Boží pomoc je blízká!

Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Koho vede Alláh, toho nikdo nesvede a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, bez společníka a dosvědčuji, že Muhammed صل الله عليه و سلم je Jeho Služebník a Posel. Bůh žehnej Jemu, jeho rodině, pravověrným chalífům, jeho společníkům a následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazynaší víry a jděme přímo! Alláh dž.š. zjevil (ve významu): Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než jako muslimové! (Álu ‘Imán:102). A Muhammed صل الله عليه و سلم řekl: “Věru nejlepší je slovo Boží, nejlepším vedením je vedení Muhammeda a nejhorší věcí jsou novoty ve víře, každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.“

A potom, milí bratři a sestry, dnes v těžké době naší ummy, kdy je více než jindy potřeba povzbudit, dodat síly, odvahy a hrdosti, oznamujeme radostnou zvěst vítězství tewhídu a muwahidů, upřímných služebníků Božích nad všemi formami modlářství a nad modloslužebníky, uctívači Tághúta. Ahmed ibn Hanbel zaznamenal ve svém Musnedu od Temíma ad-Dárího: “Slyšel jsem Posla صل الله عليه و سلم, jak pravil: “Tato věc (islám) dosáhne tam, kam dosáhne noc a den. Alláh nenechá jedinou chatrč z mazanice, nebo z kožešin, aniž by do ní nevešla tato víra, pozdvihujíce důstojného a ponižujíce přehlíženého. Důstojností pozdvihne Alláh islám a ponížením poníží nevíru.” Říká imám Ibn Tejmíja, velký učenec a obnovitel islámu ve své době: “Alláh seslal Svého Posla Muhammeda صل الله عليه و سلم s nejlepším vedením a zákonem. Zjevil mu nejlepší Knihu, poslal je nejlepší ummě, která se kdy mezi lidmi objevila. Tak jim dovršil jejich víru a naplnil nad nimi své dobrodiní. Zakázal ráj každému, kromě těch, kteří uvěří v něj a v to, s čím přišel. Bůh nepřijme nic kromě islámu se kterým přišel Muhammed. A bude-li někdo hledat něco jiného mimo něj, nebude to od něj přijato a v životě budoucím bude z těch, kteří ztroskotali.” A jeho žák, imám Ibn Kajjim, k tomu dodává: “Ó ty, který sis vybral nějakou jinou cestu vedle této, a nějakou jinou stranu vedle strany Posla صل الله عليه و سلم, seznáš, v jakém budeš postavení v Den Shromáždění.” Buďme bohabojní, pevní a trpěliví, vítězství je nadosah! Kolkrát již Bůh pomohl věřícím a jejich příběhy si pamatujeme dodnes, zatímco jejich nepřátelé byli mocí Boží rozdrceni a obráceni v prach. Alláh zjevil: Kolik pokolení před nimi jsme již zahubili! Můžeš snad jediného z nich ucítit či šepotu jejich naslouchat? (Merjem:98) Trestající mocí toho, který řekl: Pánem vaším je vskutku Bůh, jenž stvořil nebesa i zemi v šesti dnech a potom se usadil na trůně Svém. On pokrývá nocí den, který se bez přestání žene za ní, zatímco slunce, měsíc a hvězdy jsou rozkazu Jeho podrobeny. Což Jemu nenáleží stvoření a rozkazování? Požehnán buď Bůh, Pán lidstva veškerého! (A’ráf:54) A není moci ani síly kromě u Alláha, který je Absolutní, Všemohoucí a Vlastník vší síly. On pomohl již Músáovi a jeho národu, když je zbavil jha egyptského otroctví a vyvedl je do Palestiny. Nejvyšší praví: A vnukli jsme Mojžíšovi a bratru jeho: „Založte pro lid svůj v Egyptě příbytky a učiňte domy své qiblou a dodržujte modlitbu; a oznam věřícím zvěst radostnou!