Blahopřeji vám k nesmírnému úspěchu, k tomu, že jste se kajícně obrátili k Alláhu, neboť toto je vskutku nesmírným požehnáním, ohromným darem, který je dán jen málo lidem a naopak je velkému množství jiných odepřen.
Prosím Alláha, aby dovolil, abychom se k Němu kajícně a upřímně navrátili my všichni a spoléhali se jen na Něho.
Blahopřeji vám k nesmírnému úspěchu, k tomu, že jste se kajícně obrátili k Alláhu, neboť toto je vskutku nesmírným požehnáním, ohromným darem, který je dán jen málo lidem a naopak je velkému množství jiných odepřen.
Prosím Alláha, aby dovolil, abychom se k Němu kajícně a upřímně navrátili my všichni a spoléhali se jen na Něho.
Drazí bratři a sestry. Velmi populární současný termín الالتزام al-iltizám, označující v arabštině stav někoho, kdo svou víru na rozdíl od někoho jiného praktikuje ve svém každodenním životě, není znám ani z Knihy Boží – Koránu, ani ze Sunny Božího Posla صلىالله عليه و سلم ani ze slov zbožných předků. Proto budu raději používat namísto něho termínu stanoveného Božím Zákonem (tedy termínu الهداية al-hidája, tj. správné vedení), který je vhodnější a zároveň má také přiléhavější význam.
Věru být veden k pokračování přímou cestou (arab. الاستقامة al-istikáma),s pochopením všeho, co toto v dnešním světě obnáší, tedy že člověk, který předtím vykazoval velké nedostatky v plnění nároků, které na něho jeho Pán klade, člověk, který dříve mnoho svých náboženských povinností zanedbával, který se dříve dopouštěl mnoha neřestí a hříchů, jako kouření, poslechu hudby, vynechávání společných povinných modliteb či dokonce vynechávání modliteb jako takových anebo nemodlení se vůbec, když začne „praktikovat“ svou víru, začne to, co ho víra učí, dodržovat, např. se začne modlit povinné modlitby spolu s ostatními a začne vyhledávat společnost dalších takových, kteří svou víru dodržují totožným způsobem. Není pochyb, že začít následovat předpisy islámu a příkladu Božího Posla صلىالله عليه وسلم jak v chování k druhým, tak třeba i ve vnějším vzhledu či dodržování modliteb a oddanosti dalšímu uctívání patří k největším požehnáním, které může náš Pán svému služebníkovi poskytnout. Nicméně existují velmi důležité záležitosti, které velmi mnoho lidí ignoruje a proto nyní využiji své příležitosti k tomu, abych na ně obrátil vaši pozornost. Vy se potom budete moci ubírat právě tou cestou, se kterou je váš Pán opravdu spokojen a následovat to, co On skutečně miluje, aby bylo následováno a dodržováno.
Rada I.
Vytrvale následovat je třeba právě to, co Vznešený Alláh Svým služebníkům přikázal, ve shodě s Jeho slovy:
فَٱسْتَقِمْ كَمَآ أُمِرْتَ
Jdi přímo tak, jak přikázáno ti bylo (Húd: 112)
Na základě tohoto příkazu je nutné, abys získal znalosti o tom, co ti Alláh a Jeho Posel صلى الله عليه وسلم nařizuje, tedy na čem ti je přikázáno neochvějně trvat a vytrvat. To znamená, že musíš svou víru studovat a naučit se její pravidla.
Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
مَنْ يُرِدِ اَللَّهُ بِهِ خَيْرًا, يُفَقِّهْهُ فِي اَلدِّينِ .
.„Komu Alláh přeje dobro, toho obdaří porozuměním náboženství.“ [1]
Rada II.
