OTÁZKA: Počítají se dobré činy, které člověk vykoná jako dítě, když víme, že pro dítě islámské povinnosti ještě neplatí a proto nemůže mít hřích? Jak děti motivovat ke zbožnosti a odvracet je od špatosti?
ODPOVĚĎ:
OTÁZKA: Počítají se dobré činy, které člověk vykoná jako dítě, když víme, že pro dítě islámské povinnosti ještě neplatí a proto nemůže mít hřích? Jak děti motivovat ke zbožnosti a odvracet je od špatosti?
ODPOVĚĎ:
Dítě do věku, který šarí’a považuje za počátek dospělosti, není islámsko-právně povinovaným subjektem (arab. مكلف mukellef). Tím se stává až nástupem pohlavní zralosti, resp. způsobem jasně definovaným v dílech islámské právní vědy. Po tomto věku se již píší jak dobré, tak i špatné činy.
Před dosažením tohoto věku platí, že „dobré činy dětí se počítají na rozdíl od jejich špatných činů, které zapsány nejsou.“ [1]
Rodiče také musí již odmala spontánně učit a zvykat své děti na bohabojnost, dodržování povinností a doporučení. Také se radí brát v potaz, s kým se dítě kamarádí. Pokud se děti druží se zbloudilými osobami a samy upadnou do jejich špatného vlivu, je později omnoho obtížnější vše pracně napravovat. [2]
Za špatné činy svých dětí nesou primárně zodpovědnost rodiče, kteří také mají povinnost korigovat neposlušnost svých dětí, motivovat je k poslušnosti a tu odměňovat, stejně jako mohou také přiměřeným a odpovídajícím způsobem potrestat jejich neposlušnost. [3]
A Alláh ví nejlépe.
____________________________________________
[1] Viz šejch Ibn ‘Usejmín v Ahkámu l-Kur´án, 2/339.
[2] Viz šejch al-Luhajdán v al-Wasíjjetu li š-šebáb.
[3] Viz Al-Albání v Silsiletu l-hudá we n-núr, str. 140.