“ (Júnus:87) Tento výjimečný muž a Boží posel vybízel svůj lid: „Proste Boha o pomoc a buďte trpěliví, vždyť země Bohu náleží a On v dědictví ji dává tomu, komu chce ze služebníků Svých. A šťastný konec náleží bohabojným!“ (A’ráf:128) a také: „Lide můj, věříte-li v Boha, spolehněte se na Něho, jestliže jste se již odevzdali do vůle Jeho.“ (Júnus:84) Když přišel do konfliktu se svými nevěřícími oponenty a nepřáteli, prosil svého Pána prosbou, kterou Nejvznešenější navěky uchoval pro své věrné služebníky: Pravil Mojžíš: „Pane náš, Tys dal Faraónovi a velmožům jeho lesk a bohatství v životě pozemském, aby, Pane náš, sváděli z cesty Tvé. Pane náš, znič bohatství jejich a zatvrď srdce jejich a nechť neuvěří, pokud nespatří trest bolestný!“ (Júnus:88) Vysvětluje Ibn Kesír: “Tato prosba Músáa byla odrazem jeho hněvu vůči Faraónovi a jeho pohlavárům potom, co seznal, že od nich není nic dobrého.” Také pečeť proroků a imám všech Bohem vyslaných, Muhammed صل الله عليه و سلم, nikdy nepolevil a nedal se přinutit k tomu, aby se vzdal svého úsilí. Dokonce se ani nechtěl mstít za příkoří, kterých se mu dostalo od jeho nepřátel. Nehodlal se k něčemu takovému snížit. To je také zaznamenáno. Matka věřících ‘Áiša se tázala Posla Božího صل الله عليه و سلم: „Zažil jsi nějaký těžší den než den Uhudu?“ Řekl: „Zakusil jsem snad všeho od tvého národa, ale nejtěžší pro mě to bylo v den ‘Akaby, když jsem žádal o pomoc od Ibn Abdu Kelála, ale nepomohl mi. Pokračoval jsem dále v cestě, až jsem došel do místa zvaného Karnu s-Se’álib. Zvedl jsem hlavu a všiml si, jak mne pokryl středně veliký mrak. Podíval jsem se ještě jednou a spatřil jsem v něm Džibríla, který na mne zavolal, řka: „Tvůj pán slyšel slova tvého lidu a jeho odpověď. Proto posílá anděla hor, abys mu přikázal, cokoli si budeš přát.“ Pak na mne zvolal anděl hor, řka: „Muhammede, pakliže si přeješ, abych na ně převrhl tyto dvě hory, jen mi přikaž!“ Posel Boží صل الله عليه و سلم však tehdy řekl: „Nikoli, doufám v to, že z jejich beder vyvede Alláh potomstvo, které bude uctívat jen Alláha Jediného a nebude mu připisovat společníka.“ Podle Buchárího. Právě jako dávní poslové a proroci, i on صل الله عليه و سلم vždy svůj národ vybízel k trpělivosti a k neochvějnosti, odrazoval je, aby nepodléhali panice, zoufalství, smutku, strachu a vždy byli schopni a ochotni pro věc Boží obětovat vše. Jeden z prvních muslimů, Chabába, vypráví: „Přišli jsme k Poslu صل الله عليه و سلم, právě když si rozprostíral ve stínu Ka’by plášť. Zažívali jsme tehdy od modloslužebníků příkoří. Řekli jsme: „To za nás nepoprosíš?“ On usedl, tváře mu zrudly a pravil: „Býval kdysi před vámi jeden takový muž, který byl drásán železnými hřeby, až mu sedřeli z kostí maso a nervy a ani to jej neodvrátilo od jeho náboženství. Byla mu na temeno hlavy položena pila a hlava jeho byla rozříznuta vedví, aniž ho to odvrátilo od jeho náboženství. Alláh tuto věc zajisté dokončí,tak, že jezdec putující ze San’á do Haramautu se nebude muset bát nikoho jiného, než Alláha.