بسم الله الرحمن الرحيم
بسم الله الرحمن الرحيم
Všichni, kteří si zasluhují být označeni jako ahl sunna we l-džema’a splňují následující charakteristiky:
1. Zarputile následují texty a podání, následují selef a vyhýbají se všem inovacím. Upozorňují lidi na ně, na jejich nositele a následovníky.
2. Zarputile se starají o poznání Sunny Posla Božího صل الله عليه و سلم a starají se o poznávání jeho činů, stanovisek, vlastností atd. Proto jej nejvíce milují a ubírají se za ním a za jeho Sunnou.
3. Jdou zlatou střední cestou, nezacházejí do jakékoli krajnosti ve všem, ať už v akídě, morálce, etiketě, obřadu apod.
4. Sjednocují celý islám jak znalostí, tak i činem, skrytě i veřejně. Proto se drží čistého, neposkvrněného a jasného směru, jasného jako noc a den a ze kterého nesejde na scestí nikdo než ten, komu je předurčena zkáza. Berou šarí’atská příkazy a zákazy beze zbytku a výhrady jak ve stavu pohody, tak i v těžké situaci, ve spokojenosti i v hněvu atd.
5. Shromažďují v odpověď na určitou otázku všechny existující důkazy[1] a samým tím jednoduše přicházejí k pravdě, na rozdíl od nejrůznějších sekt, které pohlížejí na texty se zavřenýma očima, takže přijímají jednu část a druhou odmítají, což je nebezpečný pramen bludu.
6. Sjednocují nauku a uctívání, strach i naději, spoléhání se na Boha i rovněž berou v potaz příčiny, sjednocují práci na tomto světě i zdrženlivost vůči jeho lákadlům. Ve všech těchto věcech dochází k přehánění buďto na jednu, nebo na druhou krajnost. Proto pak sekty berou jen jednu nebo druhou krajnost a současně zakazují tu z nich, kterou nepřevzali.
7. Neexistuje u nich rozdílnost v pilířích víry. Proto je jejich víra v otázkách jejích pilířů jednaká, což je ochránilo před vzájemným prohlašováním se nevěřícími, inovátory a velikými hříšníky, na rozdíl od následovníků tužeb a inovací, kteří se v rámci jedné sekty prohlašují za nevěřící a inovátory.
8. Vyhýbají se nepotřebným rozpravám a rozporům ve víře. Vyhýbají se inovacím a zříkají se těch, kteří je vytvářejí a vyzývají k nim. Vyhýbají se také nepodloženým báchorkám a množství zbytečných otázek, stejně jako rozpravám o tom, co se člověka netýká, z otázek náboženských, nebo světských, praktikujíce hadís Posla صل الله عليه و سلم: „Z dobrého islámu člověka je i to, že zanechá, co se jej netýká.“[2]
9. Bojí se vdávat fetwy, aby náhodou neřekli něco bez patřičné znalosti o Bohu, což je jedním z největších hříchů. Ve skutečnosti je toto velmi blízko přidružování k Bohu, protože se může říci, že širk[3] je také částí řeči o Bohu bez znalosti. Ashábové i imámové selef se vyhýbali dávat fetwy[4], protože se obávali odpovědnosti za to. Charakteristikou ahl sunna we l-džema’a je také urputné prověřování zpráv při jejich přijímání a přenášení dále, veliký závazek při práci se šarí’atskými texty, slovy učenců a jejich stanovisky, stejně jako slov těch, kteří jim odporovali z následovníků inovace atd. upřímnost, závazek a pravda musí existovat jak vůči přátelům, tak i nepřátelům, jak říká Bůh:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا كُونُوا قَوَّامِينَ لِلَّهِ شُهَدَاءَ بِالْقِسْطِ وَلا يَجْرِمَنَّكُمْ شَنَآنُ قَوْمٍ عَلَى أَلا تَعْدِلُوا اعْدِلُوا هُوَ أَقْرَبُ لِلتَّقْوَى وَاتَّقُوا اللَّهَ إِنَّ اللَّهَ خَبِيرٌ بِمَا تَعْمَلُونَ
Vy, kteří věříte! Buďte přímí před Bohem a buďte svědky spravedlivými. Nechť nenávist k lidu nevěřících vás neuvede do hříchu tím, že budete nespravedliví. Buďte spravedliví – a to je blíže k bohabojnosti – a bojte se Boha, neboť Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte. (Máida:8)
Z postupů nevěřících je, že si přibarvují a lžou, překrucují a zcela mění slova, jedná-li se už o slova našeho Posla صل الله عليه و سلم ashábů, učenců. A zrovna tak postupují i inovátoři, na rozdíl od ahl sunna we l-džema’a, kteří zprávy předávají spravedlivě.
10. Nespěchají ve vynášení stanovisek, stejně jako nespěchají prohlašovat určité lidi za nevěřící, nebo inovátory a nespěchají s obviňováním jich na základě jejich názoru.
11. Starají se mnoho o potřeby muslimů, protože vědí, že ten, který se nestará o potřeby muslimů není jedním z nich. Stejně tak sjednocují muslimy na dobru.
12. Hájí v srdci náklonnost (al-welá[5]) pouze na základě pravdy. Nehájí ji vůči nikomu, kromě na základě víry a nedrží se fanaticky ani jediného seskupení, mezhebu[6], sdružení apod., nýbrž se urputně drží pravdy a džema’a muslimů v jejím původním významu. To je džema’a která zdvihá praporce Koránu a Sunny, drží se vedení selefu s-sálih a bojují na této cestě daleko ode jmen a prázdných slibů.
13. Dbají na čistotu duše a zdraví srdce od nemoci. Pracují na získání spokojenosti Boží v každý čas, kdykoli to bude čas požadovat. V době džihádu jsou bojovníky a po nocích jsou zbožnými. Existuje-li potřeba za jejich znalostí a jeho šířením, oni jsou učenci a šiřitelé. Rozšíří-li se hříchy, inovace, rozvrat apod., oni pracují na jejich zamezení.
14. Ahl sunna we l-džema’a jsou nejpotřebnější lidem, nejmilosrdnější k lidem, jak říkají učenci; znají pravdu a milosrdní jsou vůči stvořením (a nejvíce dobročinnosti přinášejí lidem), nejvíce se starají o to, jak být lidem k užitku, jedno jestli světským způsobem, nebo pro budoucí život. Nejvíce snášejí příkoří od lidí a jsou nejtrpělivější při výzvě k pravdě.