Věz, že tou nejdůležitější věcí, kterou ti Alláh stanovil jako povinnost, je Boží výlučné právo na uctívání, tedy že veškeré své uctívání – ať už prosebné vzývání, prosbu o ochranu či pomoc, své naděje, své spoléhání se, přinášení obětiny či vyslovování přísahy i všechny ostatní podoby uctívání, ať už fyzické, řečové či duchovní podstaty, budeš směřovat pouze a jen Jemu. Uctívání výlučně Alláha Jediného se odráží ve velkém množství aspektů, proto bys mě lvěnovat velké úsilí a pečlivost tomu, aby ses je naučil a pochopil je.
Jednou z nejlepších knih, které kdy byly o uctívání výlučně Alláha Jediného napsány, je Kitábu t-tewhíd od šejchul-islám Muhammeda ibn ‘Abdilwehhába at-Temímího, nechť je mu Alláh milostiv.
Rada III.
Věz, že tou nejdůležitější věcí, kterou ti Alláh zakázal, je přidružovat k Němu v uctívání cokoli či kohokoli dalšího tím, že některé skutky, které jsou uctíváním, budeš směřovat také někomu jinému, nežli pouze Jemu. Kdokoli směřuje nějaký skutek zbožnosti a uctívání někomu jinému, nežli Alláhu, ať už se bude jednat o krále, proroka nebo někoho menší důležitosti, takový člověk spácháním tohoto skutku opouští lůno islámu.
A kdokoli se po smrti setká se svým Pánem s tím, že mimo Něj uctíval i někoho dalšího, přichází ke svému Pánu s hříchem tak velkýma těžkým, že jde o největší hřích ze všech a jediný, který není možno už nikdy odpustit. A utíkáme se před tím pouze k Alláhu Jedinému.
Vznešený Alláh praví:
إِنَّ ٱللَّـهَ لَا يَغْفِرُ أَن يُشْرَكَ بِهِۦ وَيَغْفِرُ مَا دُونَ ذَٰلِكَ لِمَن يَشَآءُ ۚ وَمَن يُشْرِكْ بِٱللَّـهِ فَقَدِ ٱفْتَرَىٰٓ إِثْمًا عَظِيمًا
Bůh věru neodpustí, je-li k Němu něco přidružováno, ale odpustí,komu chce, věci jiné než toto. A kdokoli přidružuje k Bohu, ten dopouští se hříchu těžkého. (Nisá: 48)
Věz, že přidružování falešných božstev k Alláhu je i v muslimských zemích stále ještě hojně rozšířené, kvůli tomu, že lidé na toto nebezpečí nedbají a navíc je mnoho takových, kteří k těmto praktikám vyzývají a šíří je.
A Alláha Jediného prosíme o pomoc.
Rada IV.
Zapamatuj si, že tato umma se rozdělí do sedmdesáti tří frakcí a všechny kromě jedné jedné vejdou do pekelného Ohně, jak se od Posla Božího صلى الله عليه وسلم autenticky dochovalo. [2]
Snaž se nalézt tu skupinu, která je popsána jako zachráněná a držet se jí. A věz, že všechny frakce o sobě smýšlejí, že tou skupinou jsou právě oni. Všechny pro sebe používají jako důkazy verše z Koránu. Ale ta skutečná zachráněná skupina je jedině ta, která se pevně drží Koránu, následuje Sunnu Božího Posla صلى الله عليه وسلم a chápe víru totožným způsobem, jako ji chápali Prorokovi společníci, nechť je Alláh se všemi spokojen.
To proto, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم popsal tuto zachráněnou
skupinu jako:
مَا أَنَا عَلَيْهِ وَأَصْحَابِي
„ty, co následují to, na čem jsem byl já a moji společníci.“ [3]
To je klíč a světlo, které ti rozjasní veškeré nejasnosti a nejistoty ohledně různých navzájem protichůdných pohledů.
Rada V.
Uslyšíš některé mladíky, kteří začali praktikovat svou víru, jak kritizují vládce a vůdce muslimů a plně jsou zaměstnáni sledováním jejich chyb, burcováním a štvaním lidu proti nim. Věz, že toto je zlo a že to vede k opovrženíhodným a odstrašujícím následkům.
