsobu výpočtů časů modliteb by totiž zamezovalo seskupení muslimů ČR ke společné modlitbě a společnému začátku postního dne. Kdo by tak činil, tímto by se odchyloval od společenství muslimů (arab. الجماعة al-džemá’a) a útočil by na jeho jednotu. Na běžných věřících je proto následovat tyto stanovené časy z důvodu významu společné modlitby a společného přerušování půstu a neodchylovat se od nich kvůli osobnímu přesvědčení o jejich nepřesnosti či osobnímu zastávání jiného názoru.
Důkazem jsou slova Boží:
وَاعْتَصِمُوا بِحَبْلِ اللَّهِ جَمِيعًا وَلَا تَفَرَّقُوا
“Přidržujte se pevně provazu Božího všichni a nerozdělujte se!” (Áli ‘Imrán: 103)
وَلَا تَكُونُوا كَالَّذِينَ تَفَرَّقُوا وَاخْتَلَفُوا مِن بَعْدِ مَا جَاءَهُمُ الْبَيِّنَاتُ ۚ وَأُولَٰئِكَ لَهُمْ عَذَابٌ عَظِيمٌ
“Nebuďte jako ti, kdož se rozdělili a do sporu se dostali poté, co k nim přišly důkazy jasné; pro ty je určen trest nesmírný.” (Áli ‘Imrán: 105)
وَمَن يُشَاقِقِ الرَّسُولَ مِن بَعْدِ مَا تَبَيَّنَ لَهُ الْهُدَىٰ وَيَتَّبِعْ غَيْرَ سَبِيلِ الْمُؤْمِنِينَ نُوَلِّهِ مَا تَوَلَّىٰ وَنُصْلِهِ جَهَنَّمَ ۖ وَسَاءَتْ مَصِيرًا
“A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak hnusný je to cíl konečný!” (Nisá: 115)
Dokazují to i následující slova Posla Božího صلى الله علبه وسلم:
مَا مِنْ ثَلاَثَةٍ فِي قَرْيَةٍ وَلاَ بَدْوٍ لاَ تُقَامُ فِيهِمُ الصَّلاَةُ إِلاَّ قَدِ اسْتَحْوَذَ عَلَيْهِمُ الشَّيْطَانُ فَعَلَيْكُمْ بِالْجَمَاعَةِ فَإِنَّمَا يَأْكُلُ الذِّئْبُ الْقَاصِيَةَ
“Není v jedné vesnici či tábořišti trojice lidí, kteří nejsou s to ustavit společnou modlitbu, aniž by je neovládl šejtán. Proto se držte společenství, neboť věru i vlk sežere jedině osamocenou ovci.” 5
الراكبُ شيطانٌ، والراكبانِ شيطانانِ، والثلاثةُ ركبٌ
“Kdo cestuje sám, s ním cestuje šejtán. Kdo cestuje jen ve dvojci, s těmi cestují dva šejtáni. A tři už jsou skupinka na cestě.“6
صَلاَةُ الْجَمَاعَةِ تَفْضُلُ صَلاَةَ الْفَذِّ بِسَبْعٍ وَعِشْرِينَ دَرَجَةً
“Modlitba vykonaná společně je sedmadvacetkrát lepší, než ta vykonaná samostatně.“7
مَنْ صَلَّى الْعِشَاءَ فِي جَمَاعَةٍ فَهُوَ كَمَنْ قَامَ نِصْفَ اللَّيْلِ وَمَنْ صَلَّى الصُّبْحَ فِي جَمَاعَةٍ فَهُوَ كَمَنْ قَامَ اللَّيْلَ كُلَّهُ
“Kdokoli se společně pomodlí večerní modlitbu, jakoby se modlil celou polovinu noci. A kdokoli se společně pomodlí modlitbu za úsvitu, jakoby se modlil celou noc.“8
Modlitby fedžr, tj. za úsvitu, a ‘išá, tj. večerní, začínají v době, kdy slunce je pod obzorem, ale jeho paprsky už, resp. doposud osvětlují atmosféru, což se pozorovateli na povrchu Země jeví jako světlá linie na obzoru. Astronomové rozlišují občanský, nautický a astronomický.
Občanský soumrak není relevantní pro výpočet času ranní a večerní modlitby, neboť se nachází mimo jejich vymezení podle Sunny (střed slunečního kotouče je 6° pod obzorem a je za normálních podmínek dostatek světla pro běžné činnosti, např. lze tehdy číst noviny). To nastává až po konci fedžru a také po západu slunce ještě okolo začátku maghribu, daleko před išá´.
Nautický soumrak historicky souvisí s mořeplavbou. Nastává ráno před občanským a večer po něm. Střed slunečního kotouče se nachází mezi 6-12° pod horizontem. V této době je možno ráno na obzoru pozorovat světelnou linku úsvitu tzv. bílou nit (arab. الخيط الأبيض al-chajtu l-abjad). Od tohoto momentu ze své definice začíná fedžr. K podobnému jevu dochází i večer koncem času maghribu, když nastává tma.
Co se týče zanechání jídla už při astronomickém úsvitu z důvodu jistoty, toto není potřeba. Bylo bezpečně vypozorováno v podmínkách velmi blízkým těm v ČR a SR, že při astronomickém ještě fedžr nenastává.
