Vznešený Alláh praví:
إِنَّ الَّذِينَ هُم مِّنْ خَشْيَةِ رَبِّهِم مُّشْفِقُونَ ﴿٥٧﴾ وَالَّذِينَ هُم بِآيَاتِ رَبِّهِمْ يُؤْمِنُونَ ﴿٥٨﴾ وَالَّذِينَ هُم بِرَبِّهِمْ لَا يُشْرِكُونَ ﴿٥٩﴾ وَالَّذِينَ يُؤْتُونَ مَا آتَوا وَّقُلُوبُهُمْ وَجِلَةٌ أَنَّهُمْ إِلَىٰ رَبِّهِمْ رَاجِعُونَ ﴿٦٠﴾ أُولَٰئِكَ يُسَارِعُونَ فِي الْخَيْرَاتِ وَهُمْ لَهَا سَابِقُونَ ﴿٦١﴾
„Věru ti, kdož bázní před Pánem svým jsou naplněni, ti, kdož věří v Pána svého znamení, ti, kdož nikoho k Pánu svému nepřidružují, ti, kdož dávají to, co dávají, a jejichž srdce se chví před tím, že k Pánu svému se navrátí, ti všichni se předhánějí v konání dobrých skutků a jako první jich dosahují.“ (Mu´minún: 57-61)
Některé osoby člověka předstihnou v konání dobra do té míry, že si člověk začne přát, aby byl jako oni. Proto jim svým způsobem závidí, ale zároveň jim i přeje, aby zůstali takoví, jací jsou. Ale přeje si, aby se i on sám stal takovým, jako oni.
V takovém pozitivním smyslu slova závidím následujícím deseti lidem – a každému z nich je věru co závidět:
1. Učencům, znalcům islámu, kteří skrze své vědění chrání ostatní lidi před upadnutí do hříchu. Učí je tomu, co je potřeba, co lidé potřebují. Jsou to ti, kteří celý svůj život zasvětili nauce, výzkumu, čtení a psaní užitečných prací a děl. Poskytují lidem odpovědi na nejasnosti a pochyby, které je mučí.
2. Těm, kteří nenásilnou a mírumilovnou, jemnou a moudrou formou vyzývají ostatní na cestu k Jedinému Skutečnému Bohu. To jsou ti, kteří dávají samé sebe neúnavně k dispozici celé společnosti, v níž žijí. Poskytují rady, vybízejí k dobru, ukazují k němu cestu a odvracejí od čehokoli špatného.
3. Tomu, kdo se naučil celý Korán nazpaměť a podle toho, co umí nazpaměť, také žije. Korán vyučuje i ostatní a sám je živoucím příkladem někoho, koho vychovalo Slovo Boží.
4. Bohatému a movitému věřícímu, který vydělává své jmění čistým, čestným a dovoleným způsobem a potom ho rozdává na cestě Boží. Takové osobě Alláh daroval veliký majetek, ale dotyčný při tomto svém bohatství na Alláha nezapomněl. Respektuje Boží hranice a plní nároky chudobných, které vůči jeho bohatství vznášejí. Je to někdo, kdo využije jakoukoli příležitost vykonat svým majetkem nějaký dobrý skutek.
5. Vojákovi bojujícím na cestě Boží. Tomu, kdo obětuje nejen svůj majetek, ale i sama sebe a svůj život jen proto, aby ochránil islám a ubránil muslimy. Zatímco si jiní užívají a honí se za tímto světem, on pokládá za islám a za muslimy svůj život.
6. Krásnému a šlechetnému mládenci či dívčině, kteří zkrotili své tužby a žijí podle principů islámu. Zatímco se jejich vrstevníci oddávají zábavám, prodlévají a marní svůj čas daleko od Alláha a páchají různorůzné hříchy, oni pevně svázali své srdce se svým Pánem a pouze Jemu slouží.
7. Člověku, jehož jméno ani neznám, kterého potkám v mešitě pokaždé, když do ní vejdu a vidím, že mne zase předběhl a že už dávno stojí v první řadě připravený na modlitbu.
8. Někomu, kdo těžce fyzicky pracuje, aby si vydělal na živobytí pro sebe a pro svou rodinu. A při tom všem navíc dává pozor, aby nepřekročil Boží hranice. Dává pozor, aby nepromeškal svou modlitbu a dává pozor i na to, jakým způsobem své živobytí získává.
9. Osobě, která uspěla být ve své rodině vzorem a která bez ohledu na to, co se kolem ní děje, stále nachází prostor a čas pro svou rodinu.
10. Věřícímu, který vyhledává Boží spokojenost skrze dobročinnost a uctivost vůči svým rodičům. Tomu, kdo pochopil, že rodiče jsou pro něj branou vedoucí do Ráje.
Autor: Dr. Elvedin Pezić, specialista na islámsko-právní vědu, absolvent univerzity v al-Kasímu a bývalý asistent šarí’atského soudu v KSA.
Zdroj: Facebookový účet E. P.
Překlad a úprava: Alí Větrovec