Co znamená umírněnost v náboženství

 

 

Umírněnost v náboženství znamená v náboženství nepřehánět, nepřekračovat hranice, které Vznešený Alláh stanovil, ani nezacházet někam do extrému, překračujíce tak Boží omezení. Zlatá cesta středu v náboženství je důsledným následováním cesty, kterou kráčel Boží Posel صلى الله عليه و سلم. Přehánět v náboženství znamená obejít tuto cestu, nebýt důsledný pak znamená nedosáhnout jí.

 

Příkladem toho je člověk, který si řekne: „Přeji si modlit se celou noc a nebudu spát, protože modlitba je jedním z nejlepších způsobů uctívání. A já chci noci oživit uctíváním.“ Potom řekneme: „Tento člověk přehání v náboženství a to, čeho se dopouští, je špatné.“

 

Podobný případ se udál v době Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم. Potkali se tři Prorokoviصلى الله عليه و سلم společníci a jeden z nich řekl: „Budu se pořád jen modlit a vůbec nebudu spát.“ Druhý řekl: „Budu se pořád postit a půst nepřeruším.“ Třetí řekl: „A já se nikdy neožením.“ Když se o tom Posel Božíصلى الله عليه و سلم doslechl, řekl:

 مَا بَالُ أَقْوَامٍ قَالُوا كَذَا وَكَذَا لَكِنِّي أُصَلِّي وَأَنَامُ وَأَصُومُ وَأُفْطِرُ وَأَتَزَوَّجُ النِّسَاءَ فَمَنْ رَغِبَ عَنْ سُنَّتِي فَلَيْسَ مِنِّي

„Co si ti lidé vůbec myslí? Já se postím, ale také jím, modlím se, ale také spím a také se žením. Kdo odstoupí od mé sunny, ten ke mně nepatří.“¹

 

Tady vidíme, že přešli hranice stanovené náboženstvím a Posel Božíصلى الله عليه و سلم se proti nim ohradil, protože odvrhli jeho sunnu (tj. jeho praxi). Sunnou Božího Poslaصلى الله عليه و سلم je jak postit se, tak i přerušovat půst jídlem, modlitba i spánek a také uzavírání sňatků. Umírněný je ten, kdo v tomto následuje Božího Poslaصلى الله عليه و سلم a správně vedené chalífy رضي الله عنهم أجمعين.

 

Druhý příklad:

 

Tři lidé mají před sebou člověka, který upadl do hříchu. Jeden řekne: „Ani se s ním nepozdravím, ani s ním slova nepromluvím a budu se vyhýbat jeho společnosti.“ Druhý se zachová přesně opačně: „Budeme se spolu přátelit, veselit a bavit se. Pozvu ho k sobě, často ho budu navštěvovat. Budu se k němu chovat jako k ostatním, zbožným lidem.“ A třetí řekne: „Na tomto hříšníkovi nenávidím jeho hříchy, kterých se dopouští, ale zároveň ho miluji kvůli víře, kterou v sobě nosí. Budu se mu vyhýbat, pokud uvidím, že to na něm zanechává stopy a že se kvůli tomu snaží zlepšit se. A pokud uvidím, že se ještě více zkazí, když ho budu ignorovat, potom to neudělám.“ Vidíme, že první přeháněl, druhý byl naopak příliš nedůsledný, zatímco třetí byl umírněný.

 

Třetí příklad:

 

Máme před sebou člověka, který je jako zajatec své manželky, která jím manipuluje, jak se jí jen zamane.

Neodvrací ji od hříchu, ani ji nevybízí k žádnému dobru. Je jí zcela posedlý a ona se stala tím, kdo má v jejich rodině to hlavní slovo.

 

Druhý je hrubý, panovačný, svou ženu ponižuje, nevěnuje jí pražádnou pozornost, chová se k ní jako k obyčejné služce nebo ještě hůře.

 

Třetí je umírněný. Chová se ke své manželce tak, jak to nařídil Alláh a Jeho Poselصلى الله عليه و سلم. Vznešený Alláh praví:

وَلَهُنَّ مِثْلُ الَّذِي عَلَيْهِنَّ بِالْمَعْرُوفِ

A ony mají pro sebe stejné právo jako oni podle zvyklosti (Bekara:228)

 

Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

لاَ يَفْرَكْ مُؤْمِنٌ مُؤْمِنَةً إِنْ كَرِهَ مِنْهَا خُلُقًا رَضِيَ مِنْهَا آخَرَ ‏”‏ ‏.‏ أَوْ قَالَ ‏”‏ غَيْرَهُ “‏

„Věřící muž nesmí nenávidět věřící ženu kvůli některé její vlastnosti, kterou na ní nemiluje, pokud má i nějakou jinou vlastnost, kterou na ní naopak miluje.“²

 

Vidíme, že třetí manžel byl umírněný.

 

A vše ostatní lze vysvětlit tímž samým způsobem.

 

 

Odpovídal: šejch Ibn ‘Usejmín

Zdroj: al-Medžmú’u Ibni ‘Usejmín, 1/39.