“ Podle Buchárího. Alláh ukázal svému Proroku صل الله عليه و سلم co se stane s jeho odkazem a zaručil se mu. Alláh říká v Koránu: A toto je jedna ze zvěstí skrytých, které ti dáváme jako zjevení a které ani ty, ani lid tvůj jste před tím neznali. Buď tedy trpělivý, vždyť bohabojným patří konec šťastný! (Húd:49) a také: A již před tebou jsme vyslali posly k lidu jejich a přišli k nim s jasnými znameními. A pomstili jsme se těm, kdož hřešili, a povinností Naší je, abychom pomohli věřícím (Rúm:47) Kolikrát se věřící již dočkali pomoci Boží! Zjeveno je o Núhovi: A zachránili jsme jej i ty, kdož spolu s ním byli, z milosrdenství Svého a zahubili jsme ty, kdož znamení Naše za lživá měli a nevěřící byli! (A’ráf:72) O Sálihovi: A když přišel rozkaz Náš, zachránili jsme Sáliha a ty, kdož spolu s nim uvěřili, z milosrdenství od Nás přicházejícího před hanbou dne onoho. A Pán tvůj věru silný je i mocný. A postihlo ty, kdož nespravedliví byli, vzkřiknutí jediné a jitro nalezlo je v domech jejich tvářemi k zemi ležící (Húd:66-67) Věřící, doufejte v Boží milost a v Jeho podporu a pomoc. Proste jej o odpuštění a o pevnost ve své víře, neboť jen to je cestou, jak dosáhnout odměny, kterou Alláh přislíbil ve verši: A toto je příbytek poslední. My připravíme jej těm, kdož z
pupní nechtěli být na zemi a pohoršení nešířili – a věru dobrý bude konec bohabojných. (Kisas:83) A takové je Boží jednání: podle zvyklosti Boží vůči těm, kdož již předtím byli. A nenalezneš ve zvyklosti Boží změnu žádnou. (Ahzáb:62) Kolikrát již Alláh pomohl a zachránil ummu Muhammeda صل الله عليه و سلم! Od nečekaného vítězství u Bedru, přes války s Byzancí a Persií. Muslimská umma úspěšně přestála křižácká tažení a když se po útoku Mongolů na východě a pádu Granady na západě dostala do potíží, znovu z nich byla vyvedena. Proto uposlechněte Božího příkazu, který byl zjeven poraženým a krutě zasaženým muslimům po porážce na Uhudu: Neklesejte na duchu a nesmutněte, vždyť budete mít navrch, jste-li věřícími.(Álu’Imrán:139)

Milí bratři a sestry, Alláh je schopen svým věrným pomoci v každé situaci a pomoci se nezdráhá. To je také ze zvyklostí Božích, jak říká: A Bůh věru je schopen poskytnout jim pomoc,těm, kdož byli bezprávně vyhnáni ze svých domovů jedině proto, že říkali: „Pánem naším je Bůh!“ A kdyby byl Bůh nezahnal jedny lidi druhými, věru by byly bývaly zničeny poustevny, kostely, modlitebny a místa klanění, v nichž hojně je vzpomínáno jména Božího. – A Bůh vskutku pomůže těm, kdož pomáhají Jemu – a Bůh věru je silný, mocný. (Hadždž:39-40) Připomínejme si Boží pomoc a vědomí Jeho spoluúčasti s námi v těchto dnech, kdy celý svět mluví o zločinech sionistické armády na začátku roku v Gaze, kdy jsou muslimové ve Východním Turkestánu utlačováni čínskými nevěřícími. Ve dnech, kdy před čtrnácti lety zmasakrovali četničtí hrdlořezové přes osm tisíc muslimů v bosenské Srebrenici. Buďme tedy pevně přesvědčeni o blízkosti vítězství a o Boží pomoci, doufejme v ni a pracujme sami na sobě abychom to byli právě my, kdo je této pomoci hoden. Neboť po těžkostí vždy přichází úleva a po mrazivé noci přichází hřejivé ráno.