Existuje mnoho Prorokových صلىالله عليه وسلم výroků i mnoho výroků jeho společníků, stejně jako se toho dochovalo mnoho ze slov zbožných předků a moudrých, Alláhu oddaných učenců (arab. الربانيون ar-rabbáníjjún), která takový přístup kritizují, Z těch novějších jmenujme šejchy ‘Abdul’azíze ibn Báze či Muhammeda ibn Sáliha al-‘Usejmína a mnoho dalších.
Rada VI.
Od některých mladých lidí, kteří nedávno začali praktikovat svou víru uslyšíš také urážlivá slova na adresu těchto předních starších učenců, že jsou učenci poplatnými vládcům, že zůstávají zticha namísto toho, aby objasnili pravdu jen z toho důvodu, aby se vlichotili ostatním, že jsou učenci, kteří se neodvažují promluvit a stát si za tím, co z pravdy řeknou. Nebo že jsou to učenci, kteří se nevěnují palčivým současným otázkám, které jsou pro ummu důležité, či všelijaké další námitky mající za cíl odradit lidi od toho, aby tyto učence následovali.
Věz, že toto je snad největším zlem. Učence netřeba zmiňovat jinak, nežli jen v dobrém. Zlořečit jim napomáhá pouze k tomu, že se lidé oddalují od nich a od znalosti, kterou oni disponují, výsledkem čehož dochází k mnoha podobám zla. Umma se ve snaze pochopit svou víru nemůže obejít bez učenců. Pokud umma přestane cítit ke svým učencům náklonnost, převezmou nad ní otěže ignoranti a způsobí tak nesmírné škody.
Rada VII.
Shledáš, že je dost mladých lidí, kteří teprve nedávno začali praktikovat svou víru a nyní už pomýšlejí na džihád. Džihád je bezpochyby jedním z nejvelkolepějších způsobů, jak se přiblížit k Alláhu a je jedním z nejvznešenějších dobrých skutků, kterými Ho možno uctívat. Nicméně tak jako řada jiných skutků uctívání je i on vázán pravidly a podmínkami provedení a omezen možnostmi jeho vykonávání, ve shodě se slovy Vznešeného Alláha:
فَٱتَّقُوا۟ٱللَّـهَ مَا ٱسْتَطَعْتُمْ
Bojte se tedy Boha, jak jen můžete! (Teghábun:16)
لَايُكَلِّفُ ٱللَّـهُ نَفْسًا إِلَّاوُسْعَهَا
Bůh ukládá duši jen to, co je pro ni možné (Bekara:286)
Dnešní umma však žije v době, kdy je oslabená nejen po stránce náboženské a morální, ale i po stránce ekonomické, vojenské a o mnoha dalších ani nemluvě. Navíc je bezprecedentně rozdrobená a roztříštěná na mnoho názorových a politických frakcí. V dobách, kdy účinnými vojenskými, ekonomickými a jinými prostředky disponuje jen nepřítel, je vedle síly přesvědčení, že Alláh nám pomůže, pokud prokážeme, že si Jeho pomoc zasloužíme, nutno taktéž brát na zřetel i souvislosti příčiny a následku.
A právě v souvislosti s vojenstvím a vojenskou přípravou totiž Vznešený Alláh zjevil:
وَأَعِدُّوا۟لَهُم مَّا ٱسْتَطَعْتُم مِّن قُوَّةٍوَمِن رِّبَاطِ ٱلْخَيْلِ تُرْهِبُونَبِهِۦ عَدُوَّ ٱللَّـهِ وَعَدُوَّكُمْ
Připravte tedy proti nim všechno, co schopni jste postavit ze síly a oddílůjezdeckých, abyste odstrašili nepřátele Boží i nepřátele své (Anfál: 60)
Odstrašuje snad výzbroj dnešních muslimů jejich nepřátele od toho, aby seje pokoušeli napadat? Ale kdepak. Nejsme soběstační ani v oblasti vojenství, podobně jako závisíme na jiných i v mnoha dalších oblastech života. Dokud si musíme od potenciálních nepřátel kupovat i zbraně, kterými hodláme bojovat, nemusí se nepřítel nijak obávat, že by naše vojska pro něho mohla představovat vůbec nějaké nebezpečí.