Navíc půst začíná a končí s ostatními, jak stojí v hadíse:
الصَّوْمُ يَوْمَ تَصُومُونَ …
“Půst je tehdy, kdy se lidé postí …“9
Je sice pravda, že ne všichni v Evropě a podobných zeměpisných šířkách počítají začátek ranní modlitby od nautického soumraku a snad by taková předběžná opatrnost v případě, že převažuje výpočet podle jiné metody neškodila ničemu, ale důrazně to nedoporučuji.
Naši zbožní překové v čele se společníky Posla Božího, ať je s nimi všemi Alláh spokojen pro jistotu zanechávali jídla pouze na dobu dostatečně dlouhou pro odrecitování padesáti či šedesáti koránských veršů,10 tj. nanejvýš deset minut a nikoli časovou prodlevu několika desítek minut, které činí rozdíl mezi oběma soumraky, astronomickým a nautickým.
‘Išá z definice začíná až úplnou tmou, ale její přesné vymezení se u různých intepretací časů a úhlů při moderních výpočtech liší. Teoreticky by mohla začínat už i koncem nautického večerního soumraku, kdy už jsou vidět hvězdy a mořeplavci se jimi mohli navigovat. Jistější je však kalkulace ‘išá pomocí soumraku astronomického, při němž nastává úplná tma a slunce klesá až na 12-18° pod horizont.
Přesný úhel propočtu začátku večerní modlitby je však v dnešní době arbitrární a liší se v řešeních jednotlivých učenců fikhu, fikhských akademií a lokálních těles pro fetwy. Pohybuje se však vždy v tomto rozmezí. Je důležité, aby pouhým okem už nebylo pozorováno žádné sluneční světlo.
Astronomický soumrak není použitelný pro výpočet začátku fedžru, protože mu z hlediska jeho popisu v Sunně předchází. I když na konci ranního astronomického soumraku už sice paprsky prosvítají, nespojují se však ještě v požadovanou linii bílé niti, označující začátek fedžru, o němž se hovoří v Koránu jako o znamení začátku postního dne:
وَكُلُوا وَاشْرَبُوا حَتَّىٰ يَتَبَيَّنَ لَكُمُ الْخَيْطُ الْأَبْيَضُ مِنَ الْخَيْطِ الْأَسْوَدِ مِنَ الْفَجْرِ ۖ ثُمَّ أَتِمُّوا الصِّيَامَ إِلَى اللَّيْلِ
“Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu, potom dodržujte plný půst až do noci.” (Bekara: 187)
Nejde proto ještě o pravý úsvit (arab. فجر صادق fedžr sádik), ale teprve o tzv. falešný úsvit (arab. فجر كاذب fedžr kázib). Proto tabulky operující s tímto typem soumraku pro fedžr nejsou přesné a jsou z tohoto důvodu u nás nepoužitelné.
Česká metoda se opírá o metodu užívanou dlouhé roky ve Francii a schválenou všemi relevantními francouzskymi muslimskými organizacemi už od roku 1994. Sever francouzského území včetně Paříže také odpovídá zeměpisné šířce ČR. Pro výpočet fedžru se tam užívá úhel 12°, kdy je na obloze tzv. pravý úsvit a vidí se jeho bílá nit. Pro výpočet ‘išá se od roku 2015 bere stejný úhel, což je postačující minimum. Předtím se užíval přesnější úhel 15° a čas modlitby shodně tomu začínal později, což ale bylo např. v letních měsících v Ramadánu nevyhovující třeba kvůli příliš pozdnímu konci modliteb teráwíh.
Tuto metodu schválili z předních islámských učenců např. Násir al-Mejmání, Júsuf al-Karadáwí, ‘Abdulláh bin Bejjeh či Ádžil an-Nešmí a další. Ulehčení u večerní modlitby má v naší situaci opodstatnění a podmínky pro nástup jejího času jsou i při 12° dle alespoň některých názorů splněny. A Alláh ví nejlépe.
Odpovídal: Alí Větrovec
- Tj. když je stín vrhaný zapíchnutou holí stejně dlouhý, jako je tato hůl. – pozn. překladu.
- Tj. nelze už odlišit linii horizontu kvůli tmě. – pozn. překladu.
- Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 151; al-Bejhekí v as-Sunenu l-kubrá, 1/376; ad-Dárekutní v Sunenu, 1/576; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 7172. Jako sahíh doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 2187.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 414.
- Od Abu d-Derdá رضي الله عنه zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 547 jako sahíh dle al-Albáního; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 847 jako sahíh dle al-Albáního a toto je jeho znění; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 21710.
- Od ‘Abdulláha ibn ‘Amra رضي الله عنهما zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 2607; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1684; an-Nesáí v as-Sunenu l-kubrá, 8798; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 6748 s drobnými odchylkami. Jako hasan ho doložil al-Albání v Techrídžu Miškáti l-masábíh, hadís č. 3833.
- Od ‘Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 645.
- Od Osmána ibn ‘Affán رضي الله عنه zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 656.
- Od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 697 jako hasan gharíb, jako hasan se všemi vypravěči spolehlivými jej doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 224.
- Hadís o tom viz al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 575.