Ásiju bint Muzáhim, královnu Egypta a manželku faraonovu, Alláh učinil příkladem pro věřící po všechny časy a místa, neboť odmítla tyranii a nevíru svého manžela, který se prohlašoval za boha, a přijala poselství proroka Músá/Mojžíše عليه السلام, vyzývajícího k Tewhídu, tedy Jedinosti a Jedinečnosti Boží, a který vyrostl přímo na jejich dvoře.
Alláh praví:
وَضَرَبَ اللَّـهُ مَثَلًا لِّلَّذِينَ آمَنُوا امْرَأَتَ فِرْعَوْنَ
Ásiju bint Muzáhim, královnu Egypta a manželku faraonovu, Alláh učinil příkladem pro věřící po všechny časy a místa, neboť odmítla tyranii a nevíru svého manžela, který se prohlašoval za boha, a přijala poselství proroka Músá/Mojžíše عليه السلام, vyzývajícího k Tewhídu, tedy Jedinosti a Jedinečnosti Boží, a který vyrostl přímo na jejich dvoře.
Alláh praví:
وَضَرَبَ اللَّـهُ مَثَلًا لِّلَّذِينَ آمَنُوا امْرَأَتَ فِرْعَوْنَ
A Bůh uvádí těm, kdož uvěřili, příklad ženy Faraónovy (Tahrím:11)
Když se faraon o její víře dozvěděl, dal ji krutě mučit. Mučení je nesnesitelné pro každého, ale ženy a příslušníci královského rodu bývají obyčejně ještě citlivější na bolest a ponížení. Nicméně víra má takovou sílu, že umožňuje vydržet jakoukoli křivdu a krutost.
Abú Hurejra رضي الله عنه uvádí, že faraon přivázal svou věřící manželku Ásiju mezi čtyři okovy, po dvou na rukou a na nohou. Když faraonovi biřicové odešli, andělé poskytli egyptské královně stín a ona hlesla:
رَبِّ ابْنِ لِي عِندَكَ بَيْتًا فِي الْجَنَّةِ وَنَجِّنِي مِن فِرْعَوْنَ وَعَمَلِهِ وَنَجِّنِي مِنَ الْقَوْمِ الظَّالِمِينَ
Pane můj, postav pro mne u Sebe v ráji příbytek a zachraň mne před Faraónem a jeho skutky a zachraň mne před lidem nespravedlivým! (Tahrím:11). [1]
Alláh Vznešený ty, kteří trpí perzekucí pro Jeho věc, neopustí, naopak, je s nimi na každém kroku a posiluje je zvláštní silou, takže se pro ně jejich situace stane snesitelnou. Proto také seslal Ásiji pomoc v podobě andělů, kteří jí dělali stín svými křídly a ukázali jí její palác v Ráji.
Selmán al-Fárisí رضي الله عنه dodává: „Během svého mučení zažívala Ásija ochromující bolest z rukou svých katů. Proto k ní přicházeli andělé a přikrývali ji svými křídly. Toto jí bránilo, aby cítila bolest a také mohla vidět svůj příbytek v Ráji, ke kterému se také upínala.“ [2]
Podle jiného podání se Ásija během svého mučení zničeho nic podívala na své katy a usmála se, bylo vidno, že necítí žádnou bolest. Její mučitelé tím byli velmi překvapeni, přestali s mučením a zavolali svého nadřízeného, aby jim to dosvědčil, a také faraona. Než však dorazili, Ásija vydechla naposledy. [3]
Podobné stavy prožili a vyprávěli i mnozí další, kteří byli podrobeni extrémnímu mučení jen proto, že byli muslimy. Alláh k takovým lidem sesílá anděly a oni pak v určitém okamžiku přestanou cítit bolest a popisují i mnohé další zázračné jevy. Například se jim nečekaně a z neznámých zdrojů objeví jídlo a pití, jak se stalo i Chubejbovi رضي الله عنه předtím, než jej ukřižovali kurajšovští modloslužebníci. [4]
___________________________________________________
[1] Podání o tom zaznamenávají Abú Ja’lá v Musnedu a as-Sujútí v Džámi’u s-saghír.
[2] Viz Abú Nu’ajm al-Asfahání v Hiljetu l-awlijá´i we tabakátu l-asfijá´.
[3] Viz Ibidum.
[4] Viz Ibidum.