Proto jsou svody některých mladých lidí k tomu, aby se pouštěli do „džihádu,“ který nadto nesplňuje své náležité podmínky ani předpoklady, jen prázdnými řečmi a přináší ummě pouze neblahé následky, neboť se protiví přirozenému Božímu pořádku a příkazům Alláha a Jeho Posla صلى الله عليه وسلم.
Rada VIII.
Nalezneš množství audio nahrávek s islámskou tématikou, některé obsahují příběhy, na jinýchjsou písně (arab. الأناشيد al-anášíd) [4], které jsou vydávány za islámské. A množství dalších nahrávek vysvětluje sny. Existuje také velmi mnoho video nahrávek s „islámskými“ klipy či filmy.
Nic z toho nepatří k cestě zbožných předků. Naopak, oni podobné zábavy spíše odsuzovali. Dovolovali sice poslech básní, které neobsahují žádný zakázaný obsah či formu – a takových básní je bezpočet. A jednou ze zakázaných forem je i to, že tyto básně mohou být zhudebněny jako písně. [5]
Rada IX.
V dnešní době existuje mnoho skupin a organizací, které se snaží vyzývat k islámu a šířit jeho zvěst. Mezi nimi však existují i skupiny falešných mystiků a rozličných šarlatánů propagujících mezi muslimy bludy a ignoranci. Takové skupiny mohou naverbovat neznalou osobu a povést ji s sebou i na cestu kolem světa za účelem údajné výzvy k islámu (arab. الدعوة ad-da’wa), jak tvrdí, aniž by dotyčný vůbec věděl cokoli o víře anebo se o ní cokoli dozvěděl.
Najdeš další skupiny, politické buřiče, kteří jsou dědici cháridžovců a jejich následovníků. Ti si formují mládež skrytým způsobem – na soukromých setkáních venku v přírodě či na jiných místech. Každá skupinka má svého vůdce a vychovatele, který je vede, přikazuje jim a zakazuje. Odměňuje poslušné a trestá neposlušné. Tyto skupiny izolují své členy od jejich rodin a
od společnosti, zejména mládež, chlapce a dívky v dorostovém věku. Obrábějí si je, manipulují jimi a směrují je, jak se jim zamane.
Těchto skupin se vyvaruj a ubírej se přímou cestou tak, jak tě vede tvá víra, kterou věrně následuj. Buď poslušný vůči svým rodičům a rodině, dodržujte modlitby, uctívej svého Pána a čerpej znalosti. Buď poslušní vůči svým vládcům. A vyvaruj se jakéhokoli pokoutného setkávání se někde potají a pochybných výletů a požadavků některých lidí těžko pochopitelných zdravým selským rozumem.
Rada X.
Radím ti držet se předních starších učenců této ummy jako jsou například muftí Álu š-Šejch, či šejchové ‘Abdulláh al-Ghudejján, Sálih al-Luhajdán, Sálih ibn Fewzán al-Fewzán a další jim podobní z řad učenců následovníků Sunny. [6]
A měj se na pozoru před ideologickými obsahy propagovanými množstvím těch, kteří sebe samotné označují za vyzyvatele k náboženské obnově, před tím, co šíří ti, co velmi často zabředávají do politických a ideologických záležitostí s tím, že se snaží o pochopení víry v souladu s realitou současnosti (arab. فقه الوقع fikhul-wáki’). Takové ideologické a propagandistické obsahy v sobě ukrývají jen pramálo znalosti a navíc přinášejí mnoho škody.
