Dokdy trvá modlitba 'išá´?

 

 

Islámští učenci se v odpovědi na otázku, kdy končí čas modlitbyعشاءišá´ neshodují. Mají tři různé názory:

 

1.

‘Išá trvá od nástupu jejího času až do úsvitu, tedy nástupu času modlitby fedžr. To je názor hanefíjského mezhebu, jedno ze stanovisek mezhebu málikovského a hlavní stanovisko šáfi’ovského mezhebu.

Důkazem je hadís od Abú Katády, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم praví: „Není nedbalost ve spánku [tj. když člověk prospí čas modlitby], nýbrž je nedbalostí to, když člověk oddaluje vykonání modlitby tak dlouho, až nastoupí čas další modlitby.“¹

Proti tomuto můžeme ovšem mít námitky, že se hadís logicky může vztahovat jen na modlitby, jejichž časy následují po sobě, tzn. zuhr, ‘asr, maghrib a ‘išá. Naproti tomu fedžr je modlitbou, jejíž čas přímo nesousedí s žádnou další modlitbou a není možné ho s žádnou další modlitbou spojovat, ohledně čehož panuje jasná shoda.

2.

Čas pro ‘išá končí v první třetině noci. Toto je známé stanovisko mezhebů málikíjja a jedno ze stanovisek aš-Šáfi’ího a Abú Hanífy. Je také jedním z podání hanbelovského mezhebu, který smýšlí, že toto je základní čas pro vykonání modlitby, s tím, že v případě nutnosti lze tento čas prodloužit až do fedžru, jako v případě nemocného, který se uzdraví, nebo ženy, která přestane menstruovat a očistí se, takže se již může modlit.

Důkazem pro tento názor je známý hadís, kde Džibríl uعليه السلام vede v každé povinné denní modlitbě Posla Božího صلى الله عليه و سلم jeden den vždy na začátku času modlitby a další den vždy na konci jejího času a nakonec mu řekne: „Čas modlitby je mezi těmito dvěma.“² V hadísu se uvádí, že když se Prorok صلى الله عليه و سلم s Džibrílem modlili druhý den, uplynula již třetina noci. Al-Buchárí v Sahíhu v kapitole o časech modlitby říká, že je to nejvěrohodnější hadís, který v této věci existuje.³

Jenže v tomto hadísu není přesně zachyceno, kdy přesně Džibríl druhý den přišel na ‘išá. Jeden z vypravěčů hadísu totiž říká: „Poté k němu přišel v čase modlitby ‘išá, kdy již přešla třetina noci, anebo řekl, že již přešla polovina noci, a modlil se s ním ‘išá.“

Dalším důkazem je hadís od ‘Áiše رضي الله عنها, který zmiňuje i al-Buchárí a Muslim ve svých sbírkách Sahíh, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Modlete se ji [‘išá] od chvíle, kdy zmizí červánky, až do konce třetiny noci.“⁴

 

3.

Čas modlitby ‘išá trvá do poloviny noci. Toto je názor aš-Šáfi’ího a Málika. Z moderních učenců jej jako správný vybral šejch Ibn ‘Usejmín.

 

Důkazem je hadís od ‘Abdulláha ibn ‘Amra رضي الله عنهما, kde Prorok صلى الله عليه و سلم říká: „…Když se modlíte ‘išá, její čas trvá až do uplynutí poloviny noci.“⁵

Také jím je hadís od Anase رضي الله عنه, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم odložil modlitbu ‘išá do poloviny noci.⁶

 

Nejsilnějším argumentem je verš, kde Alláh Vznešený praví:

قِمِ الصَّلَاةَ لِدُلُوكِ الشَّمْسِ إِلَىٰ غَسَقِ اللَّيْلِ وَقُرْآنَ الْفَجْرِ ۖ 

Konej modlitbu při sklonku slunce až do setmění nočního a přednášej Korán za úsvitu. (Isrá:78)

 

V tomto verši jsou tedy zmíněny časy modliteb navazující těsně po sobě – „při skomku slunce až do setmění nočního“ – když se slunce skloní ze zenitu, začíná modlitba zuhr a setmění noční je čas modlitby ‘išá. Modlitba za úsvitu pak označuje fedžr, který se s žádnou jinou modlitbou před ním ani po něm nespojuje.

 

Tedy tento třetí názor je nejsprávnější, je podložen jak Koránem a Sunnou, s tím, že nejzazší čas, ve kterém je možno domodlit se ‘išá v případě krajní nouze může trvat po celou noc až do úsvitu.

 

Je dále důležité si uvědomit, že polovina noci znamená polovina času od západu do východu slunce, nebo podle jiných názorů od začátku modlitby maghrib do začátku modlitby fedžr, podle dalšího od začátku ‘išá do začátku fedžru. Tedy není to vždy půlnoc, tedy 24:00. Někdy je to dřív a jindy později, podle roční doby a délky noci v ní. Totéž platí pro termín třetina noci.

 

Je také oblíbeno odložit modlitbu ‘išá blíže ke konci jejího času, kromě v případě, že to bude zátěží pro ostatní při společné modlitbě. Toto je potvrzeno Sunnou.⁷

 

A Alláh ví nejlépe.