Závěrem:
Prosím Alláha, aby jak vás, tak i mne samého obdařil úspěchem a neochvějností, správným vedením a silou ubírat se po cestě pravdy a toho, co je správné. A prosím za vůdce muslimů, aby je Alláh inspiroval k tomu, co je správné a co si On přeje a s čím je On spokojen. Aby navrátil důstojnost islámu a muslimům a porazil modlářství a modloslužebníky. Aby dal zvítězit Sunně a pozvedl její světlo a aby ponížil inovaci a ty, kteří ji následují a vyzývají k ní. Věru On je Všeslyšící a vyslyší všechny prosby. Ámín.
Autor: šejch ‘Alí ibn Jahjá al-Haddádí
Zdroj: Risáletun ilá šábin hadísi l-istikáma. <http://www.haddady.com/%D8%B1%D8%B3%D8%A7%D9%84%D8%A9-%D8%A5%D9%84%D9%89-%D8%B4%D8%A7%D8%A8-%D8%AD%D8%AF%D9%8A%D8%AB-%D8%A7%D9%84%D8%A7%D8%B3%D8%AA%D9%82%D8%A7%D9%85%D8%A9/?print=pdf>
Redakčněupravováno s ohledem na geografický kontext našich podmínek.
________________________________________________________________
[1] Muttefekun ‘alejhi. Od Mu’áwíji رضي الله عنه zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 71; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1037.
[2] Narážka na hadís, který od Mu’áwíji ibn Abí Sufjána رضي الله عنه zaznamenali Ahmed v Musnedu, 4/102; Abú Daúd v Sunenu, 4/198; Ibn Mádža v Sunenu, 2/480, jako sahíh; al-Hákim v Mustedreku, 1/128; ad-Dárímí v Sunenu, 2/241. Uvádějí ho dále al-Ádžurrí v aš-Šarí’a, hadís č. 18; Ibn Betta v al-Ibána, 1/119 a 2/108; a al-Lálikáí v Šarhu s-sunna, 1/23. Šejchu l-islám Ibn Tejmíjja tento hadís v díle al-Mesáil, 2/83 ocenil jako známý sahíh hadís. S ním souhlasí aš-Šátibí v al-I’tisám, 3/38. Ibn Hadžer v Techrídžu l-Keššáf, str. 63 ocenil jeho isnád jako hasan. Viz al-Albání v Silsiletu ahádísi s-sahíha, 1/20, hadís č. 204.
Jeho vysvětlení Ibn Tejmíjou viz zde:
<http://e-islam.cz/content/ibn-tejm%C3%ADjja-vysv%C4%9Btluje-had%C3%ADs-o-rozd%C4%9Blen%C3%AD-ummy-na-frakce>.
Jeho podrobné vysvětlení viz zde
<http://e-islam.cz/content/vysv%C4%9Btlen%C3%AD-had%C3%ADsu-o-rozd%C4%9Blen%C3%AD-ummy-d%C3%ADl-1> a následující díly seriálu článků.
3 Od ‘Abdulláha ibn ‘Amra رضي الله عنهما zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2641 jako hasan gharíb; at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebír, hadís č. 14646; a jako sahíh doložil al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 444. Jednotlivé verze se od sebe poněkud liší, ale smysl je totožný.
[4] V nearabském světě jsou známy jako iláhíje, náty apod. – pozn. redakce.
[5] Zpěv a melodie není sama o sobě zakázána, dokud se jedná o čistý vokál, nanejvýš s doprovodem jistého druhu bubnu zvaného دف deff. Nicméně je stále nutno být si vědom, že jde o nic nepřinášející zábavu a nikoli uctívání či smysluplné využití času. – pozn. redakce
[6] Šejch jmenuje příklady učenců ze své domovské Saúdské Arábie. Drž se jich a zároveň pátrej po jejich žácích správně vedených učencích ve své zemi nebo v těch, které jsou tvé zemi blízké zeměpisně, historií i kulturou. – pozn.redakce.